Boom low-code a no-code platforem je prakticky součástí přiroze­né­ho vývoje. Každá firma se snaží zefektivnit práci vývojářů, dostat co nejrychleji a nejlevněji první výsledky a ty pak v praxi otestovat. Jako první začaly vznikat nástroje využívající BPMN (Business Process Model and Notation), které přes kreslení diagramů umožňo­va­ly navrhnout workflow, upravit chování aplikace či otestovat určitý use case. V tomto ohledu se nic nezměnilo, pouze se zrychlil tlak na zavádění inovací – trend low-code se tedy vrací, jenom existují nové, specifičtější nástroje, kterým je přána větší pozornost.

Low-code zapojuje další lidi a akceleruje vývoj

Tempo vývoje nových digitálních produktů je opravdu překotné a neustále zrychluje. V našem byznysu, kterým je vývoj digitálních produktů na míru, vidím, že zakázky, které by nepoužívaly již hotové komponenty, tu už v podstatě nejsou, nebo vznikají minimálně. Téměř všude se využívají frameworky a staví se na známých cloudových službách typu Google Cloud Platform, Amazon Web Services nebo Microsoft Azure, které nabízí spoustu nástrojů s minimem kódování. Zejména pak u startupů, či firem, které potřebují ověřit svoje myšlenky na trhu bez větších investic do vývoje drahých systémů.

Obecně totiž platí, že nemá smysl znovu vynalézat kolo a lepší je podívat se nejprve na existující nabídku řešení. Když si firma napřed udělá kvalitní rešerši, ušetří spoustu času a peněz. Takovou nejrychlejší vstupenkou k rychlým testům nápadů je například Figma – kolaborativní nástroj, který umožňuje rychlou tvorbu klikatelných prototypů, navíc v pěkném prostředí s možností vše společnými silami upravovat, komentovat a sledovat změny. Vývojáři obvykle mívají vybrané platformy, které využívají napříč firmou. Za sebe mohu jmenovat Atlassian, CRM platformy Odoo, Creatio, dále HubSpot, Airtable, Make určený speciálně pro integrace, nebo samozřejmě silný low-code nástroj Microsoft PowerApps. Tyto nástroje tedy nejsou ani tak na vzestupu mezi vývojáři, ale zapojují novou sortu lidí do vývoje a tím ho akcelerují jako celek.

Low-code a vývoj na míru nejsou konkurenti, ale kamarádi

Jak jsem již naznačil, low-code platformy ušetří vývojářům velký kus práce. Obzvlášť pokud jste na startu. Mohu uvést například naši spolupráci s Flowpay, kteří se specializují na půjčky pro retail a především malým podnikům pomáhají lépe spravovat cash flow. Pro ty jsme pomohli navrhnout low-code/no-code řešení s využitím Airtable a Make (dříve Integromat), aby mohli rychle otestovat svůj byznys model. Samozřejmě se může stát, že testování ukáže, že je vývoj na míru potřeba. O to snadnější je na získaná data a zkušenosti navázat.

Nicméně je dobré mít se i trochu na pozoru. Například datová úložiště v rámci low-code/no-code platforem nemusí být tak snadno dostupná, jako v případě aplikace vyvíjené na míru. Samozřejmě nebývá problém data zpřístupnit pomocí exportu, či napojení na API. To souvisí i s vlastnictvím dat. Ta mohou být uložena ve společných datových úložištích, či v lokalitách, které nemusí být pro podnikání firmy ideální. S low-code se rovněž přirozeně pojí i vendor lock-in.

Vendor lock-in je všude, ale nemusí být překážkou

Každá technologie, platforma a vlastně i programovací jazyk představují jistý druh vendor lock-inu. Řadě problémů však lze při využívání low-code řešení předejít. Jak? Stačí si udělat dobrou rešerši a správně si vybrat. Začněte u produktových funkčností a roadmap. Zkontrolujte fóra, kde poskytovatelé komunikují s vývojářskou komunitou. Dá se tak tušit, co vás čeká. Zkontrolujte si možnosti integrace a rozšíření – čím více potřebujete propojovat a upravovat, tím může být větší důvod k využití jiného nástroje, či přístupu. Pamatujte, že low-code platformy umožňují firmě poměrně rychle vyrůst, v určité fázi naopak přestávají stačit a ke slovu se hlásí vývoj na míru.

