facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přihlášení SystemNEWSPřehledy
 
Tematické seriály

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 
Nové!

RPA - automatizace procesů

Softwaroví roboti automatizují obchodní procesy.

články >>

 
Nové!

IoT – internet věcí

Internet věcí a jeho uplatnění napříč obory.

články >>

 
Nové!

VR – virtuální realita

Praktické využití virtuální reality ve službách i podnikových aplikacích.

články >>

 
Nové!

Bankovní identita (BankID)

K službám eGovernmentu přímo z internetového bankovnictví.

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
 
Partneři webu
IT SYSTEMS 3/2013 , Logistika

Jak zvyšovat efektivitu podnikové logistiky



ICZLogistické činnosti jsou v řadě výrobních podniků stále posuzovány především z hlediska nákladů. Snahy o jejich snižování se však často míjejí účinkem, protože jsou prováděny formou dílčích opatření, nekoncepčně a bez hlubšího zamyšlení nad tím, jaké logistické technologie se v podniku používají, jak je logistický systém organizován a řízen a jaký je potenciál i vzájemné souvislosti případných změn.


Obvyklým důsledkem takového postupu pro logistické provozy je, že používané plochy jsou zbytečně předimenzované, efektivita pracovníků není dostatečná (a závisí především na jejich zkušenostech získaných praxí), skladovací a manipulační technika se pouze obměňuje (v principu nemění) a kvalita dat, s nimiž se pracuje v podnikovém informačním systému, je nevalná. Současné ekonomické prostředí a jeho očekávaný vývoj však vyžaduje tento přístup změnit a zahájit přeměnu logistických provozů z pouhých nákladových středisek na místa, v nichž se (obdobně jako ve výrobě) tvoří přidaná hodnota. To však vyžaduje, aby si podnikový management postupně uvědomil, že dosud spíše pasivní (obslužnou) roli logistiky je třeba aktivizovat a zainteresovat ji ne pouze na úspoře nákladů, ale především na eliminaci ztrát a tvorbu hodnoty. Globální korporace realizovaly, nebo alespoň zahájily, v řadě případů tuto změnu v rámci zavádění nových metod podnikového řízení, jako je například štíhlý podnik (lean enterprise), a mohly tak při zlepšování logistických procesů využít jak zkušeností získaných při aplikaci těchto principů v oblasti výroby, tak výsledků pilotních projektů realizovaných často ve spolupráci s externími poradci a za silné podpory centrály (korporátní best practices). Menší a střední podniky si však v řadě případů nutnost realizace potřebných změn ještě neuvědomily, a pokud ano, zůstaly zpravidla na začátku cesty. Důvodů této situace se nabízí hned několik:

  • logistické náklady jsou považovány za součást režijních nákladů a nejsou tudíž samostatně sledovány a vyhodnocovány,
  • znalost skutečného průběhu a výkonnosti logistických procesů je nedostatečná, jednotlivé činnosti nejsou standardizovány, odpovídající pracovní postupy jsou popsány nedostatečně, nebo vůbec, a často se nedodržují,
  • moderní logistické technologie jsou posuzovány zejména z pohledu nezbytných investičních nákladů a bez ohledu na možné okamžité i dlouhodobé přínosy,
  • způsob, jakým jsou v logistických procesech využívány informační technologie (zpravidla vedení skladové evidence prostředky podnikového informačního systému, ERP), je považován za vyhovující a potenciál případných změn (např. přechod k řízenému skladování) není vnímán jako dostatečný,
  • zkušenosti z podniků obdobného charakteru nejsou považovány za přesvědčivé (naše podmínky jsou specifické), a vůle k zavádění best practices je tak spíše výjimečná.

