Je to noční můra manažerů i zaměstnanců. Příjmy podniku začínají klesat, zatímco náklady rostou. Marketingový plán nefunguje a produkty jeden po druhém „vypadávají z trhu“. Banky přestávají poskytovat úvěry a objevují se první náznaky platební neschopnosti. Nastupuje razantní omezování nákupů a začínají docházet prostředky na pokrytí fixních nákladů. Uvnitř podniku se objevují spory, které nakonec neuniknou ani obchodním partnerům. Přichází krize.







Krize a krizový management
Krize podniku je takové narušení rovnováhy, které může ohrozit dosahování cílů podniku, nebo dokonce vést k ohrožení jeho další existence. Krizový management lze chápat jako systém zásad a nástrojů aktivně aplikovaných vedením podniku pro zvládnutí krizového stavu postiženého podniku, jeho stabilizaci a následné vyvedení na dráhu dalšího rozvoje. Krize může vzniknout z celé řady vnitřních i vnějších příčin.
K základním zásadám krizového řízení podniku patří:
· identifikace skutečných příčin krize,
· jmenování krizového managementu,
· krátkodobá centralizace pravomocí v jeho rukou,
· realizace komplexu ozdravných opatření.


Obr. 1: Vnější a vnitřní příčiny krize

Mezi prvky důležité pro krizové řízení patří:
· striktní řízení a hodnocení výsledků podle čísel, a to s krátkodobou (týdenní) periodicitou,
· zajištění včasných podkladů pro řízení s důrazem na přehlednost a s vyloučením všech zohledňujících komentářů,
· po přechodnou dobu razantní personální politika bez výjimek, ale podle všeobecně známých a předem sdělených pravidel,
· zavedení interních standardů a jejich efektivní zavedení a přizpůsobování interním podmínkám a potřebám.
Jakou podporu a hodnoty může v této chvíli přinést podniku IT oddělení?

1. Přesná data
Krizový management nastoluje většinou řízení podle několika snadno vyhodnocovatelných kritérií. Sběr přesných a nezkreslených dat je v době krize podniku mimořádně důležitý. Databáze informačních systémů navíc často skrývají celou řadu údajů, kterým předchozí management možná ani nevěnoval pozornost, ale která jsou pro současné rozhodování nesmírně cenná. Analýza těchto dat z dřívějších období může ukázat na příčiny, které ke krizi vedly, a které tím pádem mohou mít zásadní vliv na přijatá nápravná opatření. IT manager (ať už je členem krizového managementu, nebo ne) by měl rychle zpracovat jasný a přehledný popis všech zdrojů dat spolu s doporučením, jak je možné tyto zdroje využít.

2. Snižování nákladů
V době řízení krize dochází neodvratně k zásadnímu snižování nákladů, které se samozřejmě dotýká i IT oddělení. Veškeré rozpracované informační projekty je obvykle nutné zakonzervovat, popsat jejich stav v době přerušení, a pokud na nich participují externí dodavatelé, dohodnout řešení současné situace (přerušení projektu na určitou dobu, odstoupení od smlouvy, zajištění omezeného provozu interními kapacitami apod.). Možná že informační technologie nejsou v období krize tím hlavním tématem, nicméně pořádek, kompletní dokumentace a jasně definované varianty, jak projekty ukončit, nebo v nich pokračovat, jsou vizitkou schopného IT manažera. Výjimku pochopitelně tvoří ty projekty, které přímo souvisí s odstraněním krize. Pokud přerušením projektů vzniknou nějaké volné interní kapacity, je nutné okamžitě je využít a přesměrovat na nově vzniklé úkoly.

3. Efektivní využití současných zdrojů
Období krize je, jak již bylo řečeno, provázeno celkovým snižováním nákladů a zeštíhlováním podniku. S tím souvisí i snižování počtu zaměstnanců, zejména v oblasti administrativy. Nezřídka vznikají situace, kdy pracovníci odcházejí doslova ze dne na den. IT oddělení by mělo i v těchto nepříjemných momentech zajistit převzetí uvolněných zdrojů, bezpečné zazálohování všech dat, vyloučení možnosti jejich zneužití a následnou redistribuci. I když je to mnohdy únavné a nepříjemné, rozhodně by nemělo dojít k nahromadění uvolněné výpočetní techniky někde v podnikových meziskladech. Naopak je nutné ji co nejrychleji poskytnout napříč lokalitami i útvary těm pracovníkům, kteří ji mohou efektivně využít pro řešení krize.

4. Jednoduchá řešení
Pokud při aplikování nových standardů a procesů vznikne potřeba vývoje softwarových aplikací, je dobré si uvědomit odlišnost od situace ve stabilizovaném podniku. Rozhodujícím kritériem při krizi je rychlost, rychlost a zase rychlost. Technologické novinky teď nejsou na pořadu dne. Nová řešení musí vzniknout rychle, jednoduše a na základě prověřených, spolehlivých a snadno modifikovatelných standardů. Krizová situace může paradoxně vést i k jakési vnitřní katarzi informačního systému. Za období jeho provozu se nahromadila celá řada neaktuálních rutin, zpracování, výstupů a uživatelských nabídek. Vzniklá situace nabízí neopakovatelnou příležitost, jak provoz informačního systému zjednodušit, pročistit, ponechat pouze to, co přináší nějakou hodnotu, a zároveň tak vyřešit dlouho odkládané věci. I po úspěšném vyřešení krize je výhodné dále pracovat se zeštíhleným systémem, podobně jako je tomu po redukční dietě.

Závěr
Každá firma bez ohledu na svou velikost se v určité etapě existence dostane do situace, kdy je ohrožena ve svém dalším vývoji, a to ze strany trhu, konkurence nebo své vnitřní stagnace. Období krize a krizového managementu klade velké nároky na všechny útvary a zaměstnance, informační specialisty nevyjímaje. Pokud dojde k úspěšnému vyřešení krize, je vhodné nabyté zkušenosti využít jednak pro předcházení dalších krizí a jednak i jako podněty pro standardní chod podniku.

Použité zdroje:
Vítězslav Hálek : Krizový management