Uvažujte o přínosech informačních systémů ještě před jejich implementací

Motto: Pokud nehovoříte o přínosech informačního systému před začátkem projektu, můžete očekávat, že na konci projektu budete spíše vyčíslovat ztráty při investování do použitých informačních technologií. (Upozornění kanadského informačního experta Laddy Branda)




Velký počet vedoucích pracovníků si stěžuje, že proinvestované statisíce a milióny finančních prostředků do informačních systémů jim nepřineslo očekávané přínosy.

Zajímavé zjištění učiníte, když se těchto pracovníků zeptáte, jaké přínosy očekávali. Řada z nich neumí konkrétně přínosy vůbec vyjmenovat jak co do druhu, tak co do očekávané výše, jiní vám uvedou přínosy takovými mlhavými sentencemi jako: očekávali jsme rozhodující zvýšení úrovně řízení, podstatné zlepšení práce ve firmě, lepší informace o fungování firmy apod. Rozhodně vám jsou jen výjimečně a jen někteří schopni ukázat dokument, který byl zpracován na začátku zavádění informačního systému, ve kterém by byly explicitně vyjmenovány očekávané přínosy a uvedena jejich předpokládaná výše.

Ještě zajímavější je reakce těchto naříkajících majitelů, podnikatelů a manažerů na vzniklou situaci.

Jedna část zanevře na výpočetní techniku a informační technologie takovým způsobem, že nepodepíše v následujícím období několika let ani korunu pro jakékoliv elektronické zařízení, což má za následek silné zaostávání jejich firmy v oblasti zpracování dat a komunikace s dopadem na snížení konkurenční schopnosti firmy.

Druhá část stále naříká, ale bez rozboru příčin a bez přijetí racionálních opatření dále bezhlavě investuje do těch nejdražších počítačů ve slepé víře, že čím špičkovější a dražší techniku si koupí, tím jim tato technika přinese větší efekt. Samozřejmě, že skutečnost je jiná.

V záhlaví příspěvku uvedené motto chce upozornit na skutečnost, že chybí-li cíl, kam máme směřovat své úsilí, je problematické diskutovat na konci cesty, že sem jsme vlastně dojít nechtěli.

Zdůrazněme proto několik chyb, kterých se vedení firem nejčastěji dopouští při zahajování projektů na vybudování nových, nebo inovaci stávajících informačních systémů.

Špatné kladení priorit
Pod dojmem pokroků v oblasti informačních technologií se často vedoucí pracovníci od začátku zabývají problematikou, jaké informační technologie do firmy zavést a jakým způsobem.

Zaměňují prostředek za cíl! Důležité je, umět si odpovědět na otázku, PROČ bychom měli investovat do určité technologie, jaké přínosy můžeme při jejím využívání očekávat ve vztahu k našemu podnikatelskému záměru resp. ke zvýšení konkurenční schopnosti firmy. Následující schéma ukazuje, jak se mění význam kladení příslušných otázek v průběhu projektu informačního systému. Z obrázku je vidět, že otázka JAK se dostává vysokou prioritu až ke konci projektu, kdy se řeší technické problémy:

Bezhlavá víra v zázračnou moc techniky vede některé vedoucí pracovníky k přeceňování technických prostředků a k opomíjení potřeby zajištění přiměřených a technice odpovídacích moderních procesů.

Vztah mezi technickými prostředky a procesy můžeme znázornit následující bostonskou maticí:

Akceptujeme-li výše uvedené skutečnosti, přivede nás to na myšlenku, provést zlepšení stávajících procesů (Business Process Reengineering) před tím, než se zavede informační systém. Jen tak se dosáhne vysokých přínosů.[7]

Správný obsah pojmu PŘÍNOSY
Pod vlivem minulé doby podstatná část vedoucích pracovníků ztotožňuje pojem přínosy s pojmem úspory. Přestože snižování vlastních nákladů je příkazem doby, a bylo by chybou snižování nákladů hledáním úspor opomíjet, je nutno zdůraznit, že přínosy (jako protipól nákladů) jsou souhrnně představovány:

Úsporami
Úspory jsou charakterizovány rozdílem snížených nákladů v době před a po zavedení informačního systému. Úspory nemohou být větší, než vynaložené náklady, v tom spočívá omezenost jejich velikosti (Např.: Úspory mzdových prostředků za pracovníky, jejichž práci nahradíme počítačem, úspory kancelářského papíru, když výsledky prezentujeme na obrazovku, apod.).