Logistické procesy

Znalost toho, jakým způsobem jsou skutečně prováděny jednotlivé činnosti v rámci logistického systému podniku, je nezbytným předpokladem pro posouzení jejich účelu, významu, přínosu pro efektivitu jednotlivých procesů i potenciálu pro tvorbu přidané hodnoty. V řadě podniků je však tato znalost nedostatečná nebo zcela chybí. V takovém případě je nezbytné aktuální stav logistických procesů šetřením na místě zjistit a zdokumentovat, například formou procesních map umožňujících popsat poměrně přehledně návaznosti jednotlivých činností a podmínky jejich provádění. Mapování procesů je vhodné provádět postupně po jednotlivých operacích (nejlépe ve směru materiálového toku), za účasti operátorů (pracovníků, kteří operace realizují) a v reálných provozních podmínkách tak, aby bylo možné zároveň změřit průměrný čas trvání operace a její obvyklou četnost. S takto získanými procesními mapami lze v podstatě okamžitě pracovat s cílem zjednodušit jejich strukturu a eliminovat činnosti, které se provádějí zbytečně, prodlužují průběh celého procesu a snižují jeho efektivnost. V případě, že tuto eliminaci provádíme důsledně a opakovaně, můžeme výchozí procesní mapy poměrně výrazně zjednodušit, a vytvořit si tak dobré výchozí podmínky pro další zlepšování.

K tomu však budeme potřebovat stanovit pro jednotlivé procesy i sadu měřitelných veličin (metrik), jejichž prostřednictvím bude možné vyhodnocovat, zda realizované změny procesů přinášejí očekávané výsledky. Na tomto místě je třeba si uvědomit, že primárně nepůjde o obvykle sledované parametry logistického systému jako celku (v případě skladového provozu například kvalita a úplnost dodávek, obrátka zásob, počet příjmových a výdejových dokladů a jejich řádků zpracovaných za den apod.), ale veličiny vztažené ke konkrétní činnost nebo procesu. V případě operací souvisejících s příjmem do skladu může jít například o počet úkonů potřebných pro zavedení informace o přijímaném zboží do systému, množství kartonů přemístěných z transportních do skladovacích jednotek, počet provedených kontrol kvality, množství palet, které bylo třeba zafixovat či počet palet zaskladněných do jednotlivých zón. U operací vychystání půjde například o počet úkonů potřebných pro realizaci jedné vychystávací operace, množství kartonů nebo kusů vychystaných z jednotlivých zón, počet vytvořených palet, počet případů, kdy množství určené k vychystání není k dispozici, počet přesunů vychystávače mezi regálovými uličkami apod. Je důležité, aby metriky odrážely specifika jednotlivých činností a vyhodnocované údaje byly objektivní, tedy získané z informačního systému, který odpovídající procesy eviduje a řídí, nebo změřené vhodným způsobem při vykonávání činností. Z řady praktických zkušeností vyplývá, že procesní mapy a metriky představují poměrně jednoduchý nástroj pro navrhování, dokumentování a vyhodnocování takových změn logistických procesů, které vedou ke zvyšování výkonnosti a efektivnosti celého logistického systému.

Manipulační a skladovací technika

Úroveň využití skladovacích prostor a efektivnost provádění logistických operací závisí bezesporu na typu použité skladovací a manipulační techniky a také na míře, ve které je člověk-operátor doplňován, nebo zcela nahrazován automatem. Je zřejmé, že vybavení výrobních podniků skladovací a manipulační technikou do značné míry reflektuje jak oblast podnikání, a tomu odpovídající tlak zákazníků na fungující logistiku, tak příslušný článek logistického řetězce – skladům v expedici je zpravidla a ze zdánlivě pochopitelných důvodů věnována větší pozornost než skladům v nákupu nebo ve výrobě. Stále však bohužel platí, že nejčastějšími prostředky skladování a manipulace jsou paletové regály, doplněné případně volnou plochou, a vysokozdvižné vozíky, zejména čelní, případně s výsuvným sloupem. A to i v případech, kdy jde o položky menších rozměrů manipulované například v ukládacích bednách. Efektivita takového řešení je nanejvýš sporná: široké regálové uličky, regálové řady s malým počtem podlaží a skladové lokace přidělované v neřízených skladech pevně jednotlivým artiklům neumožňují zlepšit využití skladovacích ploch, čelní vysokozdvižné vozíky používané pro transport palet mezi skladovými a výrobní provozy nejsou na delších vzdálenostech schopny dosáhnout potřebného přepravního výkonu.

