Stále větší objemy potravin a nápojů nakupujeme v potravinových řetězcích. Dle prognóz budou tyto prodeje ještě více narůstat na úkor maloprodeje. Dostat se do řetězců je tedy pro výrobní podnik životní nutností. Co to ale znamená? Řetězce stlačují nákupní ceny na velmi nízkou úroveň a svou propagaci zakládají na akcích.
Informační systém musí tedy podpořit:

· kalkulace nákladů na výrobek včetně identifikace rezerv a upozornění na odchylky skutečnosti
proti plánovaným nákladům,
· důsledné plánování a řízení výroby založené na normách definovaných dle technologických dávek,
nikoli dle strojírenských kusovníků,
· kombinovanou cenotvorbu se slevami, množstevními rabaty vycházející z kritérií definovaných k
zákazníkovi, regionu, výrobku, akci, …,
· struktury zákaznických adres s více fakturačními místy, sídly nebo místy odběru,
· elektronickou EDI/XML komunikaci se zákazníky dle jimi nadiktovaných standardů,
· analýzu prodeje, která dokáže zhodnotit, zda prodej za definovaných podmínek po odečtení
nákladů na akce, zalistování a nákladů na dopravu je ještě výhodný.

Úspěšnost prodeje často závisí i na rychlosti splnění požadavku zákazníka. Heslo „Dnes ráno objednávám a odpoledne, nejpozději zítra ráno chci mít zboží v prodejně!“ vyžaduje od dodavatelů vhodně organizované distribuční sklady. Distribuční sklady často obsahují stovky druhů zboží a informační systém je musí pomoci řídit:

· Dle aktuálně evidovaných objednávek musí SW zorganizovat expedici, tzn. dle směrů rozvozu a
objemů zboží objednat kamiony a řídit vychystávání zboží na rampy.
· Vlastní vychystávání a skladové pohyby musí být rychlé a jednoduché. Často se proto používají
čtečky čárových kódů, které díky přímému napojení na informační systém nedovolí chybu při
expedici a zároveň zajišťují vždy aktuální informace o stavu na skladě a vykrývání objednávek.
· Informační systém musí vybavit řidiče doklady o místech složení zboží, dodacími listy, případně
fakturami.
· Řidiči jsou často vybaveni mobilními terminály, pomocí nichž mohou nejen evidovat konkrétní
prodej přímo na místě u zákazníka či vytisknout doklady z mobilní tiskárny, ale dělají zároveň i
marketingový průzkum o konkurenci a potřebách zákazníka, případně pořizují nové objednávky.
To vše lze ihned sladit s podnikovým informačním systémem pomocí dálkového připojení, nebo je
možné provést přenosy dat až po příjezdu do podniku.
· Informační systém musí zároveň pracovat s exspiračními lhůtami a výrobními šaržemi. Trvanlivost
je důležitým faktorem při organizaci expedice i při inventurách. Dohledatelnost vstupních
surovinových šarží zase nutností pro splnění evropských potravinářských norem.

Čeká nás vstup do Evropské unie. Je to příležitost k rozšíření trhu, ale současně hrozba větší konkurence a evropské byrokracie. I zde musí být informační systém a jeho dodavatel připraven pomoci našim výrobcům:

· Kvalitní plánování a řízení výroby a nákupu je cestou k dlouhodobé optimalizaci nákladů, a tudíž
ke konkurenceschopným cenám.
· Lze očekávat částečný návrat k vratným obalům – IS musí sledovat zákaznická obalová konta,
pracovat s evidenčními, zálohovými i fakturačními obaly.
· Vývoz a dovoz zboží bude vyžadovat podrobný reporting dle evropských standardů. Dobrý
informační systém musí obsahovat modul Intrastat, který tyto reporty zajistí bez navýšení pracnosti.

Dle mých zkušeností má český potravinářský a nápojářský průmysl velký potenciál. Zvyšme jej implementací správných informačních systémů a podpořme jej v boji o evropské trhy!

Autor článku, Ing. Vladimír Bartoš, je konzultantem firmy Minerva ČR – dodavatele informačního systému MFG/PRO.