Plnohodnotný systém pro řízení skladů (WMS – warehouse management system) podle průzkumu používá pouze 14 procent dotazovaných firem, přestože o tom byl přesvědčen každý sedmý z deseti respondentů.
Pro získání představy o skladových potřebách a logistických procesech byla jedním ze zkoumaných parametrů průzkumu otázka určující rozsah skladovaného zboží. Ukázalo se, že šedesát procent firem skladuje více než tisíc skladových položek a více než pět set položek skladuje tři čtvrtiny firem. Logicky bychom u těchto firem předpokládali vybavenost pokročilými systémy pro řízení skladů či využití EDI komunikace s obchodními partnery. Ve skutečnosti je jejich vybavenost těmito technologiemi nízká. Například pouhá pětina tohoto segmentu řeší skladovou logistiku pomocí plnohodnotných WMS systémů. Překvapivě nízké je však i využití dalších technologií.

Optimalizace skladových kapacit jako cesta k úsporám

Průzkum přinesl poměrně zásadní zjištění. Každá čtvrtá firma na českém a slovenském trhu FMCG předpovídá v oblasti logistiky kapacitní problém. Bez zajímavosti určitě není fakt, že na slovenském trhu logistici upozorňují na výrazně silnější nedostatky, které avizuje dokonce třetina dotázaných slovenských firem.
Ačkoliv to může vypadat jako nadějná zpráva pro developery, je třeba vzít v úvahu preferovanější východiska s cílem nezatěžovat nákladovou stranu novou stavbou skladu či pronájmem. Zkoumanými cestami, jak řešit kapacitní problémy, bývají efektivnější skladové technologie, počínaje využitím regálových systémů a konče automatizací skladových procesů. Někdy opomíjenou a nákladově velmi efektivní možností je pak pořízení pokročilého systému pro řízení skladů (WMS). Tím lze ušetřit až pětinu skladového prostoru a přitom nasazení systému zaplatit z úspor nově nastavených řízených procesů nákupu, skladu a expedice. Podle Marka Procházky, ředitele divize CCV Business Solutions, se návratnost takovýchto komplexních projektů implementovaných řízených skladů pohybuje od 16 do 24 měsíců.
Průzkum také ukázal, že většina firem (celkem 91,2 %) skladuje zboží na paletách. Konkrétně 55,5 procenta skladuje veškeré zboží na paletách a 35,8 procenta používá palety alespoň na část sortimentu. Ze vzorku firem, které skladují na paletách, pouze necelá třetina vybavuje takovou logistickou jednotku paletovým štítkem. Tam, kde je využíván, slouží zpravidla pro načtení do skladové evidence a často se omezuje jen na údaje o množství. Tento štítek ovšem neobsahuje standardní SSCC kód (serial shipping container code), který představuje osmnáctimístné číslo sloužící k identifikaci konkrétní logistické jednotky při manipulaci a průchodu zboží dodavatelským řetězcem. Logistickou etiketu s SSCC kódem využívá pouze osm procent firem, z toho pět procent u většiny svého sortimentu a tři procenta u menší části sortimentu, kde je SSCC kód zpravidla zanesen do čárového kódu pro automatizované načtení palety bez nutnosti jejího rozbalení. Logistik se v takové firmě může spolehnout na eliminaci chybovosti a rychlejší skladovou evidenci. Kódu lze také využít pro nákladově úspornější průchod zboží dodavatelským řetězcem a lepší dosledovatelnost zboží. Ještě vyššího efektu je možné dosáhnout v kombinaci s elektronickým dodacím listem prostřednictvím EDI komunikace (electronic data interchange). Tento fakt ukazuje na obrovský spící potenciál pro úsporu nákladů v SCM (supply chain management). Zatímco totiž důvěra v nasazení RFID technologií je navzdory velké vlně zájmu stále nalomena cenovou náročností takových projektů, tak poměrně snadno dosažitelné využívání SSCC a EDI komunikace umožňuje jak usnadnění při vychystávání a dodávce zboží, tak i zrychlení při příjmu a naskladnění.

