Na trhu podnikových informačních systémů dochází k velkému přeskupování sil, a to nejen ve světovém měřítku u největších dodavatelů (narážím pochopitelně na sérii akvizicí J.D.Edwards - Peoplesoft - Oracle), ale také na českém trhu mezi dodavateli aplikací určených především pro menší a střední podniky. Příkladem může být akvizice systému pro plánování a řízení výroby AROP, který od společnosti Mikros nedávno získala firma Cígler Software. Každá podobná transakce pochopitelně vyvolává řadu otázek, zejména pokud uvážíme, že pro firmu Cígler Software se tímto otevírá zcela nový trh. Bude na něm úspěšná? Co vlastně může AROP nabídnout českým výrobním podnikům? Na to jsme se zeptali přímo v Cígler Software pana Jiřího Suka, ředitele pro klíčové zákazníky.

Společnost Cígler Software byla doposud velmi úspěšná především s produkty řady Money, které lze zařadit do oblasti ekonomického softwaru pro menší firmy. Nyní se ale ve Vašem portfoliu objevil systém AROP, což je řešení plánování a řízení výroby určené pro střední a větší podniky. Proč jste se vlastně rozhodli zařadit takový produkt do Vaší nabídky? Proč jste zvolili nákup hotového řešení namísto vlastního vývoje? S řešením AROP nyní oslovujete jiný typ firem, než s jakými jste byli doposud v kontaktu. Jak jste připraveni zvládnout velké implementace?

Na první pohled to vypadá opravdu nelogicky, protože AROP je systém pro řízení výroby středních a hlavně velkých podniků a my jsme byli prostřednictvím ekonomického informačního systému Money orientováni opravdu na menší a nebo střední podniky.

Pravda je taková, že softwarová firma naší velikosti musí být schopna vyhovět co největší množině zákazníků. Ti zákazníci, kteří mají výrobní programy, se v souvislosti se zaváděním ISO 9001 a přípravou na náš vstup do EU čím dál více zajímají o softwarový moderní produkt, jehož prostřednictvím budou schopni řídit výrobu efektivně po všech stránkách, včetně řízení jakosti. Vývoj takového produktu vlastními silami je finančně neobyčejně náročný a hlavně jde o dlouhodobý proces - proto jsme usoudili, že výhodnějším řešením bude klasická akvizice.

O náš šálek čaje jde ale také proto, že průzkum trhu ukázal, že mezi velkými, technologicky moderními systémy za řádově miliony Kč a malými, technologicky zastaralými a nebo neúplnými výrobními softwary za desítky tisíc Kč nestojí v současnosti nic, žádný výrobní SW. A naši klienti se právem dožadují výrobního produktu, který bude plně kompatibilní s Money (a možná i některými dalšími softwary obdobné a nebo mírně vyšší třídy), bude mít jen velmi málo sníženou funkcionalitu oproti plnému AROPU a jeho cena včetně implementací bude v řádech statisíců - ne však více než cca 500 000 Kč. Tedy zmenšený a levnější AROP pro uživatele Money - to byl náš další podnět pro akvizici. A takto zmenšený AROP plně integrovaný s Money je dnes již skutečností.

A k poslední části otázky. Není pochyb o tom, že máme konzultanty schopné této činnosti, máme moderní metodiku a řada zaměstnanců má zkušenosti z implementace velkých systémů u předchozích zaměstnavatelů.

Převzali jste od předcházejícího dodavatele systému AROP, brněnské firmy Mikros, jen samotný produkt, nebo šlo i o přesun lidí (vývojářů, konzultantů) a převod stávající zákaznické báze včetně závazků supportu?

Jakýkoli nákup softwaru bez zabezpečení kvalitního (nejlépe původního) vývojového a implementačního týmu jsou většinou vyhozené peníze. Ano, převzali jsme samozřejmě původní vývojáře a implementátory a samozřejmě i celou zákaznickou bázi, které poskytujeme veškeré potřebné služby buď přímo, a nebo v některých případech jako subdodavatelé firmy Mikros.

Plánujete, že budete s Mikrosem spolupracovat na některých projektech u zákazníků?

