facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 4/2012 , Cloud a virtualizace IT

Ekonomický pohled na cloud computing



ibmJedním z hlavních motivačních faktorů přechodu do cloud computingu je faktor ekonomický. Pro účely kalkulací TCO (celkové náklady na vlastnictví) a ROI (kalkulace návratnosti investic) je k dispozici celá řada nástrojů, které berou v úvahu i jednotlivé servisní modely cloudu (IaaS, PaaS, SaaS) a samozřejmě také modely implementační (veřejný, privátní, hybridní). Cílem tohoto článku je představit modelovou kalkulaci využití veřejného cloudu pro účely jednoduchého webového projektu s provozem na rok, tři roky a pět let.


Ukažme si, zda má pro tento běžný případ cloud computing smysl nejen technologický, ale především ekonomický. Pro účely níže uvedené kalkulace byl použit nástroj Cloud Tool Estimator, který nám přiblíží oba způsoby kalkulace – jak pro „tradiční“ IT, tak pro cloud computing. Nástroj je zdarma k dispozici na oficiálních stránkách společnosti IBM a v kalkulacích vychází z průměrných či rámcových cen.
Níže uvedenou kalkulaci nelze brát zcela dogmaticky. Záměrem zde není ukázat absolutní výši rozdílu, ale poukázat na to, že výsledná ekonomická kalkulace není dána pouze pořizovací cenou hardwaru, ale celou řadou dalších faktorů, které ovlivňují celkové náklady na provoz jak v dlouhodobém, tak i v krátkodobém horizontu.

Modelový scénář

Společnost plánuje na podporu svého podnikání zprovoznit nekritický systém. Pro svůj záměr potřebuje jeden Intel server umístit v prostředí ISP (internet service providera), který poskytuje tradiční IT služby (server housing/hosting).

Konfigurace serveru:

  • 4 vCPU
  • 4 GB RAM
  • 1TB HDD pro data
  • operační systém: SuSE Linux Enterprise Server

Pro kalkulaci v tradičním IT je nutné vzít v úvahu následující parametry:

  • cena serveru včetně úložiště dat (HDD),
  • licence operačního systému,
  • připojení na internet,
  • síťové komponenty a připojení na internet (pokud nejsou zahrnuty do ceny serveru),
  • náklady na zprovoznění serveru (instalace a základní konfigurace), běžný provoz (administrace), zálohování a obnovu při výpadku,
  • pronájem datového centra,
  • energie (pokud nejsou zahrnuty v pronájmu).

V prostředí cloudu jsou veškeré výše uvedené položky zahrnuty v ceně služby.

Tab. 1: Ekonomický pohled provozu serveru v rámci tradičního IT a v cloudu
Tab. 1: Ekonomický pohled provozu serveru v rámci tradičního IT a v cloudu

 

Tab. 2: Ekonomická kalkulace v horizontu 1, 3 a 5 let (Zdroj: autor, Cloud Tool Estimator)
Tab. 2: Ekonomická kalkulace v horizontu 1, 3 a 5 let (Zdroj: autor, Cloud Tool Estimator)


Základním rozdílem je, že v tradičním IT musím server jednorázově nakoupit (CAPEX – kapitálové investice) a provozovat (OPEX – operační náklady, pravidelné měsíční). Ve světě cloudu je kalkuluji pouze s operačními náklady a eliminuji tak CAPEX – potřebu nákupu serverů. Výslednou kalkulaci lze znázornit v grafické podobě. Uvedený graf zdůrazňuje skutečnost, že mezi provozem serveru v tradičním IT a cloudu je prokazatelný ekonomický rozdíl již v prvním roce provozu. V případě rezervace výkonu je v cloudovém prostředí možno operační náklady ještě snížit.

Celkové náklady na provoz serveru
Celkové náklady na provoz serveru


Z grafu je patrné rozevírání nůžek mezi náklady na tradiční IT a náklady na cloudové řešení. Nůžky mezi těmito dvěma položkami se rozevírají z následujících důvodů:

  • V cloudu platíte za službu pořád stejně – pokud navýšíte konfiguraci, dojde ke skokovému přírůstku a dál platíte stejně, ale o něco víc. To platí pro Amazon, IBM, Google atd.
  • V tradičním IT se nevyhnete jednorázovým a pravidelným měsíčním nákladům, které lze označit jako paušální. V každém případě platíte za údržbu či tzv. maintenance operačního systému, ale i hardwaru (a musí být započítána, abychom drželi krok cloud a ne-cloud).
  • Výkonnost hardwaru a jeho obnova se počítá každé dva až tři roky. Jednorázové položky tedy nejsou, lidově řečeno „věčné“, ale „omezené" jen na tři roky. Protože nejen morální, ale především fyzické stárnutí je u hardwaru, který si pořídíte, markantnější než v cloudu, kde je garantovaný výkon daný virtuálním CPU, pamětí a diskem a neřešíte jejich fyzickou implementaci.

