facebook
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 

Pokročilá analýza provozu datových sítí

V tomto čtyřdílném seriálu vás seznámíme s různými metodami a přístupy...

1. až 4. díl >>

 

Cesta k efektivnímu identity managementu

Správa identit a přístupů (IAM) je klíčová oblast pro zaručení bezpečnosti...

1. až 9. díl >>

Partneři webu
CVIS Consulting
Cloud computing a virtualizace IT , Virtualizace a cloud computing

„Podniky už dnes mohou bez obav přesunout do cloudu i své kritické a na výkon náročné úlohy“

říká Renata Dvořáková, generální ředitelka českého zastoupení Oracle



Renata DvořákováRenata Dvořáková již brzy završí první rok na pozici generální ředitelky českého zastoupení Oracle, tedy společnosti, pro kterou je dnes cloud tématem číslo jedna. Je proto pochopitelné, že v cloudu vidí především výhody a příležitosti pro české podniky a organizace. Současně ale varuje před ukvapenými projekty a nepromyšlenými změnami, které mohou přinést i ekonomické ztráty. Za velkou výzvu nyní považuje rozvoj cloudu ve státní správě.


Renata Dvořáková

Renata Dvořáková působí v oboru informačních technologií už více než 20 let. Ve společnosti Oracle pracuje od roku 2006. Před jmenováním na post generální ředitelky se věnovala zejména vedení obchodního týmu zaměřeného na prodej technologií. Renata Dvořáková vystudovala Karlovu univerzitu v Praze a absolvovala MBA studia na Rochester Institute of Technology. Má dvě děti a k jejím koníčkům patří zejména golf, potápění a umění a architektura 20. století.

Blíží se první výročí vašeho působení na pozici generální ředitelky českého zastoupení Oracle. To je jistě vhodná příležitost pro krátké ohlédnutí, jaký to byl rok – pro vás osobně i pro společnost Oracle?

Posledních dvanáct měsíců přineslo hodně změn, ovšem po více než jedenácti letech práce v Oracle jsem na časté změny zvyklá. Máme v nabídce nové cloudové služby, mění se organizace obchodních týmů a rosteme. Snažím se proto, abychom se interně více znali a věděli, jaké kompetence máme k dispozici v České republice.

Mému obchodnímu týmu se posledních 12 měsíců velmi dařilo, obraty nám výrazně rostly jak v oblasti prodeje licencí, tak i v prodeji cloudových služeb. Podařilo se nám mimo jiné uzavřít velkou unikátní smlouvu s jedním z nejvýznamnějších zákazníků v České republice, který má pobočky v mnoha zemích světa. Z toho jsem měla velkou radost, protože obchodní vyjednávání bylo velmi náročné a dlouhé. Máme tedy za sebou úspěšný rok a pracujeme na tom, aby Oracle v České republice dále posiloval.


Pojďme se nyní věnovat cloudu, který je hlavním tématem aktuálního vydání IT Systems a pokud se nepletu, tak momentálně i tématem číslo jedna pro Oracle. Kdybych měl vyjmenovat hlavní současné trendy IT, uvedl bych (ve zkratce) na prvních místech umělou inteligenci, internet věcí, mobilitu a právě cloud. Jde přitom o trendy, které se podle mě vzájemně podporují a posilují. Vnímáte je podobně? Doplnila byste nějaké další?

Máte pravdu, i my v Oracle tyto trendy vnímáme. Naše nabídka cloudových služeb samozřejmě pokrývá všechny vámi vyjmenované trendy. Kromě umělé inteligence, internetu věcí a mobility vidíme také zájem o big data v cloudu, analytické úlohy nad big data a agilní vývoj v cloudu. Naší konkurenční výhodou je koncept, který nazýváme „Autonomous future“, což zjednodušeně znamená, že algoritmy umělé inteligence jsou implementované i v relativně obvyklých službách, jako je Database as a Service. První vlaštovkou je služba Autonomous Datawarehouse, která nabízí maximální automatizaci správy běhu platformy. Služba si sama zajišťuje své řízení, správu, opravy a řešení problémů.


