Za jedno z hlavních témat tohoto císla IT Systemu jsme si vybrali nový model využívání aplikací, pro který se vžilo oznacení ASP (Application Service Providing). Chceme tím navázat na téma minulého císla, kterým byl outsourcing. ASP lze totiž chápat jako omezenou formu outsourcingu (propagátori ASP tvrdí, že si z outsourcingu vybralo to nejlepší). Na rozdíl od klasického vlastnictví licencí a instalace software na lokální server podnikové síte nebo její klientské pocítace, jde v ASP o využívání aplikací formou pronájmu a vzdáleného prístupu k serveru poskytovatele. To je ale pouze strucná a do jisté míry laická definice nového obchodního modelu pocítacového sveta. Pro daleko presnejší definici a predevším pro objasnení nekterých sporných otázek kolem ASP, jsme si privolali jednoho z nejpovolanejších - predsedu predstavenstva generálního reditele spolecnosti DELTAXDeltax, pana Martina Taxe. Proc práve jeho? Z iniciativy ing. Martina Taxe totiž vznikl jeden z nejvýznamnejších pocinu v oblasti ASP u nás, a to nový informacní server sluzbyASP.CZ, který si klade za cíl novou formu využívání aplikací propagovat.

Vysvetlete prosím ctenárum IT Systemu na úvod, jaký je rozdíl mezi outsourcingem a ASP? Tedy, o co vlastne v ASP modelu jde? Co by melo naše podniky a instituce motivovat k využívání informacních technologií metodou ASP?

Oba pojmy mají k sobe pomerne blízko. V principu je ASP urcitým typem dílcího outsourcingu. Pri klasickém outsourcingu prebírá dodavatel odpovednost za provoz informacního systému jako celku (popr. vybraného subsystému), vetšinou vcetne toho, že pronajímá za poplatek celou infrastrukturu vcetne koncových zarízení (osobní pocítace). V ASP pronajímá dodavatel zákazníkovi pouze aplikace a prímo související provozní služby (zajištuje jejich dostupnost prostrednictvím síte - zpravidla Internet - a zajištuje správu uložených dat). Koncová zarízení i místní sít zustává v majetku zákazníka.

ASP model se stává extrémne populární z duvodu hodnoty, kterou prináší. Tu lze spatrit zejména v tom, že umožnuje významne ušetrit celkové náklady na IT (odhadem 30 %-50 % pri zachování stejné funkcionality), reší celosvetove palcivou otázku nedostatku IT specialistu (úvazky technických top-specialistu se koncentrují u poskytovatelu, potreba zamestnávat tyto pracovníky v podnicích se snižuje) a v neposlední rade umožnuje výrazne zkrátit implementacní cykly pro nové systémy.

Jedním z hlavních argumentu pro ASP model je krome snížení TCO (celkových nákladu na vlastnictví) odbourání velkých prvotních porizovacích nákladu spojených s implementací softwarových aplikací. Mnoho dodavatelu podnikových aplikací je ale ochotno pristoupit na financování dodávky software (predevším cásti za licence) formou splátek, nabízí se také možnost klasického leasingu. Nesnižuje to výhody ASP modelu?

Myslím, že odpoved na tuto otázku je vlastne již uvedena výše. Co se penez týce, zhruba 70 % procent celkových nákladu na vlastnictví urcitého subsystému predstavují náklady nikoli porizovací, ale náklady provozní. Leasing tedy reší pouze malou cást financních aspektu problému, nedostatek odborníku a délku implementacního cyklu už vubec ne.

Prognózy prezentované pri uvedení projektu sluzbyASP.cz na trh mimo jiné uvádely, že kolem roku 2003 bude v USA používat ASP model pro provozování podnikových aplikací více než 80 % firem. Není to prehnané? Vždyt to by znamenalo zásadní zmenu provozování IT. Nepujde spíš o hybridní model, kdy nekteré prostredky bude snazší provozovat vlastními silami a nekteré si pronajímat?

Musím upresnit, že podle publikovaných odhadu 80 % firem v USA již nyní využívá ASP model, samozrejme se ale nejedná o kompletní systémy provozované v ASP režimu, ale jen dílcí služby - tedy hybridní model, chcete-li. Nicméne máte pravdu v tom, že do trí až ctyr let se ve vetšine oboru dodavatelský model IT opravdu od základu zmení. U nekterých oboru si nicméne nedokážu ASP predstavit - jsou to napr. takové podniky, jejichž primární predmet cinnosti predstavuje informacní systém a nelze proto u nich dosáhnout "opakovatelnosti" na principu obecného, byt parametrizovatelného aplikacního "balíku" - napr. rízení letového provozu (real-time systémy vubec) a další.

Považujete ceské prostredí, tedy stav našich podniku, za dostatecne pripravené pro uplatnení ASP modelu? Nejsou naši manažeri i uživatelé príliš konzervativní? Není už príliš zažitý model, kdy si témer každá vetší firma vybudovala IT oddelení? Zmizí pod vlivem ASP modelu IT specialisté z našich podniku? Nemuže to mít negativní vliv na vývoj podniku, odchodem vysoce kvalifikovaných pracovníku se ztratí cást podnikového know-how, zmizí cást znalostní báze podniku?