Podívejme se na provoz v detailnějším pohledu (tab. 3). Náklady na hardware a software reprezentují podstatnou část nákladů, ne však náklady úplné. Bylo by velkou chybou porovnávat celkové náklady na vlastnictví pouze na základě ceny serveru. Při porovnání tradičního a cloudového prostředí je důležité kalkulovat rovněž s podporou provozu serverů v datacentru a samozřejmě samotné datacentrum včetně spotřeby energie, chlazení, bezpečnosti a dalších atributů. Tyto parametry jsou ve většině případů v ceně služby, nicméně nemusí to být pravidlem. V případě některých poskytovatelů housingových služeb je také kalkulována cena za přenesení určitého objemu dat (např. více než 100 GB) a limity mohou být stanoveny i na spotřebu (např. na maximálně 150 W atp.).

Tab. 3
Tab. 3


Cloudové prostředí přináší z ekonomického pohledu další výhody:

  • Využití IT prostředků v cloudu lze okamžitě ukončit, a nedochází tak k finanční ztrátě způsobené doběhnutím kontraktu bez využívání IT prostředků. Tato situace může nastat u tradičního IT v případě, kdy společnost uzavře kontrakt, ale během doby zjistí, že IT prostředky po celou dobu kontraktu nevyužije.
  • Možnost plynulého rozšiřování či redukování IT prostředků dle aktuálních potřeb. Cloud computing lépe kopíruje potřeby IT na výkon a tím také na cenu za IT služby, které společnost vynaloží.
  • Pokud společnost potřebuje IT prostředky pouze krátkodobě a třeba i opakovaně, je pronájem IT prostředků výhodné v porovnání s nákupem nového IT a jeho potenciálním odprodejem, když již není potřeba.
  • V neposlední řadě je zmiňme, že hardwarová konfigurace uvedená v modelovém případě je běžně nabízena v cloudu a ve světě hardwarových dodavatelů nemá přímý ekvivalent. Zde má cloud svoji výhodu, neboť umožňuje nabídnout klientovi i nižší výkon, tedy takový, který je reálně využit. IT prostředky v cloudovém prostředí tak mají vyšší využitelnost a lze s nimi lépe hospodařit.

Závěrem

V uvedeném modelovém případě není jistě velkým překvapením, že na provozu Intel serveru v cloudu lze ročně ušetřit nemalé peníze. V „necloudovém“ prostředí je pořízení serveru jednorázové (CAPEX), nicméně jeho provoz je podmíněn pravidelnými měsíčními platbami za podporu hardwaru a softwaru. Jedná se obvykle o údržbové poplatky OPEX za operační systém, HW maintenance, případně další. Cloudové prostředí s žádnými poplatky (jednorázovými za pořízení hardwaru) ani údržbovými za hardware a software nepočítá. V tomto prostředí platíte čistě za používání služby s danými parametry. Žádné údržbové zde nejsou.
V modelovém případě je v tradičním IT prostředí nárůst za provoz IT vyšší než v prostředí cloudu. U modelového serveru s Linuxem činí rozdíl v pětiletém horizontu necelých 275 tisíc korun pro jeden server.
V prostředí cloud computingu je cena za lidské zdroje starající se o virtuální infrastrukturu v ceně, včetně podpory na telefonu a mailu. U poskytovatele housingu či hostingu jde obvykle o separátní složku výsledné ceny.
Jak už bylo zmíněno na začátku, uvedenou kalkulaci nelze brát zcela dogmaticky. Jejím cílem není ukázat absolutní výši rozdílu, ale především poukázat na faktory, se kterými je třeba při volbě jednoho či druhého prostředí počítat a které ovlivňují celkové náklady na provoz v dlouhodobém i krátkodobém horizontu.

Petr Leština
Autor pracuje jako client IT architekt ve společnosti IBM Česká republika.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Konec papírování, digitalizujte a usnadněte si práci!

IT Systems 3/2024V aktuálním vydání IT Systems jsme se zaměřili na vývoj digitalizace ve světě peněz, tedy v oblasti finančnictví a pojišťovnictví. Dozvíte se například, proč je aktuální směrnice PSD2 v inovaci online bankovnictví krokem vedle a jak by její nedostatky měla napravit připravovaná PSD3. Hodně prostoru věnujeme také digitalizaci státní správy a veřejného sektoru, která nabírá obrátky.