Výnosy
(Např.: Příjem peněz za služby, které firma v oblasti informatiky zavede.).

Výhodami
Využívání progresivních informačních technologií umožňuje získat konkurenční výhodu před ostatními firmami. Tato výhoda může být zhodnocena s přínosem, který značně převyšuje náklady (Např.: Firma, která investuje do pružné automatizace ve výrobě se současným napojením možnosti objednávek svých výrobků přes počítačovou síť, může získat o 50% více zákazníků proti minulému období, protože firma je schopna uspokojovat speciální požadavky zákazníků v podstatně kratší době než konkurence).

Příležitostmi
V současné tržní ekonomice je nutné, aby podnikatelé dokázali rychle využít příležitostí, které se na trhu vyskytnou, a právě k tomu jim mohou informační systémy pomoci (Např.: Mnozí vedoucí pracovníci se o různých možných zakázkách nedovědí prostě proto, že nemají informace o vypisovaných tendrech ve svém oboru. Firma, která si vybuduje dokonalý informační systém v této oblasti, bude mít více příležitostí uplatnit svoji nabídku a získat tak zakázku). *1/

Zejména naposled uvedené položky přínosů v tržním hospodářství mohou být rozhodující a je škoda, že podnikatelé a vedoucí pracovníci mnohdy nedovedou v těchto kategoriích myslet!

Bohužel v těchto kategoriích nedovedou často myslet ani dodavatelé informačních systémů, pro něž je pohodlnější dodat počítače a programy a o nic víc se nestarat. *4/

Konkretizace přínosů
Přínosy musí být jednotlivě a adresně kvalifikovány a kvantifikovány. Dále musí být určena odpovědnost za jejich dosažení, stanoven termín a způsob jejich vyhodnocení. Stanovení způsobu jejich vyhodnocení je velmi důležitá skutečnost. Metoda vyhodnocení musí být objektivní a odsouhlasena všemi zúčastněnými. Zásadně je nutno odmítnout subjektivní posouzení přínosů (Např.: Pracovníci v jednotlivých útvarech firmy vyplní dotazník, kde uvedou, jak se domnívají, že jim výpočetní technika pomohla: hodně, málo nebo vůbec, je příklad nepřijatelného hodnocení přínosů.). Přínosy bychom měli umět objektivně změřit!

Pokud takové objektivní vyhodnocení neumíme nebo nemůžeme provést, neměli bychom takový přínos použít k vyhodnocení užitečnosti informačního systému.

Je potřeba zajistit evidenci a vykazování přínosů. Mnohé přínosy jsou opomíjeny prostě proto, že jejich výskyt nikdo nesleduje.

Evidence a sledování však vyžaduje často vynaložení určité námahy a určitého času. Proto tato činnost mnohdy vyvolává odpor. Měli bychom zkusit, zda informační systém sám nemůže automaticky provádět takovou evidenci.

Pro příklad si uveďme následující případovou studii
Představme si situaci, že před zavedením informačního systému vynakládala firma ročně 250 000 Kč na papír horší kvality, který však postačoval pro vkládání do ručních psacích strojů a pořizování průklepů. Po zavedení informačního systému lze zjistit v účtárně, že firma vynaložila 350 000 Kč za rok na kvalitní kancelářský papír do tiskáren. Zdánlivě tedy nelze hovořit o úspoře. Představme si však že by systém evidoval počet dotazů, kdy tázajícímu pracovníkovi byly poskytnuty informace na obrazovce, takže by bylo možno snadno zjistit, kolik by se muselo použít papíru, kdyby se musely vždy vytisknout.

