- Přehledy IS
- APS (20)
- BPM - procesní řízení (22)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (33)
- CRM (51)
- DMS/ECM - správa dokumentů (20)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (80)
- HRM (27)
- ITSM (6)
- MES (32)
- Řízení výroby (36)
- WMS (29)
- Dodavatelé IT slueb a řeení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (39)
- Dodavatelé CRM (33)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (71)
- Informační bezpečnost (50)
- IT řeení pro logistiku (45)
- IT řeení pro stavebnictví (26)
- Řeení pro veřejný a státní sektor (27)
Tematické sekce
ERP systémy
CRM systémy
Plánování a řízení výroby
AI a Business Intelligence
DMS/ECM - Správa dokumentů
HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
EAM/CMMS - Správa majetku a údrby
Účetní a ekonomické systémy
ITSM (ITIL) - Řízení IT
Cloud a virtualizace IT
IT Security
Logistika, řízení skladů, WMS
IT právo
GIS - geografické informační systémy
Projektové řízení
Trendy ICT
E-commerce B2B/B2C
CAD/CAM/CAE/PLM/3D tiskBranové sekce
![]() | |
| Přihlaste se k odběru newsletteru SystemNEWS, který kadý týden přináí výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | |
Partneři webu
IT SYSTEM 6/2004
Systémy pro podporu řízení údrby
Patrik álek
V dnení ekonomické situaci je oproti minulosti stále důleitějí oblast slueb. Sluby nabývají na komplexnosti a jejich parametry se samozřejmě musí zlepovat. Přitom jejich poskytování je náročné, a to jak z pohledu organizace, tak zpravidla technického zabezpečení či jiných hledisek. Tato práce si zkrátka ádá "celé mue".
Pro poskytovatele sluby je klíčové jak vytvoření systému zajiující sluby, tak předevím jeho údrba. Ptáte se proč? Pokud bychom shrnuli poadavky, které jsou na údrbu takových systémů, jednalo by se o:
ˇ udrení nebo zvyování kvality poskytování slueb,
ˇ zajitění kontinuity a rozvoje slueb,
ˇ zajitění/udrení ekonomické efektivnosti.
Tyto poadavky jsou často transformovány do SLA (service level agreement) nebo nějaké její obdoby. V dalí části se zaměříme předevím na technické prostředky (např. počítačová sí, telekomunikační ústředny apod.). Podle způsobu stanovení SLA je pro údrbu z pohledu architektury obvykle nutné přijmout opatření zajiující dostatečně dimenzovaný výkon technické části nebo zálohování kritických zařízení. I tak ale není vyhráno. Kromě provádění změn je jedna z nejdůleitějích činností při údrbě monitoring. Přitom se musí zaměřovat jak na vnějí, tak na potenciální vnitřní problémy. Vnějími projevy jsou typicky hláení uivatelů, pro které je sluba nedostupná nebo nedosahuje poadované kvality. Dobrý systém dokáe takové situace sledovat a ukládat například do logů. Nutno říci, e SLA se obvykle zaměřuje na tyto vnějí projevy, protoe mají přímý vliv na uívání sluby. Typickým příkladem, který se jistě dotknul mnoha čtenářů, je například "upadnutí" (často pravidelné či opakované) internetového připojení přes telefonní linku.
Potenciální vnitřní problémy jsou základem prevence vnějích projevů. Jedná se o takové situace, které znamenají chyby, ale uivatel na ně nepřiel nebo jsou označovány jako varování - tj. technika se s nimi dokáe vyrovnat, ale nejedná se o poadovaný stav, případně při delím trvání mohou vzniknout problémy. Příkladem takových problémů můe být například chybně nastavený sekundární domain name server (DNS) na stanici počítačové sítě - ve sice běí v pořádku, ale při výpadku primárního DNS mohou nastat potíe. Pro zjiování vnitřních skrytých problémů i vnějích projevů slouí monitoring. Monitoring, to je otázka procesů (potamo lidí) a podpůrných technických prostředků. Jedno bez druhého prakticky nemůe fungovat. Technické prostředky mají za úkol sledovat události a stavy, které v systému nastávají, a podávat o nich (dle nastavení) zprávy. Čím lépe a sofistikovaněji dokáí tyto systémy události a stavy zjiovat a dávat je do souvislostí, tím lepích výsledků lze dosáhnout a tím méně lidí je pak třeba pro dalí činnosti. Vedle aplikační podpory musí být nastaveny procesy, které zvýí ance na zjitění skrytých problémů. Procesy musí kromě jiného obsahovat:
ˇ sledování vnějích projevů systému,
ˇ sledování potenciálních vnitřních problémů,
ˇ pravidelné kontroly expertů, kteří mohou vyhodnotit informace o systému,
ˇ zpětnou vazbu - např. nastavení monitorovacích systémů,
ˇ udrení nových znalostí o systému.
SDMT
Jedním z praktických příkladů nástroje pro podporu řízení údrby je SDMT (Switching Database Management Tool). Jedná se o aplikaci, kterou pro naeho největího mobilního operátora zpracovává společnost Komix. SDMT je systém, jen do své databáze pravidelně importuje konfigurační data z ústředen telekomunikační sítě a z této konfigurace je pak schopen jednodue poskytnout takové informace, které by jinak ly získávat jen velmi sloitě a pracně (pokud vůbec). Přitom se zaměřuje na věcný význam (formální správnost si obvykle technologická zařízení zajiují sama), tj. pomáhá realizovat metodiku, pomocí které je sí řízena. Jsou to například srovnání konfigurace určité oblasti v rámci celé sítě, analýza průchodu hovoru ústřednou nebo dohledávání vazeb jednotlivých prvků. Aplikace SDMT jednak dokáe sledovat, k jakým změnám v konfiguraci dochází (a zda se jednalo o plánované změny), jednak dokáe upozornit na určité neádoucí (i kdy funkční) vnitřní stavy sítě. SDMT je nástroj, který se z pohledu údrby zaměřuje na podporu změn v nastavení a dohledávání potenciálních vnitřních problémových stavů.
