Případ syndromu FOMO (Fear of Missing Out – strach z promeškání)

Za prvé, technologie, jaké máme dnes k dispozici, jsou podstatně pokročilejší, zejména v oblasti virtuální reality (VR) a rozšířené reality (AR). A to natolik, že se prognostici předhánějí v odhadech růstu. Podle agentury Bloomberg byla hodnota metavesmíru v roce 2020 odhadována na 47,69 miliardy dolarů, přičemž do roku 2028 by mohla přesáhnout 800 miliard dolarů. Investiční banka JPMorgan předpovídá, že velikost metavesmírného trhu překročí 1 bilion dolarů, zatímco konkurenční Goldman Sachs se nechal slyšet, že očekává, že hodnota trhu může dosáhnout až 12 bilionů dolarů.

Kamkoli se podíváte, firmy, které disponují dostatečnými finančními prostředky, investují do metavesmíru. Společnost Epic Games má na své plány pro metavesmír připravenou miliardu dolarů, zatímco Facebook do ně hodlá investovat rovnou 10 miliard dolarů. Tito – a mnoho dalších – všichni soupeří o výhodu prvního tahu. Cítí, že pokud se všichni chystají vydat na místo, kde se dějí skvělé věci, pak tam chtějí být jako první, aby zdůraznili, jak jsou prozíraví. V komerčním smyslu je to klasický případ syndromu FOMO (strach z promeškání).

Prosperující metavesmír je však závislý na tom, aby se do nového prostředí hromadně vydali spotřebitelé. A k tomu má ještě velmi daleko.

Méně virtuálna, více reality

Pokud se dnes zeptáte lidí v anketě, více by jich investovala do marvelovského vesmíru než do metavesmíru – což ukazuje, jak odtržený od reality v tuto chvíli je. Vývojově, spíše než doslova, samozřejmě. Náš vlastní výzkum Digital Frontiers – kde jsme se zeptali tisíců spotřebitelů, co si myslí o metavesmíru – zjistil, že téměř čtyři z pěti lidí věří, že je to jen výstřelek, pomíjivá záležitost, která nebude mít valný význam. Zjistili jsme také, že více než polovina (59 %) ani nechápe, oč přesně se vlastně jedná. Není tedy divu, že pokud by spotřebitelé dostali hodinu času denně navíc, pouhých 11 % by ji raději strávilo zkoumáním metavesmíru než fyzického světa.

To svědčí o širším společenském trendu. O tom, že po dvou letech nucené digitalizace lidé chtějí méně virtuálna a více reality. V lidech existuje bytostný odpor vůči trávení více času před obrazovkou, než je nezbytně nutné. Navíc vzhledem k všudypřítomným zprávám o zneužití osobních údajů mají spotřebitelé vážné výhrady, pokud jde o vlastnictví metavesmíru – kdo ho ovládá, kdo za ním stojí a co se děje se vším, co tam dělají, což je mimochodem pečlivě sledováno, zaznamenáváno a možná i předáváno dál.

V důsledku toho vidíme značný nesoulad mezi rychlostí, jakou metavesmír přijímají spotřebitelé a jakou firmy. Klíčovou otázkou je: „Co je zapotřebí k tomu, aby se tyto dvě strany přiblížily?“

Aplikace snů

V žádném případě zde nechceme zlehčovat význam, jaký metavesmír již dnes má. U aplikací, jako jsou počítačové hry nebo eSporty, kterým je takřka šitý na míru, má obrovský dopad. Supersocial získal 5,2 milionu dolarů na tvorbu her na platformě Roblox a v roce 2019 se 10,7 milionu uživatelů zúčastnilo online koncertů na platformě Fortnite. Ale opusťme hraní. Ačkoli je potenciál metavesmíru prakticky neomezený, zůstane nevyužitý, dokud nebude možné oprávněně tvrdit, že nové prostředí usnadňuje lidem práci a život.

Pokud se ohlédnete do minulosti na vývoj techniky – vynálezy od psacího stroje až po iPhone zásadním způsobem změnily chování lidí a přinesly jim jasné a zřejmé výhody. Totéž se nyní očekává od metavesmíru a klíčem k využití jeho potenciálu je aplikace, která si všechny získá – jako to, co znamenal Google pro internet.

Svatý grál konvergence

To důvod, proč je právě toto období tak lákavé. Svatým grálem, o nějž se usiluje, je konvergence – aby se spojil hardware, platforma a aplikace tak, aby to usnadnilo lidem život. To je okamžik, kdy nasko­čí celý svět a firmy, které se zapojily jako první, budou sklízet plody své prozíravosti. Je samozřejmé, že pro to vše musí existovat model zpeněžení, i když firmy obvykle dokáží nalézt způsoby, jak vydělávat. Pokud byste před několika lety řekli, že vytváříte webové stránky, kde mohou lidé vkládat příspěvky o délce maximálně 140 znaků, setkali byste se s naprostou lhostejností. Dnes je Twitter předmětem nepřátelské nabídky na převzetí v hodnotě 43,4 miliardy dolarů.

Ale navzdory rozšířenosti technologií, jako je AR a VR, které znamenají vstupenku do této budoucnosti, jsme od ní stále dosti vzdáleni. V neposlední řadě proto, že typy připojení, které budou nutné k naplnění potenciálu metavesmíru, budou vyžadovat technologie 6G. I když vezmeme v úvahu tempo vývoje v posledním desetiletí, je před námi ještě dlouhá cesta.

Strach, nebo radost z promeškání?

Není pochyb o tom, že řada technologů, podnikatelů i spotřebitelů spatřuje určitý potenciál metavesmíru. Ale v současné době není výhled příliš jasný a kolem celého konceptu panuje mnoho otázek, na něž neznáme odpovědi.

Posledních pár let nám připomnělo především to, že lidé stále potřebují jiné lidi. Nechceme být někde zalezlí a spojení virtuálně, ale chceme být spolu, osobně, s lidským kontaktem, který metavesmír jednoduše nemůže nabídnout. To znamená, že alespoň prozatím – byť uvidíme, jak se podniky ze strachu z promeškání ženou do metavesmíru – spotřebitelé zůstanou spokojeně vně a budou je pozorovat optikou JOMO (Joy Of Missing Out) – tedy radosti z promeškání.

Joe Baguley Autor článku je viceprezident a CTO společnosti VMware v regionu EMEA.