Business intelligence patří mezi celou řadu moderních pojmů, kterými jsme neustále zásobeni. Některé zapadnou, některé zůstanou. Celá řada obecných principů je však stále platná. Pojďme se společně zamyslet nad tím, co business intelligence představuje a proč stojí za to se danému tématu věnovat.

V úvodu bych se zastavil u samotného pojmu. V praxi se totiž ukazuje určitá nejednotnost v jeho chápání. Slovo business, v angličtině velmi rozšířený pojem mnoha významů, navrhuji chápat ve smyslu podnikání. Pojem intelligence pro mě představuje jakousi umělou inteligenci, nástroj, rádce nebo znalosti, které vedou k podpoře rozhodování. Sjednoťme tedy oba pojmy a pojďme se zamyslet, co business intelligence v takovém pojetí znamená. Při pouhém překladu slov se nejedná o nic jiného než o nástroj pro podporu podnikání. Řeknete si "to není nic nového!", přesto v oblasti nástrojů pro podporu podnikání došlo jak k technickému/technologickému posunu (architektura, licenční politika, flexibilita, web komponenty aj.), tak k vývoji v oblasti funkcionalit (analýzy, plánování, reporting aj.) a požadavků (uživatelská příjemnost, end-user focus aj.) na systém z hlediska ekonomického a uživatelského. business inteligence lze v technickém pojetí definovat jako obecný termín označující nástroje a aplikace, které umožňují manažerům sbírat, analyzovat, distribuovat informace a na jejich základě rozhodovat. Pod nástroje BI patří MIS, EIS (OLAP technologie), DSS (nástroje pro podporu rozhodování), data mining (dolování dat), data warehousing (datové sklady) a reporting. Business intelligence lze v obecnějším pojetí rozdělit na čtyři základní komponenty: architektura IS, modelování, controlling a plánování, publikování a komunikace.

Obr1: Principy spolupracujících analytických procesů - CAP

Architektura IS
Technologická architektura business intelligence musí být odrazem požadavků podniku na potřebu informací. Architektura má z hlediska prvků celou řadu variant. Varianty se liší použitím datových skladů, datových tržišť (a s nimi spojených ETL nástrojů, loaderů), uspořádáním síťového prostředí a zapojením dalších komponent jako např. data mining, web mining nástrojů. Architektura systému a technologická funkčnost, flexibilita a adaptabilita je základní platformou pro další části business intelligence z prostého důvodu: kvalitní data jsou podmínkou kvalitních analýz.

Modelování
Pokud máme k dispozici data v datovém skladu, která tam byla dopravena ETL nástroji (extrakce, transformace, načtení) nebo navíc ETLC (extrakce, transformace, načtení, čištění), je na místě na tato data nasadit vhodné nástroje pro analýzy (data mining) a "vytěžit" z nich maximum informací o podnikání. Nástroje pro data mining tak mohou sloužit k exploračnímu vyhledávání, cílenému marketingu, clusterování, analýze odchodu klientů, analýze podvodného chování, web miningu, vytváření predikčních modelů, aktivnímu vyhledávání odchylek, analýze výrobkového a zákaznického portfolia a celé řadě dalších analýz.

Controlling a plánování
Controlling (ne ve smyslu kontroly, ale ve smyslu "mít pod kontrolou") tvoří spojovací článek mezi strategickým řízením a operativou. Pod kontrolou by měly být všechny důležité oblasti, od nákupu (SCM), řízení výroby, zdrojů, ekonomiky a financí až k odbytu (CRM).

Controlling plynule navazuje na zjištěné skutečnosti z předchozí fáze modelování a data miningu a zavádí je do controllingového systému. Vzniká tak přehledný systém ukazatelů charakterizující nejen momentální situaci podniku, ale i jeho budoucnost. Plánování jako samozřejmá a nezbytná controllingová činnost variantně zavádí hladinu pro posouzení plnění podnikových cílů. Ze strategického plánu se cíle rozpouštějí přes taktickou úroveň až do operativy.

