Výrobní společnost řadící se mezi firmy střední a malé velikosti, je dnes nucena rychle a pružně reagovat na měnící se požadavky trhu a v souladu s těmito požadavky měnit své firemní procesy. Změny, které v hlavních firemních procesech těchto výrobních společností probíhají, mohou mít zcela zásadní charakter, často se jedná o kvalitativní skoky v omezeném časovém prostoru. Nové technologie objevující se v rychlém sledu otevírají nové možnosti ve zpracování firemních procesů, jejichž průběh byl považován za standardní. Schopnost ERP systému kopírovat tyto změny, podporovat je a začleňovat do stávajícího řešení se stává samozřejmostí, a proto řada ERP systémů vlastní a rozvíjí nástroje, které umožňují tento požadavek splnit.


Novým rozhodujícím prvkem při výběru informačního systému (vedle standardní ceny a funkcionality) se pro střední a malé výrobní společnosti stává doba implementace při zachování plné funkcionality systému. V praxi to znamená, že se analýza funkčních požadavků pro malé a střední výrobní společnosti neliší od funkčních požadavků velkých výrobních společností. Navíc je kladen větší důraz na jednoduchost ovládání, srozumitelnost, přehlednost a dostupnost informací. Kumulace různorodých činností na jednoho zaměstnance vyžaduje zcela jiné uspořádání informací poskytovaných systémem, než jaké poskytují standardy výrobních řešení. Tyto společnosti ve svých štíhlých konkurenceschopných strukturách mají omezené zdroje pro sestavení implementačních týmů, které si žádají implementační metodologie používané při implementacích ERP systémů. Implementační týmy těchto projektů jsou malé a čas vymezený pro vlastní implementaci je dán mírou kumulace funkcí v dané výrobní společnosti. Čas, který členové implementačního týmu zákazníka obvykle věnují implementaci, je časem nad rámec jejich denních pracovních povinností. Z běžné pracovní doby je na implementaci vyčleněno minimum, neboť zajištění firemních procesů u malé a střední výrobní společnosti nemůže být implementací informačního systému nijak narušeno. Tomu také odpovídá důraz kladený na dodržování stanoveného časového harmonogramu a snaha jednotlivé činnosti dokončovat s předstihem. Dříve standardní doba implementace výrobních řešení přesahující dobu šesti měsíců se zkracuje. Zkrácení doby implementace spolu nese zvýšení významu analýzy funkčních požadavků. Její kvalita je předpokladem úspěšnosti celé implementace a promítá se do návrhu systému, který popisuje systém v okamžiku ostrého startu včetně zákaznických úprav, migrací a rozhraní na jiné systémy. Zkrácení doby implementace ovlivňuje jednoduchost nastavení a průhlednost vnitřní datové struktury systému. Příkladem informačního systému, který usiluje o status rychle implementovatelného řešení výroby v praxi může být IS Karat. Jeho výrobní moduly jsou koncipovány tak, aby svojí funkcionalitou konkurovaly výrobním ERP systémům s moduly pro technickou přípravu výroby, řízení a plánování výroby a zároveň si zachovaly jednoduchost, přehlednost a srozumitelnost. Vzhledem k tomu, že Karat je otevřeným systémem, není krátká doba implementace vykoupena absencí zákaznických úprav systému. Předpokladem je samozřejmě intenzivní analýza jako startovací bod implementace. Analýza definuje potřebné zákaznické úpravy, parametrizaci systému i přesný časový harmonogram a strukturu migrací. Migrace dat přitom hraje významnou roli v celkové době implementace. Migrační nástroje vestavěné v informačním systému umožňují tuto dobu minimalizovat. Ani ruční zadání dat do systému ale nemusí představovat časovou ztrátu v implementaci. Přestože v několika případech implementace výroby IS Karat nebyla migrována data pro technickou přípravu výroby, byla doba zadání do systému díky nástrojům modulů Kusovníky, Technologické postupy a Receptury minimální. Hlavní důraz byl kladen na validitu technologických dat a správnost zadání z pohledu vazeb na moduly pro řízení a plánování výroby, neboť se jedná o významný faktor ovlivňující úspěšnost a rychlost implementace těchto modulů. Správné pochopení vazeb modulů technické přípravy výroby a jejich význam pro řízení a plánování výroby je důležité pro další užívání systému, který obsahuje plánovací funkce a má tyto funkce plnohodnotně využívat. Je důležité, aby nejenom počáteční nastavení dat přineslo minimální nároky na implementaci modulů pro řízení a plánování výroby, ale aby i nově vznikající kusovníky, technologické postupy, případně receptury byly v plánování výroby bezproblémové. V praxi to znamená udržení validních technologických dat v průběhu užívání informačního systému i ve společnostech, kde nejsou silná oddělení TPV a kde před vlastní implementací nebyl na validitu technologických dat kladen důraz.


Autorka příspěvku, Ing. Petra Vokatá, je analytikem společnosti Nalcom.