Jsem presvedcen, že naše prostredí je pripravené na to, aby již nyní vznikly úspešné ASP projekty. Máme prenosovou kapacitu síte, šikovné IT firmy i progresivní zákazníky. Problém je, že se jedná o svetlé výjimky. Trh jako celek pripraven není. Konzervativnosti uživatelu se nebojím, Ti jsou pragmatictí, požadují funkcnost a dostupnost služeb. Manažeri - to prokáže cas, netroufám si nyní hádat. Není pravdou, že aplikace ASP modelu znamená, že mužeme zrušit IT oddelení, naopak. IT manažeri díky ASP modelu získají cas na to, co by meli delat predevším, tj. plánovat a definovat správnou úroven automatizované podpory podnikovým procesum (rozvoj IS), ne rešit problém havarovaného serveru a nezastupitelného pana Nováka na dovolené. Je pravda, že IT specialisté uvnitr podniku se budou muset v budoucnu spíše soustredit na podporu koncových uživatelu, než hluboké technologické znalosti - ty budou ve vyšší míre využívat spíše operátori sítových služeb, datacenter a softwarové domy.

Argumentem pro ASP model využívání aplikací je snížení nebo dokonce kompletní odbourání skrytých nákladu na provoz IT. Nebude ale mentální brzdou rozvoje ASP fakt, že mnohdy velmi dobre skryté náklady, budou v modelu ASP nahrazeny velmi dobre viditelnými náklady za pronájem, telekomunikacní spojení a další služby spojené s ASP?

Já bych nepodcenoval naše financní manažery - oni velmi dobre vedí, kolik je IT stojí jako celek, to je pomerne jednoduchá úloha klasického kontrolingu. Problém je, že v soucasnosti neumí rozklícovat náklady na porízení a provoz, prípadne spocítat celkové náklady na vlastnictví jednotlivých funkcí IS a jejich položkový rozpad. Také nevedí, jak se náklady budou vyvíjet v budoucnosti. Meritelnost prínosu IT ve vztahu k nákladum je pak další kapitola celého problému. S pomocí ASP modelu získají odpovedi na radu techto otázek.

Vzdálený prístup k aplikacím je závislý na on-line spojení - otázkou už dnes není jeho dostupnost, ale spíše kvalita a s ní související cena. Nebude to v našich podmínkách jedna z hlavních prekážek rozvoje ASP modelu poskytování aplikací? Trend dnes jasne smeruje k mission-critical aplikacím, bez jejichž podpory se firma pohybuje jen setrvacností (v prípade manažerských aplikací), ztrácí kontakt s klienty (v prípade CRM aplikací) a prestává být schopná efektivní produkce (v prípade systému rízení výroby). Jsou dnes telekomunikacní operátori schopni zajistit nepretržitý prístup k takovým aplikacím? Nezmizí s cenou dostatecne kvalitního spojení, ekonomická výhodnost ASP modelu?

Cena za pripojení se bude odvíjet od stavu tržního prostredí v oblasti sítových služeb. Tady, jak se zdá, se nám doufejme prostredí v relativne krátkém case zlepší. Už nyní si mužete vybrat mezi nekolika operátory a ruznými úrovnemi poskytovaných služeb. Pro masivnejší využívání výhod ASP bude muset vetšina podniku prirozene posílit kapacitu svého pripojení, to je logické. Problém ceny za pripojení ale nevidím u stredních a vetších podniku, spíše u podnikatelu/živnostníku.

Riziko závislosti na externí firme je nepopiratelné a je nefér je v našich podmínkách bagatelizovat. Do smlouvy je možno napsat cokoli, ale jak vymoci náhradu škody na zbankrotované firme. K cemu mi bude náhrada škody, když bez podpory IT moje firma za týden de-facto zmizí z trhu? Dokud nebude existovat relativne snadná možnost rychle prejít k náhradnímu rešení, tedy jinému poskytovateli, považuji riziko za príliš vysoké. Mužete mi tyto obavy nejak vyvrátit?

Obávám se, že zcela vyvrátit tyto obavy nemohu. Co nicméne mohu ucinit, je vysvetlení, že i tento problém je rešitelný. Udelejme si technologický prímer. Shorí-li nám pocítac a data na pevném disku nejsou zálohována, jsem ztracen. Použiji-li "cluster" typu "horké zálohy" - spojené pocítace, ve kterých pri výpadku jednoho systému prevezme funkci druhý, nemusím výpadek jednoho pocítace ani zaznamenat. Obdobne jako u pocítacu, mohu v oblasti ASP uzavrít takto "zálohované" kontrakty, kdy aplikace i data budou prubežne archivována u "záložního" operátora. Problematika bezpecných ASP kontraktu je pomerne složité téma, na našem trhu dosud pole zcela neorané.

Za ASP je nekdy považováno i placené poskytování prístupu k internetovým databázím nebo jiným informacním zdrojum. To je ale podle mého názoru matoucí. Potom by totiž byly jedni z prvních ASP provideru naše ministerstva, která nabízejí na internetu prístup k obchodnímu rejstríku, sbírce zákonu, databázi úpadcu, databázi odcizených aut a mnoha dalším zdrojum. Starají se lépe ci hure o aktualizaci techto zdroju a vývoj nástroju pro jejich zpracování. Jak to vidíte Vy?

Máte pravdu, aplikace tohoto typu nepatrí do ASP. Použijeme-li oficiální definici, ASP je aplikacní služba poskytovaná na základe registrace zákazníka (provoz služby muže být poskytován zdarma ci zpoplatnen). Za nejjednodušší, masivne rozšírené ASP tedy lze považovat "freemailové" služby, pakliže jsou využívány k podnikání, protože další cástí definice ASP je, že se jedná o "Internet delivered business solution" tedy podnikové/podnikatelské aplikace, a nikoli služby pro volný cas.