Na možnosti nasazení Linuxu v oblasti podnikových informačních systémů jsme se ptali pana Richarda Jelínka, představitele českého zastoupení firmy SuSE. České zastoupení německé firmy SuSE má kolem 45 zaměstnanců.

Nejedná se přitom o pouhou pobočku, která by prodávala jen operační systém SuSE Linux, neboť podstatná část lidí se zde věnuje vývoji. V současnosti se zastoupení začíná chystat na přesun do nových větších prostor, kde by mělo najít práci asi 200 lidí. V plánu společnosti je to, aby se pražské oddělení stalo podstatným vývojářským linuxovým centrem firmy SuSE. S panem Jelínkem, jednatelem společnosti SuSE CR, jsme se sešli v jeho pražské pracovně a téma našeho rozhovoru bylo jasné: Linux.

V poslední době se ve světě čím dál častěji mluví o systému Linux a jeho aplikacích. Postupně proniká z výšin vysoce specializovaných řešení k běžnějším aplikacím (například k serverovým řešením) a v poslední době proniká i do jednotlivých kanceláří. Do jaké míry je tento vývoj módní vlna, a do jaké míry je to opodstatněný vývoj daný přednostmi Linuxu a jeho aplikací?

Osobně jsem velmi zapojen do vývoje a rozvoje operačního systému Linux a to již od roku 1994, kdy Linux byl na světě už 3 roky. Od té doby jsem zažil rychlost jeho vývoje, na kterou člověk může jen s překvapením hledět. Poslední dva nebo dva a půl roku často slyším: "V poslední době se ve světě čím dal častěji mluví o Linuxu..." a pravě proto nevěřím na "Teorii módní vlny".

O operačním systému Linux se často hovoří jako o alternativě k produktům Microsoftu. Vnímáte Linux a pod ním běžící aplikace jako alternativu nebo jsou tyto dva systémy vzájemně se doplňující světy?

Zatím to vnímám jako dva se doplňující světy. Předpokládám však, že tržní podíl Linuxu bude růst, což jde samozřejmě jenom na úkor druhých operačních systémů. Toho lze dosáhnout jenom tehdy, pokud budou i pro Linux vyvíjené a dostupné aplikace, jak je dnes uživatel nachází u jiných systémů.

Je jasné, že velcí softwarový vývojáři kancelářských či grafických aplikací napřed uvádějí produkty v lokalizaci anglické, německé či španělské, a teprve s odstupem času se přesunou na ostatní jazyky. Například v Německu můžeme nabídnout klientovi hned několik kancelářských produktů pro Linux v němčině. To v současnosti v České republice ještě není možné, neboť lokalizace těchto balíků zde není ještě tak daleko. Momentálně tedy vidím Linux jako první volbu v oblasti serverů, Windows u desktopu. Avšak za rok to může vypadat úplně jinak.

Jednou z výtek vůči Linuxu jsou jeho jednotlivé distribuce. Představuje tato záležitost problém pro uživatele z hlediska přenositelnosti dat a nasazení aplikací? Nemůže se v budoucnu stát, že dojde k rozdělení světa Linuxu na vzájemně nekompatibilní, či těžce vzájemně spolupracující distribuce?

Vezmeme-li příklad z minulosti: na začátku vývoje UNIXu se předpokládalo, že to bude systém, který vše sloučí pod jedny kompatibilní křídla. K čemu došlo všichni víme, jednotlivý výrobci začali UNIX vylepšovat, aby se odlišili od konkurence a tím začala jeho roztříštěnost.

Z takové historie se ovšem svět poučil a tak, pokud se začal obdobný problém tvořit mezi distribucemi Linuxu, bylo rozhodnuto o založení standardizačního grémia. Nejdříve to byl FSSTD, pak FHS, jehož roli dnes převzal úřad LSB (Linux Standard Base). Této standardizace se dnes účastní prakticky všichni velcí distributoři Linuxu.

Při nasazení systému v kritických podnikových aplikacích hraje jednu z nejdůležitějších rolí stabilita systému a jeho bezpečnost. Jsou tyto vlastnosti Linuxu garantovány i ve věku Internetu a e-komerce?

