Všechny aplikace, SW nebo stránky, které jste kdy použili či navštívili, si předtím, než se dostaly k vám, uživatelům, musely projít důkladným testováním. To slouží primárně k tomu, aby se detekovaly, našly a opravily možné chyby, zajistila kvalita testovaného procesu a uživatelé tak získali verzi programu, webu či aplikace. Developeři samozřejmě testují správnost jednotlivých procesů již během jejich vývoje, ale tento typ testování se liší od testování finálního produktu. Testování softwaru a webové stránky ve finální verzi z pohledu budoucího uživatele se nazývá „quality assurance“ neboli zaručení kvality výsledného produktu.

Celý tento proces začíná tvorbou testovacích scénářů. Je důležité, aby testovací scénáře byly dostatečně konkrétní a pro testera (testující osobu) pochopitelné a byly zorganizované do přehledného celku. V ideálním případě by testovací scénáře měly přesně popisovat, jaký úkon má tester udělat, aby zkontroloval, zda je vše v pořádku. Při testování se většinou využívají softwarové programy jako JIRA, Asana a Testrail, kde si můžete ukládat testovací scénáře, zaznamenávat problémy, na které narazíte, a aktivně komunikovat s vývojáři na jejich řešení. Při menších testovacích procesech nebo při testování opravdu specifických procesů můžete vytvořit kvalitní a přehledné prostředí i v Excelu.

Při testování je důležité stanovit si priority, požadavky a cíle, které se od testování odvíjejí. Následující otázky by vám mohly pomoci stanovit si nároky na testování jako takové:

1. Jak rozsáhlé bude testování? Jakou kapacitu lidí budeme potřebovat?
2. Je testovaná aplikace/stránka zaměřená na konkrétní okruh lidí s určitými kvalifikacemi? (Je potřeba na testování využít vhodně kvalifikovaných lidí, anebo je tato aplikace/stránka určená pro širokou veřejnost?)
3. Jaký máme předpoklad na délku testovacího období? Jak velký rozpočet na to máme?
4. Máme možnost a kapacitu udělat si část testování sami?
5. Můžeme vymezit kvalifikovaného člověka na vedení testování, anebo bude třeba někoho na tuto pozici zabezpečit?

Organizace testování může být poměrně stresující – je třeba zkoor­di­no­vat skupinu lidi s různými kvalifikacemi tak, aby spolupracovali. Je proto výhodné mít k dispozici člověka, který se v těchto procesech vyzná a zároveň je zběhlý v projektovém a change managementu neboli managementu změn. Projektový management je pro celý proces naprosto zásadní – můžete si testovat, jak chcete, ale pokud testování nemá řád a organizaci, k vytouženým výsledkům se nedostanete. Důležitá je také správná a včasná komunikace a vykazování otestovaných výsledků. A to hlavně ve chvíli, kdy testování vykazuje negativní výsledky, tj. testovací scénáře nejsou úspěšné a je zřejmé, že se někde vyskytla chyba. V takovém případě je potřeba komunikovat s více stakeholdery.

Níže najdete přehled základních rad, čemu se v rámci testovacích procesů vyhnout a na co se naopak zaměřit:

Komunikace

Komunikace je samozřejmě důležitá vždy, ale při testovacích procesech je skutečně klíčová. Testeři a vývojáři spolu při řešení detekovaných problémů musí aktivně komunikovat a spolupracovat. Díky tomu se vše vyřeší rychleji a efektivněji.

Správný zápis problému

Možná to zní banálně, ale každý objevený problém je třeba detailně popsat, ideálně doplnit i printscreeny/fotkami či videem. Šikovnou pomůckou je například šablona pro zapisování problémů, která se skládá ze tří bodů:

1. Steps to reproduce – zde zapíšete postup, jak se dostat k problému
2. Actual results – zde popíšete, co se stalo, jaký problém nastal
3. Expected results – zde popíšete, co by se stát mělo, pokud by aplikace/stránka fungovala správně

Průběžné testování

Nenechávejte si testování na poslední chvíli. V ideálním případě testujte průběžně už během vývoje. Zabráníte tak časové tísni a přetížení vývojářů – ti budou moci nalezené chyby řešit postupně a díky tomu mohou také zamezit jejich opakování a vršení.

Správná organizace testování

Organizace testování je nedílnou součástí testovacího procesu. Bez organizace by se jednalo jen o hromadné nahodilé testování, které by při vyšším objemu dat ztratilo přidanou hodnotu a smysl. Z pohle­du organizace lze testování rozdělit do různých skupin. Například při testování aplikací je skupina testů pro notifikace, další skupina pro obsah („kategorie A má 4 pododkazy a nyní jenom 3“ = bug) a v ne­po­sled­ní řadě pak funkční skupina („klikne se na tento odkaz a ten nás přesměruje na tento odkaz, pokud ne, vytváří se bug, atp.“).

Ať už vyvíjíte software, aplikaci nebo webovou stránku, testování se prostě nevyhnete. Tedy za předpokladu, že chcete mít kvalitní pro­dukt. Proces testování není náročný a nemusíte se ho obávat. Pokud ho dobře zorganizujete, můžete ho ukončit velmi rychle a efektivně.

Zuzana Kubíková Autorka článku působí na pozici Head of Managing Consulting ve společnosti RSM Technology CZ, s. r. o.