Představme si, že toto množství za rok by dalo hodnotu 900 000 Kč. Vyjdeme-li z předpokladu, že žádané informace byly nutně potřeba k rozhodování, vychází již jasná úspora 550 000 Kč (tedy víc jako půl miliónu) ve prospěch informačního systému. Představme si dále, že systém bude evidovat i počet vytištěných stran. Pak například můžeme zjistit, že tento počet odpovídá nákladům 150 000 Kč! Následnou analýzou zjistíme, že zbývající částka 200 000 Kč nebyla vynaložena na tisk informací na tiskárnách informačního systému, ale na kopírování prospektů, které obchodní oddělení potřebovalo k široce masově pojaté propagaci nově zavedených výrobků (jak známo, tentýž papír do běžných inkoustových tiskáren lze použít i do kopírovacích strojů). Takže bylo vlastně dosaženo úspory i proti původním nákladům! Pokud ovšem nebudeme mít v rukou takové argumenty, jak byly použity v příkladu, můžeme být postaveni před tvrzení, že informační systém přinesl jen další náklady na kancelářský papír.

(Ponechme stranou diskuzi o skutečnosti, že dnes je potřeba stále více informací, takže zvětšená spotřeba papíru by nemusela signalizovat zbytečně vynaložené náklady.) *2/

Hlavně však předpokládané přínosy musí být explicitně uvedeny v zadání informačního systému, aby mohly být vodítkem při návrhu a realizaci informačního systému. Pokud to tak neuděláme, nelze vytknou řešiteli informačního systému jako chybu, že se zaměřil na vysokou spolehlivost dodaných počítačů i software a kvalitní návrh ergonomického nábytku pro pracoviště počítačů, ale nevěnoval se problematice přínosů dodávaného informačního systému.

Znalost současného stavu
Kvantifikace vyžaduje znát současný stav nákladů a výdajových položek, abychom pak mohli porovnávat přínosy.

V našich firmách se nevžil benchmarking, proto mnoho nákladů je skryto v celkové firemní režii, takže pak lze velmi obtížně porovnat výchozí stav s dosaženou skutečností a vyčíslit hodnotu úspor. V mnoha našich firmách chybí přesná evidence nákladů.

Tento fakt uniká mnoha vedoucím pracovníkům a vede je k mylným představám o možnostech dosažení např. úspor prostřednictvím informačních systémů.

Jako příklad si uveďme případovou studii, kterou představuje rozhodnutí ředitele, jenž se rozhodl zavést informační systém.

Důvodem k zavedení jsou vysoké vlastní náklady (takto obecně deklarované). Obrátí se na nejbližší firmu dodávající počítače PC, aby mu dodala 35 počítačů PC ne moc drahých, v průměru tak za 50 000 Kč (celkem tedy jen počítače budou stát 1 750 000 Kč).

Uvažujme, že dalších 250 000 Kč budou stát další položky (např. tiskárny). Celkem tedy 2 mil. Kč! Po zavedení informačního systému zjistí dotyčný ředitel, že kromě této investice přibylo do nákladů dalších 85 000 Kč měsíčně navíc na diskety, tabelační papír, opravy a drobný software, který byl představován tuctovým textovým editorem a tabulkovým procesorem. K žádným úsporám nedojde. Počítače jsou používány k vyřizování korespondence, evidování objednávek a faktur. Jen místo starých tiskopisů, které se používaly ze zbylých zásob bývalého předprivatizovaného podniku, se nyní tisknou faktury na dražší papír a na drahých laserových tiskárnách. K pointě této případové studie nezbývá než dodat, že analýzou vysokých nákladů této firmy bychom došli k závěru, že jsou zaviněny:

skutečností, že zaměstnanci si odnášejí montážní a režijní materiál domů k vlastnímu použití, přičemž je takový materiál vykazován jako technologický odpad při výrobě, vysokými náklady na vnitropodnikovou dopravu, která v důsledku špatně zorganizované výroby převáží polotovary neustále z jedné dílny do druhé, vysokou cenou hutního materiálu, který představuje až 60% výchozího materiálu, přičemž tato cena je vysoká proto, že se materiál získává u dodavatele, který má neodůvodněně vysokou cenu (návrh k nákupu u tohoto dodavatele dal pracovník nákupního oddělení, který je blízkým příbuzným majitele dodavatelské firmy ),
vysokými náklady na nejakostní výrobu.

