Ještě nedávno firmy počítaly s návratností investic do IT projektů v řádu let. Potřeba zdrojů byla obvykle odhadována na několik let dopředu a s tímto výhledem firmy zdroje nakupovaly. To znamená, že firma často držela velký nadbytek zdrojů, za které platila, aniž by je zrovna potřebovala. S každým nárůstem požadavků potom došlo k dalšímu skokovému rozšíření zdrojů, které znamenalo poměrně velkou investici a opět nákup zdrojů „do budoucna“. Nyní se ale hlavním ukazatelem pro většinu firem stávají celkové náklady na vlastnictví (TCO). Tento ukazatel vyžaduje co nejefektivnější využívání IT a ona „budoucí“ nevyužitá kapacita jej výrazně negativně ovlivňuje. Hodnota TCO totiž zahrnuje nejen počáteční investiční náklady, ale také náklady na správu a dlouhodobou údržbu. Pokud firma dlouhodobě disponuje neefektivně využívanými zdroji, celkové náklady na vlastnictví rostou.

Úspěch na trhu vyžaduje velmi pružnou reakci na měnící se požadavky, přiřazení nových serverů či aplikací v reálném čase a naopak jejich zastavení v okamžiku, kdy již nejsou potřeba. Něco podobného není s tradičním přístupem k IT infrastruktuře možné. I proto se stále častěji setkáváme s tím, že firmy opouštějí koncept vlastních datových center a buď si pronajímají místo, nebo prostě přenášejí svůj byznys do cloudu. Právě rychlý rozvoj služeb a cloud computingu umožňuje výrazně zrychlit nasazení nových řešení a zároveň omezit ztráty pocházející ze zastarávání IT infrastruktury. Zde existuje několik možností - firma sáhne po koncepci hybridního či privátního cloudu, zcela změní své procesy a přejde na čistě cloudové technologie, nebo si opravdu vše pronajme jako službu.

Starejte se o byznys, ne o IT

Tento přístup je v podstatě logický. Proč by se měla například obchodní firma starat o to, jestli jejím serverům ještě nevypršel servisní kontrakt, nebo jestli už není její hardware zastaralý? Pokud má dnes firma uspět na trhu, potřebuje mít k dispozici takové kapacity a systémy, které právě potřebuje. Přechod ke cloudovým technologiím jednoznačně něco podobného umožňuje. V prostředí cloudu může být nasazení nové podnikové aplikace pro stovky či tisíce uživatelů otázkou několika dní. Pokud se navíc objeví potřeba přidat nové uživatele, stačí jednoduše koupit online licenci. Není tedy třeba žádná složitá implementace. Stejně tak lze v případě potřeby počet uživatelů snížit a tím naopak optimalizovat výdaje.

I proto se vlastní datová centra ve firmách pomalu stávají reliktem minulosti. Zkušenosti ukazují, že vystavět si vlastní datové centrum znamená skutečně dlouhodobou investici, která se vyplatí firmám se stovkami fyzických serverů. V ostatních případech v podstatě není možné najít ekonomický model, v němž by přínosy z provozu vlastního datového centra alespoň vyrovnaly náklady na jeho budování, provoz a samozřejmě také dostatečně rychlou obnovu hardwaru a technologií v něm. Přitom hranice sta fyzických serverů je při dnešní úrovni virtualizace skutečně hodně vysoká.

Je nutné si uvědomit, že v případě tradičního on-premise řešení je potřeba do TCO započítat nejen samotný hardware, tedy náklady na servery a síťovou infrastrukturu, ale také na stavbu či údržbu samotné budovy datového centra, chlazení, napájení, veškeré personální náklady na správu a ostrahu, a samozřejmě také na nástroje zajišťující automatizaci procesů, zálohování, zajištění redundance a podobně.

Cloud tento přístup zcela mění. Náklady jsou od této chvíle starostí poskytovatele služeb a zákazník se o ně může v podstatě přestat starat. To znamená, že měsíční výdaje na IT jsou velmi dobře predikovatelné, a navíc umožňují rychlou reakci na změnu. Pokud nastane potřeba nové kapacity či dalších zdrojů, jednoduše se do TCO započítají náklady na službu. Na webu jsou dokonce dostupné nástroje, jako je například cloudová kalkulačka, umožňující tyto náklady velmi přesně spočítat.

