facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 7-8/2004

Plánování a řízení výroby slévárny

Dušan Koutný


Slévárny mají řadu specifik, pokud jde o plánování a sledování výroby. Ač by se mohlo na první pohled zdát, že v nich budou snadno aplikovatelné standardní programy pro strojírenské podniky, není tomu tak.








Ve slévárnách není vhodné využívat klasické víceúrovňové kusovníky, kdy se během výroby postupuje od materiálu k jednotlivým dílům, podskupinám, skupinám dílů až k finálním výrobkům, a technologické postupy, které se běžně používají ve strojírenských podnicích, které provádějí obrábění dílů a jejich následnou montáž. Navíc pro plánování tohoto typu výroby bývají podstatná jiná kritéria. Více je třeba brát zřetel na seskupení výrobků dle taveb a reálných možností pecí. V praktickém provozu se ukazuje, že velmi podstatnou součástí výrobního procesu je etapa formování (tzv. zaformování, tj. příprava forem, do kterých se potom výrobky odlévají - lije roztavené železo). V určitých typech provozu se právě tato etapa jeví jako nejužší místo celého procesu. Právě podle tohoto místa lze s vysokou pravděpodobností plánovat výrobu s tím, že pokud touto etapou výroba v požadovaných termínech projde, neměl by ve zbytku toku nastat časový konflikt. Formování je rozděleno na ruční a strojní pracoviště, na než se postupně časově rozvrhují jednotlivé výrobky k zaformování do takzvaných virtuálních plánovacích tabulí. Ty potom poskytují přehled o vytížení výroby a lze s nimi dále pracovat. Každé plánování se musí omezit právě na kritické body, a ty potom popsat omezeným počtem ne příliš komplikovaných parametrů. Jak se říká: v jednoduchosti je síla.

Bez zakázek se nevyrábí
Základním vstupem do plánovacího systému jsou samozřejmě obchodní zakázky. Ty jsou ovšem nejprve transformovány do zakázek výrobních, přičemž v tomto bodě jsou ještě možné různé korekce a úpravy, jako shromažďování, rozdělování a navyšování zakázek, případně výroba na sklad, aby byla výroba ekonomicky rozumná. Tyto předvýrobní kroky vyžadují úzkou spolupráci obchodního a výrobního oddělení. Právě zde se projeví přednosti informačního systému, který zajišťuje dostatečné sdílení a provázanost obchodních a výrobních dat.

Výrobu je třeba naplánovat a sledovat
Z připravených výrobních zakázek se provádí plánování tak, že se rozvrhne práce na výrobních zakázkách, a to nejprve pro formovnu. Potom je již vidět obsazení pracovišť na virtuálních plánovacích tabulích, které znázorňují vytíženost pracovišť výrobními zakázkami pro jednotlivé dny a pracoviště. Následně je také velice důležité mít možnost toto rozvržení modifikovat a podle potřeby tak reagovat na změny. Dosti často je totiž třeba dát některým zakázkám přednost před jinými, reagovat na odstávky pece či poruchy zařízení, vložit důležitou zakázku do již zaplánované výroby atd. To vše při dostatečné softwarové podpoře, která má napomáhat snadnému a rychlému zvládnutí nepředvídatelných situací. Vlastní sledování výroby je většinu realizováno jednak registrací údajů o skutečném zaformování kusů a o hotových výrobcích do systému, a pokud je třeba ještě provádět nějaké obrábění odlitků, sledují se také tyto operace. Výsledkem jsou údaje o tom, kdy, kdo, kolik a čeho vyrobil. Již v tomto vykazování jsou výrobky rozdělovány na dobré a vadné.

PC ve slévárně nehledejte
V souvislosti se sledováním výroby je nutné řešit i takové problémy, jako například na jakém hardware monitorování provádět. Zařízení je samozřejmě třeba umístit co nejblíže vlastnímu provozu, ale to komplikuje velice špinavé prostředí a vysoká prašnost. Zvláště všudypřítomný popílek téměř znemožňuje umístění klasického počítače do výrobní haly. V takové prašnosti to PC prostě dlouho nepřežije. Do provozu jsou tedy zpravidla nasazovány terminály. (Například textové terminály VT510, které sice pracují pouze ve znakovém režimu a jsou pouze monochromatické, ale pro tyto úlohy jsou postačující, a dokonce vhodnější. A to nejen pro výrobní haly, ale i třeba pro sklady.)

