facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 4/2022 , Stavebnictví - BIM, CAFM

Digitalizace ve stavebnictví

aneb Jak jsme na tom s BIM v Evropě?

Adam Vostárek


Český trh je hladový po další výstavbě, která je ovšem pomalá, drahá a potýká se s celou řadou úskalí - od zdlouhavého schvalovacího procesu přes rostoucí ceny materiálů a hledání kvalifikované pracovní síly až po efektivní realizaci. Proces výstavby představuje náročný proces z hlediska času i organizace, který si žádá špičkovou spolupráci velkého množství subjektů a různých profesí. Je proto přirozené, že se digitalizace českého stavebnictví v posledních letech stala často skloňovaným tématem. K tomu mimo jiné přispěl hojně diskutovaný nový stavební zákon, ale také pandemie covidu-19, která velmi rychle ukázala na nezbytnost využívání digitálních technologií prakticky napříč všemi obory.


Stavebnictví si zaslouženě drží titul jednoho z nejdůležitějších segmentů české ekonomiky: vyprodukuje přes 6 % tuzemského HDP a jde tak o páté největší odvětví v ČR. To se logicky odráží i v zaměstnanosti. Ve stavebnictví pracuje přes 350 tisíc lidí, tj. přes 5 % populace v produktivním věku, nemluvě o stovkách tisíc pracovníků v navázaných oborech.

Zkrátka stavebnictví má zásadní vliv na fungování naší společnosti a je proto s podivem, že se řadí k nejvíce rezistentním sektorům vůči moderním technologiím. Dlouhodobě patří k nejkonzervativnějším oborům nejen u nás, ale i ve světě, což bohužel ovlivňuje jeho nízkou produktivitu práce. Podle Eurostatu se jeho výkonnost za poslední dekádu zvýšila o pouhá 2 %, zatímco u jiných odvětví vzrostla až o 20 %.

BIM je odpovědí na řadu palčivých problémů

Analýzy ukazují, že na deset metrů čtverečních nové výstavby připadají jedna až dvě kolize a téměř třetina staveb je dražších, než se původně očekávalo. Iniciativa GIRI (Get it Right Initiative) dokonce uvádí, že se v chybách utopí až čtvrtina nákladů na projekt. Navíc výdaje ve stavebnictví každým dnem stoupají a vzhledem k současné globální ekonomické i politické situaci nemůžeme v blízké budoucnosti očekávat zlepšení. Jen v tuzemsku se ceny stavebních prací podle Indexu cen výrobců (údaje z ledna 2022) meziročně zvýšily o 8,3 % a ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly o 19,5 %.

Navzdory všem těmto skutečnostem je řešení celé řady problémů současného stavebnictví nasnadě a spočívá v digitalizaci celého odvětví. Východisko představuje informační modelování staveb neboli BIM, které obsahuje jak grafické (tedy viditelné) informace o budově, tak i ty negrafické jako jsou například vlastnosti jed­not­li­vých stavebních prvků. Všechny data o objektu jsou zaz­na­me­ná­vá­na a dostupná online a tudíž přístupná všem účastníkům stavebního procesu v reálném okamžiku, což přirozeně vede k větší přesnosti, transparentnosti v předávání informací i delegování práce a efek­ti­vi­tě z hlediska úspory času i finančních prostředků. Prostřednictvím vytvoření digitálního dvojčete stavby mají všechny zúčastněné strany (ať už se jedná o investora, architekta, stavbyvedoucího či dodavatele) k dispozici veškeré informace o dané nemovitosti od momentu jejího plánování přes výstavbu až po správu.

Fáze implementace BIM

Kdo si vede v zavádění BIM technologie nejlépe

Nesporným lídrem v implementaci BIM do každodenní praxe je Velká Británie. Ta je v celoevropském kontextu považována za průkopníka, když na jejím území došlo k využití tehdy raných technologií BIM již v roce 1980. Příkladem je rekonstrukce letiště Heathrow. Ovšem rozhodně není jedinou zemí, která se o digitalizaci stavebnictví významně zasazuje. Mezi evropskou špičku patří severské země a také Německo, u kterého funguje vysoce rozvinutý stavební trh s pokročilým a poměrně široce rozšířeným přijetím BIM. Vláda zde významně investuje do standardizace BIM, osvěty i podpory pilotních projektů s cílem digitalizace německého stavebního sektoru.

Velká Británie

Spojené království se může pochlubit největším počtem stavebních společností, které používají BIM na úrovni 2 a dále. Na základě opatření z roku 2016 musí všechny státem financované projekty používat alespoň úroveň BIM 2, což v posledním desetiletí vedlo k nárůstu povědomí i samotného využívání BIM technologie mezi stavebníky. V současné době již 62 % malých podniků ve Velké Británii aktivně používá BIM, přičemž u velkých společností tento podíl dosahuje až 80 %. Každopádně v obou případech se jedná o nadpoloviční většinu.

