facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 4/2022 , Logistika

Automatizace a roboti jednou dorazí do každého skladu, ale člověka nikdy plně nenahradí

Maxim Kovář


Problematika automatizace a robotizace je stále více aktuální a diskutované téma, které sahá daleko hlouběji, než se na první pohled zdá. Automatizace výrobních procesů neznamená pouze roboty pohybující se po skladu a nahrazující lidskou práci, ale spíše využívání dokonale propracovaných softwarových řešení. Na jejich implementaci je potřeba dokonalá analýza provozu a na jejich obsluhu množství kvalifikovaných pracovníků. Nemusíme se tedy bát, že nás v budoucnu čeká kompletní nahrazení člověka robotickými nástroji, naopak je žádoucí a očekávané, že spolu budou fungovat v symbióze a vzájemně si usnadňovat práci.


Oblast logistiky a skladování nabízí pro využití umělé inteligence široké pole možností. V podstatě téměř každou fázi skladovacího procesu je již možné určitým způsobem automatizovat. Od vykládky zboží přes depaletizaci, kdy je robot schopný paletu s nákladem kompletně rozebrat na jednotlivá balení, až k procesu označování zboží interními štítky a jeho postoupení do skladu. Právě v této fázi je dnes plná automatizace a robotizace běžnou praxí. V rámci vychystávání neboli pickování zboží lze zvolit možnost méně či více automatizovanou. Mluvíme-li o vysoce automatizovaném procesu, zboží je doručeno na místo, ze kterého se produkty vybírají ručně, ať už formou dopravníků nebo autonomních vozítek.

Finální fází procesu je zabalení objednávky, kde je právě automatizace tou první volbou. Balicí linky jsou totiž schopné zvýšit množství zabalených objednávek několikanásobně, což s sebou však přináší zásadní otázku. Tedy zda pořídit velké množství balicích pracovišť napříč skladem, a nebo rovnou zakoupit dražší zařízení, které však může nabídnout vysokou kapacitu. Právě proces balení bývá pro distribuční centra stěžejní, proto se logističtí pracovníci takových provozů kloní spíše ke druhé možnosti, tedy jednorázově zainvestovat s vidinou výrazného usnadnění.

Autonomní vozidla jsou „cool“, ale každý sklad nespasí

Autonomní vozítka všeho druhu dnes přitahují velké množství pozornosti, přičemž nelze jednoznačně říci, zda jejich použití vede k výraznému zvýšení produktivity logistického provozu. Pokud totiž dokážeme pomocí softwaru správně optimalizovat trasu a konsolidovat objednávky, pak jsme schopni dosáhnout stejných výsledků s použitím lidské síly. Zcela odlišná je situace v případě dopravníků, které dovedou proces přesunu zboží pokrýt kompletně samy, bez účasti člověka. V takové věci je jejich přínos jednoznačný a nezpochybnitelný. Je nasnadě usnadnit a zefektivnit práci člověka tam, kde k tomu již máme dostatečně vyspělou techniku a jsme schopni s ní fungovat v dlouhodobé symbióze.

Zásadní otázka při rozhodování, zda do automatizačních projektů investovat, je vždy pořizovací cena daného řešení a návratnost takových investic. Jednotlivé projekty se pohybují v řádech desítek i stovek milionů, je to velmi individuální záležitost se širokým cenovým rozptylem. Samotná návratnost je poté poměrně těžko definovatelná a pokud se nemá jednat o proces, jehož hlavní devizou je přitáhnout mediální pozornost, vše se musí odvíjet od kvalitní finanční analýzy, která nejlépe ukáže, zda se vyplatí i třeba investice v řádech desítek milionů korun.

