facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přihlášení SystemNEWSPřehledy
 
Tematické seriály

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 
Nové!

RPA - automatizace procesů

Softwaroví roboti automatizují obchodní procesy.

články >>

 
Nové!

IoT – internet věcí

Internet věcí a jeho uplatnění napříč obory.

články >>

 
Nové!

VR – virtuální realita

Praktické využití virtuální reality ve službách i podnikových aplikacích.

články >>

 
Nové!

Bankovní identita (BankID)

K službám eGovernmentu přímo z internetového bankovnictví.

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
 
Partneři webu
IT SYSTEMS 3/2005

Změny core banking systémů



Zatímco ještě před několika lety byl rozvoj IT v bankovním sektoru spojen především s internetovým či mobilním bankovnictvím nebo zaváděním dalších kanálů a se sofistikovanějšími způsoby práce se zákazníky, dnes lze říci, že došla řada na samotné core systémy bank. Tedy na systémy, které pokrývají nejdůležitější funkce, jako zpracování transakcí, řízení hlavních procesů či poplatkování. Tak například analýza společnosti Datamonitor hovoří o tom, že otázka výměny core systémů se při jednání představenstev většiny velkých evropských ústavů dostala mezi nejdůležitější body. A totéž bezezbytku platí i v České republice. Některé banky již podnikly první kroky ke změně a další se k tomu chystají.







Tato změna, o níž se někdy hovoří jako o přechodu k architektuře orientované na služby (SOA - service oriented architecture), znamená nahrazení velkých monolitických systémů, které musí být při každé změně obchodního procesu přeprogramovány, flexibilním modulárním vícevrstevným uspořádáním. Jak tomu obvykle bývá, i v tomto případě je potřeba technologické změny dána změnou situace na trzích s finančními službami. Uvedenou změnu lze v zásadě charakterizovat takto:
· Sílící tlak na snižování nákladů - zvýšená konkurence na trzích nutí banky ke snižování marží i poplatků a vede je k tomu, aby zákazníkům nabízely stále lepší služby, aniž by se to projevilo na ceně. Takový je celoevropský trend a v plné míře se týká i českého trhu. Nemůže na tom nic změnit ani skutečnost, že jako zákazníci míváme občas pocit, že bankám platíme více, než bychom chtěli, nebo že dokonce platíme stále více. Trend trhu jednoznačně směřuje ke snižování marží a poplatků a bankovní ústavy si toho jsou vědomy.
· Omezené možnosti dalšího růstu trhu - po boomu na začátku devadesátých let již banky nemohou počítat se získáním další výrazné masy zákazníků. Trh již je v podstatě rozdělen, o každého nového zákazníka je zapotřebí tvrdě bojovat (a zároveň nepřestávat pracovat na udržení loajality stávajících zákazníků).
· Stále přísnější požadavky regulačních orgánů - ať už se to týká České národní banky či celoevropských institucí.

Malé banky v jednodušší situaci
Jak je z uvedeného patrné, pro finanční ústavy, které chtějí v této situaci obstát, to znamená potřebu poměrně radikálních změn. Na prvním místě je nesporně zefektivnění procesů. Skokové zvýšení efektivity jednotlivých procesů má totiž rozhodující význam pro redukci nákladů spojených s jednotlivými operacemi, tolik nutnou v situaci snižujících se marží. Určité úspory může přinést zvýšená automatizace, další prostor je v oblasti standardizace a konsolidace procesů. V obou případech však platí, že právě nepružné core systémy představují závažnou bariéru pro zvyšování efektivity procesů. Pro ústavy zaměřené na vysokopříjmovou klientelu je životně důležité zvýšení flexibility a zkrácení času potřebného pro uvedení nových produktů na trh. Soutěž o zákazníky je intenzivní, a tak banky potřebují silné produktové portfolio a zároveň schopnost přizpůsobovat toto portfolio měnícím se potřebám hlavních skupin zákazníků. K tomu je ovšem zapotřebí, aby banka byla vybavena dostatečně flexibilní technologickou platformou. Nové regulační požadavky, zvláště Basel II, znamenají výrazně vyšší požadavky na kvalitu dat, včetně dat historických. Tím je dáno, že banky potřebují nové nástroje pro standardizaci a čištění dat. Tlak na změnu systémů ovšem není u všech ústavů stejně silný. V podstatě lze říci, že banky zaměřené na masy zákazníků s nižšími a středními příjmy, které nabízejí standardní finanční produkty a mezi jejichž hlavní konkurenční zbraně patří cena, jsou pod mnohem větším tlakem než ústavy zaměřené na privátní bankovní služby poskytované spíše vysokopříjmové klientele. Čím větší význam hrají náklady, tím spíše potřebuje řešit otázku svého core systému. Dalším podstatným faktorem je ovšem také velikost ústavu. Malé banky totiž budou mít změnu snadnější a je pravděpodobné, že budou postupovat rychleji, a to z mnoha důvodů. Pracují s menším portfoliem produktů i zákaznických skupin, jejich obchodní procesy bývají jednodušší a technologické prostředí méně komplexní. Roli může hrát i to, že zatímco trh s velkými řešeními pro budování core systémů nové generace se teprve formuje, pro potřeby menších ústavů již existuje řada ověřených produktů.