Protože je AROP databázově propojen s komplexním systémem pro řízení podniku WAM S 3, který je určen pro kategorii středních a velkých zákazníků, je samozřejmě spolupráce v této oblasti přínosná pro obě firmy a chceme v ní pokračovat. Nakonec máme v této oblasti s Mikrosem podrobnou smlouvu, jejíž smysl a cíl chceme i nadále naplňovat.

Pro jaký typ výroby je AROP vhodný? Zvládá i přípravu, plánování, řízení a sledování například vsádkové (šaržové) výroby?

Je třeba říci, že AROP prošel ve své historii patnáctiletým vývojem. Přestože jeho koncepce byla zpočátku zaměřena na strojírenské podniky, v průběhu jeho uplatňování na trhu se setkal s různorodými požadavky na funkčnost, kterým se také přizpůsoboval. Jednalo se především o specifické podmínky pro lokalizaci zdrojů, plánování zdrojů a samozřejmě technickou přípravu výroby. Jako příklad uveďme implementace v chemickém průmyslu týkající se tak významných společností jako Synthesia Semtín či Bochemie Bohumín. Tyto zkušenosti přinesly vznik samostatné mutace systému a modelu řešení pro dávkovou výrobu se zmíněnou vsádkovou (šaržovou) výrobou. Vytvořily rovněž silný tlak na organické začlenění funkcí řízení jakosti jako integrované součásti, která se přirozeně podílí na základní strategii sledování a řízení hmotného toku ve výrobě. Dávkový model byl následně úspěšně uplatňován například u podniků s textilním (tkalcovským) či zpracovatelským typem výroby.

Jaké metody sestavení plánu výroby je možné v AROPu použít? Pracuje AROP s metodami pokročilého plánování a rozvrhování APS?

Již na samém počátku analýzy si autoři programu AROP předsevzali vysoký a náročný cíl. Definovat a věcně ošetřit metody dynamického plánování výroby v reálném čase. Smělá vize byla před nimi položena v době, kdy svět podobné pojmy v dané oblasti systémové analýzy ani neznal. Srovnatelná oborová řešení se pohybovala v klasických diskrétních konceptech postavených většinou na dávkovém zpracování. Revolučnost takové myšlenky dokonce vzbuzovala hlubokou nedůvěru, protože zavrhla všechny strnulé metody typu MRP, MRP2 a prosazovala objektový a procesní přístup k řešení. Základní změnou pohledu na plán výroby je zde pojetí plánu jako "živého" modelu reálného světa objektů, který se v reálném čase přizpůsobuje všem událostem a změnám, které nějakým relevantním způsobem zasahují do existujícího rozpisu zdrojů a bilance výrobních kapacit. Plánování výroby zde nabývá charakteru modelování v čase a prostoru výrobní organizace a logickým důsledkem takového přístupu byla konečná virtualizace výrobního procesu na bázi simulačních metod. Tedy něco, co se teprve v dnešní době zahrnuje pod pojem pokročilého plánování a rozvrhování výroby a označuje zkratkou APS.

Jaké funkce může nabídnout AROP pro nejnižší stupně řízení výroby, tedy pro operativní a dílenské řízení výroby?

Pro funkci každého plánování výroby, dynamického především, je kardinální otázkou zabezpečení zpětné vazby z reálného výrobního procesu. Co tedy AROP nabízí v této úrovni? Nutně vše potřebné k tomu, aby v systému nechyběla informace o stavu, skladbě, umístění, nákladech, kvalitě i kvantitě jakéhokoliv objektu, který se účastní výrobního procesu a má na něj nějaký vliv. Zcela automatickou součástí sledování hmotného toku ve výrobě je potom generování účetních záznamů o každém obratu stavu zásob materiálu a nedokončené výroby.

Je součástí AROPu také podpora řízení jakosti podle norem ISO 9000:2000?

