Máte v DHL nějakou aktuální novinku v řízení skladů? 

Naším aktuálním projektem je ukončení testovací fáze a spuštění nové technologie vychystávání, integrované se strategickým systémem řízení skladu DHL. V praxi to znamená nasazení automaticky řízených vozíků, jež slouží pro zaskladňování a vyskladňování zboží v distribučním centru zákazníka z oblasti hračkářského průmyslu. DHL toto centrum o rozloze 22 tisíc metrů čtverečních využívá pro zásobování trhů Německa, Švýcarska, Rakouska a zemí střední a východní Evropy. Jedná se o typ skladu VNA, tzn. s velmi úzkými uličkami, což je hlavní podmínkou pro využití dané technologie. Koncept je postaven na schopnosti vozíků určit svoji polohu v rámci skladu a optimální trasou se dostat na potřebné místo. To mu umožňuje zabudovaná navigační jednotka. Skladový operátor tak pouze přečte na monitoru vozíku požadovaný úkol vygenerovaný systémem řízení skladu, který potvrdí, a stisknutím tlačítka uvede vozík do pohybu.

Jakou roli v zavedení nové technologie hrálo IT oddělení DHL? 

Hlavním úkolem DHL bylo najít vhodnou vychystávací technologii a tu integrovat s naším strategickým systémem řízení skladů RedPrairie, jenž pro řízení distribučních center našich zákazníků primárně využíváme. Testovací provoz, který jsme spustili minulý rok v prosinci, potvrdil to, co jsme od projektu očekávali, a tím bylo zvýšení efektivity práce. Použitím nové technologie se podařilo zvýšit o 15 % produktivitu práce při zaskladňování a o více než 8 % u vyskladňování. Kromě toho přináší využití automaticky řízených vozíků i řadu dalších výhod. Kromě snížení nároků na zaškolení personálu, protože pohyb ve velmi úzkých uličkách vyžaduje značnou zručnost operátorů, došlo i k usnadnění práce obsluhy, snížení stresu a zvýšení bezpečnosti práce. Podle průzkumu, který probíhal mezi operátory v průběhu testování, vnímá 100 % dotázaných novou technologii jako nástroj pro zjednodušení práce, 80 % ji vidí pozitivně z hlediska stresu či únavy a 100 % operátorů potvrdilo, že je nová technologie vychystávání z jejich pohledu bezpečnější. Zároveň tím máme velice zajímavý produkt jak pro současné, tak i budoucí zákazníky.

Zmínil jste strategický systém řízení skladu, můžete jej specifikovat? 

V rámci DHL jsme již téměř před deseti lety přišli s definicí IT strategie. Hlavním důvodem byly velké tlaky na optimalizaci, jak dodat více s menším počtem lidí. Tak jak DHL rostla, zvyšoval se i počet implementovaných a námi spravovaných WMS. Nutně muselo přijít rozhodnutí zaměřit se na jeden WMS. Takže jsme si udělali příslušnou analýzu a porovnali jsme několik produktů dostupných na trhu. Z toho vyšel nejvhodnější produkt, který se snažíme v současné době všem novým zákazníkům implementovat.

Jaká je výhoda jednoho WMS pro všechny zákazníky? 

Standardizace produktů, které používáme, má mnoho výhod. Jednou takovou, možná zásadní, je sdílení vědomostí. Kdybychom měli pět nebo deset různých produktů, budeme potřebovat větší počet expertů na to, aby byl každý dostatečně dobrý v tom svém. Stejně tak pokud jde o vývoj. V minulosti bychom jej museli dělat třeba u deseti WMS, dnes pouze u jednoho. Z toho plyne, že další výhodou je příležitost pro optimalizaci nákladů na rozvoj systémů. IT oddělení DHL v ČR je, co se týká RedPrairie, v rámci naší korporace jakýmsi lídrem, neboť jsme velice aktivní v rozvoji tohoto produktu. Máme zde kompetenční centrum, které se pro celou DHL snaží definovat road mapu tohoto produktu. Celkem dobrým příkladem je již zmíněná VNA navigace, kde jsme vzali strategický produkt a rozšířili jsme jej o další možnosti.

Jaké jsou vaše zkušenosti s implementací zmiňovaného management systému? 

