Ve společnosti PVT s úspěchem modernizovali systém řízení projektů
Akciová společnost PVT provedla v roce 1999 zásadní organizační změnu spojením veškerých projekčních kapacit do útvaru Centrální vývoje programového vybavení (dále CVPV), ve kterém nyní pracuje přibližně 360 pracovníků (projektoví manažeři, analytici, programátoři atd.). Tím byly nově dány předpoklady nejen pro společné řízení projekčních kapacit, ale současně byly vytvořeny podmínky pro další zkvalitňování softwarového procesu.

Tato situace vytvořila prostor pro zavedení nových metod řízení projektů. Řešení bylo cílově orientováno především na vyšší efektivitu práce a lepší řízení projektových týmů. Prostředkem pro dosažení těchto cílů je zejména výběr vhodné metodiky včetně výkonných podpůrných nástrojů. Pro měření postupu zdokonalování byl v úvodní fázi zvolen model CMM (Capability Maturity Model), který byl definován institutem SEI (Software Engineerig Institute).

Model CMM je založen na teorii, že tvorbu kvalitního software (časově a nákladově efektivním způsobem) je třeba chápat jako proces, který může být řízen, měřen a zdokonalován. Vyspělost firmy k řízení softwarového procesu je pak měřena prostřednictvím následujících pěti úrovní, které jsou přesně definovány. Současně jsou zpracovány postupy, jak danou organizaci převést z jedné úrovně na druhou.Tento model je uznáván především v USA. V Evropě je obdobná problematika řešena jinými systémovými normami, zejména řady ISO.

Stav řízení projektů v PVT do konce roku 1999
Společnost PVT je plošně rozložena po celém území republiky prostřednictvím svých třinácti regionálních odštěpných závodů. Ve všech těchto lokalitách jsou vývojové kapacity. Z toho vyplývá i charakter práce. Každý odbor vývoje programového vybavení (dále jen VPV) na závodech PVT vycházel z historických praktik používaných v tom kterém závodě.

Pro odbory VPV platí závazná vnitřní norma, přičemž na závodech k tomu dále existují individuální lokalizace této normy dle lokálních specifik. Tato norma je velmi podrobná, avšak nebyla dostatečně podpořena definicí konkrétních projektových postupů ani nástrojově tak, aby vývoj a jeho sledování byly maximálně efektivní.

V řadě závodů jsou k dispozici SW produkty, které umožňují řízení projektů, např. MS Project, PVCS Tracker, PVCS Version Manager atd. Tyto produkty však byly využívány pouze částečně. Systém posuzování rizikovosti zahajovaných projektů byl také individuální.

Je však nutné konstatovat, že při všech výše uvedených skutečnostech byl systém vývoje aplikací v PVT natolik kvalitní, že byl certifikován z hlediska normy ISO 9001.

Značně větší pozornost byla v odborech VPV věnována nástrojům pro návrh a dokumentaci řešeného softwarového produktu. Použité nástroje typu CASE (Computer Aided Software Engineering) byly vesměs spjaty s vývojovou platformou. V řadě projektů existuje forma dokumentačního intranetu, a to zejména pro dokumentaci řešení požadavků zákazníka na úpravy projektu.

Filozofie řešení
Pro zlepšení kvality a produktivity vývoje SW bylo nutné především vytvořit firemní metodologii na základě modelu CMM. K tomu bylo nutné zajistit, aby rozvoj této metodologie byl řízeným procesem. Celé řešení a jeho realizace je proto chápáno jako speciální projekt s jasně definovanými výstupy a cílovými směry.

Pro plnění výše uvedených náročných úkolů zpracoval útvar CVPV návrh na zavedení systému řízení projektů s využitím softwarové podpory produktů firmy Computer Associates.

K dané problematice proběhla vzápětí řada specializovaných školení pro vybrané pracovníky CVPV. Podle ohlasu účastníků školení se jedná o velmi propracovaný systém, který umožní zkvalitnění procesu řízení tvorby IT projektů v PVT. Rozsah použití je však širší.