Všechny příčiny samozřejmě přetrvávají neodhaleny dále. Náklady se firmě ještě zvýšily. Ze všeho jsou však obviňovány počítače, které firmě úspory nepřinesly.

Jestliže v předchozím odstavci bylo poukazováno na skutečnost, že směřování k cíli vyžaduje, aby byl cíl stanoven, pak znalost současného stavu nám umožňuje začít diskuzi o cestě ke stanovenému cíli!

Poznamenejme, že zdánlivě nejkratší cesta, která se zdá být nejefektivnější, nemusí být ta nejsnadnější a jednoduše realizovatelná. Např. k pořízení určité investice potřebujeme zaplatit dodavateli peníze. Nejsnadnější cesta je vypsat příkaz bance, ať vyplatí 10 mil. korun na účet dodavatele. Mnoho podniků však bude muset asi zvolit cestu složitější. *3/

Rozdělení přínosů
Mnoho lidí nedovede docenit přínos taxonomie *6/ pro běžnou praxi a považuje ji za koníčka pošetilých vědců. Velmi lapidárně vysvětlili význam taxonomie pro praxi autoři manuálu jazyka Turbo Pascal firmy Borland v souvislosti s objektově orientovaným přístupem, který tento jazyk realizuje, když upozornili, že je velký rozdíl mezi tisícem různého hmyzu, který nám krouží kolem hlavy na pasece a stejným tisícem druhů hmyzu uspořádaným přehledně podle příslušného taxonomického systému.

Také mnozí manažeři dělají chybu, když nezvažují všechny kategorie přínosů. Je pravda, že pro jejich konkrétní případ ve firmě některé z nich mohou být zanedbatelné, nebo nemusí být realizovány. V každém případě však práce se všemi druhy přínosů je podnětem k inspiraci o takových přínosech uvažovat!

Zde uvedený odstavec nemůže být vyčerpávajícím přehledem všech možných přínosů informačních systémů. Chce jen upozornit na hlavní druhy přínosů a kategorie přínosů podle základních kritérií rozdělení. Přehled je uveden v heslovitém uspořádání a měl by sloužit k diskuzi pro tým, který se takovou problematikou v souvislosti s návrhem a realizací informačního systému zabýval.

Kritéria dělení nemohou být disjunktivní, takže konkrétní přínos může být označen jako: nečekaná, neplánovaná přímá úspora provozního materiálu, přesně vyčíslitelná v Kč, opakující se každým rokem do ukončení životnosti informačního systému.

Přínosy plánované a skutečné
Je nutno rozlišovat mezi plánovanými hodnotami přínosů a skutečně dosaženými hodnotami přínosů. Z toho důvodu by struktura plánu přínosů a vykazování skutečných přínosů měly na sebe bezprostředně vázat jak co do struktury, tak co do vykazovaných jednotek a způsobu časového vykazování.

Přínosy pozitivně a negativně pojaté
Přínosy můžeme formulovat pozitivně (v důsledku přesných informací získáme více objednávek na naše zboží a zvýšíme prodej o 12%) nebo negativně (v důsledku přesných informací zabráníme našim prodejcům dodat zboží firmám, které nejsou schopny zaplatit, takže snížíme ztráty o 23%).

Přínosy očekávané a neočekávané (resp. předpokládané a nepředpokládané)
Řadu přínosů můžeme odhadnout a na ně se zaměřit. V důsledku složité současné turbulentní doby však mnoho věcí nelze dopředu vědět. viz poznámka č.1.