Neplýtvejte kapacitou

Tradiční on-premise řešení musí být naopak vždy dimenzováno na nejvyšší zatížení. Výrazně se to ukazuje například u společností, u nichž je poptávka po službách či výrobcích závislá na sezóně. Extrémním příkladem v tomto směru může být například prodejce vánočních ozdob. Jeho IT infrastruktura musí být dimenzována na nápor zákazníků v listopadu a prosinci. Jakýkoli výpadek v tomto období by totiž znamenal obrovské ztráty. Zároveň je na první pohled zřejmé, že zbývajících deset měsíců v roce jsou nároky výrazně nižší. U on-premise řešení musí prodejce celý rok disponovat dostatečnou kapacitou, která zůstává většinu roku ležet ladem a přináší tak jen výdaje.

I v tomto případě umožňuje cloud zcela změnit celkový přístup k IT. Dovoluje totiž potřebnou kapacitu plánovat mnohem pružněji a v podstatě ji navyšovat flexibilně podle stávajících potřeb. To znamená, že většinu cloudových nástrojů můžete velmi jednoduše vypnout v okamžiku menších nároků a naopak. Firma tak může například držet jen zdroje potřebné pro běžný provoz a ve špičkách jednoduše doobjednat potřebné zdroje z cloudu. V případě našeho prodejce vánočních ozdob to bude znamenat, že bude za vyšší kapacitu či více zdrojů platit místo dvanácti měsíců jen dva. A to navíc v období, kdy to má smysl, a kdy se mu tyto náklady bohatě vrátí.

Inovace lusknutím prstu

V řadě firem byla pro uživatele příprava nových projektů v podstatě noční můrou. Když požádali své IT oddělení například o nový server pro nový softwarový projekt, často na splnění tohoto požadavku čekali i několik měsíců. Obvykle to totiž znamenalo nákup nového hardwaru, jeho začlenění do stávající infrastruktury a pochopitelně také implementaci všech pravidel či nasazení příslušných aplikací. Problém je, že tento přístup v podstatě výrazně omezoval možnost inovací. Testovací prostředí v řadě firem buď zcela chybělo, případně nebyla k dispozici dostatečná kapacita. Když se pak projekt neukázal životaschopným, firmy čelily problému, jak využít infrastrukturu, která po takovém projektu zůstala. Buď ji neefektivně držely a spravovaly, nebo se jí musely s velkou ztrátou zbavit.

Díky cloud computingu je dnes ale možné server implementovat nejen s minimálními náklady a velmi rychle. V prostředí cloudu lze jednoduše vytvořit virtualizovanou kopii firemní infrastruktury (nebo její části) a využít ji pro testování či ladění. To může výrazně zkrátit celkovou dobu výpadků IT, což je dnes pro firmy skutečně klíčové. V IT prostředí je totiž běžné, že například instalace nových verzí některých prvků nemusí zcela správně fungovat se všemi využívanými komponenty či aplikacemi. Pro správce sítě tak někdy instalace updatů do produkčního prostředí představovala svým způsobem ruskou ruletu, protože se i přes veškerá opatření čas od času mohlo stát, že bylo potřeba vrátit se k původní verzi. To obvykle znamenalo omezení pro uživatele a finanční ztrátu v důsledku nedostupnosti některých služeb.

Naopak v případě, že je možné vše otestovat ve virtuálním prostředí, riziko neúspěchu či neočekávaných problémů se výrazně snižuje. Stejně tak dává cloud prostor k rozvoji nových projektů, aniž by vyžadovaly rozsáhlé úvodní investice do IT. V případě potřeby lze pronajmout například virtuální server či jinou potřebnou kapacitu v cloudu. Na ní lze pak projekt spustit a novou službu nabídnout zákazníkům. Pokud se ukáže jako životaschopná, je možné rozhodnout o potřebných investicích a přesunout ji na jiný typ infrastruktury. V případě neúspěchu pak může být virtuální server smazán během několika minut a projekt tak po jeho ukončení neznamená žádné další dlouhodobé náklady.

Michal Marko Autor článku působí jako Platform Presales Consultant ve společnosti SAP ČR.