Z pohledu uživatelů přinesl cloud předvídatelné náklady na IT a jejich přesun z investičních do provozních výdajů. Jak je to ale z pohledu dodavatele IT řešení? Jaký má cloud dopad na příjmy poskytovatele služeb ve srovnání s tradičním prodejem licencí? Přechod ke cloudu logicky způsobí výpadek příjmů z prodeje licencí. Navíc firmy mohou z cloudu čerpat IT služby mnohem flexibilněji a neplatí tak za to, co momentálně nepotřebují a nevyužívají. Vyplatí se tedy cloud z pohledu dodavatele více než tradiční on-premise model?

Je pravda, že prodej cloudových služeb zásadně mění obchodní model nejen u Oracle, ale i všech hlavních dodavatelů IT technologií. Musíme se naučit prodávat komplexní řešení a služby místo „krabicových licencí“, jak jsme byli zvyklí z minulosti. Správně je v otázce zmíněno, že model cloudu je velmi výhodný pro zákazníky. Zákazníci tuto výhodu vnímají, cloudový model licencování požadují a my jim chceme vyjít vstříc. Jestli se cloud dlouhodobě vyplatí i z pohledu dodavetele ukáže čas. Zatím je to tak, že podíl cloud vs. On premise narůstá velmi rychlým tempem ve prospěch cloudových služeb.


Když před několika lety cloud nastupoval, vystačil jsem si při jeho popisu se třemi zkratkami IaaS, PaaS a SaaS, které označují různé úrovně IT služeb poskytovaných z cloudu. Dnes je těch zkratek typu XaaS mnohem víc. Máme datové sklady v cloudu, zálohování do cloudu.... Dá se říct, které typy IT řešení jsou nejčastěji užívané ve formě cloudové služby a které si naopak cestu do cloudu teprve hledají nebo ji nacházejí až v poslední době? Jaký očekáváte další vývoj v oblasti cloudu?

Zkratek v oblasti cloudu přibývá, v Oracle je to také kromě výše zmíněných zkratek i DaaS – Data as a Service. Myslím si ale, že používání takovýchto zkratek je módní záležitostí a sama se to snažím maximálně zjednodušit. My se snažíme tyto trendy podporovat a chceme, aby naši zákazníci Oracle Cloud využívali. Začínáme obvykle s cloudem pro testovací a vývojové prostředí, což přináší významné úspory. Někteří zákazníci čelí obchodním špičkám v různých obdobích roku a mají možnost využít v těchto špičkách cloud místo robustní infrastfuktury dimenzované na zvládání špiček. Oracle v loňském roce představil nový způsob prodeje cloudových služeb, který umožňuje jejich flexibilní využití. Nazývá se Universal Credits a poskytuje našim zákazníkům velké možnosti využít maximum z našeho širokého portfolia služeb. Výhodou je, že zákazník má možnost objevit svoji správnou cestu ke cloudu za minimálního rizika.


Obavy o bezpečnost dat v cloudu jsou dnes již do značné míry překonané, protože většina manažerů už si uvědomuje, že jim profesionální datová centra mohou nabídnout mnohem vyšší úroveň zabezpečení než je efektivní nebo vůbec možné dosáhnout vlastními silami. Snad právě proto se stále víc hovoří o celkové dostupnosti cloudových služeb, o jejich zárukách. Z IT se totiž stala životně důležitá součást podnikání prakticky ve všech odvětvích. Do jaké míry se mohou firmy spolehnout na záruky u cloudových služeb? Je cloud použitelný a vhodný i pro skutečně kritické aplikace?

Z mého pohledu představují stále velké riziko zaměstnanci. Při správném nastavení přístupových práv v cloudu se však rizika krádeže dat případně jiné nevratné škody eliminují.

Mám-li odpovědět na vaši otázku o využitelnosti cloudu pro kritické aplikace, tak jsem přesvědčená, že cloud v tomto případě rozhodně použitelný je. Myslím, že jen málo zákazníků (pokud vůbec nějaký) by si mohlo dovolit mít stejně kvalitní, zabezpečenou a robustní infrastrukturu, jakou máme v datovém centru například my. Prostě by se jim to nevyplatilo. Oracle v letošním roce také podstatně rozšířil garance kvality svých cloudových služeb (service level agreements, SLA). Podniky díky tomu mohou do cloudu bez obav přesunout i své kritické a na výkon náročné úlohy. Společnost Oracle v rámci své databáze poskytované formou služby (Oracle Autonomous Database) již dříve nabídla garanci 99,995% dostupnosti. Nyní Oracle jako první v oboru nabízí podobné komplexní garance také pro služby IaaS (Infrastructure-as-a-Service). Mnoho garancí SLA pro úroveň cloudových služeb ve skutečnosti neposkytuje příliš široké záruky. To, co nabízí Oracle, dává zákazníkům především důvěru potřebnou k tomu, aby mohli do cloudu převést i své kritické aplikace.


