Dnešní vnímání cloud computingu je u odborné i neodborné veřejnosti relativně široké. Shrňme proto nejdříve fundamentální vlastnosti cloudu, jinými slovy to, co by měl cloud obsahovat, jak jsme to definovali v předchozím dílu tohoto miniseriálu o cloudu (IT Systems 12/2011). Pro jednoduchost mezi klíčové (esenciální) charakteristiky cloudu patří:

• self-service – IT službu objednávám „samoobslužně“,
• služby vybírám ze standardizované nabídky (katalogu služeb),
• služba je objednávána automatizovaně,
• cloud zajistí implementaci služby (anglicky provisioning), tzn. připraví službu k použití,
• služby jsem schopen měřit a účtovat tzv. pay-per-use,
• flexibilní specifikace implementačních modelů (služba je veřejná, privátní).

V každém cloudovém prostředí jsou implementovány procesy realizující zpracování uživatelského požadavku, ve kterém je role uživatele nepostradatelná. Podívejme se na obecné schéma cloudového prostředí (obr. 1) a roli uživatele jako klíčového elementu pro využití cloudových služeb.

V naznačeném schématu uživatel cloudu zadává požadavek na různé typy služeb výběrem z katalogu (infrastruktura, platforma, software jako služba). Podle povahy služby může být automatizovaně schválena, případně v rámci workflow směrována na schválení. Speciálním uživatelem cloudu je schvalovatel, který je obvykle manažerem, jemuž je uživatel podřízen. Schvalovat lze veškeré požadavky, případně požadavky přesahující určitý limit (finanční, výkonnostní apod.). Pro urychlení je obvyklé běžné požadavky schvalovat automaticky, role schvalovatele tedy není ve všech případech nutná.
Správce cloudu je typicky role, která může být rozdělena na několik samostatných podskupin. Uveďme si na tomto místě dvě, a to administrátora cloudu a administrátora pracovní skupiny. Administrátor cloudu je obvykle nejvyšší oprávnění, které mu umožňuje jako správci plně kontrolovat prostředí cloudu. Administrátor je speciálním případem uživatele cloudu. Zajišťuje provoz, administraci a rozvoj cloudu. V menších prostředích je možné roli správce virtualizace sloučit se správcem cloudu, realita je nicméně taková, že virtualizační technologie jsou spravovány specialisty rekrutujícími se z řad systémových administrátorů (např. Linux – KVM, Windows – HyperV). Ve větších prostředích budou cloudy spravovány vždy dedikovanými cloud administrátory, případně bude tato činnost svěřena specializované servisní organizaci. Pokud je v rámci prostředí cloudu možné vytvářet samostatné pracovní týmy a tyto organizačně členit, je úkolem administrátora pracovní skupiny či skupin jejich specifikace v rámci cloudu a definování jednotlivých rolí – například to, kdo je schvalovatelem, kdo uživatelem apod.
Uživatelé participující na službách cloudu jsou notifikováni o probíhajících krocích, které automatizovaně řídí prostředí cloudu, včetně okamžiku, kdy je požadovaná služba k dispozici. Koncovým uživatelem cloudových služeb je obvykle uživatel, který požadavek inicioval, ale nemusí to být ve všech případech. V rámci veřejného cloudu tomu tak opravdu je, u privátních cloudů je flexibilita větší. Například projektový manažer může iniciovat alokaci infrastruktury virtuálních serverů pro projekt (model IaaS, PaaS), ve výše uvedené definici je tedy uživatelem iniciujícím požadavek na službu. Jsou-li zdroje cloudu dostupné pro naplnění požadavku projektového manažera, může virtualizované zdroje cloudu poskytnout například systémovému správci na instalaci aplikací a systému, které jsou v rámci projektu požadovány. Na tomto příkladu vidíme dva uživatele, kdy první pouze alokuje prostředky a druhý je reálně používá pro projektové potřeby.

Esenciální vlastností cloudu je účtování za služby. Dalším typem uživatele je tak pracovník finančního oddělení, který je schopen na základě údajů poskytovaných cludovým prostředím vystavit účet za využití cloudových služeb. Ve společnostech, které neprovádějí vnitrofiremní vyúčtování, je možné tuto roli redukovat pouze pro účely reportů využitelnosti zdrojů, kterou obvykle zajišťuje IT oddělení.
V oblasti privátního cloudu jsou uživatelské účty mapovány na stávající systémy adresářových služeb, případně systém pro správu identit. Cloudové prostředí je integrováno s těmito systémy, a zajišťuje tak i proces autentizace a autorizace v rámci cloudu. Integrace cloudového prostředí s e-mailem a systémy adresářových služeb jsou základními požadavky na libovolné cloudové řešení. Procesy v rámci schvalovacích workflow lze velmi přesně mapovat na IT procesy a uživatelské role. Cloud pak vedle standardizace a automatizace poskytne uživatelům jednotný a konzistentní přístup ke službám IT.
V případě veřejných cloudových služeb jsou uživatelské role redukovány a schvalování pak probíhá v semi-automatizovaném režimu. Služba je tak k dispozici ihned komukoli bez složitých schvalovacích procesů, které mohou být v případě privátních cloudů specifické pro každou společnost. Typickým uživatelem veřejného cloudu je příležitostný uživatel. Ten jako konzument služeb využívá ryze infrastrukturní služby (IaaS, PaaS model), případně i SaaS především pro kancelářské činnosti a komunikaci (e-mail, chat, VoIP). V současné době je k dispozici celá škála cloudových služeb, které jsou těmto uživatelům k dispozici, v řadě případů i zdarma.

Pracoviště uživatele cloudu

Z pohledu koncového uživatele se nic fundamentálně nemění. Pro cloudové servisní modely PaaS, SaaS případně BPaaS uživatel vystačí s běžným PC. Nicméně i oblast koncových pracovišť je možné transformovat do prostředí cloud computingu. Jedním z trendů dnešního IT je virtualizace desktopů, která je základem desktop cloudu. Uživatel dále pracuje se svým oblíbeným operačním systémem a aplikacemi, nicméně vlastní provoz operačního systému s aplikacemi je provozován centrálně v datovém centru a uživateli je operační systém s aplikacemi na monitoru pouze „promítán“. Výhodou je především vyšší stabilita, odolnost vůči výpadku a možnost sdílet virtuální desktop nejen na PC ale i na široké škále mobilních zařízení. Nevýhodou je nutnost stabilní a dostatečně propustné sítě. PC lze nahradit tzv. cloud terminály, jejichž správa je efektivnější a levnější než správa a údržba běžných PC.
V případě servisního modelu DaaS (desktop jako služba) má uživatel pracující s virtuálním desktopem v PC možnost jej zpřístupnit na mobilním zařízení (tabletu apod.). Praktická využitelnost je u pracovníků ve skladu, kteří mohou používat jak tradiční PC, tak i zmiňovaný tablet, a přenášet si tak pracovní plochu mezi koncovými pracovními zařízeními dle potřeby.
V dalším díle našeho miniseriálu se budeme věnovat problematice cloud computingu z ekonomického pohledu.

Petr Leština
Autor pracuje jako client IT architekt ve společnosti IBM Česká republika.