Pro začátek bude dobré ujasnit si, co se rozumí podporou řízení jakosti. Základním předpokladem je již v AROPu zmíněná sledovatelnost a zpětná sledovatelnost výroby, systém tedy musí být schopen nést informace o původu a skladbě každého hmotného prvku, ze kterého je sestavován výsledný produkt, i kdyby se jednalo o pouhý jeden kus či gram suroviny. Bez sledovatelnosti a odpovídající identifikace zásob (rozuměj identifikace původu, ne druhu) nemá řízení jakosti smysl. Dále je nutné definovat znaky jakosti jednotlivých prvků a způsob, jak jich má být dosaženo. K tomu v AROPu slouží jakostní předpisy jako součást výrobkové dokumentace. Nyní se dostáváme k vlastní procesní části řízení jakosti, kterou nazýváme atestačním řízením. Každé identifikované množství stejnorodého původu a kvality v AROPu automaticky podléhá zpracování za účelem zjištění, jaké kvality bylo skutečně dosaženo. Na základě zjištěné jakosti a případných neshod potom systém sám sleduje a řídí hmotný tok takovým způsobem, aby nedošlo k uplatnění těchto neshod tam, kde to není žádoucí. Na samém konci nastupuje modul řízení neshod, který umožňuje vypořádat se s neshodami v souladu s platnými předpisy, a to formou likvidace či oprav neshodných výrobků s jejich následným vyhodnocením. Je mnoho systémů, které pouze tuto poslední část nazývají řízením jakosti.

Jednou z klíčových vlastností systému pro plánování a řízení výroby je jeho schopnost integrace, a to hned několika směry. Důležité jsou vazby na CAD programy, ERP systémy i na softwarové produkty, které se dnes stále častěji objevují v řízení skladů. Jaké možnosti integrace nabízí AROP technologicky a s jakými vazbami máte zkušenosti z praxe?

Otázka vazeb systému na okolí vždy naráží na problém standardizace odpovídajícího rozhraní pro danou vazbu. V našem případě se bohužel pohybujeme na velmi neurčité půdě, kde většina pokusů o sjednocení selhala. Ačkoliv při vývoji systému AROP bylo od počátku pamatováno na skutečnost, že podobný systém nelze aplikovat izolovaně, veškeré nástroje, které mají sloužit k propojení, jsou v AROPu definovány jako datové konektory a systémová doporučení s nutností jejich dotvoření na konkrétní případ. Tak máme v provozu vazby na systém ORCAD, AUTOCAD (z oblasti CAD/CAM), WAM S/3, Money S3, Fortis (z oblasti ERP) a další. Samostatnou část tvoří systémy z úrovně procesního řízení výroby či řízení (monitoringu) technologických procesů, kde jsme dosud nenašli zákazníka požadujícího takové propojení, přestože jsme na ně připraveni.

Jak dlouho přibližně trvá implementace systému AROP v podniku střední velikosti včetně importů dat a integrace se standardními ERP systémy? Jak vypadá typická implementace, v jakých etapách probíhá?

Problém implementace každého systému plánování a řízení výroby je třeba chápat v širších souvislostech jako problém "zaveditelnosti", jakkoliv se mi toto nečeské slovo nelíbí. Ne nadarmo se úvodní implementační studie někdy doplňuje tímto přívlastkem. Snem všech velkých tvůrců softwaru pro výrobu je, že se všichni výrobci postupně sjednotí na jednom procesním modelu řízení výroby a tomu přizpůsobí i charakter svého výrobního postupu. Potom by se to zavádělo! Jenomže není to tak dávno, co byla zveřejněna studie, která celosvětově hodnotila úspěšnost nasazení MRP2 systémů v praxi. Výsledkem bylo konstatování, že pouhých pět procent uživatelů bylo schopno se naučit a využívat zmíněné metody plánování zdrojů. Situace typická pro náš domácí prostor, o tom není pochyb. Otázka implementace systémů z dílny těch nejrenomovanějších firem často zní ne za jak dlouho, ale zda vůbec.
Máme zákazníky, kteří komplexní funkčnost uvedli do rutinního provozu za čtyři měsíce. Jiní třeba za dva roky. Bezesporu hlavním činitelem úspěšnosti implementace je přístup vrcholového managementu podniku k celé otázce.

Má již AROP v ČR reference? V jakých typech výrobních podniků?

AROP má v současnosti reference ve strojírenství, v elektrotechnickém průmyslu, v textilním průmyslu a v chemickém průmyslu.