Možností ke zlepšení této situace je celá řada: paletové regály s úzkými uličkami obsluhované systémovými vozíky, mobilní regálové systémy, zakladačové systémy na palety a přepravky, skladovací věže, dopravníky, tahače s přípojnými vozíky a další. V každém případě je však nezbytné akceptovat určitou změnu v dosavadní koncepci podnikové logistiky. Začít se vybavovat vždy jen takovou technologií, která je pro danou část logistického řetězce nejvhodnější, bez ohledu na to, že je jiná než ta, která v podniku zatím převládá, vytváří podmínky pro zlepšení souvisejících logistických procesů, a má tudíž jasně prokazatelnou návratnost nejen ve snížení nákladů, ale také v potenciálu zajištění budoucích očekávaných výkonů. Při změnách v technologickém vybavení je samozřejmě nezbytné přehodnotit související procesy a provést jejich případné změny tak, aby bylo dosaženo potřebné synergie. Vzniklé dílčí odlišnosti v logistických procesech (procesní varianty) je pak zapotřebí zohlednit ve způsobu řízení logistického systému a tomu odpovídající podpoře ze strany informačního a řídicího systému.

Informační technologie

Informační podpora logistických procesů je ve většině výrobních podniků stále „pod taktovkou“ podnikových informačních systémů (ERP). Tato skutečnost sice umožňuje mít z funkčního a datového pohledu „ všechno pohromadě“ v jednom systému, avšak často za cenu větších či menších kompromisů vůči stavu, který by bylo možné považovat za optimální. Jednou z hlavních příčin této situace je, že data o aktuálním stavu a průběhu logistických procesů zpracovávaná v ERP systému nemají často takovou kvalitu (aktuálnost, podrobnost, soulad s realitou), aby je bylo možné použít pro operativní řízení těchto procesů a vyhodnocování jejich reálné efektivity. Informační podpora výkonných pracovníků (operátorů) se tak omezuje převážně jen na registraci výsledků jejich činnosti (příjem palet se zbožím a jejich umístění do skladu, výdej materiálu do výroby, provedení fyzické inventury apod.), a nikoliv například na to, jak jejich práci plánovat a řídit, tak aby byla prováděna co nejefektivněji a bez zbytečných ztrát. Moderní systémy řízení skladových a výrobních provozů (WMS, MES) jsou za pomoci prostředků mobilní komunikace a automatické identifikace tohoto cíle vesměs schopny dosáhnout, samozřejmě za cenu určitých investic, jejichž návratnost je třeba prokázat a obhájit. Pokud si však podnikový management není vědom ztrát vznikajících špatným řízením a prováděním logistických procesů a nedokáže je vyčíslit, je obhajoba investice do MES či WMS problematická. Osobně se domnívám, že právě tato skutečnost je jednou z hlavních příčin toho, že efektivita logistických procesů a úroveň jejich informační podpory je v řadě výrobních podniků stále ještě nedostatečná.

Josef Černý
Autor pracuje jako vedoucí oddělení aplikací pro logistiku a výrobu ve společnosti ICZ, která je dodavatelem systémů WMS Osiris a MES Hydra.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Jak zvolit vhodný nástroj pro organizaci práce příjmu a expedici

TSCMezi hlavní výzvy, které je třeba vyřešit patří finanční úspory, snadné ovládání nebo neustálý vývoj řešení. Neméně zásadní je míra personalizace zajišťující dokonalé sladění s nastavenými interními procesy. Je třeba bát v potaz unikátní přístup každého zákazníka k zajištění bezproblémového chodu dodavatelského řetězce.