Můžete uvést nějaké zajímavé příklady přínosů migrace významné části podnikového IT do cloudu?

Možná, že vám bude připadat moje odpověď jako z učebnice, ale praxe ukazuje, že takové hlavní přínosy jsou tři:

Česká ekonomika se v současné době potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Nedávno jsem hovořila se zákazníkem, který se rozhodl přesunout všechny své systémy do cloudu. Po dokončení hodnotil jako největší úspěch vyřešení právě nedostatku IT pracovníků. Zároveň také cloudová řešení pokrývají takové ty „nudné“ IT úlohy jako je patchování, pravidelná údržba systémů, takže IT pracovníci se mohou zaměřit na opravdu kreativní práci, která je více baví a má i větší přínos pro příslušnou organizaci.

Druhým přínosem je jednoznačně rychlost. Uvedla bych to na příkladu: zákazník přemýšlel nad řešením pro zálohy svých systémů. Byl pod velkým časovým tlakem a využití Oracle cloudu mu umožnilo implementovat a rozběhnout zálohovací řešení velmi rychle a bez nějakých opravdu velkých investic.

A nakonec bych zmínila minimalizaci rizik. V cloudu je možné si cokoli vyzkoušet za opravdu příznivou cenu. Takže pokud zákazník uvažuje o nasazení nějakého nového systému, může řešení vyvinout a vyzkoušet v cloudu za téměř nulové investiční náklady. Pokud tento nový systém nebude z nějakého důvodu vyhovovat, ztracená investice bude podstatně menší, než kdyby se jednalo o on premise projekt.


Oracle je globálním dodavatelem IT řešení a služeb, a proto se logicky nabízí otázka na srovnání našeho trhu se zahraničím, zejména s trhy a ekonomikami, které vnímáme jako vyspělejší a výkonnější. Přesto je někdy v přijetí nových technologických trendů předháníme, jako tomu bylo např. v nástupu mobility, nebo nyní v oblasti bezkontaktního placení. Jak je tomu v případě cloudu? Je přístup našich podniků a organizací otevřenější, nebo naopak konzervativnější než v zahraničí?

Česká republika je součástí regionu EMEA, do kterého patří západní Evropa a státy Blízkého Východu a Afriky. V západní Evropě je běžné, že Oracle Cloud využívají státní instituce, protože je tam dražší pracovní síla a dražší provoz datacenter. Cloud je pro ně jasná cesta k úsporám. V zemích Blízkého Východu a Afriky zase situace připomíná Českou republiku před dvaceti lety, kdy se začínaly teměř od nuly budovat národní IT systémy a státy z těchto regionů logicky vybírají nejmodernější IT technologie. V arabských zemích a v Africe má Oracle velmi zajímavé reference v oblasti smart cities, umělé inteligence a cloudu obecně.


Změnil cloud nějak postavení distributorů a resellerů IT? Vede rozšíření cloudu k posílení role zprostředkovatelů IT služeb, nebo naopak k přímější vazbě mezi výrobcem IT řešení a jeho uživatelem? Když se před několika lety začal cloud prosazovat, mluvilo se hodně o tzv. cloud brokerech, tedy firmách, které budou zprostředkovávat cloudové služby pro koncové uživatele. Dnes tuto roli plní především provozovatelé datových center, v jejichž nabídce hrají stále větší roli cloudové služby na úkor dříve převládajícího housingu. Spolupracujete s těmito dodavateli?

Naši zákazníci dnes více očekávají, že vybrané úlohy budou řešeny jako komplexní řešení na klíč a budou dodávány jako služba. Zde se neobejdeme bez inovativních partnerských řešení. V České republice spolupracujeme i s některými provozovateli datových center, kterým dodáváme infrastrukturu a technologie.


