Není divu, že v roce 2018 došlo k jevu nazývanému Techlash, tedy sílící nelibosti veřejnosti vůči technologickým gigantům ze Silicon Valley a jejich čínským protějškům. Lidé začínají mít strach z moci technologií, sílí jejich nedůvěra vůči IT průmyslu a narůstají obavy, že lidé nejsou schopni užívat techniku odpovědně. Ale odpovědnost při užívání techniky je zcela zásadní. Tempo inovací neustále zrychluje a má potenciál vyřešit některé z nejpalčivějších problémů dneška. Zamysleme se nad možnostmi dvou dnešních technologií: Internet věcí (IoT) a umělá inteligence (AI).

Ačkoli se na naší planetě produkuje tolik potravin, že by stačily k nakrmení všech jejích obyvatel, v řadě částí světa lidé stále trpí hladem. Řešení IoT může pomoci řešit problém plýtvání jednak zvýšením výnosů ze sklizně a zlepšením skladovacích podmínek, jednak snížením množství potravin znehodnocených při přepravě. Umělá inteligence má potenciál transformovat světové zdravotnictví tím, že dokáže předpovídat účinky léků na jednotlivé pacienty a zajišťovat tak podstatně více individualizovanou péči s lepšími léčebnými výsledky.

Zatím je vše jasné. Jedním z problémů však zůstávají zranitelnosti některých IoT zařízení, které umožňují útočníkům nad nimi na dálku převzít kontrolu. Uvážíme-li, že systémy chytrých měst jsou založené na tisících senzorů, je zřejmé, jak důležitá je jejich ochrana před napadením a zneužitím, které by mohlo způsobit naprostý chaos. Podobně se kyberzločinci snaží s pomocí umělé inteligence prolomit bezpečnostní opatření a páchat škody v počítačovém světě, což může mít závažné důsledky i ve světě reálném. Wall Street Journal nedávno psal o případu zneužití umělé inteligence k napodobení hlasu generálního ředitele firmy, kterým podvodník přesvědčil vyššího manažera k převodu 243 000 dolarů na svůj účet.

Dále tu je otázka etiky. AI nástroje se „učí“ etice od svých programátorů, což zvyšuje možnost přenosu nevědomé předpojatosti, není-li toto riziko řádně podchyceno. Právě z toho důvodu jsme byli svědky toho, jak se software dopustil diskriminace na základě rasy nebo pohlaví v záležitostech jako nábor zaměstnanců, posuzování žádostí o hypotéku a dokonce v trestním řízení.

Nastal konec éry samoregulace technologického sektoru?

Není proto divu, že mnoho lidí volá po zavedení regulace technologického průmyslu. Podniky již nelze soudit výhradně podle růstu a ziskovosti - měřit a kontrolovat je nutné i dopady jeho činnosti na společnost a životní prostředí. Technologický průmysl musí nést odpovědnost.

Poněkud překvapivě tento názor zastává i řada technologických firem, které se jinak obecně brání veškeré regulaci. Generální ředitel společnosti Apple Tim Cook apeluje na americkou vládu, aby zajistila ochranu práv a soukromí. Poukazuje na evropské nařízení GDPR jako na krok správným směrem. Vrchní šéf Facebooku Mark Zuckerberg volá po regulaci ve čtyřech oblastech: škodlivý obsah, integrita voleb, ochrana soukromí a přenositelnost dat. Nebezpečí regulace samozřejmě spočívá v tom, že sice chrání společnost před újmou, ale může zároveň brzdit inovace a omezovat svobodu projevu. Bez ohledu na to, o jak složitou problematiku se jedná, je zřejmé, že nová legislativa a regulace jednou přijde.

Chytré technologické společnosti uplatňují zásady dobrého řízení

To znamená, že by prozíravé technologické firmy měly začít aplikovat zásady dobrého řízení a zamést si před svým prahem. Budou-li se technologické firmy chovat eticky, nést odpovědnost a aktivně řídit svůj vliv na životní prostředí a společnost, budou na (téměř jisté) zavedení regulace lépe připravené. Budou muset ukázat svým vlastníkům a potenciálním investorům, že příslušné změny začleňují do svých dlouhodobých obchodních strategií. A řada firem se již touto cestou vydala.

Alternativou je upřednostňování krátkodobého zisku a růstu a riskování nutnosti bolestivých změn, až k regulaci dojde.

Přijmout odpovědnost za globální dopad

Technika sama o sobě není ani dobrá, ani špatná. Ale měla by být užívána k dobrému - bez ohledu na budoucí regulatorní opatření. Související otázky a problémy jsou těžké a složité. Zbavit se jich znamená, že odvětví IT musí přemýšlet jiným způsobem, jednat jiným způsobem a komunikovat jiným způsobem. Každá firma by se měla touto cestou vydat a zjednat si pořádek na svém dvorku. Dává to totiž smysl nejen z globálního společenského a ekologického hlediska, ale i z hlediska obchodního.

Joe Baguley Autor článku je viceprezident a CTO pro region EMEA ve společnosti VMware.