Německo

Přibližně 70 % německých stavebních firem aplikuje BIM na různých úrovních. Je ovšem pravdou, že většina z nich jej využívá především ve fázi návrhu (architekti a projekční společnosti) spíše než během výstavby či správy. Od roku 2017 se BIM stal povinným pro projekty v hodnotě vyšší než 100 milionů eur. A od 31. prosince 2020 se to samé týká také všech veřejných zakázek za účelem rozvoje infrastruktury.

Francie

Země galského kohouta dosud nemá žádnou stavební normu spojenou s BIM zakotvenou v zákoně nebo předpisech, ovšem i přesto 35 % developerů ve Francii BIM pro své realitní projekty využívá. Zároveň 50 až 60 % nejvýznamnějších firem na francouzském stavebním trhu přešlo na BIM, který uplatňuje převážně na úrovni 2. Na konci roku 2018 byl představen „BIM plán 2022“, který měl motivovat všechny účastníky stavebního procesu, aby jej integrovali do svých pracovních postupů. Nicméně, vzhledem k chybějící schválené legislativě spojené se standardy BIM, stavební společnosti s přijetím změn stále otálejí.

Rakousko

V Rakousku uplatňují své vlastní pokročilé standardy ÖNORM A 6241-2 pokrývající všechny úrovně BIM. Tyto standardy byly nastaveny Rakouským normalizačním institutem a zveřejněny v roce 2015. BIM však i přesto využívá pouze 20 % malých a středně velkých stavebních firem. Od roku 2018 se BIM stal povinným pro rozpočtovou kontrolu při výstavbě veřejných budov. V souladu s doporučením Evropské komise je také od roku 2020 v zemi vyžadován pro výběrová řízení a veřejné zakázky na stavební práce. Nicméně další legislativa prosazující ještě větší využívání BIM technologie zatím nebyla v Rakousku přijata.

Polsko

Dle výzkumu z roku 2019 používá v Polsku BIM 43 % developerů, nicméně celý proces ještě není standardizovaný. Polské zákony regulující využívání BIM v posledních letech spíše stagnují. V roce 2020 zveřejnilo Ministerstvo pro rozvoj, práci a technologie plán implementace BIM pro zadávání veřejných zakázek. Nicméně aktuální situace ukazuje, že BIM nebude v Polsku povinný pro projekty financované ze státního rozpočtu dříve než v roce 2030.

Chorvatsko

Jednou z nejhůře hodnocených zemí z hlediska implementace BIM na státní úrovni je Chorvatsko. BIM v současné době vůbec nefiguruje ve zdejší legislativě a využívá ho pouze cca 25 % všech architektů a projektantů, a to ještě na základní úrovni 0. Většinou se tedy jedná jenom o dvourozměrné projekty v CAD programech.

A jak se daří BIM u nás?

V minulých letech zaznamenala Česká republika významný krok směrem k digitalizaci a naplnění vize Stavebnictví 4.0. Na první vlaštovky v soukromém sektoru navázala vláda, která od 1. října 2016 změnou v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, umožnila využití BIM v tuzemské praxi. Dalším pozitivním signálem bylo usnesení vlády z 25. září 2017, kdy došlo ke schválení Koncepce zavádění metody BIM v ČR včetně doporučených opatření a dalšího postupu. A v neposlední řadě od 1. července 2023 má nabýt plné účinnosti nový stavební zákon, který kromě digitalizace stavebního řízení počítá s uložením povinnosti použití BIM pro nadlimitní veřejné zakázky (s hodnotou vyšší než 150 milionů korun) na stavební práce financované z veřejných rozpočtů.

Tento přechod vyžaduje nejen nezbytnou osvětu, ale i specializovaná technologická řešení pro tuto oblast, která budou uživatelsky co nejpřívětivější. Někteří lidé se totiž změn, které digitalizace přináší, přirozeně obávají. Nicméně jejím cílem není přidělávat lidem práci, ale naopak jim ji ulehčit a zefektivnit tak, aby se mohla naplno projevit jejich odbornost.

Z předchozího srovnání je jasně patrné, že digitalizace stavebnictví je teprve na začátku své cesty k dosažení skutečného potenciálu. Jednotlivé země se s touto výzvou potýkají odlišně a svým vlastním tempem. Každopádně výstavba v tuzemsku prochází v tomto směru revolucí a rozhodně v tom není sama. Jak se často říká, „svět se zrychluje“ a mění každý den, a proto stavebnictví nesmí zůstat pozadu.

Adam Vostárek Adam Vostárek
Autor článku je konzultant technologické společnosti PlanRadar, evropského pos­ky­to­va­te­le softwaru pro digitální dokumentaci a komunikaci pro stavební průmysl.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Konec papírování, digitalizujte a usnadněte si práci!

IT Systems 3/2024V aktuálním vydání IT Systems jsme se zaměřili na vývoj digitalizace ve světě peněz, tedy v oblasti finančnictví a pojišťovnictví. Dozvíte se například, proč je aktuální směrnice PSD2 v inovaci online bankovnictví krokem vedle a jak by její nedostatky měla napravit připravovaná PSD3. Hodně prostoru věnujeme také digitalizaci státní správy a veřejného sektoru, která nabírá obrátky.