Procesy, tj. vzorové projektové šablony z vlastní knihovny procesů nemají sloužit pouze jako vzory pro naplánování projektů různých typů, ale současně působí i jako přirozená podpora certifikačních aktivit PVT, které trvale probíhají. Jejich existence bude dále rozhodně významným přínosem i pro obchodní aktivity (ověření reálnosti a realizovatelnosti potencionálních projektů, tvorba nabídek atd.). Svoji nezanedbatelnou úlohu mají též při publikování firemních standardů. Nová metodologie především nabízí:

· zvýšení přesnosti plánování nákladů a termínů;
· zvýšení ekonomické výnosnosti projektů prostřednictvím zvýšení produktivity práce;
· snížení výskytu chybných rozhodnutí na projektu;
· urychlené zapojení nových pracovníků do projektu;
· snížení závislosti realizace projektů na konkrétních jednotlivcích;
· zajištění volby správné strategie postupu na projektu;
· zajištění jednotné komunikace v rámci řešitelských týmů;
· opakované použití již vytvořených projektů či modulů;
· promítání změn ve všech fázích životního cyklu projektu
· vytvoření prostředí pro snadné plánování a sledování celého portfolia projektů PVT.

Pro řízení procesů v CVPV byla vytvořena funkce firemního manažera procesů, kterou v současně době plní Oddělení metodické podpory projektů. Byl vypracován plán zavádění metodiky a proběhlo vyškolení všech zainteresovaných pracovníků.

Dále byly vybrány pilotní projekty pro testování nové metodiky, které v současnosti provádí několik projekčních týmů. Dané téma je rovněž významnou součástí manažerských školení pro vedoucí pracovníky CVPV.

Další část řešení nyní spočívá především v tvorbě a aktualizaci knihovny firemních procesů, v podpoře aplikace knihovny procesů při zakládání nových projektů a v rozboru možnosti (zvážení) přiměřené aplikace knihovny procesů u již stávajících projektů.

Fakta k dnešnímu dni
Projekt byl zahájen na konci roku 1999. Byl vypracován projekt restrukturalizace vývojových kapacit PVT, ve kterém byl kladen důraz na změnu řízení a zavádění nových metodik prací vývojových týmů. Pro podporu realizace projektu byla zakoupena první sada licencí nástrojů řady Process Continuum a zahájen program školení.

Zároveň byla vytvořena technologická infrastruktura pro provoz knihovny vzorových projektových šablon, tzv. procesů, které jsou uloženy na centrálním serveru, dostupném ze všech pracovišť PVT.

Zde je rovněž k nahlédnutí momentální stav těch projektů, které jsou v novém technologickém prostředí vedeny.

K dnešnímu dni běží v PVT 6 projektů řízených podle metodiky v prostředí Process Continuum. Tento počet bude zvyšován tak, aby v průběhu roku 2001 byly postupně všechny nové projekty PVT převedeny na novou metodiku a byly řízeny podle celofiremně podporovaných standardů.

Dosud bylo v celém týmu CVPV provedeno školení pro téměř 350 účastníků. Tím postoupila akciová společnost PVT dále ve svém záměru zvyšování kvalifikace pracovníků, což se projevuje dalším zvýšením kvality poskytovaných produktů a služeb. V současné době probíhá příprava na certifikaci PVT podle požadavků ISO 9000-3. Podle prvních poznatků je zcela zřejmé, že nová metodika a její nástroje přinesou v tomto procesu a v přípravě na certifikaci značné výhody.

Zavádění nových procesních postupů do tak velké firmy, jakou PVT bezpochyby je, přináší zvýšené nároky na lidské zdroje, zejména vedoucí projektů. Toto úsilí se však vrátí nejen v lepší činnosti úseku centrálního vývoje programového vybavení, ale ve svém důsledku ve výsledcích celé firmy.

Pro nástroje týkající se řízení projektů je v ČR firma Computer Associates zastupována firmou LBMS.

Autor je ředitel úseku centrálního vývoje programového vybavení.