PLANET je koordinační orgán pro evropský výzkum a vývoj na poli umělé inteligence specializující se na oblast plánování a rozvrhování. Jeho cílem je podporovat inovace a následně přenášet nové technologie do praktických řešení v evropském průmyslu. Institut teoretické informatiky, zkráceně ITI, byl založen v červnu 2000 při Karlově univerzitě. Zaměřuje se na oblast matematiky a počítačové teorie a sdružuje řadu odborníků z řad profesorů i studentů. Obě dvě organizace uspořádaly 26. května v Praze setkání pod názvem PLANET Technology Information Day. V jeho průběhu vystoupila řada přednášejících s příspěvky, které se týkaly problematiky plánování a rozvrhování. Se stručným obsahem příspěvků i jejich autory bych vás chtěl seznámit v následujícím článku.

První příspěvek měl Claude Le Pape z firmy ILOG S.A. Přednáška popisovala základní principy řešení plánovacích algoritmů, které respektují příslušná lokální omezení - zejména časová omezení a omezení zdrojů. Byl popsán převod logického modelu problému na model s časovými závislostmi a jeho následná optimalizace. Rovněž byl vysvětlen princip přidělování zdrojů, které jsou nutné ke splnění jednotlivých aktivit. Teoretický výklad byl doplněn jednoduchým příkladem z oblasti výroby odlitků. Pan Pape je rovněž autorem prvních verzí ILOG Scheduleru a CLAIRE Scheduleru, softwarových nástrojů pro preemptivní a pružné plánování.

Druhý příspěvek přednesl Brian Drabble, technický šéf společnosti On Target System z USA. Pan Drabble rovněž participuje na programech souvisejících s výzkumem umělé inteligence na univerzitách v Oregonu, USA a Edinburghu, Velká Británie. Jádro jeho prezentace popisovalo plánovací metody, které se využívají zejména při rozsáhlých projektech, které se skládají z desítek tisíců úkolů a využívají stovky zdrojů (řízení letišť, lodní stavitelství, plánování vojenských operací apod.). V těchto případech se používá nejprve podrobná analýza omezení a poté následná optimalizace, jejímž výsledkem je mnohem vyšší míra využití času a zdrojů než při heuristickém přístupu.

Třetí příspěvek měl lakonické motto: Plánování není problém, ale přeplánování ano. Přednesl ho Gerry Kelleher z univerzity Johna Moora ve Velké Británii. Přeplánování je proces změny existujícího plánu na základě dále vzniklých událostí. Plánování je proces vytvoření vlastního plánu. Přeplánování je souhrn strategie, metod a postupů, které se používají pro změnu plánu, která je nutná z důvodů změn okolních omezení. Obvyklými důvody, kvůli kterým dochází ke změnám v plánu, jsou výpadky materiálových zdrojů, prodlení, opravy a revize výrobních zařízení, změny v zadání zákazníků, zmetkovitost a přehodnocení priorit. Přeplánovací strategie může být periodická, iniciovaná určitou událostí nebo kombinovaná. Jako praktické řešení byl zmíněn informační systém pro plánování v oblasti dopravy a logistiky Pipeline Intermodal System to Support Control Expedition and Scheduling (PISCES).

Čtvrtý příspěvek se týkal plánování v rozsáhlých servisních společnostech. Ralf Keuthen ze společnosti a.p.solve v něm hovořil o svých zkušenostech z plánování servisních služeb u British Telecom. Nadnárodní telefonní společnosti zaměstnávají velké množství techniků, kteří musí uskutečnit obrovské množství servisních zásahů za den. Optimalizace těchto činností na celém území Velké Británie je mimořádně náročná. Po přijetí servisního požadavku call-centrem dochází k alokaci a vizualizaci požadavku v systému a následně k přidělení práce jednotlivým technikům. Vytvářený plán by měl být dostatečně stabilní a robustní, a na druhou stranu flexibilní, což jsou samozřejmě požadavky směřující proti sobě. Pro tyto účely byl vytvořen plánovací nástroj TASKFORCE s vizuálním plánováním (statistiky, vizuální plány-mapy cest, Ganttovy grafy, analytické nástroje typu "co když") a automatickým přidělováním úkolů. Systém rovněž spolupracuje s mobilními zařízeními jako jsou pagery, mobilní telefony a přenosné počítače. Zajímavým trendem v této oblasti je myšlenka jednotné servisní služby pro různé typy inženýrských sítí (elektřina, plyn, voda, telefonní sítě).

Hank Hesselink z Národní letecké laboratoře v Holandsku hovořil v pátém příspěvku o plánování v letecké dopravě. Při plánování provozu na různých letištích dochází k celé řadě změn okolních omezení z důvodů změn počasí, vyřazení jednotlivých ranvejí (tvrdá omezení), požadavků pilotů apod. (měkká omezení). Plánovací systém musí být samozřejmě mimořádně spolehlivý a bezpečný. Pan Hesselink představil v této souvislosti sytém Advanced Surface Movement Guidance and Control System (A-SMGCS), který využívá několik evropských letišť.

V šestém příspěvku hovořil pan Michal Pěchouček z Českého vysokého učení technického o projektech distribuované umělé inteligence a multi-agentních systémech. Samostatné subsystémy sdílejí informace a následně sledují své individuální nebo společné cíle. Praktickým příkladem jsou kolaborativní systémy obecně (např. SCM a systémy podporující subdodávky), dále internetové aukce a podpora koalicí a aliancí. Principy chování těchto distribuovaných systémů byly hlavním obsahem této přednášky, současně se stručným popisem produktu exPlanTech, multiagentního systému pro plánování v projektově orientované výrobě.

Závěrečný příspěvek Romana Bartáka z Karlovy Univerzity se zabýval významem základních pojmů tohoto celodenního setkání, a sice "planning" a "scheduling". I když se tato dvě slova často směšují, jsou to ve skutečnosti dvě postupná řešení. Planning (plánování) je první aktivita, při které dojde k vygenerování vlastního plánu. Scheduling (rozvrhování) je následný krok, při němž dochází k přiřazení plánu ke zdrojům a časovému průběhu. Ani v tomto příspěvku nechyběl odkaz na komerční řešení, které pracuje podle uvedených teoretických předpokladů. VisOpt ShopFloor je APS systém pro plánování a řízení procesní a šaržové (vsádkové) výroby, například v chemickém, farmaceutickém a potravinářském průmyslu. Pan doktor Barták byl rovněž garantem celého technologického dne a patří mu dík za bezchybnou organizaci celé akce.

Závěr
Výše popsaný soubor přednášek, a ve výsledném kontextu i celý den, byl pro mne mimořádně zajímavý zejména z následujícího hlediska. Jako člověk "z praxe" jsem byl trochu překvapen, že problematika plánování má tak rozsáhlou teoretickou základnu. Na druhou stranu, i když téměř všichni přednášející působí nebo působili na akademické půdě, mají současně bohaté zkušenosti z celé řady reálných business projektů. Toto symbióza je, zdá se, jedinou možností, jak nezabřednout do realitě na hony vzdáleného akademického tlachání a současně profesně neustrnout v každodenní praktické rutině. Protože všechny příspěvky byly prezentovány v angličtině, ponechal jsem některé odborné výrazy v originále, jelikož jsem si nebyl jistý odpovídajícími českými ekvivalenty. PLANET pořádá i další tématicky zaměřené semináře, jejichž výčet je uveřejněný v úvodu zmíněných webovských stránek.

Odkazy
PLANET
Institut teoretické informatiky
Řešení firmy ILOG pro podporu obchodu a průmyslu
Společnost a.p.solve