Využití VR a digitálních dvojčat jako cesta k efektivnímu provozu

Hojně diskutované je u nás i ve světě také využití virtuální reality, především z hlediska vytváření digitálních dvojčat, která nám následně pomáhají v dynamických simulacích provozu. Tato technologie dokáže významně vylepšit provozní činnosti v logistice, díky možnosti ověření více variant možných řešení a jejich funkčnosti vede totiž ke snazšímu a efektivnější rozhodování v reálném světě. Slouží nám tedy jako nástroj k další optimalizaci plánování, uspořádání zboží i samotného provozu dodavatelských zařízení.

Další využití VR se nabízí také ve virtuálních prohlídkách skladovacích prostorů či v rámci školení zaměstnanců. I to s sebou nese určité benefity, například v možnosti nasimulovat pracovníkům činnost s konkrétní technikou a umožnit jim tak prakticky a bez rizika rozšířit své znalosti a schopnosti v dané oblasti. Správné využívání virtuální a rozšířené reality se tedy vyplatí jak z praktických důvodů, tak i z těch obchodních či marketingových.

Pandemie může urychlit nástup nových technologií

Jako jeden z možných klíčových momentů v procesech automatizace a robotizace bylo považováno období covidové pandemie, které vedlo k prudkému růstu celé e-commerce a tím pádem přinutilo obchodníky zamyslet se nad tím, jak své služby zefektivnit. Při růstu zákaznické poptávky mnohdy není snadné dostatečně vybalancovat kvalitu poskytovaných služeb s množstvím odbavených objednávek. Zákazník však na tyto interní problémy nebere zřetel a společnost tedy musí být schopna na tyto výkyvy pružně reagovat a zachovat si tak nadále tu nejvyšší možnou míru zákaznické spokojenosti. Logistika hraje v nákupním procesu klíčovou roli, proto bylo nasnadě začít přemýšlet, jak přizpůsobit vyšší poptávce právě ji.

Zatím nelze říci, že by pandemie ovlivnila tempo zavádění umělé inteligence do logistických provozů ve smyslu její okamžité implementace. Mnoho firem ale přinutila k zamyšlení, jak v akutních případech řešit náhlé a mnohdy poměrně výrazné výpadky lidských sil. Je tedy nesporné, že se společnosti začaly touto problematikou intenzivněji zabývat a pro část z nich to byl impulz, který může budoucí využití těchto technologií zase o něco přiblížit. Pro každou společnost může být zavedení automatizačních procesů obohacující, musí být ale vždy provedeno s rozmyslem a přihlédnutím ke specifikům daného provozu.

Roboti nedostatek kvalifikovaných pracovníků neřeší

Automatizace a robotizace se mnohdy dávají do souvislosti s problematikou nedostatku zaměstnanců na trhu práce jakožto vhodný způsob, jak s tímto problémem umět pracovat. Ačkoliv to opravdu je možné řešení, současně s sebou přináší také požadavky na pracovníky, kteří jsou potřební k údržbě těchto automatizovaných a robotických provozů. Nehledě na to, zda se jedná o člověka poskytující údržbu fyzického zařízení nebo o ostatní pracovníky jako je IT, logistický inženýr či další pracovníky podpory. Nahrazením výkonných jednotek, tedy operátorů, automatizací, se samozřejmě uspoří náklady na zaměstnance, ale to především na takové, kteří z hlediska rozpočtu nejsou tou nejvýraznější položkou. Naopak vzniknou náklady na kvalifikované a odborné pracovníky, jejichž průměrná mzda může být výrazně vyšší než mzda operátora.

Přes rychlý a všestranný rozvoj není lidstvo ve fázi, kdy by bylo schopno nahradit člověka kompletně robotem. V procesech jako takových bude vždy nutný lidský aspekt, který stále jako jediný dokáže reagovat na výjimečné situace, nejlépe je vyhodnotit a přikročit k adekvátnímu řešení. Na takové případy ještě umělá inteligence není naprogramována, prozatím slouží v ideálním případě k tomu, aby nahradila tu část lidské práce, která si žádá velkou fyzickou námahu, a tím ulevila samotným pracovníkům.

Návratnost investice není pokaždé klíčovým faktorem, který rozhoduje o tom, zda se pořízení umělých technologií vyplatí.

