facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 9/2022 , Trendy ICT

Jak správně postupovat při adopci low-code a no-code platforem?

Pavlína Uchytilová


Výhody a přínosy platforem pro vývoj s minimální nebo žádnou potřebou psát vlastní kód jsou neoddiskutovatelné. Nutnost digitalizace, kterou akcelerovala pandemie covidu-19, se promítla do ještě vyššího tlaku na množství IT řešení ve firmách. To však není možné pokrýt standardními prostředky a možnostmi plného vývoje, a tak se přístup low-code a no-code právem stal trendem posledních let. Které oblasti ale při implementaci potřebujete zvážit, aby byl dobrým sluhou, a ne zlým pánem?


Jak začít?

Výběr a zavedení low-code přístupu a platforem do společnosti je třeba uchopit jako každý jiný technologický projekt. Na začátku se musí zvážit, kdo bude platformu využívat, pro které typy řešení a v jakém rozsahu bude opravdu užitečná.

Definice těchto základních otázek je totiž rozhodující. Poté přichází na řadu téma licenčních nákladů na provoz platformy. Licenční modely se vždy liší podle typu platformy a licence může být vázaná buď na uživatele, aplikaci, či jejich kombinaci. Samotný přístup provozovatele platformy k licenčnímu modelu tak může být pro každou organizaci při rozhodování zcela klíčovým faktorem.

Kromě pravidelných licenčních nákladů jsou pro výběr platformy důležité také dodatečné náklady – například při následné integraci nebo dalším rozšiřování platformy. Tyto na první pohled neviditelné náklady mnohdy mohou i několikanásobně přesáhnout původně plánovaný rozpočet na provoz platformy. Zároveň se většinou jedná o cloudové řešení, jehož budoucí změna (přechod na jinou platformu) si může vyžádat celkovou reimplementaci všech v ní provozovaných řešení. A to není finančně ani časově jednoduchý krok.

Proto je nejlepší nad platformami uvažovat v horizontu několika let a všímat si toho, zda jsou dostatečně stabilní, technologicky moderní a inovativní a jestli jejich poskytovatelé stále investují do jejich rozvoje.

Vedle technické a finanční stránky implementace je třeba zohlednit také dostupnost a kvalitu edukačních materiálů pro práci s danou platformou. V situaci, kdy se platforma musí v organizaci nejprve adoptovat, je velmi pravděpodobné, že se potenciální ne-IT uživatelé budou muset zaškolit v jejím využívání. Absence školicích materiálů a dalších podpůrných prostředků pro vzdělávání by pak mohla zpomalit nebo zcela znemožnit zavedení a kladné přijetí sebelepší platformy.

Bez pravidel to fungovat nebude

Základní premisou low-code a no-code přístupu je, že aplikaci bude v organizaci moci vytvořit opravdu každý. Bez její regulace by ale ve firmě velmi rychle došlo ke vzniku Divokého západu, ve kterém neplatí žádná pravidla a nikdo nenese za nic odpovědnost. Proto je zavedení bazálních pravidel pro tvorbu aplikací, jejich provoz a podporu nutností. Pakliže k zavedení pravidel nedojde, ohrožuje to nejen oblast compliance a kyberbezpečnosti, ale také samotné principy a kvalitu IT dodávek.

Pravidla ve formě stanovení a dodržování governance platformy je ideální definovat ještě před jejím spuštěním. Samotný provoz a vynucování governance by měl být v gesci IT oddělení stejně jako u jiných platforem. Tím se vyhnete situaci, kdy po odchodu tvůrce řešení nebude ve firmě nikdo, kdo by ho mohl spravovat a dále rozvíjet.

Zároveň doporučujeme, aby v organizaci vzniklo tzv. centrum excelence neboli skupina expertů na danou problematiku, která bude dávat novým citizen vývojářům podporu a pomoc při realizaci, provozu a řešení problémů.

Jak pokračovat?

Při adopci low-code a no-code platforem se žádná společnost nevyhne volbě vhodných kandidátů pro jejich využívání. I když zde není potřeba žádného programátorského vzdělání, platí, že správný kandidát by měl mít alespoň základní analytické myšlení a vlohy pro učení a adopci technologií.

Kandidáty je navíc třeba vytipovat ze správných úseků, v nichž je silná potřeba řešit digitalizaci a jejichž členové dobře rozumí dané problematice a dokážou definovat a naplňovat konkrétní požadavky. Možné kandidáty je však nejprve potřeba nadchnout a platformu jim představit populární a srozumitelnou formou. Do společnosti je také nutné zavést proces rozvahy, zda je konkrétní případ nutné řešit standardním vývojem, nebo je možné rychleji a efektivněji využít low-code.

Při osvětě nelze opomenout ani technické profesionály, kterým je dobré vysvětlit, že je platformy nepřipraví o část náplně jejich práce, ale naopak jim můžou pomoci v případech jednoduchých řešení, na která jim z kapacitního ohledu nyní už nestačí dech. Zavedení dalšího přístupu jim může uvolnit ruce k řešení důležitých projektů, které vyžadují standardní kódování.

Nejen adopce mezi novým segmentem tvůrců, ale také vhodně zvolené první aplikace vedou k úspěšnému zavedení low-code řešení do společností. Ideální je volit nejprve jednoduché aplikace pouze o rozsahu jednoho formuláře nebo řešení nahrazující denní rutinní činnosti, a postupně se propracovat ke komplexnějším variantám s případnou integrací na další systémy organizace.

Ukousnout si na začátek příliš velké sousto v podobě složité aplikace může vyústit až ve frustraci a pocit, že je celý tento přístup nepou­ži­tel­ný. Pokud tedy investujete prostředky a kapacitu do výše uve­de­ných oblastí, tak jistě získáte v low-code a no-code platformách mocný nástroj, který vás posune v oblasti digitalizace a efektivity vašich zaměstnanců. Pakliže však vaše organizace nedokáže pokrýt tyto oblasti vlastními prostředky, je vhodné oslovit IT odborníky se zaměřením na low-code a no-code platformy a IT governance.

Pavlína Uchytilová Pavlína Uchytilová
Autorka článku působí ve společnosti Trask, kde má na starosti kompetenci M365 a v roli konzultanta pomáhá transformovat byznysové potřeby klientů do technických řešení nad platformou Microsoft.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.


Inzerce

Modernizace IS je příležitost přehodnotit způsob práce

IT Systems 4/2025V aktuálním vydání IT Systems bych chtěl upozornit především na přílohu věnovanou kybernetické bezpečnosti. Jde o problematiku, které se věnujeme prakticky v každém vydání. Neustále se totiž vyvíjí a rozšiřuje. Tematická příloha Cyber Security je příležitostí podívat se podrobněji, jakým kybernetickým hrozbám dnes musíme čelit a jak se před nimi můžeme chránit. Kromě kybernetické bezpečnosti jsme se zaměřili také na digitalizaci průmyslu.