Přínosy prokázané a odhadnuté
Některé přínosy lze prokázat jen s vynaložením vysokých nákladů na jejich přesné zjištění, nebo by jejich prokazování trvalo dlouho či by bylo spojeno s jinými problémy. Proto kromě prokázaných přínosů můžeme pro některé provést expertní odhad jejich výše.

Přínosy jednorázové a opakované
Jednorázové přínosy se projeví pouze jednou v určitém časovém okamžiku, který je potřeba specifikovat. Některé přínosy se opakují. U těch je nutno určit periodu opakování (např. měsíc, kvartál, rok) a délku období výskytu přínosů (např. první tři roky provozu).

Přínosy vyčíslitelné a obtížně vyčíslitelné
Kromě přínosů, které lze určitým způsobem vyčíslit, můžeme identifikovat přínosy, u kterých je přesné vyčíslení obtížné. V minulosti bylo zvykem hovořit o vyčíslitelných a nevyčíslitelných přínosech též kvalitativních přínosech (zlepší se lidské vztahy a pracovní pohoda na dílně). Jako příklad obtížně vyčíslitelného přínosu můžeme uvést příklad, kdy v důsledku zvýšení rovnoměrného automatizovaného zpracování výkazu P15, se sníží stresová zátěž u pracovníků, kteří v jednotlivých hospodářských střediscích tento výkaz vždy na konci měsíce zpracovávali. Měřítko stresu není obecně známo ani přímá vyčíslení stresu v Kč. Podobné případy lze řešit dvěma cestami:

vyjmenováním těchto přínosů v samostatné kategorii, tj. jejich explicitním uvedením ale bez vyčíslení pokusit se vyčíslit přínos nějakým zprostředkovaným způsobem ( např. zjistíme, že v důsledku existence stresové, nárazové práce nebyl o tuto pracovní funkci zájem, takže průměrně tři pracovní místa byla vždy neobsazena a za nedodání výkazů se inspekčnímu orgánu musela platit pokuta 1000 Kč měsíčně).

Přínosy přímé a nepřímé
Přímé přínosy se vztahují bezprostředně na oblast, kde informační systém působí. Na druhé straně může informační systém představovat přínos, který se projevuje v jiné oblasti (např. Informace o použité špičkové informační technologii budou imponovat mladým, progresivně orientovaným lidem s dobrými znalostmi, kteří projeví zvýšený zájem o práci ve firmě. To umožní firmě vybírat si mezi schopnými perspektivními mladými pracovníky s následným dopadem do zvýšené prosperity podniku).

Poznamenejme, že nepřímé přínosy se mohou často projevit mimo firmu ( použitým automatickým řízením zlepšíme spalovací proces, takže do ovzduší bude unikat o 35% méně škodlivých látek -přínos pro životní prostředí regionu firmy s dopadem na zdraví zaměstnanců, kteří pocházejí převážně z okolí firmy, vyčíslený odhadem procenta snížení nemocnosti) a firma nebude již do okolí produkovat nepříjemný zápach ( zlepší se pověst firmy v regionu a odstraní se negativní vztah v okolí žijících obyvatel k firmě, takže se podaří naplnit stavy plánovaných pracovníků, čímž se zvýší výroba o x %).

Přínosy bezprostředně finanční a naturální
Tržní ekonomika preferuje vyjádření přínosů ve finančních jednotkách. Někdy jsme schopni vyjádřit přínosy v jiných jednotkách, majících význam pro konkrétní případ např. ušetříme ročně 30 % suroviny BETARIX , která je velmi nedostupná a nemožnost ji zajistit znamenala v uplynulém období nutnost snížení výroby našich výrobků. Důležitou naturální jednotkou je čas! Čas je dnes kritickým faktorem úspěchu! Proto zajištění skutečnosti, že dostaneme informace o tři dny dříve, může mít nesmírně velký význam pro prosperitu firmy.

