facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEM 12/2003

E-learning jako metoda komunikace

Rita Pužmanová


E-learning není jen vzdělávací systém ve smyslu prosté výuky, ale také komunikační prostředek vhodný do moderních podniků i pro státní správu. E-learning umožňuje pracovníkům rychle asimilovat nové informace a naučit se novým dovednostem, aby obstáli v rychle se měnícím ekonomickém i společenském prostředí. To vše díky moderním technologiím komunikačních sítí, které nabízejí snadnou dostupnost obsahu i jeho variabilitu.


E-learning je inovační, ne-li přímo revoluční přístup k doplňování znalostí a schopností zaměstnanců v pravou chvíli a nákladově výhodně tak, aby byla organizace schopná udržet krok v tvrdě konkurenčním a rychle se měnícím ekonomickém prostředí. Je součástí ekonomiky založené na znalostech (nejen na informacích nebo datech) a na informačních technologiích (na sítích a moderních aplikacích). Učení se stává další elektronickou aplikací, která je k dispozici „na požádání“ (learning-on-demand, LOD).

Internet a podnikové sítě umožnily rozšířit tradiční metody a prostředky vzdělávání, a to zejména v oblasti pružnosti, ale také dostupnosti obsahu. E-learning (vzdělávání na dálku, on-line výuka) jako proces vzdělávání založený na internetových technologiích nechce, a nemůže nahradit klasické vzdělávání ve školách a dalších vzdělávacích institucích, ale rozvíjí se jako jeho efektivní doplněk.

E-learning jako podnikový systém
Virtuální učebna se hodí nejen pro zvýšení interaktivity v procesu učení se a pro předávání znalostí a zkušeností, ale také pro posílení práce v týmu a vzájemnou spolupráci. Její základní technologickou součástí je obousměrný přenos hlasu a zvuku po síti, nejčastěji pomocí technologie hlas po protokolu IP (Voice-over Internet Protocol, VoIP) nebo IP videokonference. Video se může používat také ve formě jednosměrného vysílání živých vystoupení, nebo videa na vyžádání (Video on Demand, VoD), kdy si uživatelé vybírají z archivovaných videonahrávek. Video tak není jen vymožeností vyčleněnou ke vzdělávání, ale je efektivní pro vlastní vnitropodnikovou komunikaci, vedení projektů a podnikové řízení.

Sdílení aplikací se také stalo populární složkou vzdělávacích programů, pro uživatelské vzdělávání nebo obchodní demonstrace. V rámci podnikového vzdělávacího systému lze využít software pro řízení projektů pro komunikaci a práci v týmu.

Nahrávání webových konferencí – „webinářů“ (webinar, tj. web seminar) – jejich archivace a možnost přehrávání v pozdější době je nedílnou součástí vzdělávání dnešních profesionálů. Nejde jen o možnost přehrát si řečníky a jejich prezentační materiály, ve vhodné kombinaci audio- a videonahrávky, ale také o možnost seznámit se s dotazy posluchačů, kteří se konference účastnili naživo, a s odpověďmi, kterých se jim dostalo. Součástí mnoha webinářů jsou také bleskové průzkumy mezi posluchači, které i dalším účastníkům mohou napovědět mnohé pro budoucí podnikatelskou orientaci.

E-learning není z hlediska obsahu omezen jen na klasické předávání informací, ale nabízí také virtuální laboratoř a simulaci umožňující účastníkům praktická cvičení a interakci pro technicky zaměřené oblasti podobně jako strategické hry pro manažerské vzdělávání.

Implementace IS a dosažené přínosy
Heslo dne: Informace a komunikace kdykoli a kdekoli
E-learning není jen o sezení u PC v kanceláři – bezdrátové komunikace (bezdrátové lokální sítě WLAN, mobilní nebo satelitní sítě) umožňují realizovat výše zmíněné aplikace i pomocí přenosných koncových zařízení, laptopů, tablet PC, PDA, a do určité míry i mobilních telefonů (i když v posledním případě by mohla být výuka mnohdy nepohodlná), které umožňují uživateli menší či větší mobilitu a nabízejí nezávislost na pevném, kabelovém připojení k síti.
Díky širokopásmovému připojení k internetu (broadband, nejčastěji kabelové přípojky, či ADSL ) se on-line vzdělávání může realizovat nejen na pracovišti, kde se předpokládá rychlé připojení k internetu, ale i z domova, případně na cestách. Mobilní pracovníci již v žádném případě nejsou odříznuti od dění v podniku včetně vzdělávacích programů a mohou se všeho účastnit v reálném čase, naživo.

