V posledních letech dochází v řadě výrobních organizací k zásadním změnám v přístupu k řízení výrobního procesu, a to bez ohledu, jestli se jedná o firmy s dlouhou historií nebo nedávno vzniklé. Rozhodujícím impulsem tohoto procesu je na jedné straně prudký rozvoj výpočetní techniky, její "zdomácnění" v povědomí široké veřejnosti, a to nejenom mezi vedoucími pracovníky, ale také v běžném denním životě, a na straně druhé výrazný posun v možnostech informačních systémů, které jsou určeny k řízení firem všech velikostí.

Řízení výroby informačního systému KARAT vzniklo na základě zkušeností získaných zejména v prostředí strojírenství s přihlédnutím k zakázkovému způsobu řízení, ovšem v plné jeho variabilitě umožňující kusovou, malosériovou, velkosériovou i hromadnou výrobu. Rovněž plně podporuje způsob výroby, který není zaměřen na konkrétní objednávku od zákazníka, ale výrobky, popřípadě dílce jsou vyráběny na mezisklad nebo na sklad hotových výrobků, aniž by byl znám konkrétní odběratel.

Základním kamenem takto pojatého přístupu je možnost popsat řešení problému spočívajícího ve vyrobení nějakého výrobku souborem vlastností, který se obecně nazývá technologický postup. Ten je tvořen technologem nebo jemu odpovídajícím pracovníkem v období předvýrobní přípravy a zahrnuje v sobě všechny informace potřebné k tomu, aby mohla být realizována vlastní výroba. Jedná se o obecné informace o výrobku, o jeho materiálových vstupech, potřebě dílců a jejich výrobě, o kooperacích, kusovníkových vazbách i vlastním výrobním procesu, který je provázán na jednotlivá pracoviště, konkrétní strojní zařízení, popřípadě střediska, na potřeby výrobních pomůcek, lidských a strojních kapacit.

Aby bylo umožněno co nejvíce zrychlit práci na přípravě technologických postupů, je používáno několik metod, které výrazně usnadní tuto činnost. Jedná se hlavně o využití hromadných změn pro velké rozsahy nově zadávaných nebo měněných informací, generování technologických postupů na nové výrobky na základě dříve vyráběných a do jisté míry si podobných výrobků, popřípadě o využití metody indexování pro výrobky a dílce navzájem si blízké svými vlastnostmi, ale přesto částečně odlišné.

Takto zvolený přístup umožňuje uspokojit velkou variabilitu požadavků vznesených na řízení výroby ve firmách s různě složitou výrobou, tedy od té nejjednodušší, až po velmi komplikovanou s mnohovrstevnými kusovníkovými vazbami a složitými kooperačními vztahy, a to v řadě nejrůznějších výrobních odvětví, nejenom ve strojírenství. Rovněž velmi pružně reaguje na specifičnosti dané velikostí firmy a umožňuje uspokojit její konkrétní potřeby, tedy řídit výrobu jednoduchými nástroji, které dostatečně pokryjí nároky menší společnosti a nekomplikují zbytečně proces řízení, evidence, vyhodnocování i rozhodování, ale na druhé straně je možno poskytovat velmi podrobné informace o minutových nákladech, výrobní dokumentaci, pokrytí výroby materiálem, sledování plnění objednávek, sledování rozpracované výroby, a dlouhou řadu různých vyhodnocení, statistik a pohledů.

Hlavní nástroj sloužící pro zadávání a sledování průběhu výroby je výrobní příkaz s jeho vnořenými strukturami. Výrobní příkaz (dále jen VP) může kopírovat přijaté objednávky z modulu objednávek nebo může být samostatně založen pro účely výroby. Je koncipován jako dokladová agenda, běžně používaná v IS KARAT. Položky VP představují vlastní objednávky pro výrobu (dále jen OPV), charakterizující konkrétní výrobek. Ze založených OPV se generují zakázkové postupy s rozpadem na dílcové OPV, které konzervují obraz potřebných technologických postupů do konkrétního dílcového OPV.