Omyly v chápání pojmů nejsou výjimečné

Detailní rozbor otázek týkajících se samotného softwaru, který dotazované firmy používají pro své skladové hospodaření, odhalil v praxi poměrně rozšířený omyl. Řada dotazovaných logistiků neví, co lze skutečně označit za systém pro řízení skladu. Na vině jsou z velké části sami dodavatelé softwaru, kteří pod označením „řízení skladů“ nasazují v podstatě systémy pro skladovou evidenci s malou přidanou hodnotou pro optimalizaci skladových činností.
„V případě, že společnost plánující zavedení skladového softwaru nemá k dispozici systémového logistika, tedy vlastního zaměstnance nebo najatého externího poradce, dochází mnohdy k situacím, kdy se zaměňuje adresný skladový systém se systémem řízeného skladu,“ říká logistický auditor Jiří Očenáš. „Adresný skladový systém je dnes již integrovanou součástí každého většího ERP systému. WMS však představuje inteligentní software, který kromě adresace pozic ve skladu řídí chod celého skladu, podporuje optimalizaci práce skladníků zejména při příjmu a výdeji, ale například také při inventurách. WMS rovněž eviduje výkonnost pracovníků skladu a vytváří podklady pro jejich hodnocení,“ dodává.
Nedostatky v chápání úlohy WMS vysvětlují, proč na otázku, zda firma využívá systém pro řízení skladů, odpovědělo kladně takřka sedm z deseti respondentů. Teprve následující otázky odhalily, že se většina těchto respondentů mýlí, a postupně došlo k ujasnění terminologie. Na otázku, zda je adresný systém skladování provázaný s podnikovým systémem odpovědělo kladně už pouze 16 procent respondentů. To, že skladový systém uděluje obsluze skladu prostřednictvím terminálů pokyny, už uvedlo pouze 14 procent firem a 12 procent řeklo, že částečně. Velká většina respondentů odpovídala, že jejich systém slouží pouze k evidenci skladových operací. S tím koresponduje také fakt, že jen necelá pětina firem má komplexní přehled v reálném čase s možností okamžité on-line inventury části nebo celého skladu za plynulého provozu.
Kontrolními dotazy tak bylo ověřeno, že pouze 14 procent dotazovaných firem skutečně využívá systém pro řízení skladů (WMS), u něhož například dochází k automatickému určování skladové adresy při skladových operacích, k optimalizaci operací podle priorit logistické strategie, k výběru nejstaršího zboží podle balení či váhy zboží a ke stoprocentnímu fungování skladu i v nepřítomnosti vedoucího skladu. Systém pro optimalizaci dopravy (TMS – transport management system) pak podle odpovědí využívá dvanáct procent společností.

Využívání softwaru pro skladové hospodářství (podzim 2011)

Analýza součástí dodávky skladového softwaru?

Ve vztahu k výše uvedenému počtu nasazených řešení pro skladové hospodářství je důležitá otázka, zda současně s nasazením proběhla i logistická analýza. Průzkum říká, že analýza byla součástí dodávky softwaru pouze u čtvrtiny případů a pouze jedenáct procent firem využilo pro poradenství třetí stranu. „V případě skutečně řízeného skladu si nedovedu představit implementaci projektu bez podrobné analýzy nákupních, logistických a expedičních procesů. Podle mého názoru firmy při nasazení WMS využívají externí konzultanty v daleko vyšší míře, ať už se jedná o specializované poradenské firmy nebo konzultanty dodavatele WMS systému. Výsledek tedy dokladuje, že se odpovědi respondentů z větší části týkaly nasazení systémů skladové evidence než skutečně plnohodnotného WMS systému,“ komentuje výsledky průzkumu Procházka.

Jak ve firmě proběhla logistická analýza při dodávce skladového softwaru?