Je tedy vendor lock-in nevyhnutelný? Prakticky ano, ale existuje různá míra. A dokonce to ani nemusí být omezující. Dobrým příkladem je cloud – ze začátku jsme se setkávali s požadavky vytvářet cloud-agnostic aplikace tak, aby bylo možné cloudové providery jednoduše vyměnit. Dnes naopak vidíme, že je možné z cloudových poskytovatelů vybrat tak, aby nástroje, které poskytují, maximálně podporovaly byznys daného zákazníka a zefektivnily celý vývojový a provozní proces. Proto by měla firma vybírat podle daného use casu a dle rešerše, jaké možnosti daný nástroj poskytuje, jakou má komunitu a podporu a jaké zkušenosti s ním vývojáři mají. A vždy je třeba myslet na to, že aplikace, kterou si vytvoříte, zkrátka nemusí být plně vaše.

Jak se v tom všem vyznat?

Paradoxně největším problémem může být zorientovat se v nepřeberné nabídce řešení, a proto je dobré obrátit se na firmy, které mají s výběrem zkušenosti a dokážou navrhnout cílovou architekturu a řešení. Ty pomohou s definicí potřeb, výběrem vhodné platformy a návrhy na její integraci a případnou úpravou do konečné podoby. Pokud používáte nástroj, který umožňuje využívat pluginů, je také vhodné znát dodavatele a kvalitu takových doplňků – občas mohou být původcem bezpečnostních, ale i výkonnostních problémů finální aplikace.

Je třeba mít také na paměti, že low-code je sice návodný, ale nabízí spoustu cest, jak jej používat. Pokud chce firma například udávat trend UX (user experience) svou novou webovou aplikací, nemůže mít tuctový frontend. Pro něj tedy zvolí vývoj na míru, ale na backend může využít právě low-code, který zajistí potřebnou funkčnost.

Dále doporučuji seznámit se se službou jako takovou a s mírou zodpovědnosti jejího poskytovatele. Pokud je to možné, zjistěte si míru podpory a SLA (Service-Level Agreement). Například enterprise řešení jej často poskytují. Je běžné, že poskytovatel odpovídá za core engine (čili takový „podvozek automobilu“, na kterém je celý systém vystavěný), nikoli za konkrétní aplikaci vytvořenou uživateli.

Otázka ceny

Každá z platforem má svůj vlastní byznys model a systém nacenění. Zjistěte si proto předem, za co se platí. Může to být za počet uživatelů, ale mohou se objevovat další poplatky za výkon nebo objemy zpracovávaných a ukládaných dat. Například již zmiňovaný Make a jeho cena je vázána na počet operací za měsíc či intervaly mezi scénáři. Když si firma nedá pozor a neplánovaně začne používat najednou hodně funkčností, může při vyšším počtu uživatelů, či změně jiných parametrů, cena exponenciálně růst.

Běžně bývá složité zjistit, co má daný systém přesně „pod kapotou“. Platí zde úměra – čím větší zákazník, tím větší možnosti a páky zjistit, jaký je výkon a bezpečnost, potažmo uložení dat. Většinou má každá taková služba popis toho, co dělá, kde jsou uložená data a za co poskytovatel zodpovídá – každá firma by si měla udělat domácí úkol a danou platformu prozkoumat.

Budoucnost? Revoluční

Low-code/no-code posouvá bariéru vstupu do světa vývoje – netechnické role mohou například obsluhovat a automatizovat workflows v rámci nástrojů jako CRM, nebo UI path. U low-code je pořád potřeba nějaké programování, takže se není třeba obávat, že by vývoj na míru nepřežil – o to více, že dané nástroje stále musí někdo vyvíjet. A to navzdory fantastickým vývojářským pomocníkům typu GitHub Copilot, který za vás precizně sází celé bloky kódu. Zajisté bude tento trend neustále prostupovat do nových vertikál jako BI, strojového učení, IoT nebo průmyslové automatizace. Úspěšné cloudové nástroje budou neustále nahrazovat větší celky.

Low-code je prakticky normou, a to i v rychle se rozvíjejícím světě blockchainu, web3 nebo metaverse. Komunity pro udržení života­schop­nos­ti potřebují co nejintuitivnější nástroje pro bleskové budo­vá­ní celých virtuálních světů, aby přilákaly a udržely uživatele. Proto věřím v obrovský rozvoj platforem, které budou poskytovat základní vrstvu a nástroje pro tvorbu aplikací tak, aby je vývojáři nemuseli psát od nuly. Svět vývoje je zkrátka ve stadiu budování, a kdo může, tak se na tom podílí. Největším uměním tak je udržet si v tom všem přehled a dokázat firmám poradit, jakým směrem se vydat.

Radek Teichmann Autor článku je technický ředitel techno­lo­gic­ko-konzultační firmy MoroSystems. Je odborníkem na vývoj softwarových řešení pro fintech. Za svůj největší kariérní úspěch považuje spolupráci s bankovním gigantem Diebold Nixdorf, v rámci které pomáhal vyvíjet softwarová řešení pro bankomaty po celém světě.