Streaming media v e-learning
Streaming media (doslova „proudová média“) jsou nedílnou součástí e-learningu, protože umožňují plynule zobrazovat či přehrávat audio, video nebo objemné multimediální aplikace z internetu bez jejich předběžného či současného ukládání. Nabízejí nepřebernou kombinaci formátů, v nichž se může přenášená informace prezentovat: od textu, prezentací, obrázků, fotografií přes zvukové a hlasové nahrávky až po rádiové vysílání, televizní vysílání a přímý přenos ve zvuku a obraze.
Šířka pásma, inteligentní směrování a nové mechanismy komprese v moderních sítích umožňují stále kvalitnější multimediální vysílání. Může se jednat o přenosy v reálném čase (živé vysílání), nebo o přenosy předem připravených materiálů, které jsou kdykoli uživatelům na síti k dispozici, na základě jejich vyžádání (on demand). Výhodou je možnost snadno obsloužit jedním obsahem velké množství uživatelů, ale jinak než u tradičního vysílání: vyjma živých plánovaných přenosů nemusí být uživatelé nijak synchronizováni a každý uživatel může být v jiné fázi prohlížení/poslouchání obsahu (obr. 1).


Audio, video, webcast
Typů streaming media je celá řada, mezi nejtypičtější kategorie patří:
  • audio – pro zvukové nahrávky (hudba, projev), jazykové vzdělávání,
  • audio a snímky (ilustrované audio) – pro webináře,
  • video – pro nahrané, nebo přímé obrazové klipy,
  • animace (pohyb textu, obrazu nebo tvarů po vymezené ploše obrazovky) – pro animované obrázky (ve formátu Macromedia Flash nebo ShockWave),
  • živé vysílání (webcast) – pro on-line vysílání obrazu i zvuku (obdoba televizního přímého přenosu).

Pro úspěch e-learning v podniku je třeba:
  • podpora odshora – zavedení komplexního systému e-learning nutně potřebuje podporu vedení, a to samozřejmě nejen ideovou, ale zejména materiální; zainteresovanost vedení nelze ničím nahradit,
  • specifikovat měřítka úspěšnosti a efektivity e-learningu – mezi nimi mohou figurovat následujíc í: úspora času, financí, dalších zdrojů podniku; lepší obchodní výsledky, vyšší spokojenost zákazníků; zkrácený proces vývoje produktu,
  • vytvářet obsah podle potřeb podniku – nejen převedení stávajících materiálů do HTML a jejich publikování na webu,
  • dodržovat flexibilitu – v typu obsahu, rozdílném osobním přístupu ke vzdělávání u zaměstnanců,
  • umožnit a využívat zpětnou vazbu – pěstovat interaktivní přístup k e-learningu.

Požadavky na síťovou infrastrukturu
Technologie potřebná pro realizaci streaming media, ať pro účely vzdělávání, nebo podnikové komunikace, v sobě zahrnuje specializované servery (streaming server), „mediální“ soubory (media files), přehrávače pro webové prohlížeče a kódovací software. Vzhledem k tomu, že zatím neexistuje otevřené (přenositelné) řešení pro streaming media, všechny technologické složky jsou naneštěstí firemní a pro každý typ formátu je třeba samostatný hardware/software.

Streaming server je server pro ukládání a poskytování mediálních souborů se specializovaným softwarem. Server používá specifický protokol RTSP (Real Time Streaming Protocol, rtsp://), který je složitější než klasický webový server, i když obsah na něm může být také umístěn (s využitím protokolu HTTP, HyperText Transfer Protocol, s URL označeným jako http://). Streaming servery nemusí být součástí podnikové infrastruktury, mohou být spravovány vnějšími zdroji. Servery se liší počtem uživatelů, které jsou schopny najednou obsloužit (od 20 po více než 5 000). Mediální soubory se natahují na streaming server z klienta FTP (File Transfer Protocol) na lokálním zařízení (z pevného disku).

Pro využití streaming media je potřeba, aby příslušný webový prohlížeč a přehrávač uživatele komunikoval se streaming serverem (obr. 2). Webový prohlížeč potřebuje speciální plug-in pro příslušný typ média. Při zobrazování obsahu se na prohlížečích buď uplatňují okna podle momentálních požadavků (pop-up windows), nebo integrované prohlížeče pevně zabudované ve webové stránce.