Po dobu průběhu VP se zakázkové postupy obvykle nemění, i když obsahují nástroje pro změnu a přidávání dat, včetně hromadných změn. Zakázkové postupy v sobě nesou, kromě technologických údajů, informace o nápočtech, rozpracovanosti výroby (sledování rozpracované výroby jako rozdíl vydaných zdrojů na zakázku a odvedených - popř. vyzmetkovaných hotových výrobků ), stavu výroby a odvádění. Zakázkové postupy poskytují podklady pro plánování výroby. Nad vygenerovanými zakázkovými postupy lze provádět operace přesunů plánovaných množství mezi jednotlivými dílcovými OPV, vytvářet požadavky na mezisklady apod.. Tímto prostředkem lze dosáhnout vyšší optimalizace plánovaných množství tak, aby došlo k úsporám v oblastech např. přípravných časů, mezioperačních časů, lidských zdrojů, výrobních pomůcek apod. Po potvrzení přesunů se vystavují interní objednávky na materiál a dílce s uplatněním rezervačního systému. Rezervační systém je obecnou vlastností skladového jádra IS KARAT a umožňuje rezervovat plánovaná množství i na VP. Založení nového VP je opět evidováno skladovým jádrem a může sloužit k vykrytí již dříve vzniklých požadavků na skladové jádro. Systémem užívané rezervace a blokace umožňují uspokojovat požadavky zákazníků na základě skutečného stavu rozpracovanosti ve výrobě, popřípadě na meziskladu dílců, či skladu hotových výrobků, popřípadě vydaných objednávek.

Systém rovněž řeší oblast zmetkového řízení. Sleduje zmetkovitost ve výrobě, vyhodnocuje zmetky dle různých příčin, viníků, zpětné použitelnosti, opravitelnosti, dopadu do rozpracovanosti, nákladovosti atd.
Dalším nástrojem, který je součástí řízení výroby, jsou úkolové (jednicové) mzdy. Jsou těsně svázány s prostředky zakázkových postupů a jejich funkci lze rozdělit zhruba do tří oblastí:

. vytvoření základního dokladu pro zadávání práce pro pracovníky výroby (dokladový mzdový lístek se stanoveným úkolem práce s možností zadání spolupracovníků),

. odvádění vykonané práce do systému (přímým zadáváním úkolové mzdy nebo přes doklad mzdového lístku či podobným způsobem dle požadavku uživatele),

. propočet úkolové mzdy jednotlivých pracovníků výroby a statistické přehledy.

Výsledky odvádění v úkolové mzdě se promítají okamžitě do rozpracované výroby a do celkové úkolové mzdy pracovníků. Modul úkolových mezd disponuje celou řadou statistických přehledů zaměřených jak na výrobní objednávky, tak na výrobní pracovníky.

Veškeré informace o stavu výrobních objednávek jsou kumulativně uchovávány v archivačních tabulkách s možností okamžitých náhledů dle jednotlivých měsíčních obdobích.

Plánování výroby vychází z podkladů v zakázkových postupech a spočívá v přiřazení časů všem operacím, které se mají v budoucnu provádět. Plánování se provádí do omezených kapacit, to znamená, že na každé pracoviště se v rámci směny nebo pracovního dne plánuje maximálně tolik, kolik činí kapacita pracoviště. Omezení se přitom vztahuje jak na strojní, tak i na lidský čas. Jednotlivé operace jsou zaplánovány v pořadí, které je dáno technologickým postupem. V úvahu se bere i to, že zakázky na dílce musí předcházet zakázkám na finální výrobek. U každé operace je možné zadat nejbližší možný termín zahájení, čímž můžeme ošetřit např. čekání na zpožděný materiál. V úvahu se samozřejmě bere i termín zakázky a její priorita.

Po zaplánování je provedeno vyhodnocení úzkých míst, očekávané hodnoty odvádění v následujícím období a podobně. Na základě získaných informací je možné provést nastavení kapacit - např. posílení pracoviště druhou směnou - a provést přeplánování. Pro každé pracoviště je totiž zadán jak standardní - implicitní kalendář, tak i kalendář, který obsahuje odchylky od standardu. V těchto výjimkách je možné zadat dočasné posílení pracoviště, nebo naopak dočasné snížení kapacity, případně jeho vyřazení z důvodu opravy nebo nemoci pracovníka.

Po vygenerování plánu je možné odplánovávat a doplánovávat jednotlivé zakázky, a tak plánování doladit.

Velmi důležitou skutečností, která zásadním způsobem přispívá k velké variabilitě celého řídícího systému, je to, že je umožněna rozsáhlá otevřenost pro uživatele, a je tedy poskytnut velmi silný nástroj pro tvorbu vlastních pohledů, evidencí, sestav, agend atd. Uživatel tedy není odkázán jen na dodavatelskou firmu, ale k přizpůsobení informačního systému plně ke svým potřebám může využít i schopností svých zaměstnanců. Tato skutečnost se může v řadě případů jevit jako rozhodující pro použitelnost systému a pro to, aby jej uživatelé takzvaně vzali za svůj.

Pozn.: Autoři článku působí ve společnosti NWT Computers, která spolupracuje na tvorbě výrobního řešení pro informační systém KARAT.