Jsem přesvědčen o tom, že dostupnost zdrojového kódu znamená maximální bezpečnost, neboť systém vlastně prochází recenzí tisíců na sobě nezávislých lidí, mezi kterými pochopitelně mohou být i hackeři. A pokud takový systém obstojí, máme o hodně větší jistotu bezpečnosti, než když je vývoj produktu v rukou malé skupiny komerčních vývojářů. Tato skutečnost je vlastně tím nejtvrdším bezpečnostním testem.

Linux dnes postupuje i do terénu, kde doposud kralují takové systémy jako Solaris nebo AIX. Firma SuSE právě portuje s firmou SGI její Failsafe řešení pro Linux. Ale v této oblasti existuje i spousta jiných OpenSource projektů.

V současné etapě vývoje informačních technologií hraje prim možnost vzájemné komunikace všech IT zařízení a vzájemná přenositelnost (pokud možno bezztrátová a okamžitá) datové základy a on-line sdílení dat. Nemůže se právě tato věc stát tím, co rozhodne pro přiklonění se k nejčastěji používanému řešení - tedy k prostředí Windows a jeho aplikacím.

Může a nemusí. Je jasné, že otevřené protokoly jsou budoucností. Záleží jenom na tom, kolik firem se odkloní od paradigma uzavřených, nepřístupných zdrojových kódů. Myslím si však, že proprietární nedokumentované protokoly a formáty časem zahynou.

Je známo, že jste lokalizovali do českého jazyka programový balík kancelářských aplikací StarOffice. Myslíte si, že tímto krokem dojde k znatelnému přesunu kancelářských aplikací na platformu Linux?

Myslím, že je to teprve začátek - první krok. Tím druhým je již hotový konvertor MS Outlook databáze (české) do StarOffice, třetím je, také již dokončené, lepší počeštění StarOffice 5.2, které je nasazené na SuSE Linuxu 7.0. Ve čtvrté etapě se zaměříme na počeštění a funkcionalitu KOffice a pátým krokem bude zveřejnění zdrojových textů StarOffice. To by se mělo stát již 13. října.

Je pravda, že v České republice se začíná u kancelářských aplikací pro Linux od nuly. Můžeme se však podívat na vývoj v Německu před třemi, čtyřmi roky. V ten čas také nebyly lokalizovány produkty do němčiny a můžeme srovnávat stav s dneškem.

Přesun v používání kancelářských aplikací na platformu Linux bude i v České republice. Sice pomalý, ale bude. Předpokládám, že do jednoho roku bude podíl Linuxu ve zdejších kancelářích kolem 10%.

V současnosti rozjíždíte projekty zaměřené na nasazení linuxových systému v podnikové sféře, můžete nám o tomto vašem projektu říci něco bližšího? Na jaký typ klientely se zaměřujete a co jim nabízíte?

My vidíme velkou budoucnost Linuxu v komerční sféře, kde primárně nerozhodují vstupní investice, ale takové věci jako je otázka dlouhodobého zhodnocení a zabezpečení investice, kompatibilita řešení za několik let, zajištěný outsoursing a další.

Jsme schopni pokrýt Linuxem nabídku od malých firem, které potřebují propojit pár počítačů a připojit se na Internet, až po velké a rozvětvené firmy, které potřebují komunikovat například přes zašifrované tunely mezi jednotlivými pobočkami ve světě. Podle kréda "Prodávej co používáš", se veškeré naše firemní dění odehrává na řešeních postavených na platformě Linux.

Jaký očekáváte další vývoj v samotném světě Linuxu a jaký v jeho nasazování?

Ze svých zkušeností nemohu dnes říci, zda Linux dosáhl svého zenitu, nebo jej má ještě před sebou. Rozhodně však dosáhl tzv. kritické hmoty, kdy je velmi nepravděpodobné, že by vše najednou zaniklo. Dnes se na jeho vývoji podílejí již desetitisíce lidí.

Pamatuji si na dny, kdy se i v Německu říkali: "Takový Office balík - to by pomohlo". Měli jsme najednou na výběr a nestačili jsme sledovat přísun velkých firem, jako např. IBM či Oracle, do linuxového trhu. Také tento vývoj můžeme sledovat už i v České republice.