Spokojenost uživatelů s obsahem závisí na správné konfiguraci sítě pro zajištění potřebné šířky pásma a odpovídající kvality služby pro provoz citlivý na zpoždění. Pokud síť není dobře uzpůsobena pro tyto aplikace, může dojít k jejímu zahlcení a zpoždění dalších kritických podnikových aplikací, protože mohou spotřebovat neúměrné množství síťových prostředků.

Šířka pásma je jedním z úhelných kamenů pro kvalitní realizaci streaming media. Vzhledem k objemným souborům, zejména v případě videa, je třeba provést kompresi původních nasnímaných souborů, která výrazně zmenší požadavky na šířku pásma a umožní přenos streaming media i po pomalých přípojkách k internetu, včetně vytáčeného spojení. Komprese je do určité míry ztrátová, ale volí se takový přístup, který má nejmenší dopad na kvalitu přenosu (obsahu) vnímanou koncovým uživatelem.

Vyhledávání informací jako významná součást práce
Podle výzkumu společnosti Ridge Group
(Information gathering in the electronic age: the hidden cost of the hunt) http://www.netg.com.sg/DemosAndDownloads/Downloads/RidgeGroupStudy.pdf stráví pracovník-profesionál v oblasti IT kolem sedmi hodin týdně, tj. 28 hodin měsíčně, vyhledáváním informací, hledáním odpovědí a vyhledáváním řešení technických problémů. Častější jsou kratší úkoly, jejichž frekvence je ovšem také vyšší, takže zabírají celkově více času než problémy složitějšího rázu, kterých není v průměru mnoho. V podniku s 500 profesionálními pracovníky čas strávený

Vyhledávání informací je nedílnou součástí každého, kdo působí v oblasti technologií, přesto hodně záleží na efektivitě vyhledávání. Na internetu je dnes informací příliš mnoho a ne všechny jsou správné, přesné nebo relevantní, takže používání vyhledávačů může být zdlouhavé. Volba správného vyhledávače a ještě více volba vhodného dotazu či klíčového slova nebo pojmu pro vyhledávání je dnes podobné umění jako rychlá orientace v mnoha zdrojích nabízejících odpovědi na dotaz. Vytřídění zdrojů podle spolehlivosti si vyžaduje od internetového uživatele určitou zkušenost.

Vyhledávání v knihách také nepatří mezi rychlé a vždy účinné metody, knihovnička něco stojí a informace v knihách rychle zastarávají a i v době vydání jsou minimálně 6–10 měsíců staré (podle toho, jak dlouho trvá jejich výroba od odevzdání rukopisu). Stále populárnější jsou knihy dostupné on-line, které stojí jen zlomek ceny tištěných publikací, je k nim neomezený přístup s dobrými vyhledávacími možnostmi, ale stále platí, že získané informace nemusí být zcela aktuální a bude nutné je ověřit jinde. Dotazování se kolegů patří mezi častý způsob, jak získat odpovědi na otázky, ale může být zdlouhavý a nemusí ani vést ke spolehlivým odpovědím.

Rychlost vyhledávání a kvalita získaných informací nejsou v žádné pevné korelaci. Obrázek naznačuje relaci mezi přesností obdržených informací a rychlostí jejich získání pro různé typy zdrojů.


Komunikační sítě jako prostředek vzdělávání
Moderní komunikační technologie – širokopásmové sítě nabízející vysokou kapacitu přenosu a rychlé přípojky k internetu – umožňují přenos multimediálně „bohatého“ obsahu a komunikaci v reálném čase. Nový přístup k distribuci obsahu v podnicích řeší tzv. sítě CDN (Content Delivery Networks), které slouží mimo jiné právě pro e-learning. Koncept těchto sítí v sobě zahrnuje požadavky na bezpečnost, spolehlivost a kvalitu přenosu za současného efektivního využití síťových zdrojů (např. prostřednictvím skupinového vysílání, které šetří potřebnou šířku pásma a kapacity směrovačů či přepínačů v síti) a nabízí možnost nastavit určité priority a politiku pro distribuci konkrétního obsahu. E-learning tedy nepotřebuje nějakou oddělenou, specifickou technologii, ale takovou, která se využívá pro běžný chod podniku – pro komunikaci, vedení a řízení.

