---

Cloud computing se doposud prosazoval v podnicích především ve formě softwarových služeb (SaaS) a v oblasti základní infrastruktury (IaaS). Nyní ale většina analytiků předpovídá další růst trhu cloudových služeb především v oblasti PaaS, tedy různých softwarových platforem poskytovaných formou služby. Souhlasíte s takovými prognózami? Co je podle vás příčinou uvedeného trendu? Proč nastupuje až nyní?

V této otázce se s analytiky naprosto shodujeme. Už nyní je PaaS nejrychleji rostoucím segmentem v cloudu a do budoucna bude i objemově největší. Důvodem pro jeho rozmach je především enormní potřeba společností udržet svou konkurenceschopnost a agilitu. Ta se nese ruku v ruce se schopností rychle nasazovat nové služby, což je podmíněno schopností rychlého vývoje zcela nových aplikací. A právě kvůli rychlosti vývoje a uvádění na trh jsou a budou stále častěji vyvíjeny, testovány a nakonec i provozovány na PaaS cloudu. Dá se de facto říct, že zdrojem růstu PaaS segmentu jsou SaaS aplikace, protože pod nimi musí ležet silná PaaS služba a není náhodou, že 19 z 20 vedoucích SaaS aplikací používá právě platformu od Oracle.

A proč dochází k rozmachu PaaS až nyní? Růst cloudu je poháněn čtyřmi, navzájem se posilujícími trendy: sociální sítě, mobilní aplikace, Big Data a Internet of Things. Spolu s cloudem pak vytvářejí zcela novou éru „digitální změny“, kdy se na trhu objevují nové obchodní modely, noví konkurenti a dokonce i nové průmyslové segmenty. Tato transformace trvá nějakou dobu, protože už není jenom o technologii, ale i o dalších okolnostech. Některé změny se tedy prosazují rychleji, jiné kvůli vnějším vlivům pomaleji. Příkladem může být třeba růst firmy UBER, který je brzděn stávkami a protesty tradičních taxislužeb.

---

Je český trh nějak specifický z hlediska poptávky po softwarových službách? Řada globálních trendů v oblasti IT se u nás projevuje se zpožděním. Týká se to i oblasti cloudových služeb?

Podle mých zkušeností se trendy u nás neprojevují se zpožděním, právě naopak zde existuje relativně malá skupina vizionářů, kteří IT trendy využili k získání silného postavení na světovém trhu. Roman Staněk z Gooddata, nebo pánové Baudyš a Kučera z AVASTu jsou dobré příklady. To, že v ČR vyvíjí software celá řada velkých firem včetně Oracle, ukazuje, že ve světovém srovnání nejsme nijak zvláštně specifičtí. Navíc věřím, že nabídka tvoří poptávku a i kdybychom měli vyšší podíl konzervativních zákazníků – což si nemyslím - prosazení cloudu to rozhodně brzdit nebude. Cloud je nejsilnější trend, jaký u nás IT průmysl dosud zažil.

---

Které konkrétní typy cloudových služeb typu PaaS mají podle vás na českém trhu největší potenciál?

Asi nikoho nepřekvapím, když řeknu, že je to DBaaS – databáze jako služba. Databáze je totiž součástí prakticky každé současné aplikace a jak prohlásil Larry Ellison „jsme jedničkou v databázích a budeme jedničkou i v cloudových databázích“. Nicméně dalším výrazným segmentem budou integrační služby. Nejrozšířenějším cloudovým modelem bude totiž hybridní cloud a integrace privátního a veřejného cloudu, ale také různých cloudových služeb navzájem, bude oblast s nejdynamičtějším růstem. Zaznamenali jsme také zájem o naši službu Big Data Cloud a mobilní cloudovou platformu.

---

O cloudu se mluvilo jako o příležitosti pro malé a střední firmy „sáhnout si“ na IT řešení, která by jinak pro ně byla nedostupná. Platí to i v oblasti služeb typu PaaS?

Určitě. Například pokud by menší firma potřebovala robustní databázové prostředí pro nějakou vlastní aplikaci, tak jeho vybudování bude mít tak vysoké náklady a spotřebuje takové množství času, že vlastně celý záměr znemožní. Zatímco v Oracle Cloudu stojí jedna hodina OCPU Oracle Database Enterprise Edition se všemi rozšířeními včetně InMemory option 5,04 USD (slovy pět dolarů a 4 centy) a navíc máte takové prostředí v datacentru s certifikací Tier 4 – žádné takové v ČR neexistuje – zřízené v řádu několika málo hodin.

---

Představme si rovnici, nebo raději nerovnici „migrace části podnikové IT infrastruktury do cloudu“. Co leží na straně příjmů a co na straně výdajů? Co je předpokladem, aby v této nerovnici byly příjmy vyšší než výdaje?

Domnívám se, že řešení této nerovnice není podstatné. Nejdůležitější výhodou přechodu do cloudu je dramatické zvýšení podnikové agility – tedy rychlé a flexibilní reakce na požadavky trhu. Nedávno jsme zveřejnili výsledky průzkumu zaměřeného na vnímání konkurenčních výhod zavádění PaaS mezi firmami v regionu EMEA Ty dokládají, že více než polovina IT oddělení podceňuje význam rychlého poskytování aplikací v cloudu. Snižování nákladů na IT je samozřejmě také jednou z výhod migrace do cloudu, ale je výhodou s menší strategickou důležitostí, než je právě rychlost a agilita.

---

Jaké atributy a vlastnosti cloudového řešení typu PaaS jsou podle vás klíčové a nejvíce ovlivňují jeho přínos pro podnik ve střednědobém horizontu (5 až 10 let)?

O agilitě jsem se již zmiňoval. Jenom dodám, že je nejdůležitější, protože má potenciál generovat zcela nové příjmy pro naše zákazníky. Ostatní atributy jsou spíše podmínkami nutnými, nikoliv však postačujícími. Bezpečnost je například něco, bez čeho se jakékoliv PaaS řešení neobejde. Elasticita zdrojů a flexibilní platební modely typu „pay as you go“ patří mezi podobné nezbytné atributy PaaS cloudu.

---

Co byste poradil firmám, které o využití cloudových služeb uvažují, ale obávají se, zda zvládnou uřídit změny, které migrace do cloudu přinese? Na co by se podle vás měli v projektu migrace soustředit, na co nezapomenout, na co si dát pozor?

V prvé řadě by si měly najít si spolehlivého partnera, průvodce celé cesty ke cloudu. Někoho kdo rozumí jejich podnikání, má zkušenosti a silné zázemí. To samo o sobě je těžký úkol, ale firmy by mu měly věnovat velkou pozornost. Aktivní zapojení vrcholného managementu pro tak důležitý transformační projekt je také nezbytné.