Přínosy neadresné a adresné
Adresné přínosy jsou přiřazeny konkrétnímu pracovišti, konkrétnímu procesu, konkrétně prováděným činnostem, jsou vztažené na konkrétní výrobek, na konkrétní teritorium prodeje, apod. Na druhé straně můžeme např. tvrdit, že zisk firmy se zvýší v příštím roce o 2%, aniž bychom uvedli adresně z jakých příčin se zvýší, nebo náklady na režijní materiál poklesnou ročně za celou firmu o 10%.

Někdy bývá zvykem hovořit o všeobecných a konkrétních přínosech.

Přínosy členěné podle konkrétních zdrojů
Tak rozeznáváme přínosy materiálové, v oblasti jakosti, produktivitě práce, v oblasti režijních materiálů, využití ploch, zvýšení produktivity práce, apod. Výčet příkladů potenciálně možných přínosů v této kategorii by přesáhl rozsah příspěvku na konferenci. Seznam těchto přínosů by měla zpracovat všechna oddělení firmy, zejména ta, co požadují ty nejrychlejší počítače a v co největším počtu.

Hodnota informací
Hovoříme-li o přínosech informačního systému, je zajímavé, jak málo se v této souvislosti věnují vedoucí pracovníci i dodavatelé informačních systémů otázkám spojeným s vyhodnocením přínosu informací, které informační systém poskytuje.

Získání informace je vždy spojeno s náklady. O informaci však usilujeme ne proto, abychom tyto náklady minimalizovali (nulové náklady představuje nezískání informace), ale proto že na základě informace chceme učinit rozhodnutí nebo akci, která nám má přinést užitek (zisk). Proto hodnota informace není odvozena jen z nákladů na její pořízení, ale součtem nákladů na její získání a cenou užitku, který nám může přinést.

Mírou úspěšnosti informačního systému tedy nemohou být jen úspory nákladů rozličného druhu, ale především množství takovýchto poskytovaných informací, které umožní zvýšit firmě zisk a obstát v konkurenci.

Závěr
Nepodnikatelsky zaměřený totalitní systém v minulosti kupodivu vyžadoval zdůvodnění investic prostřednictvím koeficientu návratnosti s dosti podrobným výčtem přínosů, které musely být pro příslušnou investici v předstihu pětiletky vypočteny až do jednotek korun, protože zaokrouhlená čísla byla považována za projev nezodpovědného přístupu ke zpracování návrhu.

Vždy byly vypočteny jen jednorázové investiční náklady prostým součtem nakupovaného hardware a software. Žádné informace o plánovaných provozních nákladech, o přínosech a dalších skutečnostech.

Jen výjimečně některé materiály pak v textu, na začátku či na konci, uváděly dvě skutečnosti:

- že firma do IT investovat musí, jinak se stane konkurence neschopnou,
- že vysoké náklady na informační systém se firmě brzy mnohonásobně vrátí.

Je nepochopitelné, že současní manažeři se spokojují s tímto konstatováním a na základě podobných banálních tvrzení jsou ochotni investovat miliónové částky do informačních systémů a problematiku přínosů řešit až následně pod tíhou neúspěšně investovaných finančních prostředků. Tento postoj představuje de facto protipól k přehnaně pedantskému a mnohdy nesmyslnému vyplňování formulářů a tabulek o efektivnosti investic v totalitním režimu, kdy návrh na zakoupení elektrického psacího stroje, který měl nahradit starý mechanický psací stroj v době, kdy západní státy používaly pro tento účel mikropočítačů, vyžadoval vyplnění několika formulářů A4 s šesti i více podpisy různých vedoucích.

Na druhé straně je možno uvést přístup jiných manažerů, kteří si od informačních systémů slibují přínosy nereálné a často nesmyslné, přičemž doufají, že tyto přínosy zajistí informační systémy samy svou pouhou existencí ve firmě bez jejich osobního přispění.

Správný a racionální přístup k nákladům i přínosům vyplývá z poslání a meotod moderního controllingu: vědomě a kvalifikovaně řídit náklady i přínosy související s návrhem, realizací a provozem informačních systémů.