Využití EDI pro elektronickou výměnu logistických dokladů rychle roste

Nejen v souvislosti s výše uvedeným bylo dalším důležitým parametrem zjištění penetrace technologie EDI pro elektronickou výměnu nejen obchodních, ale také logistických dokladů. Zatímco u nás mnohdy převažuje zaměření logistiků na optimalizaci procesů uvnitř skladu, v zahraniční lze identifikovat trend zaměření se spíše na minimalizaci skladových míst a hledání úzkých míst v distribuci v celém SCM zejména s akcentem na dohledatelnost zboží a automatizovanou propojitelnost obchodujících protistran. U nás v této oblasti zejména mezi dodavateli FMCG a logistickými operátory (LSP) vznikla řada poměrně drahých, individuálně zaměřených, a tedy dlouhodobě zbytečných projektů elektronické komunikace. Přesto se situace zlepšuje a firmy hledají díky globálnímu standardu EDI způsoby toku logistických dat mezi on-line komunikujícími systémy.
Zjištěná fakta z průzkumu dle očekávání potvrzují, že využívání EDI zažívá akceleraci v penetraci technologie a logicky i v růstu využívaných EDI zpráv a avíz. Motivací je v současnosti ekonomická nejistota v maloobchodu, která vyžaduje efektivnější vzájemnou komunikaci, a současně lepší dostupnost řešení EDI ze strany dodavatelů poskytujících novou generaci EDI 2.0 s modelem software formou služby (SaaS). V současné době hned 45 procent společností využívá EDI komunikaci a dalších osm procent o jejím nasazení uvažuje. Rozdíly v oboru jsou ovšem zejména v tom, zda výrobce přímo dodává do moderních řetězců, nebo pouze jednotkovému počtu partnerů z tradičního maloobchodu, který má využívání EDI komunikace teprve před sebou.

Počet skladových položek vzorku firem FMCG

Logistici vyspělejších firem se dnes mohou běžně spolehnout na elektronické doručování dokladů jako příjemky (zprávou RECADV), dodací listy (DESADV) a v posledním půlroce se národní subset rozšířil také o vratku (RETANN). V případě firem jako Makro, Globus či Ahold se dnes zapojení dodavatelů přes EDI blíží sto procentům a na pořad dne se nově dostává také výměna produktových dat (PRICAT), která doposud byla EDI komunikací až na výjimky téměř nedotčená.

Způsob skladování na paletách u firem FMCG

Jaké jsou největší bolesti logistiků?

V otázce zaměřené na největší „bolesti“ logistiků bylo možné označit více odpovědí. Čekali byste, že v této odpovědi se logistický manažer zaměří především na rychlost procesů vychystávání a naskladnění? Nebo problémy s nákladnou dopravou, případně práci s lidmi ve skladu? Ouha. Poměrně překvapivě na prvním místě dvě třetiny respondentů označily problém s propojitelností jednotlivých IT systémů. Logistický manažer velice často zápasí s několika proprietárními systémy a různými rozhraními. Taková firma nejen tone v množství zadávaných informací a vykazování, ale zejména jí schází přehled a okamžitá dosledovatelnost zboží. Teprve na dalších místech se umístily v téměř srovnaném pořadí produktivita lidí ve skladu, dále reklamace (označení balení, množství, zborcená balení, poškozené zboží) a nárazovost poptávek.
Přesto jsou problémy při práci s pracovníky ve skladu, požadavky na jejich flexibilitu či potíže spojené s produktivitou a motivací zaměstnanců značnými „bolestmi“ logistiků. Z detailního rozboru vyplynulo, že další velké břímě má za příčinu zejména fakt, že pro 73 procent českých firem představuje nezbytnou podmínku pro práci v jejich skladu zbožíznalství. Dalších jedenáct procent respondentů uvedlo potřebu alespoň částečné znalosti zbožíznalství. Na Slovensku zbožíznalství u skladníků podmiňuje dokonce devět z deseti firem. To v praxi znamená velkou závislost na lidských zdrojích, z toho plynoucí zhoršenou motivaci a velmi obtížně řešitelné nárazové vykrytí poptávek levnou pracovní silou.
Naopak pouze šestnáct procent firem nepodmiňuje pracovní poměr u svých běžných zaměstnanců ve skladu znalostí zboží. Není překvapením, že tento výsledek se téměř kryje s odpověďmi na otázku, zda firma využívá ve skladu systém, který nabízí nejen skladovou evidenci, ale skutečný systém řízeného skladu (rovněž šestnáct procent respondentů!), který algoritmicky optimalizuje a řídí všechny skladové procesy prostřednictvím radiofrekvenčních nebo hlasových terminálů.
I tato závěrečná čísla, podobně jako celý výzkum, jednoznačně potvrzují, že potenciál pro nasazení speciálních systémů pro řízení skladů je jak v české, tak i slovenské logistice možná až překvapivě velký.

Petr Ondrášek
Autor je ředitelem pro strategický rozvoj společnosti CCV Informační systémy.