Od roku 2004 a v následujících letech čeká podnikatele řada významných účetních a daňových změn. Některé tyto změny souvisí se vstupem České republiky do Evropské unie, některé změny spočívají v upřesnění některých ustanovení daňových a účetních předpisů, ale bohužel velká část změn má jediný cíl, a to vybrat od podnikatelů více peněz na daních a sociálním a zdravotním pojištění. Vláda na jedné straně říká, že daňové zatížení podnikatelů sníží, ale z již schválených změn vyplývá pravý opak. Vláda také slibuje, že zjednoduší daňové předpisy, ale díky současným změnám bude daňová legislativa stále složitější a pro podnikatele i finanční úřady méně přehledná. V tomto článku bych se chtěl zmínit o některých významných změnách v oblasti účetnictví, daně z příjmů a v oblasti sociálního a zdravotního pojištění.


Změny v účetnictví
V oblasti účetnictví je nejvýznamnější změnou zrušení soustavy jednoduchého účetnictví od 1. 1. 2004. Tato změna však pro mnoho drobných podnikatelů, kterým nevznikne povinnost vést podvojné účetnictví, nebude mít velké praktické dopady. Jednoduché účetnictví bude nahrazeno daňovou evidencí, která bude upravena zákonem o daních z příjmů. Základní princip sledování daňových příjmů a výdajů však zůstane zachován. Podnikatelé již nebudou muset vést povinně další knihy pro evidenci pohledávek, závazků a majetku. Všichni podnikatelé, kteří dnes vedou jednoduché účetnictví v účetním softwaru a jsou s ním spokojeni, ho mohou používat nadále a nemusí si pořizovat ani žádné nové verze programu. Jejich program jim bude zajišťovat evidenci příjmů a výdajů dle zákona o daních z příjmů a kromě toho jim bude poskytovat další informace nad rámec právní úpravy. Přechod z jednoduchého účetnictví na daňovou evidenci nebude mít pro tyto osoby žádné daňové dopady.

Daňová evidence se nebude týkat těch podnikatelů, kterým dle novely zákona o účetnictví vznikne povinnost vést účetnictví (tzn. podvojné účetnictví). Povinnost vést účetnictví budou mít fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 6 000 000 Kč. Fyzické osoby, které jsou podnikateli a překročí za rok 2003 obrat 6 mil. Kč se stanou od 1. 1. 2004 účetní jednotkou, ale povinnost vést účetnictví jim vzniká až v roce následujícím tj. od 1. 1. 2005. To znamená, že v roce 2004 povedou i tyto fyzické osoby daňovou evidenci stejně jako osoby, jejichž obrat za rok 2003 bude nižší než 6 mil. Kč. Důležité je zdůraznit, že toto ustanovení se týká pouze fyzických osob, které jsou podnikateli, a netýká se osob, které mají příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti (např. umělci, sportovci či osoby, které mají příjmy podle autorského zákona), a osob, které mají příjmy z pronájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů a osob, které mají ostatní příjmy dle § 10 zákona o daních z příjmů.

Přechod z daňové evidence na podvojné účetnictví bude mít pro podnikatele daňové dopady. Podnikatel musí při přechodu na podvojné účetnictví zvýšit základ daně o hodnotu zásob a pohledávek, které evidoval při zahájení vedení účetnictví. Toto zvýšení dle zákona může provést buď jednorázově v roce zahájení vedení účetnictví, nebo postupně po pět následujících zdaňovacích období, počínaje rokem zahájení vedení účetnictví. Zákon nenařizuje zvyšovat základ daně o tyto hodnoty rovnoměrně, takže podnikatel může zvyšovat základ daně každý rok o libovolnou část hodnoty pohledávek a zásob. V roce zahájení vedení účetnictví si podnikatelé sníží základ daně o hodnotu přijatých záloh a závazků. Není tedy pravda, že přechod na podvojné účetnictví by byl pro podnikatele pohromou z daňového hlediska, protože zákon umožňuje podnikatelům tímto ustanovením částečně optimalizovat základ daně po dobu pěti let a každý podnikatel se může na přechod na podvojné účetnictví také připravit, například tím že odprodá část nepotřebných zásob a tak sníží položku, o kterou bude muset zvyšovat základ daně.

Významná změna nastane pro některé akciové společnosti. Do roku 2003 musely mít povinně všechny akciové společnosti ověřenu účetní závěrku auditorem. Od roku 2004 se povinnost ověření účetní závěrky auditorem bude vztahovat pouze na akciové společnosti, pokud ke konci účetního období, za které se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího splní alespoň jedno z následujících kritérií: aktiva větší než 40 000 000 Kč, roční čistý obrat více než 80 000 000 Kč, průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50. Ostatní obchodní společnosti a družstva budou nadále podléhat auditu, pokud za dané účetní období a účetní období předcházející splní dvě z výše uvedených kritérií.

Změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob
U daně z příjmů fyzických osob nedochází od roku 2004 ke změně daňových sazeb. U nezdanitelných částek dojde pouze ke zvýšení částky na vyživené dítě z částky 23 520 Kč na 25 560 Kč. Přesto se daňové zatížení mnoha fyzických osob zvýší z důvodu zavedení minimálního základu daně, některým podnikatelům se také zvýší základ daně napřílad z důvodů zavedení šesté odpisové skupiny pro odpisování administrativních budov, hotelů a některých dalších budov a konečně všem fyzickým osobám se zvýší odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Minimální základ daně má zabránit tomu, aby podnikatelé podnikali řadu let, aniž by státu odvedli jedinou korunu na daních. Minimální základ daně se bude vztahovat na fyzické osoby podnikatele, tzn. neplatí pro osoby, kteří mají příjmy z jiné samostatné činnosti nebo podle jiných paragrafů než § 7. Minimální základ se také nebude vztahovat na starobní i invalidní důchodce a studenty do 26 let věku, i když budou podnikat. Minimální základ daně nebude také platit pro podnikatele v prvních dvou letech podnikání a v roce ukončení podnikatelské činnosti.

Minimální základ daně je definován jako 50 % částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval podnikatelskou činnost. Také nejste z předchozí věty moudří a vlastně nevíte v jaké výši je minimální vyměřovací základ stanoven? Toto ustanovení je typickým příkladem toho, jak se dá z poměrně jednoduché věci udělat složitá, a podnikatelům tak maximálně zkomplikovat život. Mnohem srozumitelnější by bylo stanovení minimálního základu jako násobku minimální, popřípadě průměrné mzdy. V jaké výši tedy bude minimální základ daně v roce 2004? Vyměřovací základ je pro rok 2002 dle nařízení vlády 338/2003 stanoven ve výši 15 711 Kč, přepočítací koeficient je 1,0717. Jestliže tedy dosadíme tyto údaje do uvedeného vzorce a zaokrouhlíme dle zákona na stokoruny dolů, dostaneme minimální základ daně pro rok 2004 ve výši 101 000 Kč (pro osobu, která bude podnikat celý rok).

I když bude poplatník muset uplatnit minimální základ daně, ještě to neznamená, že bude muset nějakou daň zaplatit. I tento minimální základ daně si bude moci podnikatel dále snížit o nezdanitelné částky dle § 15 zákona o daních z příjmů (např. částka na poplatníka, na děti, poskytnuté dary, zaplacené úroky z hypotečního úvěru). Minimální základ daně však nelze snížit o odčitatelné položky dle § 34 zákona tj. o daňovou ztrátu z předchozích let nebo investiční odpočet 10 % (popřípadě 15, nebo 20 %) z nově pořízeného dlouhodobého hmotného majetku. Za určitých okolností může být tak pro poplatníka, který má neuplatněnou ztrátu z předchozích let nebo nárok na investiční odpočet dle § 34, výhodnější dobrovolně vykázat vyšší základ daně než minimální, aby si ho mohl následně snížit o ztrátu a investiční odpočet.

Všech podnikatelů se také dotkne zvýšení vyměřovacího základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Do roku 2003 se počítalo pojistné na sociální a zdravotní pojištění z 35 % zisku (rozdílu daňových příjmů a daňových výdajů), v roce 2004 se vyměřovací základ zvýší na 40 %, v roce 2005 na 45 % a od roku 2006 na 50 % zisku. Tímto krokem významně stoupne celkové daňové zatížení fyzických osob.

Změny ve zdaňování právnických osob
Vláda v médiích prezentuje jako příklad podpory podnikání snižování sazeb daně z příjmů právnických osob. Dle novely zákona se má sazba daně z příjmů snížit v roce 2004 na 28 %, v roce 2005 na 26 % a v roce 2006 na 24 %. Toto snižování sazby daně je mnohem menší než v okolních státech a pro podporu rozvoje podnikání zcela nedostatečné. O to větší je překvapení, když se podíváme do novely zákona pozorněji a budeme se zajímat nejenom o sazby daně, ale také o základ daně a o slevy na dani. V důsledku zvyšování základu daně a zrušení slevy na dani ve výši jedné poloviny ze srážkové daně z dividend a podílů na zisku se nejenže daňové zatížení nesníží, ale v příštím roce se pro určitou skupinu podniků naopak zvýší. Snížení sazby daně a současné zrušení slevy na dani a zvýšení základu daně je velmi průhledný trik vlády, jak oklamat podnikatele a veřejnost.

Zvýšení základu daně právnických osob bude způsobeno například prodloužením doby odpisování některých budov ze současných 30 na 50 let. Bude se to týkat například administrativních budov, hotelů, a to dokonce retroaktivně budov pořízených před platností novely zákona. Bude zaveden limit pro vstupní cenu osobních automobilů, a to ve výši 900 000 Kč, ve stejné výši bude stanoven také limit nájemného u finančního leasingu osobních automobilů. Výrazným způsobem bude omezena možnost uplatňování ztráty z předchozích let. Jednak bude zkrácena lhůta pro odpočet ztráty ze sedmi na pět let, dále bude omezeno uplatňování ztráty při změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole právnické osoby.

Závěrem
V tomto článku jsem popsal některé nejvýznamnější změny, které nastanou v příštích letech. Samozřejmě to není výčet úplný, vždyť například v zákoně o daních z příjmů se mění 300 ustanovení a v zákoně o účetnictví jsou to další desítky změn. Do konce roku by také ještě měly být novelizovány prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví a vydány české účetní standardy.
V době psaní tohoto článku nebyly některé zákony vrácené senátem zatím schválené poslaneckou sněmovnou a některé ještě nebyly podepsány prezidentem, takže ve výše popsaném stavu může dojít ke změnám. Schvalování zákonů na poslední chvíli je dalším důkazem toho, jak se politici snaží podnikatelům maximálně znepříjemnit život a znemožnit jim jakékoliv plánování další činnosti.