Český IT sektor zaměstnává zhruba 150–180 tisíc vývojářů, přičemž ročně přibývá přibližně 10 tisíc absolventů v ICT oborech. Přesto podle dostupných průzkumů až 63 % českých IT firem uvádí, že má problém najít dostatek kvalifikovaných odborníků. Tato „talentová propast“ je jedním z důvodů, proč firmy sahají po nástrojích umělé inteligence, které zvyšují efektivitu a umožňují zvládat více projektů se stejným počtem lidí.

Podle Pavla Hübnera, CEO & CTO společnosti HARDWARIO, je AI už dnes schopná generovat rutinní kód, zrychlovat práci a odstraňovat chyby. Neznamená to ale konec pro juniory. „Umělá inteligence je dnes ve vývoji softwaru na úrovni schopností juniorních vývojářů – dokáže generovat rutinní kód, zrychlovat práci a odstraňovat chyby. To ale podle mého názoru neznamená, že mladí vývojáři ztratí šanci. Spíše se změní způsob jejich kariérního růstu.“ Podle něj AI juniorům umožní od prvních dní řešit sofistikovanější úkoly a rychleji se posouvat k senioritě.

Na tuto proměnu upozorňuje i Tomáš Kocifaj, CEO agentury Brilo: „AI není schopná tvořit komplexní věci, ale umí poměrně kvalitně napsat funkci nebo fragment kódu.“ Junioři se tak podle něj přesunou více do oblasti návrhu a architektury aplikací. Kocifaj zároveň připomíná, že AI bychom měli vnímat spíše jako nástroj než hrozbu, je to nástroj, který směřuje k jejich efektivitě a rychlosti. Je to podobné jako kdysi kolo nebo spalovací motor, které zásadně zvýšily efektivitu lidské práce. 

AI mění i to, co znamená být „seniorním vývojářem“. Dříve šlo o roky zkušeností s kódováním a detailní znalost syntaxe. Dnes je důležitější schopnost řídit komplexní úkoly, klást správné otázky a chápat kontext.

„AI je velmi schopný pomocník – efektivní, rychlý, ale jen pokud má správné zadání. Stále jsme ve fázi, kdy AI potřebuje člověka, který rozumí komplexnosti řešení, umí ho rozdělit na menší části, navrhnout postup, formulovat zadání, ověřit správnost a dopady,“ připomíná Michal Haňáček, Head of Development v Asseco Solutions. Podle něj se část vývojářů promění v architekty modulů a aplikací. „Je to další z řady nástrojů, jako IDE, profilovací nástroje nebo statické analýzy kódu. Chytří vývojáři tyto nástroje začleňují do své práce a těží z jejich výhod. Ti méně chytří je využívají omezeně, nebo vůbec, což může vést k nižší efektivitě – a je otázkou, jaký prostor pro ně na trhu práce zůstane. Umím si představit, že část vývojářů ztratí detailní znalost syntaxe a transformuje se do role architektů aplikačních modulů nebo celých aplikací,“ dodává.

Podobně to vidí i Michal Mikulášek z Prodator: „Máme v podstatě nejlepšího mentora a učitele v historii – AI, která dokáže okamžitě vysvětlit chybu, nabídnout varianty řešení a vést programátora k hlubšímu pochopení. Výsledek? Junior se může posunout na úroveň seniora několikanásobně rychleji, klidně i desetkrát.“ Seniorita podle něj ale nikdy nebude jen o technických dovednostech – stále půjde i o schopnost chápat byznys a vést projekty.

Vedle technických změn má AI i zásadní dopad na týmovou dynamiku. „Vliv AI na způsob práce a kariérní dráhu vývojářů je palčivé a komplexní téma, kterému se v INVENTI intenzivně věnujeme. To, co může na první pohled působit jako hrozba pro juniory, vnímáme především jako příležitost – s dobře nastaveným přístupem může AI jejich profesní růst výrazně urychlit,“ říká Petr Háka, CEO INVENTI.

Martin Giertl, Competence Manager of Enterprise Solutions z Inventi, doplňuje, že junioři zůstávají klíčovou součástí týmů: „Z pohledu týmové dynamiky a firemní kultury je hodnota juniorů mnohem vyšší – přinášejí energii, otevřenost inovacím i silné pouto k firmě. Jejich pozice se s AI možná promění, ale v týmech dál hrají klíčovou roli.“

Širší perspektivu pak přidává Julie Šislerová, Strategy Manager v Deloitte Advisory: „Za pět nebo deset let bude seniorní vývojář někdo s úplně jiným skillsetem než dnes. Budou to právě dnešní junioři, kteří začnou už teď využívat nové AI nástroje a naučí se s nimi růst.“ Podle studie Deloitte TMT Highlights Czech Republic 2025 navíc už dnes používá AI denně každý pátý Čech – změna tak neprobíhá jen v IT, ale v celé společnosti. „Díky AI budou moct do IT oboru vstoupit i lidé, kteří dříve potřebovali mít hluboké technologické znalosti. To přináší příležitost nejen pro vyšší efektivitu firem, ale i pro větší diverzitu a inovace v technologickém sektoru,“ dodává Šislerová.

 

Optimistické scénáře ale kontrastují s tvrdými čísly z praxe. Microsoft v létě 2025 propustil 200 zaměstnanců ve studiu King, které nahradily AI nástroje – často ty, které sami pomáhali vyvíjet. Celkově pak firma snížila počet zaměstnanců o dalších 9 000 a oznámila, že 20–30 % kódu už generuje AI.

Podobně Amazon přiznal, že AI povede k redukci pracovních míst, zejména v týmu Alexa. Zatímco CEO Andy Jassy mluví o transformaci, šéf AWS Matt Garman varuje, že nahrazování juniorů je „sci-fi chyba“, která ohrožuje budoucí talentovou základnu. Propouštění s odkazem na AI už zasáhlo i Teslu, Intel nebo Metu.

Všechny výpovědi odborníků i data ukazují, že junioři z IT nezmizí. Jejich práce se ale zásadně promění. Už nepůjde o stovky řádků kódu, ale o schopnost chápat architekturu, řídit projekty a především – pracovat s AI tak, aby výsledky dávaly smysl.

Jak shrnuje Pavel Hübner z HARDWARIO: „AI juniorům práci nebere, ale posouvá je rychleji k tomu, aby se z nich stali senioři. A to je pro celý IT ekosystém spíše příležitost než hrozba.“.