E-learning nelze redukovat na pouhou výuku elektronickou cestou. Zahrnuje v sobě vzdělávání, informace, komunikaci, výuku, management znalostí a výkonnosti. Je to systém založený na informačních technologiích, který zpřístupňuje informace a znalosti všem, kdo je potřebují, a to kdykoli a kdekoli. Uživatelé takového systému se nejen musí naučit efektivně používat a následně ocenit příslušné technologie, ale musí také změnit svůj přístup ke vzdělávání: učení není omezeno na prostory škol a vzdělávacích kurzů, ale je celoživotním procesem, průběžnou a každodenní činností. A díky e-learningu i příjemnou, protože může být ušita přímo na míru.

E-learning není zázračná léčba pro všechny uživatele a pro všechny neduhy, ale je efektivním doplňkem, bez něhož si celoživotní vzdělávání opravdu již nelze představit.

Interaktivita: základ vzdělané komunity
Interaktivita je velmi důležitá v každém vzdělávacím systému: účastníci musí mít možnost sdělit, co je zajímá a jak předkládanému tématu rozumí, instruktor potřebuje zpětnou vazbu, aby mohl rychlost, způsob předávání informací i třeba obsah upravit podle konkrétních požadavků účastníků. Účastníci musí mít možnost komunikovat s instruktorem (případně s dalšími účastníky) jak v otevřené formě, kdy jejich náměty, otázky i odpovědi jsou viditelné pro všechny ostatní účastníky kurzu a přispívají k diskusi mezi studenty, tak soukromě, kdy se jejich sdělení dostává výhradně k rukám instruktora a není určeno pro celou virtuální třídu.

Interaktivita i elektronická média více než kdy jindy umožňují, aby se výuka odvíjela od samotného účastníka (student, posluchač), protože lze obsah, rychlost i formu výuky snadněji přizpůsobit jeho potřebám, schopnostem a preferencím, než to dovoluje tradiční způsob vzdělávání. Materiál lze připravit v modulární formě, tzv. objektech, které se pro daného uživatele na základě otestování jeho znalostí a potřeb vyberou z databáze a sestaví pro personalizovaný vzdělávací program. Uživatel se pak učí jen to, co opravdu potřebuje, a může v učení postupovat rychlostí, která mu nejlépe vyhovuje.

Přizpůsobení výuky uživateli pak zaručuje zvýšenou efektivitu vzdělávání a s tím souvisí i nepřímé úspory nákladů. Hlavní úspory ale pramení z úspor za vzdělávací střediska, zaměstnávání instruktorů, kopírování materiálů, cestování a vytržení z pracovního procesu apod.

On-line kurzy umožňují vybudovat učící se komunitu, v rámci níž je možné nejen vyměňovat si informace, ale také vzájemně se podporovat, a to nejen po dobu vlastního vzdělávacího cyklu. Instruktoři již nepůsobí pouze jako prostředníci pro předávání daného obsahu, ale jako mentoři a experti, kteří mohou poskytovat svoje znalosti, zkušenosti a pomáhat účastníkům kurzu, opět nejen po dobu vlastní výuky. Jsou k dispozici virtuálně 24 hodin denně a jsou snadno elektronicky dosažitelní, ať jsou vzdálenost a rozdíl v čase mezi nimi a jejich studenty jakékoli.

Doporučené zdroje:
Streaming media – portál http://www.nwfusion.com/research/streaming.html
Internet Streaming Media Alliance http://www.ism-alliance.org
Portál pro evropské programy, iniciativy a projekty pro e-learning http://www.elearningeuropa.info/
Learning Circuits http://www.learningcircuits.org/, časopis American Society for Training &
Development (ASTD) http://www.astd.org/
Learning and Training Innovations http://www.elearningmag.com/index.htm
eLearn Magazine http://elearnmag.org/
Advanced Distributed Learning http://www.adlnet.org/
MIT OpenCourseWare (přes 500 on-line kurzů z různých oblastí volně k dispozici) http://ocw.mit.edu/index.html

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.


Inzerce

Automatizace ve výrobě potravin není výsadou jen velkých firem. Jak na to krok za krokem s ERP systémem?

Stejně jako většina podniků, čelí i potravinářská výroba v dnešní době řadě výzev: nedostatku kvalitních zaměstnanců, vyso­kým cenám energií i zdražování surovin. K tomu se přidává velmi přísná legislativa a nutnost hlídat řadu ukazatelů u surovin i hotových výrobků.