Pro zajištění dlouhodobé stability, růstu tržní hodnoty a zlepšení tržního postavení společnosti je třeba využívat účinné nástroje řízení. Controlling je aktivní přístup k řízení orientovaný na budoucnost ovládající rozhodující procesy společnosti a jejich dopad do ekonomického systému.


Controlling integruje důležité řídící činnosti:

· PLÁNOVÁNÍ,
· HODNOCENÍ,
· PŘIJÍMÁNÍ OPATŘENÍ.

Plánování navazuje na konkretizaci podnikatelského záměru a představuje definování záměrů firmy formou kvantifikace očekávaných výsledků pro jednotlivé úrovně řízení a odborné oblasti. Smyslem plánování je nejen vytvoření odhadů budoucího vývoje v oblasti nákladové, výnosové, finanční, peněžních toků a v oblasti investování, ale i nalezení případných úzkých míst a příležitostí podnikání.

Hodnocení společnosti je založeno na porovnání skutečně dosažených výsledků s vytyčenými (plánovanými) cíli a vývojovými trendy, zjišťování a analýze příčin odchylek. Podstatnými parametry hodnocení jsou ovlivnitelnost a odpovědnost za výsledky s vazbou na motivační systém. Účinný systém hodnocení je definován dle úrovně organizační struktury společnosti a odborného řízení úseků s vhodnou periodicitou vyhodnocování.

Na hodnocení společnosti navazuje reakce na nežádoucí odchylky, které nepříznivě ovlivňují celkové výsledky hospodaření společnosti, popřípadě využití pozitivních odchylek jako volných zdrojů ve formě finančních prostředků či kapacit na další rozvoj podnikání. V návaznosti na tyto skutečnosti je pro efektivní způsob řízení nezbytné využít modelování záměrů podniku.

Nástroj realizace tohoto controllingového pojetí je controllingový informační systém MERIT.

Controllingový informační systém slouží pro podporu řízení na různých úrovních managementu a poskytuje rozsáhlou škálu informací, které by v rámci uceleného reportingového systému měly být systematicky strukturovány pro:

· různé úrovně managementu
· různé odborné funkce
· různé časové dimenze.

Merit
Controllingový informační systém MERIT neslouží jako pouhý nástroj zobrazování dat, která již ve stejné struktuře existují v základním informačním systému společnosti pro standardní potřeby účetní a provozní evidence, ale transformuje je do podoby controllingových kategorií. Tím umožňuje na rozdíl od standardních managerských informačních systémů (MIS) vytvářet různé pohledy na ekonomickou skutečnost z hlediska zodpovědnosti za výsledky.

Vazby mezi informačními systémy
V rámci controllingového systému probíhá transformace dat s využitím controllingových nástrojů a principů již na vstupu do systému a následně dále v rámci samotných nástrojů pro plánování, hodnocení a modelování.

Cílem controllingového informačního systému MERIT na rozdíl od standardních MIS produktů není pouze poskytovat zrcadlo již proběhlé skutečnosti. Proběhlá skutečnost je průběžně porovnávána se strategickými cíli firmy, které se odráží v různých úrovních plánu. Možnost sestavovat komplexní provázaný plán jako odraz dlouhodobého a následně i krátkodobého pohledu na budoucí vývoj společnosti je samozřejmou součástí tohoto systému.

Předpokladem pro sestavování komplexních plánů společnosti je možnost zabudování pevných vazeb mezi jednotlivými plány a vazeb modifikovatelných uživatelem např. v případě změny organizační struktury, plánování nových výrobků nebo změn v přístupech k řízení, především účtování (strukturám skutečnosti je možné přizpůsobovat detail a návaznosti v rámci plánu). Uživatel má možnost vytváření různých pohledů na jednu skutečnost, např. více druhů členění výsledkových skupin v prodeji, různé pohledy na organizační strukturu nejen z klasického pohledu, ale i podle charakteru jejich činnosti a zúčtování apod. Systém pro plánování umožňuje jednoduchou formou při změně vstupních podmínek přepočítávání hodnot výstupních plánů. Vytváření více verzí plánu jednoduchou formou převzetí dat a vazeb z verze původní a možnost jejich modifikace na nové podmínky, případně pro účely jejich porovnávání, je nezbytným prvkem plánovacího nástroje.

Systémy šité na míru
U implementovaných controllingových systémů je třeba zabudovat controllingové přístupy přímo na míru uživatele (již při definování rozhraní základního a controllingového systému), např. speciální pohled na porovnávání plánových a skutečných hodnot z hlediska zodpovědnosti za vzniklé odchylky - komplexní analýzu odchylek, využívat různé pohledy na výsledek hospodaření - členění nákladů, výsledovku např. v podobě postupného krytí fixních nákladů z vytvořeného krycího příspěvku apod.

Pro zabezpečení podpory všech controllingových funkcí v rámci systému řízení tento nástroj umožňuje modelování dopadu předpokládaných opatření (investičních záměrů, strategií financování, marketingových strategií apod.) do celofiremních výsledků hospodaření tak, aby uživatel mohl již proběhlou skutečnost využít jako výchozí bod pro své projekty.

Informace sledované v rámci controllingového informačního systému a sloužící pro vnitřní potřebu, pro řízení firmy z pozice managementu, je vhodné strukturovat podle cílových uživatelů. Top management zajímají agregovaná data, která charakterizují vývoj celé firmy za sledované období, s možností dalšího rozpadu do většího detailu v případě potřeby vyhodnocovat příčiny vzniku problémů, např. vývoje rentability ve vazbě na ziskovost a zadluženost. To vytváří předpoklady pro vznik standardizovaných celofiremních výstupů. Na nižších úrovních řízení jsou z analyticko-operativního pohledu vyhodnocovány např. detailní informace o vývoji prodeje dle výrobkové a regionální segmentace, spotřebě nákladů na jednotlivé produkty, spotřebě nákladů na konkrétních odpovědnostních střediscích v rámci organizační struktury apod. Postižení vazeb mezi jednotlivými oblastmi systému řízení a zabudování optimálního postupu hodnocení v rámci reportingu je cílem definování controllingového přístupu k informacím pro řízení. V konečném důsledku slouží kvalitní controllingový informační systém také jako zdroj informací pro motivační systém na bázi principů odpovědnosti a ovlivnitelnosti.

Implementace controllingového systému
Controllingový informační systém zaváděný ve výše popsaném rozměru vyžaduje spolupráci ekonomických odborníků a informatiků na straně implementátora a sladění s konkrétními požadavky uživatele, tzn. uzpůsobení řešení zcela potřebám řízení dané firmy.

Jitka Lejhancová
Petr Wurm