Co znamená slovo outsourcing, to přesně neví ani řada profesionálů. Teorie sice říká, že "outsourcing je subdodavatelská činnost pro jinou společnost ", je ale z této definice jasné, o jakou činnost a o jakou konkrétní formu se jedná? Na začátku si musíme především položit otázku, o jakém typu outsourcingu mluvíme.




CO je cílem outsourcingu?
Podle mého názoru je asi nejjednodušší, když si pod outsourcingem představíme předání činnosti nebo segmentu činností zákazníka poskytovateli outsourcingu s tím, že on zpětně poskytne zákazníkovi garanci jejich dostupnosti a funkčnosti. V oblasti IT, o kterou se dále budeme zajímat, to znamená předání části, nebo celého IT poskytovateli s tím, že zákazník si ponechá kontrolní a vyhodnocovací funkce. Zákazníka zajímá pouze, zda jsou mu poskytovány smluvní služby v odpovídajících termínech, rozsahu a úrovni kvality. To, jak jsou zajištěny, je již většinou věcí poskytovatele. Samozřejmě musí být současně řešeny i další otázky jako bezpečnost, kompatibilita apod. Řada zákazníků a dodavatelů směšuje outsourcing s různými formami financování. Součástí outsourcingu může být samozřejmě také řešení servisních a finančních otázek, odkup nebo poskytnutí technického zázemí, převzetí lidí apod. Nejedná se ale o vlastní předmět outsourcingu, ale vždy o doprovodné činnosti.

PROČ outsourcing?
Nejčastější odpovědí na tuto otázku je, že se má každý zaměřit na vlastní předmět podnikání a vedlejší činnosti přenechat odborníkům. Hlavní výhody, které může outsourcing přinášet, jsou:
· Zákazník neinvestuje, ale platí smluvní paušály. Může tak převést své investiční náklady do · Zákazník nemusí mít vlastní pracovníky pro všechny služby. Může tedy aktivovat své personální · Poskytovatel outsourcingových služeb je schopen mnohem pružněji reagovat na nové požadavky · Zákazník nenese riziko sám, sdílí ho s poskytovatelem. Ten, protože poskytuje outsourcing i · Outsourcing umožňuje zákazníkovi jednoduché plánování provozních nákladů.

Outsourcing sebou nese i specifická rizika. Jeho základním rizikem je riziko krachu spolupráce. Rozhodnutí o tom, že si zákazník některou činnost nechá zajišťovat formou outsourcingu, musí proto předcházet důkladná analýza potřeb a požadavků. Hlavní rizika, která může outsourcing přinášet jsou:
· možný vznik závislosti na poskytovateli (závisí na rozsahu poskytovaných služeb a na definici · možnost zneužití dat je rizikem jen na první pohled, ale v případě seriózního poskytovatele je toto · změna okolních podmínek během dlouhodobého vztahu - nemá význam uzavírat outsourcingovou · riziko problémů vyplývající z případného nejednoznačného stanovení rozhraní mezi zákazníkem a
Právě tento poslední bod předurčuje odlišnost outsourcingového vztahu od běžného dodavatelsko-odběratelského vztahu. Právě to je největším rizikem outsourcingu. Pokud prodáváme nebo kupujeme nějaký produkt, jedná se o jednoznačný dodavatelsko-odběratelský vztah. Ten je definován obchodním nebo občanským zákoníkem a vede v podstatě ke třem možným stavům: oba subjekty jsou spokojené, nebo jen jeden z nich. V prvém případě dodavatel prodal s očekávaným ziskem a odběratel obdržel to, co očekával. V dalších dvou případech buď dodavatel prodělal, nebo odběratel není spokojen s tím, co obdržel. V případě outsourcingu je ale největším nebezpečím čtvrtý případ, kdy obě strany jsou nespokojené, zpravidla s nesplněnými očekáváními a se vzájemnými vztahy. Proto musí obě strany již od samého počátku úzce a otevřeně spolupracovat s cílem vytvořit funkční vztah, a ne se pouze soustředit na řešení vlastních problémů či zisk. Zákazník by proto neměl očekávat automatické snížení nákladů. Náklady před zavedením outsourcingu lze s nabízenou cenou za outsourcing velmi obtížně srovnávat, protože zákazník nevidí všechny své interní náklady. Rovněž lze obtížně srovnávat současné, často neprofesionální činnosti a nabízené služby.

KDY outsourcing
Kdykoliv, ale… Pro outsourcing se zákazník může rozhodnout v kterémkoliv okamžiku, ale nejlépe včas, před krizovou situací, kdy již nemá potřebné pracovníky pro zajištění svých služeb, nebo kdy nezbytně potřebuje volné investiční prostředky. Zavedení outsourcingu potřebuje čas, protože se jedná o dlouhodobý vztah a obě strany se musí poznat, pochopit a "odkrýt karty".

JAK outsourcing
Vlastní práce začíná rozhodnutím zákazníka o realizaci outsourcingu a provedením due diligence ze strany poskytovatele. Na základě těchto kroků je možné specifikovat jednoznačný rozsah smluvního plnění a jeho cenu. Zákazník by neměl v této fázi předepisovat omezení, která nejsou nezbytně nutná, protože mohou poskytovateli zabránit v interních úsporách a tím ve snížení ceny za službu. Jestliže poskytovatel může dodávat služby centrálně (např. provádí zpracování dat ve svém centrálním středisku pro více zákazníků, poskytuje služby dálkově atd.), může výrazně snížit své náklady, a tedy i celkovou cenu služby.

Závěr
Outsourcing rozhodně není módní záležitostí. V našich poměrech se zákazník k outsourcingu staví velmi opatrně, protože po letech, kdy jsme všechno museli umět a dělat si vlastními silami, se velmi obtížně rozhodujeme předat své kompetence jiné firmě a být na ní v této oblasti více či méně závislí. Nicméně je to celosvětový trend a požadovaná kvalita práce, potřebná redukce nákladů a nutnost orientace na předmět podnikání si to vynutí.

Autor článku, Milan Nedvěd, působí na pozici Unit Manager of Operation Related Services ve společnosti Siemens Business Services.