Obr2: Proces budování business intelligence (BI) v podniku, na obrázku je cílový stav při plném využití technologie

Publikování a komunikace
Neméně důležitou částí business intelligence je nutnost informovanosti o dění v podniku za použití firemního intranetu, automatické distribuce reportů v podnikové síti nebo elektronickou poštou. Významným prvkem business intelligence v novém pojetí je nabízet dynamický přístup k informacím přes internet. Celou řadu analýz, které jste prováděli lokálně, tak můžete provádět, kdekoli a kdykoli je to třeba. Mimo jiných faktorů (např. technologie, soustava cílů, organizační uspořádání) je publikování a komunikace jeden z faktorů, který přispívá k propojení strategické a operativní úrovně, které často chybí.

Standardy pro business intelligence
V úvodu tohoto odstavce bych uvedl jeden krátký, zato výstižný příběh. Nedávno jsem byl na semináři jedné nadnárodní firmy prodávající nástroje pro podporu manažerského rozhodování. Řečník předváděl jednu funkcionalitu za druhou a prezentoval velmi sofistikovaný produkt. Moje pozornost se zbystřila v okamžiku, kdy se dotyčný začal rozplývat nad tím, že v řešení této firmy lze v grafu vybarvit sloupce různými barvami. Když rozevřel seznam 9 barev a zaujatě nám ukazoval, že je možné těchto 9 barev také náležitě střídat, zamyslel jsem se. Proč je tento profesionál tak zaujatý vlastnostmi produktu, které jsou v dnešní době naprosto standardní? Všichni známe produkty řady Microsoft Office s jejich funkcionalitou, která v současnosti tvoří neoddiskutovatelný standard (doufám, že příznivci Linuxu mi to odpustí). Proč by měli uživatelé žasnout nad 9 barvami, když běžně pracují s 56 a více barvami? Proč by se měli vzdávat funkcionality, na kterou jsou zvyklí, a pracovat v prostředí, které je pro ně nové?

Vraťme se nyní k funkcionalitě business intelligence. V roce 2000 prezentovala poradenská firma Aberdeen Group v odborném časopisu Impact nový přístup k řešení business intelligence s názvem Collaborative Analytical Processing (CAP). Autor článku zde konstatuje, jaké předpoklady je třeba splnit pro úspěch v moderním podnikání. Informační technologie založené na principech CAP nabízejí technologické prostředí, které umožní společnostem fungovat na jednotné platformě a posouvá společnosti od tradičního pojetí podnikání k e-Business. Vyjmenujme si alespoň základní principy CAP, které jsou platformou pro podporu výše zmíněných oblastí business intelligence. Principy přístupu CAP jsou tedy následující:

. End user modelling (uživatelé nejsou pasivní, ale stávají se tvůrci).
. Collaborative modeling (společná BI platforma, sdílení aplikací a analýz).
. Waterfall modeling (strukturovaný tok informací).
. Perperually changing applications (schopnost dynamických změn).
. Integration of content and workflow (přeměna dat na business informace).

Obr3: Hlavní přínosy CAP ve vztahu k výkonnosti a efektivitě

Závěr
Pokud se při výběru technologie BI inspirujete danými principy a budete mít jasnější představu, co může a má BI nabízet a k čemu slouží, jistě se začnete zamýšlet nad procesem implementace. Jako vodítko lze použít "best practices" definované společností Gartner Group:

. Mít jasnou představu (sladění cílů organizace a BI).
. Vytvořit BI tým (definice současných nedostatků systému, návrh standardů a metodologie).
. Znát své požadavky (identifikace uživatelů a jejich požadavků).
. Stanovit si, pokud možno, jednotnou platformu (někdy méně je více).
. Identifikovat klíčové datové oblasti (všechny informace nejsou stejně důležité).

Na závěr bych si dovolil citovat pana Billa Gatese: "V podstatě vše v dnešním businessu je homogenní komodita až na to, jak společnosti řídí své informace. To, jak řídíte své informace určuje, kdo bude vítěz a kdo poražený." Chápejme tedy business intelligence ne jako IT technologii, ale jako účinný nástroj pro podporu naší konkurenceschopnosti!

Autor článku, Ing. Jiří Přibyslavský, zastává pozici Business Constultanta společnosti MIS AG Česká republika.