Produktoví lídři na novém trhu
Co se týče dodavatelů softwarových produktů pro velké ústavy, již zmíněná studie Datamonitoru hodnotí jako dosavadní lídry společnosti Alnova, SAP a TietoEnator, s tím, že černým koněm vzadu je Unisys. V současné době je však těžké hovořit o lídrech s pevnou pozicí, protože dosud neproběhlo dost velkých projektů, aby bylo možné hovořit o silných referencích. A k radikální změně patrně nedojde ani během letošního roku. Největší evropské banky totiž zatím investují spíše do konzultací, restrukturalizace procesů, analýz apod. a pro budoucí radikální změnu si teprve připravují půdu. Vše také nasvědčuje tomu, že právě úroveň práce konzultační firmy bude mít pro úspěch projektu ještě větší význam než kvalita nasazeného produktu. Hovoříme-li o výměně core systému, je dobré připomenout, že se nejedná o náhlé nahrazení informačního systému, ale spíše o sled postupných kroků. Tyto kroky můžeme v zásadě definovat takto: Implementace jednotné integrační vrstvy, k níž budou připojeny všechny systémy a aplikace pokrývající veškeré produkty a zákaznické kanály. Zavedení takové integrační vrstvy může představovat poměrně komplikovaný a časově i finančně náročný projekt, nicméně benefity jsou zřejmé:
· jednotná datová integrace v reálném čase napříč všemi typy produktů a distribučními kanály,
· oddělení front-endových aplikací od core systému,
· zvýšená otevřenost pro zavádění nových aplikací a nových distribučních kanálů,
· usnadnění jednotné správy zákaznických informací.

Jakmile je tato datová integrace dokončena, může přijít na řadu rozšíření centrální vrstvy s cílem podpořit integraci procesů. Podpora procesů tak bude vyčleněna z dosavadního core systému a nově nasazený middleware bude fungovat jako jakýsi dozorce nad průběhem procesů. Organizace bude schopna dosáhnout sjednocení procesů bez ohledu na to, jakým kanálem je služba poskytována. A podstatné je vytvoření podmínek pro on-line propojení mezi front-endovými a back-endovými systémy banky. Už to vše znamená obrovský postup kupředu, neřeší to však základní problém: logika obchodních procesů je nadále napevno zakódována v core systému banky, takže každá významnější změna vyžaduje jeho přeprogramování. To může vyřešit až implementace nového core systému. Lze si ale i tady představit, že výměna systému nebude jednorázová, ale že nové řešení bude nasazováno po jednotlivých modulech a postupně převezme jednotlivé funkce od svého předchůdce. Změna core systému bude v každém případě znamenat složitý a mnohdy bolestivý proces. Není divu, že banky postupují velmi obezřetně, i když si uvědomují, že změny jsou nutné. I zde je tomu podobně jako u jiných velkých technologických změn. Ti, kdo budou mezi prvními, získají náskok. Ti, kdo se opozdí, se zase budou moci poučit z chyb svých předchůdců.

Autoři článku, Roman Vopršal a Petr Hampl, působí ve společnosti LogicaCMG. Roman Vopršal jako senior konzultant zaměřený na sektor finančních služeb, Petr Hampl jako marketingový ředitel.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.