Dvakrát měř, jednou řež

Neoddiskutovatelným pozitivem robotických pracovníků je ve srovnání s člověkem jejich nenáročnost, co se týče kvality pracovního prostředí, přiměřené doby odpočinku a dalších věcí. Na druhou stranu jsou však pořizovací náklady těchto technologií velmi vysoké a zatím se vyplatí pouze u větších provozů. Ekonomická návratnost pak závisí na typu provozu a samozřejmě na tom, zda stroj v dané činnosti dokáže poskytnout vyšší výkon než člověk.

Návratnost investice však není pokaždé klíčovým faktorem, který rozhoduje o tom, zda se pořízení umělých technologií vyplatí. Je třeba si uvědomit, že ačkoliv se návratnost může pohybovat kolem 10 i 15 let, zavedení technologie jako takové se ve většině případů vyplatí mnohem dříve, jelikož často vede ke zvýšení ročního obratu. Vše se odvíjí od aktuální situace na trhu, který je dnes velmi konkurenční a zákazník mnohdy společnosti nedá druhou šanci. Schopnost prodat zboží a následně ho co nejdříve a bez problémů doručit je tedy často důvodem, proč do robotizace investovat i přes její dlouhodobější návratnost.

Zvýšenou potřebu implementace nových technologií lze vnímat především ve vrcholech sezony, kdy je nutné držet si určité pracovní rezervy po celý rok. Právě e-commerce má totiž nejvyšší sezónu od září až do konce roku, provozy tak musí být připravené tento nápor zvládnout, během roku však svou kapacitu častokrát nevyužijí. V takovém případě se investice do automatizace a robotizace může zdát jako vhodné řešení, jelikož tím lze omezit periodické nabírání a propouštění zaměstnanců. Nelze tento proces chápat jako spásu celého provozu, spíše jako alespoň částečné a rychlé řešení, kdy odpadává starost se zaškolením nových pracovníků a zároveň je tak i při krátkodobém nedostatku zaměstnanců možné udržet kvalitu odvedené práce.

V ideálním světě by k automatizaci mělo dojít postupně, tedy přizpůsobovat její míru dané situaci a provozu. Zároveň dbát na to, aby automatizace a robotizace nebyly jeho součástí v až příliš vysoké míře a nebyly poté překážkou pro často potřebnou flexibilitu. Již dnes pozorujeme, že v drtivé většině procesů je automatizace, mluvíme-li o té softwarové, běžnou součástí a tím pádem tedy určitá symbióza lidí a robotů funguje již delší dobu.

V počátku je vždy potřeba věnovat investicím do nových technologií dostatečnou přípravu z hlediska analýz, náročnosti na obsluhu, softwarovou a datovou připravenost a především mít i záložní plán pro případ, že umělá inteligence nebude sloužit tak, jak by měla. Automatizace a robotizace jsou určitou nástavbou provozu až ve chvíli, kdy jsou všechny jeho dosavadní procesy dokonale zvládnuté.

Maxim Kovář Maxim Kovář
Autor článku je ředitelem logistiky (CLO) v ostravské společnosti Skladon, jednoho z největších českých poskytovatelů fulfillmentu. Firma se zaměřuje na outsourcing logistiky pro střední a větší e-shopy, zajišťuje jim tedy veškeré logistické procesy, od skladování zboží po odeslání koncovému zákazníkovi.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Konec papírování, digitalizujte a usnadněte si práci!

IT Systems 3/2024V aktuálním vydání IT Systems jsme se zaměřili na vývoj digitalizace ve světě peněz, tedy v oblasti finančnictví a pojišťovnictví. Dozvíte se například, proč je aktuální směrnice PSD2 v inovaci online bankovnictví krokem vedle a jak by její nedostatky měla napravit připravovaná PSD3. Hodně prostoru věnujeme také digitalizaci státní správy a veřejného sektoru, která nabírá obrátky.