Projektů realizovaných v oblasti business intelligence (BI) systémů poměrně utěšeně přibývá, či alespoň doposud přibývalo. Máme-li věřit odhadům zveřejňovaným na specializovaných webových stránkách, lze očekávat, že tento trend bude po významnou dobu pokračovat. Protože problematika BI je velmi široká, zaměříme se pouze na obecnější komentář k této oblasti se zdůrazněním částí, které považujeme v tuto chvíli za nejdůležitější.





Celkový pohled
Uživatel jako takový zřejmě zaznamenal posun největší. Více než rok je členem EU. Tato skutečnost znatelně ovlivnila a nadále zcela jistě bude ovlivňovat typ a strukturu požadovaných výstupů. V souladu s konstatováním v úvodu se dále ukazuje, že požadavky vrcholového managementu institucí i firem se ubírají dvěma poněkud odlišnými směry. Prvním směrem je souhrn požadavků se zaměřením typu MIS/EIS/BI výstupů a nástrojů, druhým pak orientace na provozní IS, respektive na poskytování určitých typů výstupů přímo z prostředí provozních IS .

Architektura
Realizované projekty celkem jasně prokázaly, že velmi vhodným způsobem pro pokrytí výše zmíněných požadavků je řešení na bázi datových skladů a specializovaných datových tržišť. Tato architektura je dostatečně výkonná, robustní i otevřená. Otevřenost ve smyslu struktury i objemu pak představuje jednu z nejtypičtějších a nejvýhodnějších vlastností zvolené architektury pro realizaci projektů BI. Pro využití vlastností uvedené architektury je však třeba respektovat určité principy, tak aby výsledné řešení splnilo co nejvíce očekávání do něj kladených. Na vybrané, dle zkušeností z realizace DW a BI projektů nejzávažnějším, části se podíváme podrobněji.

Procesy
Procesy, procesní model a veškeré další "procesní" termíny a záležitosti byly doposud do jisté míry podceňovány či nedoceněny. Jejich využívání mělo blízko zejména k vlastním provozním IS. Kvalitní procesní zpracování v prostředí provozních IS předurčuje kvalitu řešení, které je možno dosáhnout v navazujících nadstavbových MIS/EIS/BI systémech. Pro podporu notoricky známého schématu "data ŕ informace ŕ znalosti ŕ rozhodnutí ŕ data" se ukazuje jako vhodné "protažení" procesního modelu i do prostředí nadstavbových systémů. Je to jedna z cest, jak v co nejranějších etapách řešení zamezit, či alespoň výrazně omezit možnost vzniku neoprávněných očekávání od realizovaných nadstavbových MIS/EIS/BI systémů.

Požadavky
Na základě kvalitně zpracovaného procesního modelu je pak na místě stanovení množiny požadavků kladených na nadstavbový systém. Výsledkem v této oblasti by měl být souhrn požadavků (katalog uživatelských požadavků), logicky uspořádaný co do struktury i položek. Dostatečně podrobným zpracováním lze dosáhnout stavu, kdy budou odhalena "slabá" místa či "úzká hrdla" a včas se zamezí přijetí takových požadavků, které by v pozdějších etapách realizace projektů nebylo možno pokrýt, případně by bylo pokrytí pouze částečné s více či méně sníženou vypovídací schopností.

Realizace
BI projekt je možno realizovat dvěma základními způsoby - vlastními (firemními) silami s využitím stávajících či získaných zaměstnanců, nebo volbou příslušné specializované firmy. Stále výrazněji převažuje způsob druhý, neboť realita ukazuje, že v konečném posouzení je tato zdánlivě dražší cesta efektivnější. Pro uživatele je dále výhodné, aby za realizaci celkového řešení byl zodpovědný jeden partner - systémový integrátor.

