Zdravotnictví v mnoha zemích prochází krizí. Náklady na požadovanou zdravotní péči se zvyšují, avšak kvalita vzhledem k omezeným finančním zdrojům roste jen pozvolna. Totéž se týká změny přístupu k léčbě, stále totiž platí, že preventivní doporučení je levnější než nákladná léčba onemocnění v pokročilém stadiu. Řešením je někdy i malá změna. I pro oblast zdravotnictví tedy existuje lék a ten představuje prediktivní medicína. Přestože sama nevyřeší všechny problémy, je základem pro efektivnější poskytování zdravotní péče.

Základem prediktivní medicíny jsou analytické nástroje, které využívají statistických a dataminingových metod. Dokáží v krátkém časovém okamžiku projít dostupné informace a záznamy o pacientech, a odpovědět tak s vysokou mírou přesnosti na závažné otázky medicínské praxe. Přínos takových nástrojů je již viditelný v oblasti přímého poskytování zdravotní péče, v oblasti výzkumu či na odděleních kvality. Informace v datech ukrytá Prediktivní medicína vychází z medicíny založené na záznamech (evidence-based medicine, EBM), která je založena na inovativním způsobu zlepšování péče o pacienta a řízení rizik. Medicína založená na záznamech kombinuje informace ze zdravotnických databází a z předchozích i současných lékařských případů se zdravotnickou historií daného pacienta a informacemi o jeho současných obtížích, a tím zdokonaluje proces rozhodování o lékařské péči. Využitím analytických nástrojů přispívají lékaři ke zdokonalení medicíny lepší volbou léčby, snížením doby potřebné na zotavení pacienta nebo lepším rozmístěním zdravotnického personálu.
 

Obr. 1: Graf z prostředí analytického software IBM SPSS Statistics znázorňuje funkci přežití u pacientů, kteří se lišili tím, zda podstupovali udržovací chemoterapii. Z grafu je vidět, že udržovací chemoterapií se podařilo oddálit recidivu a u dvaceti procent pacientů během sledovaného období recidiva vůbec nenastala.


Obr. 2: Graf znázorňuje vztah mezi hmotností matky, hmotností jejího novorozence a kouřením během těhotenství. Ukazuje, že riziko nízké porodní hmotnosti dítěte je vyšší u matek, které během těhotenství kouří.

Úkolem analytických nástrojů je tedy beze zbytku využít dostupných informací především ke zlepšení zdravotní péče o pacienty. Má pomoci zdravotnickému personálu urychlit a podpořit jejich rozhodování, které má bezprostřední vliv na lidský život a zdraví. Analytické a statistické metody využívají zdravotnické organizace po celém světě za účelem zvyšování výkonnosti a snižování nákladů. Pomáhají také při řízení rizik tím, že dávají vedení nemocnic i lékařům jasný přehled o operačních komplikacích a míře úmrtnosti. Mohou například poskytnout informaci o tom, zda je pacient vhodným kandidátem pro kardiochirurgický zákrok či nikoliv, neboť na základě analýzy zdravotního stavu pacienta a lékařských záznamů dokážou predikovat úspěšnost operace.

Modelové situace

Na začátku správného využití analytických nástrojů stojí vytyčený cíl a dobře položená otázka. Pokud je naším cílem snížit riziko úmrtnosti pacienta před lékařským zákrokem, musíme si položit otázku: co nejčastěji způsobuje úmrtí pacienta před, v průběhu a po vykonání operace? Pokud totiž známe příčiny, můžeme jim předcházet. Na následujících příkladech je vidět, že jsou analytické nástroje již běžně používány právě proto, že byl stanoven jasný cíl a dobře položena otázka.

Kalifornská nemocnice snižuje rizika pomocí osobní péče o pacienta

Nemocnice používá software pro prediktivní analýzy na oddělení srdeční chirurgie pro rychlejší rozhodování v krizových situacích. Kardiochirurgové se spoléhají na software, aby mohli lépe rozhodnout, zda je pacient vhodným kandidátem na operaci a jak co nejlépe zvládnout jeho léčbu. Při analýze faktorů, jako je věk, váha, současný zdravotní stav, předchozí operace a výčet očekávaných procedur, je chirurg schopen lépe zvážit různé rizikové faktory u jednotlivých pacientů. Kardiochirurg tak může během několika sekund pomocí jednoduché analýzy zhodnotit riziko úmrtnosti na bypass srdeční tepny u osmdesátiletého pacienta, který nedávno prodělal srdeční záchvat.

Tímto způsobem jsou jak chirurg, tak i pacient a jeho rodina schopni rozhodnout na základě maximální informovanosti, zda operaci provést, nebo zda ještě počkat. Tento unikátní druh řízení budoucích rizik umožňuje nemocnici řadit se v národních statistikách mezi nejúspěšnější nemocnice, jimž se daří snižovat úmrtnost a riziko komplikací. Při použití prediktivních analýz pochopí i zdravotnický personál optimální techniky, medikaci, technologie a způsoby pro snížení komplikací a zdokonalení klinické péče o pacienty.

Nemocnice na Homolce hodnotí úspěšnost léčby

Léčebná metoda, kterou Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce svým pacientům poskytuje, je velmi úzce specializovaná. Při léčbě pacientů se používá přesně cílené ozařování pomocí Leksellova gama nože. Ročně zde bývá ošetřeno okolo osmi set pacientů, čímž se toto oddělení řadí k nejaktivnějším pracovištím svého druhu ve světovém měřítku.

„V České republice jde o jediné pracoviště svého druhu, a je proto nutné provádět pravidelné hodnocení úspěchů či komplikací léčby. Výsledky slouží nejen k porovnání s jinými metodami, ale také pro porovnání s výsledky jiných, zahraničních, pracovišť,“ říká Jitka Šemnická, radiologická fyzička Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce. „Analytický software používáme především při hodnocení výsledků léčby mozkových nádorů. Práce s tímto nástrojem je poměrně intuitivní a po obsažení základních pracovních návyků lze v rychlém časovém intervalu obdržet kvalitní výsledky. Software nám navíc pomohl zvýšit prestiž našeho pracoviště. Řada výsledků byla prezentována v zahraničních i českých odborných časopisech.“

Analýza dat z pohledu lékaře a pacienta

Detailní analýza zdravotních záznamů je prospěšná jednak z pohledu lékaře, který svá rozhodnutí podporuje ověřenými výsledky, může porovnat dopady různých léčebných přístupů a vždy se rozhodnout s důkladným zhodnocením všech přímých i nepřímých rizik pro pacienta. Stejná rovnice pak platí i pro pacienta, který dostane přesné a spolehlivé doporučení další léčby i se znalostí míry rizik, a to v mnohonásobně kratším čase, než tomu mohlo být doposud.

Aneta Živná Kavalierová
Autorka je manažerkou pro oblast zdravotnictví ve společnosti Acrea CR.