Co byste poradila manažerům podniků, kteří uvažují o migraci do cloudu, resp. o větším využití cloudových technologií a služeb? Odkud mají začít?

Z mojí dosavadní zkušenosti bych navrhovala začít se systémy, které nejsou kritické pro provoz firmy. Idelální je začít s testovacím a vývojovým prostředím a na něm získat zkušenosti, jak pracovat s cloudem. Vhodné je rovněž zálohování do cloudu anebo performance monitoring on premise systémů pomocí cloudových nástrojů. Také bych doporučila zaměřit se na analytické úlohy a vyzkoušet naši platformu autonomního datového skladu, o které jsem se zmínila v předchozí odpovědi. To všechno jsou velmi snadno implementovatelné úlohy, jejichž přínosy je možné vidět opravdu rychle. Po získání prvních zkušeností a ověření ekonomické výhodnosti provozování systémů v cloudu je možné přistoupit k plánování a přesunu kritičtějších aplikací do cloudového prostředí. Nejsem příznivcem rychlých nepromyšlených změn, které mohou přinést i ekonomické ztráty.


Máte zkušenosti s využitím cloudu v podnicích a organizacích různé velikosti a zaměření. Najdete v nich nějaké společné rysy, nebo řekněme obecně platná ponaučení? Jaké jsou „oblíbené“ chyby zákazníků, které se v oblasti cloudových služeb opakují? A co byste naopak označila za osvědčené best practices?

Moje nejdůležitější doporučení by bylo, vždy řešit problematiku IT komplexně. Je potřeba jasně znát, jaké jsou priority a omezení dané společnosti a podle nich navrhovat IT řešení. Jsou scénáře, ve kterých může cloud přinést velmi pozitivní změnu. V podobné situaci u jiného zákazníka ale stejné řešení může přinést spíše komplikace, protože se přehlédne nějaký důležitý vnější aspekt. Proto je potřeba vždy zasazovat cloudová do širších souvislostí.

Oblast cloudových služeb se turbulentně rozvíjí, neustále jsou představovány nové technologie a techničtěji orientovaní zákazníci si chtějí hned všechno „vyzkoušet“. Výsledkem je často mišmaš navzájem těžko integrovatelných platforem, který ve svém důsledku věci spíše zkomplikuje.


Začali jsme ohlédnutím za uplynulým rokem, vaším prvním v pozici generální ředitelky českého zastoupení Oracle. Pojďme proto zakončit náš rozhovor naopak výhledem pro nadcházející rok? Co momentálně považujete za hlavní výzvy pro Oracle na českém trhu? Jaké jsou pro vás nejvýznamnější nadcházející události v oblasti IT? Je něco, na co se vysloveně těšíte a čeho se naopak obáváte?

Výzvy pro Oracle jsou momentálně pro mě velmi aktuální, protože plánujeme cíle pro další fiskální rok pro Oracle v České republice. Na příští finanční rok se od nás opět očekává velký růst v cloudu. Pro mě a můj tým představuje i nadále velkou výzvu státní správa, kde bychom chtěli podpořit aktuální cíle vlády – digitalizaci veřejné správy, další zlepšení fungování veřejných registrů a podporu národního cloudu. Také bychom rádi dokončili společný záměr s Ministerstvem vnitra a chtěli bychom mít fungující rámcovou smlouvu, která zjednoduší nákup produktů Oracle ve veřejné správě.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

SAP HANA pro malé a střední podniky?

Proč ne, zkuste to s cloudem!

S&T CZMalé a střední podniky (SME) napříč různými zeměmi i odvětvími jsou dnes nuceny kvůli konkurenčnímu tlaku měnit své obchodní modely i strategie přístupu na trh. Roste tlak na urychlení firemních procesů a zvýšení efektivity a konkurenceschopnost. Z tohoto důvodu si moderní technologie a softwarové platformy určené původně pro větší společnosti stále častěji nacházejí cestu také k sektoru SME.

Časopis IT Systems / Odborná příloha Archiv časopisu IT Systems
IT Systems 9/
IT Systems 7-8/
IT Systems 6/
IT Systems 5/
Oborové a tematické přílohy
příloha #1 9/
příloha #1 7-8/
příloha #1 6/
příloha #1 5/
Siemens - CAM webinar
Kalendář akcí