Například společnost Microsoft uvádí (obr. 1), že datové centrum o velikosti sto tisíc serverů má o osmdesát procent nižší náklady na vlastnictví jednoho serveru, než je tomu u datového centra se sto servery. Takto snížené náklady na provoz datových center se jednoznačně projeví ve výsledné ceně nabízených cloud služeb, a odrazí se tedy i v nákladech za provoz IT jednotlivých zákazníků. Z obrázku 2 pak vyplývá, jak jsou běžně rozloženy celkové náklady na IT mezi provoz infrastruktury, údržby jednotlivých aplikací a vývoj aplikací nových. Pokud vezmeme největší dvě složky, činící téměř devadesát procent, najdeme zde hodně prostoru pro úspory poskytované právě cloud computingem.

Obr. 1: Úspory generované ekonomikou velikosti

Obr. 2: Rozdělení výdajů na IT

Různá cloud řešení, různé úspory

Faktor ekonomiky velikosti má obecnou platnost, ale pro lepší porozumění reálných dopadů cloud computingu na náklady za správu IT musíme proniknout hlouběji do jednotlivých forem cloud služeb. Již základní a notoricky opakované rozdělení cloud computingu na infrastrukturu jako službu (IaaS), platformu jako službu (PaaS) a software jako službu (SaaS) v sobě odráží odlišnou úroveň potřeby správy cloud IT. Pronajaté infrastrukturní služby s sebou přinášejí nejmenší míru automatizace správy IT, kterou dodává poskytovatel. Na zákazníkovi pak zůstává velmi často veškerá softwarová správa pronajatých virtuálních počítačů a jejich licencí. Úsporu lze v tomto případě hledat zejména v oblasti správy hardwarových prvků IT (síťové infrastruktury, fyzických serverů, storage systémů nebo systémů pro load balancing zátěže).

Platforma jako služba, kde jako představitele lze jmenovat například Microsoft Windows Azure nebo Force.com, přináší daleko silnější angažovanost poskytovatele služby cloud computing. Hlavním rozdílem proti IaaS je právě míra správy poskytovaného IT. Typicky jsou poskytovány automatizovaný patch management, monitorování běhu operačního systému a aplikací, kompletní správa databázového relačního stroje nebo vysoká dostupnost formou redundance jednotlivých služeb. Převedeme-li tento fakt do roviny správy IT, hlavní úspory vznikají zejména v procesech update managementu, testování nových verzí cloud operačních systémů, správy databázových strojů nebo konfigurace high-availability u jednotlivých provozovaných řešení. Protože PaaS v sobě zahrnuje předinstalované různé typy middleware a runtime prostředí, jejich počáteční zavedení i průběžná instalace může být také přenechána na cloud poskytovatele.

Poslední ze zmíněných variant cloud computingu, software jako služba, běží zcela, včetně koncových produktů, v plné režii poskytovatele. Neznamená to však jednoznačně nulové náklady na jejich správu. Počáteční migrace dat a uživatelských účtů nebo propojení s lokálně provozovanými IT systémy a vytvoření hybridních řešení jsou úkony, které IT neminou. Nekompromisní úsporu lze však kromě již výše zmíněných najít i v automatickém nasazení a provozu jednotlivých SaaS produktů, jejich update nebo v některých případech i vytváření záloh.

Nezávisle na použité formě cloudu computingu lze významné úspory docílit při obnově hardwarového vybavení serverových a síťových prvků. Tím nemám na mysli pouze nulové pořizovací náklady, ale náklady spojené s uvedením do provozu, softwarové konfiguraci a testování zařízení. Dále pak následovné migraci aplikací nebo virtuálních strojů a storage systémů. Toto vše jsou časově náročné operace náchylné na chyby. Na první pohled to nemusí být zcela patrné, ale datová centra provozující cloud řešení provádějí tyto činnosti zcela transparentně a bez přerušení dodávky služeb. Zákazník si ve finále ani nemusí uvědomit, že provozované aplikace nebo služby mohou běžet každý rok na zcela novém hardwaru.

Úspory v provozu lze hledat i na jiných místech

O cloud řešeních se zákazníky hovořím již více než rok a nejčastěji pokládané dotazy směřují do oblasti zajištění business kontinuity, disaster recovery, soulad s vládními normami a předpisy a v neposlední řadě bezpečnostními standardy. Na cloudové služby jsou v těchto oblastech kladeny, zcela oprávněně, velmi vysoké nároky. Často také slýchám námitku, že k většímu využití cloud computingu firmou dojde až ve chvíli, kdy všechny uvedené oblasti budou provozovatelem zajištěny na té nejvyšší úrovni. Je to pochopitelné, vždyť do cloudu mohou být ukládány strategická firemní data nebo v něm mohou být provozovány důležité aplikace. V celé řadě případů ale mají stávající řešení v prostředí lokálního IT tyto procedury na relativně nízké úrovni. Důvodem jsou často chybějící finanční prostředky pro kvalitní pokrytí těchto oblastí nebo jejich vysoká složitost přesahující reálné možnosti firmy.
Díky rozsahu budovaných datových center a možnosti rozpustit náklady spojené se zajištěním všech standardů, je možné všem zákazníkům, nezávisle na velikosti, nabídnout úroveň služeb na enterprise úrovni a úplně eliminovat počáteční i průběžné náklady spojené například se správou fail-over řešení, zálohováním, průběžným testováním disaster recovery plánů a technických prostředků. IT správa je také, podle typu použité cloud služby, zcela oproštěna od náročné přípravy systémů pro získání požadovaných atestů a certifikací. Činnosti, která bohužel není v celé řadě případů jednorázovou záležitostí, nýbrž kontinuálním a opakujícím se procesem.

Oblastí, které bych se rád dotknul na závěr, je licencování. Plánováním, monitorováním a hlídáním legálního programového vybavení se zabývá mnohdy IT správa. Cloud computing nepřináší jen technická vylepšení a zjednodušení, ale i nové business modely a potažmo snadnější licencování. Obvyklé je licencování podle počtu přistupujících zaměstnanců (typicky SaaS) nebo podle aktuální spotřeby jednotlivých služeb, nezávisle na počtu přistupujících zaměstnanců nebo klientů aplikace (PaaS). I zde lze ve výsledném efektu najít nemalou úsporu v IT správě, která navíc dává IT manažerům daleko větší pocit klidu z pohledu legality provozovaného softwaru.

Dalibor Kačmář
Autor článku působí jako platform strategy advisor ve společnosti Microsoft.