Udrovat sloité technické zařízení v bezproblémovém stavu je mimořádně obtíný úkol. S rostoucí konkurencí poadavky a tlak na pracovníky zajiující chod systémů rostou. Proto se objevuje nejen řada standardních podpůrných systémů údrby, ale také specializované systémy. Vdy je vak třeba doplnit je dobře fungujícími procesy a angaovanými pracovníky.
Autor článku, Patrik álek, je pracovníkem společnosti Komix.

Pro poskytovatele sluby je klíčové jak vytvoření systému zajiující sluby, tak předevím jeho údrba. Ptáte se proč? Pokud bychom shrnuli poadavky, které jsou na údrbu takových systémů, jednalo by se o:
ˇ udrení nebo zvyování kvality poskytování slueb,
ˇ zajitění kontinuity a rozvoje slueb,
ˇ zajitění/udrení ekonomické efektivnosti.
Tyto poadavky jsou často transformovány do SLA (service level agreement) nebo nějaké její obdoby. V dalí části se zaměříme předevím na technické prostředky (např. počítačová sí, telekomunikační ústředny apod.). Podle způsobu stanovení SLA je pro údrbu z pohledu architektury obvykle nutné přijmout opatření zajiující dostatečně dimenzovaný výkon technické části nebo zálohování kritických zařízení. I tak ale není vyhráno. Kromě provádění změn je jedna z nejdůleitějích činností při údrbě monitoring. Přitom se musí zaměřovat jak na vnějí, tak na potenciální vnitřní problémy. Vnějími projevy jsou typicky hláení uivatelů, pro které je sluba nedostupná nebo nedosahuje poadované kvality. Dobrý systém dokáe takové situace sledovat a ukládat například do logů. Nutno říci, e SLA se obvykle zaměřuje na tyto vnějí projevy, protoe mají přímý vliv na uívání sluby. Typickým příkladem, který se jistě dotknul mnoha čtenářů, je například "upadnutí" (často pravidelné či opakované) internetového připojení přes telefonní linku.
Potenciální vnitřní problémy jsou základem prevence vnějích projevů. Jedná se o takové situace, které znamenají chyby, ale uivatel na ně nepřiel nebo jsou označovány jako varování - tj. technika se s nimi dokáe vyrovnat, ale nejedná se o poadovaný stav, případně při delím trvání mohou vzniknout problémy. Příkladem takových problémů můe být například chybně nastavený sekundární domain name server (DNS) na stanici počítačové sítě - ve sice běí v pořádku, ale při výpadku primárního DNS mohou nastat potíe. Pro zjiování vnitřních skrytých problémů i vnějích projevů slouí monitoring. Monitoring, to je otázka procesů (potamo lidí) a podpůrných technických prostředků. Jedno bez druhého prakticky nemůe fungovat. Technické prostředky mají za úkol sledovat události a stavy, které v systému nastávají, a podávat o nich (dle nastavení) zprávy. Čím lépe a sofistikovaněji dokáí tyto systémy události a stavy zjiovat a dávat je do souvislostí, tím lepích výsledků lze dosáhnout a tím méně lidí je pak třeba pro dalí činnosti. Vedle aplikační podpory musí být nastaveny procesy, které zvýí ance na zjitění skrytých problémů. Procesy musí kromě jiného obsahovat:
ˇ sledování vnějích projevů systému,
ˇ sledování potenciálních vnitřních problémů,
ˇ pravidelné kontroly expertů, kteří mohou vyhodnotit informace o systému,
ˇ zpětnou vazbu - např. nastavení monitorovacích systémů,
ˇ udrení nových znalostí o systému.
SDMT
Jedním z praktických příkladů nástroje pro podporu řízení údrby je SDMT (Switching Database Management Tool). Jedná se o aplikaci, kterou pro naeho největího mobilního operátora zpracovává společnost Komix. SDMT je systém, jen do své databáze pravidelně importuje konfigurační data z ústředen telekomunikační sítě a z této konfigurace je pak schopen jednodue poskytnout takové informace, které by jinak ly získávat jen velmi sloitě a pracně (pokud vůbec). Přitom se zaměřuje na věcný význam (formální správnost si obvykle technologická zařízení zajiují sama), tj. pomáhá realizovat metodiku, pomocí které je sí řízena. Jsou to například srovnání konfigurace určité oblasti v rámci celé sítě, analýza průchodu hovoru ústřednou nebo dohledávání vazeb jednotlivých prvků. Aplikace SDMT jednak dokáe sledovat, k jakým změnám v konfiguraci dochází (a zda se jednalo o plánované změny), jednak dokáe upozornit na určité neádoucí (i kdy funkční) vnitřní stavy sítě. SDMT je nástroj, který se z pohledu údrby zaměřuje na podporu změn v nastavení a dohledávání potenciálních vnitřních problémových stavů.
Udrovat sloité technické zařízení v bezproblémovém stavu je mimořádně obtíný úkol. S rostoucí konkurencí poadavky a tlak na pracovníky zajiující chod systémů rostou. Proto se objevuje nejen řada standardních podpůrných systémů údrby, ale také specializované systémy. Vdy je vak třeba doplnit je dobře fungujícími procesy a angaovanými pracovníky.
Autor článku, Patrik álek, je pracovníkem společnosti Komix.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z naeho archivu.


