Datové zdroje a získávání dat
Nedá se říci, že by se v této oblasti v poslední době vyskytly nějaké převratné nové trendy či nástroje. Zkušenosti z praxe však potvrzují, že otázka kvalitního plnění a aktualizace struktur primární databáze zabírá velmi významnou (dle různých pramenů 50 až 80 %) část implementace řešení, a proto je dané oblasti vhodné věnovat patřičnou pozornost i na této naší "přehledové" úrovni. Na problematiku datových zdrojů a získávání dat pro potřeby nadstavbových systémů je možno hledět ze dvou základních úhlů pohledu. Prvním je dostupnost požadovaných či potřebných údajů. Již jsme se zmiňovali o procesech a požadavcích. Pečlivé a dostatečně podrobné zpracování těchto oblastí je nutnou podmínkou pro to, aby nevzniklo řešení s výrazně sníženou vypovídací schopností (s neúměrně vysokým procentem informací typu "neznámé", "nezařazeno", "ostatní" a podobně). Druhé hledisko představuje vlastní převod dat do prostředí nadstavbových systémů. Tento převod zajišťuje datová pumpa. Datovou pumpu lze v zásadě realizovat třemi základními způsoby:
· využití dodávaných ETL (extract, transform, loading) nástrojů různé provenience,
· realizací samostatné aplikace,
· kombinovaným způsobem.

Poskytnout univerzálně platný návod pro realizaci datové pumpy není možné a návrh na její realizaci vychází vždy z podmínek konkrétního projektu. Při konečném zvažování je třeba si uvědomit, že bude nutné zajistit jak prvopočáteční naplnění primární databáze, tak následně i její pravidelnou aktualizaci.

Prezentace
V oblasti prezentačních nástrojů pro potřeby BI je v současné době relativně nejživěji. Nejedná se ani tak o novinky či rozšiřování ve smyslu výskytu převratně nových funkcí, knihoven či dalších záležitostí podobného zaměření. Stávající vyspělé produkty, které si již své místo na trhu BI vydobyly, totiž vesměs potřebné činnosti dostatečně podporují. Změny spočívají mnohem více v prostředí, ve kterém jsou příslušné výstupy k dispozici. Jedná se o maximální podporu přístupu z prostředí internetu či intranetu s důrazem zejména na:
· přístup k požadovaným výstupům v požadovaném formátu,
· aktivní výstupy,
· podporu upozornění a kontrolních hlášení (překročení mezí, dosažení stavů, … ),
· uživatelský komfort,
· diferencovaný přístup pro uživatele či jejich skupiny k určeným údajům či jejich skupinám.

V dalším textu se budeme podrobněji věnovat alespoň jedné oblasti. Jedná se o řízení přístupu k aplikacím a údajům a zajištění snadné správy a odpovídající bezpečnosti tohoto přístupu.

Uživatelé, aplikace, údaje, bezpečnost
V prostředí BI systémů ještě více než v jiných oblastech IS vystupuje do popředí požadavek na co nejlepší pokrytí potřeb koncového uživatele. Důvod je zcela prozaický - výstupy jsou ve významné míře určeny uživatelům z oblasti vyššího či vrcholového managementu. Potřeby se můžeme pokusit určitým způsobem zatřídit, například následovně:
· řízení přístupu k aplikacím a údajům,
· přehlednost disponibilních aplikací a výstupů,
· vypovídací hodnota,
· bezpečnost přístupu,
· otevřenost řešení.

Způsob zatřídění není směrodatný, důležité je, jakým způsobem lze toto zatřídění realizovat. Pokrytí výše uvedených potřeb se stále častěji děje s pomocí tzv. portálů. Jedná se o integrující prostředí, respektive nástroj, který s výhodou pokrývá činnosti zejména z následujících oblastí:
· administrace uživatelů a jejich skupin (včetně podpory anonymních uživatelů),
· administrace aplikací (adresářové služby, vymezení přístupů k údajům či jejich skupinám),
· vlastní přístup uživatelů k aplikacím a údajům (včetně jednorázového přihlášení).

Výhledy a trendy
· Trh - v posledním období lze pozorovat nárůst trhu jako celku. Kvalifikované odhady hovoří o tom, že tento trend bude pokračovat.
· Zaměření - v návaznosti na rozšiřování trhu jako takového se rozšiřují i oblasti nasazení. Vedle těch doposud nejtypičtějších (banky, prodejní řetězce) se na oblast BI zaměřují i další firmy (větší, střední) a také instituce.
· Objemy dat - výrazně narůstá objem dat, nad kterými je možno s výhodou BI systémy provozovat. Tato skutečnost má zpětně dopad na vypovídací schopnost systému, využití výstupních informací na zpětnovazebné ovlivnění provozních IS, technologických i výrobních systémů. Díky neustálému rozvoji na poli hardware a systémového software se prakticky neprojevují negativní dopady této skutečnosti (nedochází ke zvyšování časových odezev, nejsou kritické diskové prostory pro uložení a správu potřebných údajů).
· Uživatelé - výrazně se zvyšuje počet uživatelů, požadujících využívání nadstavbových MIS/EIS/BI systémů.