V loňském roce 2014, kdy skončila recese a dařilo se nám jako celé firmě, došlo k značnému nárůstu požadavků na IT oddělení především z hlediska nových implementací. Pokud se podívám do historie, tak za posledních pět šest let byl loňský rok, co do implementací a počtu projektů, rokem rekordním. A to i přesto, že se snížil v IT počet lidí. Tím, že standardizujeme a máme jeden velký produkt, který známe velmi dobře, dokážeme v podstatě dodávat víc s menším rozsahem interních zdrojů. To je podle mě podstatné nejen pro IT, ale i pro celou společnost. IT oddělení je efektivní, dokáže implementaci dodávat v podstatě bez problémů a velmi kontrolovaně především díky tomu, že máme jeden strategický produkt.

Jak byste zhodnotil celou fázi zavádění a práce s jednotným WMS? 

Myslím, že se nám náš cíl podařilo naplnit. Máme standardizovaný systém, tím pádem máme i sjednocené stavební prvky. A máme klasický produkt, rozhraní anebo propojení se zákaznickými systémy. Produkt umíme používat, ale zároveň probíhá i unifikace metodologie, jakým způsobem ho dále implementovat. To se týká třeba způsobu, jak se dělají nové reporty nebo nějaké menší modifikace, a způsobu, jak například vypadá hostingová platforma, která je v datovém centru DHL v Praze na Chodově. Velká výhoda toho je, že nezačínáme od nuly, když děláme implementaci. Už víme, že hostingová struktura bude vypadat takto: Oracle databáze, Red Hat Linux server, VCS Cluster, Microsoft na reportingový server. Takže máme set úplně definovaný na úrovni produktu. Na úrovni toho, jak architektura vypadá. Potom máme definovaný postup, projektové plány na to, jak se bude produkt implementovat. Od toho původního kroku, jímž byl výběr jednoho strategického produktu, je pro nás slovo standardizace velmi klíčové a má různé benefity.

Co od WMS očekávají vaši zákazníci, jaké jsou jejich požadavky? 

Podle zkušeností s požadavky našich zákazníků by měl WMS poskytovat adekvátní propojení s jejich zákaznickým systémem. To znamená: Z naší strany správná integrace mezi oběma systémy. Když se podíváme na standardního zákazníka DHL, často jsou to firmy, které mají také své IT strategie, mají svá korporátní řešení, která musí nějakým způsobem komunikovat s okolním světem. Myslím si, že jsme velmi dobře připraveni na to, aby naše platforma komunikovala s jejich platformou. Druhá věc, kterou zákazníci očekávají, je dostupnost systému. Měl by být nakonfigurovaný a postavený tak, aby například nevypadával. DHL zkonsolidovala IT služby z okolních zemí do jednoho centrálního hubu, jímž je datové centrum v Praze. Je postavené tak, aby poskytovalo pro IT služby vysokou dostupnost systémů a abychom minimalizovali výpadky.

Vraťme se zpět k integraci WMS se zákaznickými systémy. Jaké jsou vaše zkušenosti v této oblasti? 

V podstatě všichni naši zákazníci mají svá korporátní řešení, takže zkušenosti v tomto směru máme opravdu bohaté. Z hlediska IT využíváme integrační platformu, která zabezpečuje technické propojení mezi WMS na naší straně a zákaznickým systémem. Platforma, kterou nazýváme DHL Link, umožňuje propojení prostřednictvím většiny protokolů na přenos dat. Zároveň s tím platforma umožňuje „překlad“ zprávy mezi systémy tak, aby systémy byly schopny spolu komunikovat. Je to jedna z těch velkých kritických platforem, jejíž role je naprosto klíčová. Je umístěná v našem datovém centru, máme její aktivní monitoring, podporu v režimu 24/7 a je pro ni vytvořena tzv. Disaster recovery site.

Jsou dnes již firmy vstřícné k tomu, že mají server pro řízení logistiky mimo budovu? 

