facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
K2 atmitec
IT SYSTEMS 3/2005

Reportáž: Management smluv v IT

Jiří Löffelmann


Na začátku února proběhl v Praze další z bloku seminářů společnosti top vision zaměřených na informační technologie. Tentokrát bylo tématem uzavírání smluv v IT.







Informační technologie jsou v současnosti mimořádně specifickou oblastí s takovou dynamikou vývoje, že je velmi obtížné vtěsnat je do klasického právního rámce. Manažeři a podnikoví právníci neznají zvláštnosti IT, které se často významně liší od běžných smluvních činností. Z tohoto důvodu dochází k situacím, kdy uzavřená smlouva není vhodně koncipována, a přitom se u některých velkých projektů jedná o plnění v řádu desítek i stovek milionů korun. Přednáška Martina Maisnera z advokátní kanceláře Fiala, Profous, Maisner a spol. měla za cíl poukázat na sporné momenty, ke kterým při uzavírání smluv v IT dochází, a omezit možné nepředpokládané důsledky, které ve finále poškozují všechny zúčastněné strany. Smluvní právo je jedním z nejstarších odvětví práva a jeho účelem je zakládat dvoustranné či vícestranné právní vztahy. Smlouva je dvoustranný právní úkon, jehož základní náležitosti jsou způsobilost smluvních stran, vážnost, určitost, srozumitelnost a soulad se zákonem, obchodními zvyklostmi nebo dobrými mravy. Minimálním obsahem smlouvy je jasné a nezaměnitelné označení stran, předmět smlouvy, čas plnění a cena. Mezi všemi uvedenými faktory mají pro oblast IT stěžejní význam srozumitelnost a předmět smlouvy. Srozumitelné a přesně definované zadání a podrobný popis díla či služby, požadovaných parametrů a definice metrik, kterými lze měřit výsledek, jsou základem pro úspěšné naplnění každé smlouvy v oblast IT. Vždy se vyplatí detailně popsat i odborné termíny, které jsou pro IT profesionály běžné, ale nespecializovaným právníkům, a v horším případě soudcům řešícím spor vůbec nic neříkají - jedná se například o reengineering, outsourcing, implementaci apod. Dalším úskalím bývá oblast specifikace vad. V obvyklé smlouvě o dodávce zboží nebo služby se automaticky předpokládá úplná bezvadnost dodávky, kdežto například při dodání softwarového produktu na zakázku nemůže být bezvadnost v okamžiku předání z pochopitelných důvodů zaručena. V tomto případě se vyplatí definovat určité stupně závažnosti chyb a způsob jejich odstranění, například:
· závažná chyba, která způsobí zhroucení systému (nesmí nastat vůbec),
· méně významná chyba ve funkcionalitě (přípustnost jednou za šest měsíců, odstranění do 24 hodin),
· drobné změny v uživatelském rozhraní (větší výskyt, odstranění do jednoho měsíce).

Dalšími frekventovanými oblastmi, kterým se vyplatí věnovat pozornost, jsou zejména odpovědnost a delegování odpovědností u dodavatele i zákazníka, jež je vhodné přesně zakotvit ve smlouvě, dále oblast utajování a neposkytování získaných informací třetím stranám a u mezinárodních smluv i volba práva, podle kterého se budou řešit případné spory. Velmi důležité je rovněž přesné určení způsobu změn smlouvy, ke kterým může dojít. Toto lze rovněž zakotvit ve smlouvě - například odstavcem, že změny musí být učiněny pouze písemně a formou číslovaných dodatku původní smlouvy. Následně byly popsány různé typy smluv a jejich aplikace v souvislosti s IT:
· kupní smlouva - předmětem je dodání movité věci (§ 409-470 obchodního zákoníku),
· smlouva o prodeji podniku - problémem může být, jaká práva související s IT přešla nebo nepřešla při prodeji podniku (§ 476-488 obchodního zákoníku),
· smlouva o koupi najaté věci (§ 489-496 obchodního zákoníku),
· licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví (§ 508-515 obchodního zákoníku),
· smlouva o uložení věci - například uložení zdrojového kódu díla (§ 516-526 obchodního zákoníku),
· smlouva o skladování (§ 527-535 obchodního zákoníku),
· smlouva o dílo - jednorázová smlouva, kde třeba jednoznačně popsat, specifikovat a vymezit dílo; bývá nejobsáhlejší a nejkomplikovanější (§ 536-565 obchodního zákoníku),
· smlouva o kontrolní činnosti (§ 591-600 obchodního zákoníku),
· smlouva o zprostředkování - například zprostředkování licenčních smluv českými pobočkami (§ 642-651 obchodního zákoníku),
· licenční smlouva - upraveno v autorském zákoně; klíčová smlouva v oblasti IT; poskytovatel by měl zaručit, že jeho autorské dílo neporušuje autorská či jiná práva třetích osob,
· implementační smlouva - jedná se o nepojmenovanou smlouvu; jelikož implementace není právně definovaný pojem, je třeba definovat, co tento výraz znamená - např. zákaznické nastavení.

Velká pozornost byla věnována outsourcingové smlouvě, kdy se nějaká činnost firmy nahrazuje kompletně dodavatelem mimo tuto firmu a zároveň je smluvně ošetřeno, co se stane, když platnost této smlouvy skončí (podstatný rozdíl od servisní smlouvy). Obecná připravenost legislativy pro tento typ smlouvy zatím není stejně jako neexistuje konkrétní právní úprava. Doporučuje se uzavírat ji výhradně písemně a je možné využít vzorové smlouvy (šablony), kterou poskytuje několik specializovaných právních kanceláří. Tyto smlouvy mohou nastavit základní rámec, ale obsah a rozsah se vždy liší. Závěr přednášky byl věnován kontraktační kultuře, která je podle Martina Maisnera ukazatelem úrovně právního řádu a vyspělosti společnosti, a dále taktice jednání o smlouvách, vyjednávacím praktikám a technikám a nečistým trikům při vyjednávání. V této souvislosti byly rovněž zmíněny základní principy etického vyjednávání (Harvard Negotiation Project 1991), kterými jsou:
· princip oboustranné výhodnosti (klasická zásada vítěz-vítěz),
· identifikace věcného cíle (zájmu) jednajících stran,
· řešení problému, nikoliv souboj osobností,
· atmosféra společného zájmu,
· nastavení objektivních kritérií.

Závěr
Popisovaná smluvní problematika je natolik komplikovaná a obsáhlá, že ji samozřejmě není možné vtěsnat do tohoto článku. Pokud čtenáře uvedené téma zajímá, navrhuji nenechat si ujít některé z dalších vystoupeni Martina Maisnera. Srozumitelnost jeho výkladu, praktické zkušenosti, humor i sebeironie dokázaly i ze zhruba šestihodinového semináře o tak formální záležitosti, jako je uzavírání smluv, vytvořit nezapomenutelný zážitek. Vřele doporučuji.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.


Inzerce

Žádný systém sám o sobě nic nevyřeší

IT Systems 4/2021V aktuálním vydání IT Systems opět najdete spoustu novinek ze světa informačních technologií a inspirace, jak je využít pro rozvoj vaší firmy nebo organizace. Mapujeme aktuální trendy v digitalizaci stavebnictví, vybavení pro kontaktní centra a service desky. Věnujeme se řízení práce na dálku a onboardingu zaměstnanců v době covidu, řízení projektů a hybridnímu cloudu. Významným tématem je jako vždy zajištění kybernetické bezpečnosti – konkrétně zabezpečení ICS, důsledky kauzy Exchange, DDoS útoky a bezpečnost mobilních zařízení.

Helios
- inzerce -