Skladovací procesy a systémy jejich řízení prošly již dlouhodobým, celosvětovým vývojem a výsledkem je poměrně ustálený a unifikovaný soubor procesů, které bývají řízeny jedním rozsáhlým komplexním systémem WMS. Tato postupná unifikace a standardizace skladových procesů znamená, že neexistují velké rozdíly v jejich podobě a v jejich řízení mezi jednotlivými logistickými poskytovateli a jejich sklady – míněno v rámci daného odvětví (automotive, potraviny, retail atd.). Rovněž jednotlivá WMS od různých výrobců jsou již designovaná pro tyto standardní procesy a jejich pokrytí je de facto nutností – rozdíly mezi WMS bývají spíše v detailech a v oborovém zaměření.
Moderní WMS pokrývá všechny procesy od příjmu zboží přes jeho optimální uskladnění, inventury až po konečné vychystání a expedici. Samozřejmostí je napojení na centrální a ekonomické systémy. WMS tak sdílí s ostatními klíčovými systémy společnosti všechny základní číselníky a je schopen všechny skladové operace příslušným způsobem promítat do ekonomiky či manažerského informačního systému.
Ve skladech řízených WMS se v široké míře využívají technologie čárových kódů. Každá skladová pozice má svoji unikátní adresu, vyznačenou na štítku jak v okem čitelné podobě, tak příslušným čárovým kódem. Stejně tak každá manipulovaná jednotka je jednoznačně označena a vybavena čárovým kódem.

Obr. 1: Moderní WMS pokrývá všechny procesy od příjmu zboží až po konečné vychystání a expedici

Uživatelé WMS

V zásadě existují dva typy uživatelů WMS. PC uživatel komunikuje s WMS pomocí počítače. Tito uživatelé mají na starosti především administraci systému, správu jednotlivých objednávek/příjemek, řízení práce ve skladu, management společnosti. RTF uživatelé komunikují s WMS pomocí ručního terminálu, tzv. RFT (radio-frequency terminal). Jedná se o příruční zařízení vybavené čtečkou čárových kódů, displejem (obvykle ¼ VGA) a technologií pro bezdrátové připojení do WMS (obvykle WiFi). RFT uživateli jsou především zaměstnanci skladu provádějící manipulaci se zbožím.
Všechny moderní WMS podporují technologie čárových kódů a použití RFT. Technicky to znamená, že údaje o lokacích, manipulovaných jednotkách a množstvích nejsou do WMS vkládány ručně z klávesnice, ale mnohem rychlejším a přesnějším čtením příslušných čárových kódů, pomocí RFT terminálů. WMS samozřejmě musí nabízet příslušné funkcionality v obrazovkách uzpůsobených na malé ¼ VGA displeje RFT terminálů.
Standardizace skladových procesů ovlivnila i vývoj hardwaru pro sklady. Nejčastější zařízení používaná ve skladech řízených WMS jsou:

• RFT terminály,
• tiskárny štítků s čárovými kódy,
• WiFi sítě.

Potenciál nových technologií roste

Všechny výše popsané technologie se s úspěchem používají v řízených skladech již delší dobu (dvacet let) a staly se jakýmsi osvědčeným standardem. Nicméně stále se objevují nové technologie a mnohé z nich mají potenciál na široké uplatnění v řízených skladech. Konkrétně se jedná například o technologii RFID, identifikace zboží elektronickým čipem namísto etikety. Údaje ke kartonu či paletě jsou uloženy v malém čipu připevněném na zboží. Údaje jsou čteny buď speciálním ručním terminálem (obdobou RFT), nebo pomocí speciálních průchozích bran, které automaticky čtou procházející RFID čipy. Výhodou je množství údajů, které lze do čipu vložit a rychlost čtení těchto údajů. Nevýhodou je vyšší cena těchto RFID čipů (řádově koruny za kus) a navíc je třeba systémově a procesně ošetřit, aby jeden čip nebyl nechtěně přečten vícekrát. Další zajímavou technologií je voice picking – zařízení nahrazující RFT terminály při vychystávání zboží. Pracovník má sluchátka, do kterých mu WMS posílá mluvené instrukce. Oproti standardním RFT jsou zde následující výhody:

• vyšší produktivita – řádově desítky procent oproti RFT,
• rychlé zaučení obsluhy,
• jazykové mutace – WMS dokáže paralelně posílat instrukce ve více jazycích, podle konkrétního uživatele,
• volné obě ruce – výhoda při manipulaci s těžšími kartony nebo v logistice mražených výrobků, kde pracovníci nosí rukavice a nemohou používat drobnou klávesnici RFT terminálů.