Dodavatelé a konkurence
V oblasti dodavatelů a konkurenčního prostředí v oblasti MIS/EIS/BI systémů se začíná stále výrazněji projevovat trend, se kterým jsme se v minulosti setkali na poli řešitelů a dodavatelů provozních IS. Jedná se o skutečnost, že stále větší část trhu je pokrývána stále menším počtem dodavatelů. Pro uživatele či potencionálního zákazníka to může (ale také nemusí) znamenat záruku spolehlivého a kvalitního řešení. Toto tvrzení však nelze v žádném případě přeceňovat.

Kritická místa
Kritická místa nasazování a řešení byla jsou a zcela jistě budou existovat i nadále. Ze zkušeností s budováním nadstavbových systémů dále poukážeme na některá z nich a naznačíme, jak se s nimi vypořádat:
· Požadavky a procesy - bez kvalitního zmapování požadavků a existujících procesů lze těžko požadovat kvalitní funkci nadstavbových BI systémů.
· Redesign (reengineering) - řekneme-li "A", nutno říci i "B". Pro pokrytí požadavků, tj. pro úspěšnou realizaci projektů BI, se mnohdy ukáže potřeba menších či větších zásahů do fungování firmy či organizace. O co snadnější je toto konstatování, o to trnitější může být jeho naplnění.
· Dostupnost údajů - přímá vazba na předchozí. Bez potřebných údajů je nadstavbové řešení více či méně odsouzeno k pouze částečnému využívání s omezenou vypovídací schopností a celkovému skomírání.
· Realizace projektů - na základě výše uvedených skutečností i v rámci tohoto příspěvku neuváděných důvodů se množství projektů, které se nepodařilo dotáhnout k vítěznému konci pohybuje okolo 40 %.
· Životnost projektů - nezanedbatelná je otázka úmrtnosti realizovaných projektů. Důvodem je dostupnost a správnost dat pro plnění a aktualizaci datových struktur v rutinním provozu. Zveřejňované odhady "úmrtnosti" jsou v řádu desítek procent pro nejbližší roky.

Co s tím?
Nabízí se "hraběcí" rada: vybrat dodavatele s procentuálně co nejvyšší mírou úspěšných realizací a nejnižší mírou úmrtnosti projektů. Pro úspěšný výběr nám mohou pomoci některá základní kritéria:
· Reference - je dobré, když dodavatel realizoval pro zákazníka více než jeden projekt.
· Volba dodavatele a reference - referenční projekty by samozřejmě měly být v dostatečně dlouhém rutinním provozu. Realizované projekty by měly být využívány v první řadě těmi, pro které byly vytvořeny. Pokud se počet uživatelů (spokojených!) s dobou provozování projektu zvyšuje, je to jistě také dobře.
· Cena řešení - celkové náklady na vlastnictví (TCO - total cost of ownership). Cenu řešení je třeba pečlivě posoudit nejen co do ceny samotného BI projektu, ale i co do ceny a rozsahu podpory ve fázi rutinního provozu, kapacitní, a tím i cenové náročnosti případných úprav či dalšího rozvoje realizovaných částí.
· Postup řešení - pro řešení je jistě vhodné mít právě jednoho partnera, integrátora. I v tomto případě je vhodné volit řešení po etapách. Etapizace může být jak co do fází (analýza, návrh, vývoj, nasazení, …), tak i rozsahu (pilotní řešení pro zvolenou oblast, následné rozšiřování).
· Způsob řešení - pro projekty z oblasti BI, respektive pro jejich úspěšnou realizaci a následný rutinní provoz, platí snad ještě ve větší míře než pro IT projekty z ostatních oblastí nutnost úzké spolupráce s kompetentními zástupci zákazníka.
· Osvědčená řešení - nehledejme "třetí" cestu, pokud to není skutečně nezbytně nutné.
· Nové technologie - je dobré, když z referencí můžeme snadno rozpoznat, že vybraný dodavatel byl v rámci řešení předchozích projektů schopen zvládnout i nové technologie.

Autor článku, Ing. Pavel Seibert, je vedoucím projektu ve společnosti Komix.