Historie EDI

Historie EDI sahá do dob studené války, kdy Ed Guilbert pro americkou armádu vytvořil standardizované přepravní dokumenty během berlínské blokády. Guilbert stál následně u i dalšího rozšíření EDI v 60. letech 20. století, kdy byly zprávy odesílané přes dálnopis. V roce 1975 byly publikovány první standardy a s nástupem počítačů čekal obrovský rozvoj i EDI.

U nás se EDI začalo masově rozšiřovat po revoluci, kdy tuzemské podniky začaly více obchodovat se zahraničními a musely se začít přizpůsobovat požadavkům tamních zákazníků. Pokud se budete bavit s matadory, kteří u zavádění výměny dat u nás byli, zjistíte, že mezi prvními projekty byl například ten pro obchodování na burze, kde se data na fyzických nosičích nosila do střediska cenných papírů. Dalším příkladem je společnost Čepro, která si vyvinula vlastní komunikační síť přes satelit pro tok obchodních dokumentů mezi dodavateli, svými sklady, obchodními středisky a fakturačním oddělením. EDI v tomto případě hrálo klíčovou roli i při inventarizaci zboží, které sice bylo měřeno fyzicky, ale kvůli odchylkám nebylo přesné. Díky přenosu dat o dodaném i prodaném množství zboží tak bylo možné s velkou přesností udělat přehled o stavu zásob ušetřit nemalé prostředky ze zdanění přebytků a mank.

On-premise a EDI specialisté

Postupem času si každé průmyslové odvětví vyvinulo, resp. upravilo, standardy pro své potřeby. Proto, ač například automotive a retail používají stejný standard, jednotlivé zprávy jsou odlišné, zprávy podle stejného standardu se mohou lišit i ve stejném průmyslu u různých firem. Kvůli těmto odchylkám začala vznikat potřeba EDI specialistů, kteří budou umět systém nastavit, upravit a zanést nové požadavky. Každá větší firma tak měla svůj interní EDI tým, který se staral o zajištění funkčnosti systému. Technologický pokrok na poli komunikačních sítí sice umožňoval větší stabilitu systémů a spolehlivější přenos dat, stále však bylo zvykem, že společnosti EDI systém vlastní a mají nad ním naprostou kontrolu. Externí EDI konzultant dojížděl pouze pro složitější úpravy a nastavení. Nebylo výjimkou, že za měsíc najezdil přes pět tisíc kilometrů. Dnes je ale vše opět o kousek dál…

Outsourcing a doba cloudová

Díky stále se měnícím a přibývajícím požadavkům na EDI komunikaci bylo logickým vyústěním outsourcování EDI komunikace na externího dodavatele. Ten totiž ručí za správu systému, jeho funkčnost a aktuálnost stejně jako za to, že zprávy budou doručeny včas a ve správném formátu. Tím se uvolnily ruce interním IT týmům, které se mohly věnovat strategičtějším úkolům. Posléze firmy začaly zjišťovat, že pokud nemají tým, nemusí u sebe nutně držet ani systém, a tak začaly EDI systémy přesouvat do datacenter, kam se také lépe připojí externí konzultant. Tento systém v mnoha společnostech přetrvává dodnes a přináší své výhody. Největší je už zmíněné přenesení zodpovědnosti za stav a správnost komunikace na dodavatele EDI služeb, který je k dispozici 24 hodin denně a při jakémkoli incidentu má pohotovost místo interního týmu, který může v klidu spát. Odtud už je jen kousek ke cloudovým systémům, které přináší hned několik výhod:

• Komplexnost (EDI dodavatel musí zaručit zprávy podle všech aktuálních, ale i historických standardů, doručitelnost zpráv i aktuálnost softwaru)
• Finanční pružnost (často je mnohem jednodušší získat schválení na operativní náklad v podobě poplatků za software než investice do nového systému)
• Flexibilita (při EDI jako službě jednoduše zapnete, které služby potřebujete a vypnete ty, které už nevyužíváte)

Vývoj konverzí bude vždy pod taktovkou lidí

Ve chvíli, kdy si zákazník (například OEM) upraví standardy podle svých představ, stává se standard nestandardem a je třeba zohlednit odchylky od standardu buď úpravou stávající nebo vývojem nové konverze mezi jednotlivými systémy. Klíčovou roli při nastavování EDI komunikace proto hrají tzv. mappeři – EDI specialisté, kteří vyvíjejí mapy (konverze). Mapování ale není pouze určení, že políčko A v jednom systému je políčko B v druhém. Mapper musí znát logistické koncepty zákazníků (OEM) i procesy ve firmě, tým na straně EDI dodavatele často velmi úzce spolupracuje s vedoucími logistiky a IT, aby nastavil vše potřebné.

Větší i menší hráči na trhu experimentují s automatickým vývojem konverzí pomocí machine learning. Jak se ale ukazuje, EDI svět je i přes svou standardizaci natolik plný výjimek, že lidé v blízké době nebudou nahrazeni stroji. Alespoň se tak zdá ze současného stavu, kdy naučit počítač všechny výjimky je stále časově a finančně náročnější než manuální nastavení výjimek člověkem. Jako jedna z cest se však ukazuje alespoň částečné využití strojového učení. Algoritmus v tomto případě slouží pro vývoj 80–90 % vývoje mappingu a EDI specialista pak doplní zbylou část, která je však pro bezchybnou EDI komunikaci klíčová. S rostoucím množstvím požadavků na úpravy EDI komunikace i její rozšíření do dalších oborů je totiž i pro mappery klíčová efektivita, a právě machine learning ji umožní zvýšit.

EDI se neustále vyvíjí

EDI má za sebou neuvěřitelný vývoj a nadále se ukazuje, že je pro průmyslovou výrobu nepostradatelné. Svědčí o tom mimo jiné rozšiřování do dalších oborů i tlak na zavádění v nižších stupních dodavatelského řetězce. Vedle klasického EDI v podobě VDA/EDIFACT souborů a přenosových kanálů jako OFTP2 a dalších se však do popředí derou i novější technologie. Svět B2B integrací stále častěji využívá přenosy pomocí https, dotazy přes API a XML či JSON formáty.

Jak OEM a TIER1 v automotive tak i obři z retailového světa však mají potřebu po stále obsáhlejší a rychlejší výměně dat, v jejímž důsledku se zkoumají a nasazují stále nové technologie. Proto i námi popisovaný stav je pouze střípkem z mozaiky neustále se vyvíjecího světa EDI.