Informační systém v Železárnách Štěpánov . . . . . . . . .
Případem dokumentujícím problematiku IS ve slévárnách je implementace informačního systému STEP (Slévárenská Technologie Ekonomika a Plánování), kterou provedla společnost NewLink Moravia v Železárnách Štěpánov. Původní implementace probíhala v roce 2001. V první fázi se implementovaly administrativní moduly pro účetnictví, prodej a nákup. Na ty teprve navazovala implementace výrobních modulů, které se postupně dolaďovaly do reálného provozu. Dodavatelská společnost v současné době připravuje větší inovaci systému, která se týká hlavně modulu sklady, čímž se opět o něco rozšíří funkcionalita celého informačního systému.

Použité technologie:
· Windows server
· databáze Caché (licence pro 20 uživatelů)
· termináloví klienti Caster (v kancelářích pro
administrativu jsou využívána klasická PC, ve výrobě
a ve skladech VT terminály)


Kvalita výroby
V dnešních velice tvrdých konkurenčních podmínkách je nutné klást velký důraz na kvalitu výroby. Důležitá je hlavně výstupní kontrola, aby bylo téměř nemožné, že továrnu opustí nekvalitní výrobek. V oblasti odlitků se jedná o netriviální záležitost, neboť při kontrole je třeba kromě rozměru a povrchu sledovat řadu dalších parametrů, jako chemické složení, tvoření dutin, pórovitost atd. Samozřejmostí je také účinné předcházení nekvalitní výrobě. K tomu přispívá sledování a průběžné statistické vyhodnocování příčin vzniku zmetků a toho, kde, kdy a za jakých podmínek vznikaly. Takové sledování může poskytnout důležité podklady pro odhalení skutečných příčin vzniku vad.

Vazby na ISO
Vzhledem ke skutečnosti, že většina podniků se v současnosti orientuje čím dál tím více na vývoz, je pro ně skoro nezbytností získání certifikátu ISO na kvalitu. Pracovní postupy jsou velice úzce svázány s informačním systémem, do kterého byly zapracovány příslušné evidence a podpory u sledování kvality a organizace práce. Součástí tohoto procesu je nutnost co nejjednoznačněji popsat činnosti pracovníků a jejich role v systému s odkazy na práce, které jsou prováděny prostřednictvím informačního systému.

Vykrývání zakázek a tisk dokumentů
Na konci výrobního procesu musí dojít k takzvanému vykrytí výrobních zakázek. V souvislosti s příjmem hotových výrobků na sklad jsou do systému zapisovány záznamy o plnění plánované výroby. Občas je třeba i řešit problémy s nedostatkem hotových výrobků kvůli vyšší zmetkovitosti nebo časovým skluzům. V takových případech, kterým se nedá vyhnout, se systém alespoň snaží tyto stavy co nejvíce dopředu avizovat, tak aby bylo možné stihnout provést možná opatření. Na závěr výrobního procesu musí být navázán obchodní tok, což znamená vystavení obchodních dokladů pro zákazníky (dodací listy, faktury a případné potřebné doklady pro vývoz). Někdy je situace komplikována tím, že doklady je třeba vystavovat ve více jazycích. To ale řeší překladový modul, který je v systému implementován. Doklady je samozřejmě kromě tisků exportovat do souborů v různých formátech, popřípadě přímo z informačního systému odeslat e-mailem.

Závěrečné vyhodnocení a statistiky
Na závěr celého procesu se provádí několik vyhodnocení a statistik, které jsou pořizovány jak z výrobních, tak z obchodních dat. Mezi nejzajímavější statistiky týkající se výroby patří například spotřeba písku na formování, plnění výroby jak v kusech, tak kilogramech či již zmíněné statistiky a vyhodnocení nekvality. Nejsledovanější jsou ovšem obchodní reporty - vyhodnocení dodacích listů a statistiky fakturace. Sleduje se také obrat dle jednotlivých zákazníků a vytvářejí se takzvané hitparády s pořadím nejlepších zákazníků v období.

Autor článku, Dušan Koutný, působí ve firmě NewLink Moravia.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.


Inzerce

Modernizace IS je příležitost přehodnotit způsob práce

IT Systems 4/2025V aktuálním vydání IT Systems bych chtěl upozornit především na přílohu věnovanou kybernetické bezpečnosti. Jde o problematiku, které se věnujeme prakticky v každém vydání. Neustále se totiž vyvíjí a rozšiřuje. Tematická příloha Cyber Security je příležitostí podívat se podrobněji, jakým kybernetickým hrozbám dnes musíme čelit a jak se před nimi můžeme chránit. Kromě kybernetické bezpečnosti jsme se zaměřili také na digitalizaci průmyslu.