To je dobrá otázka. Střední a velké firmy vnímají z mého pohledu centralizovaný hosting jako přidanou hodnotu. Kdyby měli v každé budově nějakou malou serverovnu, tak je podle mě i kvalita služby oproti centralizovanému hostingu jiná. Má to ale pochopitelně i cenový dopad. Malý server v serverovně však poskytuje úplně jinou službu. Např. při výpadku elektrické energie pravděpodobně bude vybaven jednoduchým zařízením, které jej ještě maximálně dvě hodiny udrží při životě. Takže je tam cena nižší, ale kvalita té služby je také výrazně nižší. Lokální infrastruktura vystavuje celý byznys zvýšenému riziku. Když se podíváme, jak velké je dnes propojení mezi reálným byznysem a IT (a to propojení každý rok téměř exponenciálně narůstá), tak jsou následky při výpadku IT služeb samozřejmě velké. Profesionální datové centrum je dokáže celkem zásadně eliminovat nebo minimalizovat. Jsou na to určitě různé názory, ale neznám žádnou zásadní firmu, která by fungovala na takovémto malém lokálním hostingu. Malé firmy tak určitě fungují.

Dnes je trendem propojovat co nejtěsněji sklady s e-shopy. Jaké jsou v tomto vaše zkušenosti? 

V rámci DHL působí divize Parcel and e-Commerce, která má e-commerce jako svůj hlavní produkt. DHL Supply Chain tedy nezajišťuje primárně provoz e-shopů, ale zajišťuje něco, co nazýváme e-fulfilment. Tzn. celý ten „back-end“, když objednávky z e-shopu protečou přes integrační platformu DHL Link do našeho WMS. V rámci distribučního centra se objednávky vyskladní a distribuují. E-fulfilment řešení už máme implementované pro několik zákazníků.

Jak řešíte traceabilitu? Patří mezi časté požadavky vašich zákazníků? 

Traceabilita je pro řadu našich zákazníků naprosto klíčová. Když se například zjistí nějaká chybovost výrobní série, tak na základě čísla šarže, badge numberu nebo nějaké reference ve svých systémech by zákazník měl dokázat svému logistickému poskytovateli říci, že toto zboží nemůže jít na trh, a tak ho nějakým způsobem zablokujte. My touto cestou dokážeme najít, kde je např. paleta číslo šarže XY, a umíme ji v rámci WMS zablokovat, změnit stav dostupnosti, což v reálném provozu znamená, že žádný operátor ve skladu nikdy nedostane na svůj terminál úkol, aby šel vyskladnit nebo vzít tuto paletu a vyexpedoval ji.

Prakticky všechny moderní WMS jsou dnes připravené na to, jak nějakým způsobem trackovat nebo sledovat různé údaje. Náš strategický systém řízení skladu je určitě jedním z nich. Důležité je, že tento systém je absolutně flexibilní v trackování různých čísel anebo dalších informací. Pro jednoho ze zákazníků jsme např. řešili trackování jednotlivých prodejních akcí, aby věděl, jaký objem v rámci které akce prodal.

Pro zajištění traceability je tedy důležité mít vyspělý systém, který umožní sledovat různé položky, které budou buď generované ze strany zákazníka, nebo jsou generované na základě požadavků legislativy.

Dodejme, že vyspělý WMS umožňuje trackování během celého procesu v rámci skladu, od příjmu přes zaskladňování až po výdej zboží. Traceabilita má velký vliv na samotné procesy ve skladu, protože požadavek na sledování může generovat řadu dalších úkonů. Řekněme, že přijde zboží, musí se naskenovat všechna sériová čísla, může to znamenat rozebrání palety až na jednotlivé boxy. Takže požadavky na traceabilitu nejsou jen z hlediska IT a jsou řízené jak zákaznicky, tak samotnými procesy pro operativu.

Jinak trackování v rámci skladu představuje další úroveň traceability. Nabízí možnost sledování zakázky z hlediska toho, v jakém stavu se v rámci skladového procesu nachází – například přijetí, zaskladnění atd. Prostřednictvím takového trackování má zákazník výrazně přesnější přehled, v jakém stavu je jeho zboží. To mu umožňuje pružněji reagovat na různé situace, například zpoždění vychystávání.

Traceabilita s sebou ale nese i související náklady. Je možno obecně říci, kdy se vyplatí trackovat? 

Jak jsem zmínil, náš systém je velmi flexibilní, ale rozhodnutí, co trackovat, je hlavně na další diskuzi se zákazníkem. Řekněme, že zákazník bude skladovat laptopy. Pokud by chtěl sledovat každý laptop na základě sériového čísla, bylo by skladování poměrně drahé. Potřebovali bychom mít ve skladu zaměstnance, kteří by vše rozbalili, otevřeli a čísla naskenovali. Zákazník musí vědět, jakou hodnotu pro něj trackovatelnost má.

-its-