Poznámky
*1/ Krásný příklad myšlení zaměřeného na příležitosti prokázal jeden přední americký astronom, když byl novináři dotázán, jaký přínos očekává od nového Hubbleova dalekohledu, který byl právě vysílán na oběžnou dráhu kolem naší Země: " Doufám, že objevíme něco neočekávaného." Podobně jeden francouzský podnikatel uvedl, že neví, co se bude v jeho nově budované továrně vyrábět, ale že jeho provoz má parametry, které v té době budou pro výrobu elektroniky potřeba, a podle jeho informací to bude v roce 2000 jediná hala v Evropě, která tato kritéria bude splňovat.

*2/ Poznamenejme, že operační systémy osobních počítačů jsou bohužel navrhovány bez přihlédnutí k nutnosti evidovat náklady na výpočet. Starší operační systémy sálových počítačů se v minulosti musely vypořádat s rozdělením celkových nákladů na provoz výpočetního střediska pro různé uživatele. Nástup operačního systému MS DOS a filozofie používání osobních počítačů však toto hledisko zcela ignorovaly.

V tomto směru je vidět velký rozdíl mezi typickým operačním systémem pro osobní počítače a takovým operačním systémem jako je např. UNIX. Jak se ukazuje, toto zjednodušení bylo provedeno ke škodě provozovatelů! Zřejmě až nová generace operačních systémů pro osobní počítače se s tímto nedostatkem snad vypořádá.

*3/ Pokuste se zamyslet nad skutečností, jak bychom nakreslili toto schéma, pokud by:
nebyl definován cílový stav,
nebyl definován výchozí stav,
nebyla definována cesta,
nebylo definováno nic !
Následně se pak pokuste diskutovat o interpretaci takového schématu v praxi vůbec a pro situaci dosahování přínosů v oblasti informačních systémů zvláště!

*4/ Dnes už to neplatí obecně. Řada článků ve firemních časopisech dodavatelů IT dokazuje, že ty firmy, které umějí správně argumentovat, mohou tyto argumenty použít jako konkurenční výhodu [1,2]

*6/ Taxonomie - nauka o systematickém utřídění pojmů nebo věcí podle určitých pravidel a hledisek do příslušného taxonomického systému, využívajícího srovnávání určitých variabilních znaků a vlastností. Nejznámější taxonomické systémy vytvořila zoologie a biologie utříděním živočichů a rostlin naší planety.

*7/ Pokud voláme po evidenci nákladů resp. ztrát, nemělo by to vést k situaci, kterou si jistě mnozí pamatujeme z minulého režimu. Ten v kritické situaci začal vždy evidovat kolik, kde, čeho uniká podniku, rezortu, státu, aby toto zjištění následně založil ad acta. V nejlepším případě nechal vypracovat a následně vyhlásit účinná opatření, která nikdy nic nepřinesla.

Seznam doporučené literatury
1) Sechovský,H.: Kdy a jak oceníme hodnotu informačního systému?
Informační bulletin BLUE ROSE firmy IBM, duben 1998, str. 34-35
2) Mechanical Desktop a návratnost investic ( Dvě případové studie)
Firemní magazín firmy Autodesk NEWS č.12/1998
3) Concoran,C.,C.: Jak v podnicích analyzovat náklady a přínos informačních systémů.
Computer Worldč.51-52/1997, str. 21-22
4) Pracují podnikové informační systémy opravdu efektivně?
Podle Control Engineering listopad 1996 pod sig. pk uvedeno v časopise Automatizace
roč. 40, (1997), č. 7., str.433
5) Pecha,T.: Problémy hodnocení přínosů IT/IS pro organizaci.
Systémová integrace, č.4/ 1995, str. 63 - 72
6) Rosický,A.: Informace pro řízení: Účelnost nebo účinnost.
Sborník z konference Systémová integrace 94, str. 119- 129, VŠE KIT Praha 1994
7) Donova,J.J. Business Re-engineering with Information Technology. Prentice Hall 1994

Autor pracuje v Ústavu automatizace a informatiky Fakulty strojního inženýrství v Brně