V pořadí již osmý ročník mezinárodního semináře Modelování a optimalizace podnikových procesů proběhl 10. února na půdě Západočeské univerzity v Plzni. Po společném dopoledním bloku přednášek následovaly odpoledne tematické okruhy rozdělené do tří samostatných sekcí, a to Optimalizace mezipodnikových procesů – síťové podnikání, Projektové řízení jako nástroj optimalizace a Modelování a simulace podnikových procesů. Jejich obsah představujeme v následující krátké reportáži.


Optimalizace mezipodnikových procesů
Tato sekce, jejíž podtitul zněl "Klastry jako další logický vývojový prvek podnikání" byla v letošním semináři MOPP stěžejní. Zaměřovala se na problematiku malých a středních podniků (často označovaných anglickou zkratkou SMB). Pro ty je možné obecně definovat jejich výhody (rychlé rozpoznání změn a adaptace na trhu, flexibilita a dynamika, jsou blízko k dodavatelům i zákazníkům a znají jejich problémy, mají bezprostřední přístup k aktuálním trendům) a nevýhody (nedosahují na globální trh, nízká úroveň zdrojů a odborných znalostí, nemají rozsáhlou síť obchodních kontaktů, propracovaný marketing a výzkum, nemohou si dovolit kvalitní poradenské a konzultační služby, mají obtížnou pozici při jednání s finančními ústavy). Další charakteristikou této kategorie podniků je, že si historicky (i když u nás jde o velmi krátkou historii) ostře konkurovaly. Tento trend se postupně mění a dochází k mnohem vyšší míře spolupráce a kooperace mezi jednotlivými podniky. malé a střední podniky se slučují do tzv. klastrů (z anglického slova cluster - svazek, shluk, hrozen), ve kterých využívají svých výhod a potlačují svoje nevýhody. Filozofie vítěz-poražený se mění na vítěz-vítěz. Typickým příkladem klastru vytvořeného z nedávných konkurentů (ovšem ze segmentu velkých firem) může být TPCA Kolín, kde se budou vyrábět vozy Toyota, Peugot a Citroën, a to vše na základě řídících metod Toyoty. Klastry však nejsou jen prostým podnikovým spojenectvím, ale integrují v sobě i další prvky, jako jsou věda a výzkum (spolupráce s technickými univerzitami), hospodářské instituce (u nás například Hospodářská komora) a podpora regionální samosprávy (obr. 1).


Obr. 1: Základní schéma a okolní vazby průmyslového klastru

Úspěšný klastr má totiž silnou zpětnou vazbu na rozvoj celého regionu (komunikace a dopravní obslužnost, školství, zdravotnictví apod.). Při rozvoji klastrů a snaze o jejich podporu informačními technologiemi dochází ovšem ke zjištění, že současné informační systémy nevyhovují nárokům, které klastry kladou. Hovoří se o tom, že informační systémy pro klastry budou muset být zcela odlišnou dimenzí informačních systémů. Je potěšitelné, že v této souvislosti vznikl na Západočeské univerzitě vědecký úkol Informační systém pro klastr, který bude realizován ve spolupráci s Akademií věd v rámci projektu Informační společnost. Úkol se rozbíhá od počátku letošního roku a IT Systems se bude snažit přinést o něm další informace.

Projektové řízení jako nástroj optimalizace
Projektový management je poměrně mladá vědní disciplína, která se ale velmi rychle rozvíjí. Úvod hlavního příspěvku s tímto zaměřením rekapituloval jeho krátkou historii a mezinárodní instituce pro projektový management. Hlavním tématem pak byl výčet a charakteristika metod používaných v této oblasti, jako jsou: CPM (Critical Path Method) - metoda kritické cesty, PERT (Program Evaluation and Review Technique) - metoda hodnocení prověrky projektu, GERT - grafická varianta PERT, PCS (Project Control System) - řešení pro hranově i uzlově orientované síťové plány, CCMP (Critical Chain) - metoda kritického řetězce na principu teorie omezení. V závěru přednášky byli rovněž připomenuty postupy s projektovým managementem nepřímo související, jako například EVA (Earned Value Analysis) používaná pro snižování nákladů nebo metoda simulace Monte Carlo používaná pro analýzu rizik.

Modelování a simulace podnikových procesů
V této sekci byla mimo jiné prezentována metoda BORM (Business Object Relation Modeling). Tato metoda je vyvíjena od roku 1993 v rámci mezinárodního projektu. Součástí BORMu je také implementace vlastního modelovacího nástroje CraftCASE. Pro získání informací potřebných ke konstrukci prvotního objektového modelu je v metodice BORM používána metoda OBA (Object Behavioural Analysis), která se skládá z následujících kroků:
1. rozpoznání procesů,
2. definování objektů,
3. klasifikace objektů,
4. sestavení tabulky vztahů mezi objekty,
5. modelování životních cyklů objektů - sestavení procesního diagramu.

V případě, že výsledkem použití metodiky BORM nemá být jen dokumentace nebo návrh nových procesů, ale informační systém, je nutné procesní model dále transformovat na model konceptuální a následně na softwarový.

Závěr
Letošní ročník MOPP opět potvrdil, že spojení akademického prostředí s praxí, ať už v prostředí klastrů, nebo na základě klasické spolupráce, je tou správnou a ve světě již značně prošlapanou cestou, na které získávají obě strany.