Obr. 2: Hlasové technologie zvyšují produktivitu a uvolňují ruce i oči skladníka pro snadnější manipulaci se zbožím

Řešení pro přepravu zboží

Při řízení a optimalizaci dopravy je třeba řešit zejména následující problematiku:

• být ve správný čas na správném místě – tvorba optimálních rozvozových plánů,
• optimalizace tras – obsloužit požadované lokality a minimalizovat ujeté kilometry a čas,
• vytíženost vozidel – maximalizovat využití ložné plochy vozidel,
• sledování zásilek – on-line informace o poloze a stavu zásilky,
• sledování vozidel a dodržování předpisů – přehled o poloze a stavu jednotlivých vozidel (momentální rychlost, spotřeba, teplota v přepravním prostoru, časy zastavení, otevření přepravního prostoru, tankování, evidence prudkých brždění a překročení povolené rychlosti, …),
• správa vozového parku – evidence vozidel, povinné dokumentace, nákladů, servis,
• yard management – řízení pohybu vozidel v areálu ve spolupráci s WMS, přistavuje kamiony k příslušným rampám pro nakládku či vykládku.

Na trhu existuje široká nabídka systémů pro řízení dopravy. Od těch úzce specializovaných na některou z výše uvedených problematik až po univerzálnější systémy pokrývající najednou více oblastí. Oblast systémů pro řízení a optimalizaci dopravy prochází stále poměrně intenzivním vývojem. Nelze zde ještě hovořit o takové standardizaci jako v případě skladových procesů a WMS. Zlomovými technologiemi, které zásadně v posledních letech ovlivnily vývoj, jsou:

• digitální mapy – umožnily výpočet optimálních tras,
• GPS – umožnilo monitorovat aktuální polohu vozidel,
• GPRS – umožnilo on-line obousměrné propojení mezi dispečinkem a vozidly – vozidlům jsou posílány instrukce a varování, opačně do dispečinku putují údaje z GPS o poloze, případně další provozní parametry pro vyhodnocení stavu vozidel a nákladu.

Komunikace formou elektronické výměny informací

Logistika je o současném paralelním toku materiálu a informací. Jeden tok bez druhého nemůže efektivně fungovat. Fungující výměna informací je proto zásadní a zaslouží vlastní kapitolu.
V moderní logistice se namísto telefonu či e-mailu odehrává komunikace prostřednictvím automatizované způsoby výměny informací. Zcela zásadním pojmem je zde EDI, které spočívá ve výměně strukturovaných elektronických zpráv mezi jednotlivými články logistického řetězce. Struktura zpráv je jednoznačně definovaná některým z globálně uznávaných standardů (EDIFACT, X12, UCS, …). Tyto standardy definují jednak typy zpráv a také způsoby, jak jsou v nich která data uložena. EDI zprávy obsahují stejná data, jaká jsou běžně na papírovém dokumentu používaným pro stejný účel.
EDI zprávy jsou automaticky generovány a odesílány ze zdrojového systému a na druhé straně automaticky přijímány a importovány do systému na cílové straně. A to samozřejmě v různých systémech na obou stranách. Takže například zákazník vystaví nákupní objednávku ve svém systému, ta je tímto systémem „přetavena“ do příslušné EDI zprávy a odeslána dodavateli. Dodavatelův systém tuto EDI zprávu přijme, převede do prodejní objednávky a zajistí vychystání a expedici požadovaného zboží. Mezitím ještě zákazníkovi pošle EDI zprávy potvrzující přijetí objednávky a vychystání požadovaného zboží.
Výhody EDI komunikace jsou v redukci administrativy, rychlosti a přesnosti komunikace a také ve zpětné dohledatelnosti. Všechny moderní WMS jsou již na EDI připravené a jsou schopny vygenerovat i přijmout EDI zprávy v základních globálních formátech.

Závěrem

Zmíněné technologie představují pouhý náhled do spektra možností, které logistika ve své šíří nabízí. Vůbec nebyla zmíněna problematika automatizace skladů, komunikace se třetími stranami atd. Popis těchto technologií by vyžadoval další samostatné články.

Petr Polák
Autor článku působí jako projektový manažer ve společnosti U&Sluno.