Oblast utilit dnes prochází procesem privatizace a liberalizace. S tímto faktem je velmi dobře obeznámena nejen odborná, ale díky široké mediální prezentaci procesu privatizace i laická veřejnost.

Ta sleduje více či méně úspěšný proces, kterým se naše společnosti v oblasti utilit, tedy energetické, plynárenské, teplárenské a vodárenské podniky, dostávají do otevřeného konkurenčního prostředí. Nové obchodní podmínky představují pro utilitní společnosti nové výzvy, nové požadavky na efektivitu řízení a plánování, nové nároky na úroveň kontaktu se zákazníky atd. Tím se pochopitelně redefinují také požadavky na informační infrastrukturu utilitní společnosti. Proto je privatizace utilit aktuálním tématem také pro IT System.

Pro následující článek jsme si z široké oblasti utilit vybrali především oblast výroby a distribuce el. energie, přestože řada uvedených názorů a tvrzení je možno zobecnit i na jiné typy podniků. Proč jsme si vybrali právě elektřinu? Na úrovni energetického zákona jsou v tuto chvíli podmínky definované pro všechny stejně. Situace v rámci jednotlivých subodvětví se odlišuje především v otázkách vlastníků.

Oblast vodárenství již dnes zná své vlastníky, kdežto v oblasti plynárenství a energetiky zůstává tato otázka stále otevřenáPrivatizace energetik je dnes v médiích zmiňována především díky kotrmelcům, které předvádí naši ministři a poslanci. Troufnu si říci, že opravdu nikdo dnes s jistotou neví, jak to kvůli zmiňovaným politickým eskapádám skutečně dopadne. Přesto jsou lidé, kteří celý proces privatizace a liberalizace utilit dlouhodobě sledují právě s přihlédnutím k novým nárokům těchto podniků na IT infrastrukturu. Mezi ně patří i pánové Petr Mýtina a Václav Domažlický ze společnosti APP. Jejich pohled na danou problematiku a odhad budoucího vývoje proto považuji za velmi inspirativní, a proto jsem byl rád, že byli ochotni podělit se s vámi o svoje názory. Následující článek je shrnutím jejich komentářů k základním aspektům privatizace a liberalizace energetiky v ČR a jejímu důsledku na IT v tomto oboru.

Snažil jsem se jejich myšlenky co nejméně upravovat, tak aby se neztrácel jejich přímočarý styl a věcná podstata. Omluvte tedy, že následující řádky budou v porovnání s jinými příspěvky v IT Systemu poněkud strohé.

Vezměte prosím také v úvahu, že v následujícím článku vyslovíme řadu předpokladů, jejichž naplnění je závislé na řadě velmi obtížně odhadnutelných faktorů. Proto sami autoři níže uvedených myšlenek přiznávají: "Všechno může být nakonec úplně jinak." Obchodní podmínky, které vláda a parlament pro nové vlastníky energetických společností připraví, mohou nakonec vést k řešení zcela jiných problémů.

Například, jak se zbavit 30 miliónů tun uhlí, které nikdo nepotřebuje…

Možné scénáře
Jak stručně popsat současnou situaci v oblasti energetiky? Jak to celé může dopadnout? Nacházíme se necelé dva měsíce do otevření trhu s elektřinou a těsně před privatizací energetiky. To je naprosto unikátní kombinace. Celé energetické odvětví kromě dvou distribučních společností koupí zřejmě jeden ze tří potenciálních zájemců. Podobně v oblasti plynárenství. Tam se ale předpokládá několikaletý posun s otevřením trhu.

Dříve než začne nový vlastník reálně vykonávat svoje vlastnická práva k české elektroenergetice, bude se muset vyřešit ještě jeden ožehavý problém. Je jím vypořádání majetkových podílů významných německých a rakouských vlastníků, kteří se neúčastnili privatizace české energetiky. l. Bezpochyby se řešení najde, protože oběma stranám jde o značné prostředky, které již byly vynaloženy, či budou v nejbližší budoucnosti vynaloženy. Tento aspekt se ale promítne do časového plánu změn v elektroenergetice, realizovaných novým vlastníkem.

Privatizace české elektroenergetiky nebude "one man show". Budou muset být respektovány zájmy řady významných hráčů v oboru (např. uhelné společnosti). Podle posledních zpráv, které probleskují v médiích, získává v procesu privatizace body především francouzská EdF.

Poslanci z Hospodářského výboru Národního shromáždění Francouzské republiky slíbili, že privatizace elektrárenské společnosti ČEZ se negativně nepromítne v uhelných společnostech v Podkrušnohoří. A to pokud se stane francouzská státní firma EdF novým vlastníkem ČEZ. Delegace Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny jednala s francouzskými poslanci o podmínkách a dopadech privatizace ČEZ a o možnostech další hospodářské spolupráce obou zemí.

Dopady privatizace
O jaké subjekty vlastně v první vlně privatizace jde? Jeden ČEZ, jeden ČEPS, nad nímž visí otazníky, a šest distribučních a obchodních společností (dále REAS - Rozvodná energetická akciová společnost). Na trhu působí další distribuční společnosti (Pražská energetika a Jihočeská energetika), ve kterých má stát minoritní podíl a nejsou předmětem privatizace, noví obchodníci a tzv. oprávnění zákazníci (ti budou mít jako první možnost volby dodavatele). Privatizovat v prvním kole vláda plánuje - ČEZ, 6 distribučních společností a ČEPS (dnes 100% dcera ČEZ). Co bude privatizace znamenat pro strukturu trhu? Pro distribuční energetické společnosti to znamená, že bude zřejmě redukován jejich počet (na tak malém území jako je Česká republika se nevyplatí mít několik distributorů). Budoucí vlastník bude jistě tlačit na snižování nákladů, což by mohlo znamenat mj. redukci režijních činností, snižování zaměstnanosti a zvyšování produktivity práce. Postavení společnosti ČEPS, z pohledu gestora technologicko-technické "stability" české elektrizační soustavy je v současnosti předmětem diskusí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu musí přepracovat plán na prodej elektroenergetiky. Důvodem je nesouhlas Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s tím, aby nový majitel privatizované společnosti ČEZ a šesti distribučních firem ovládl i přenosovou soustavu - ČEPS. Ministerstvo průmyslu zatím předpokládá, že investor koupí 97 procent akcií firmy ČEPS, ale antimonopolní úřad požaduje také zapojení konkurence. O elektroenergetiku mají zájem britsko-americké konsorcium NRG Energy a International Power, španělská Iberdrola s italskym Enelem a francouzská EdF.

A jaké jsou obchodní podmínky na trhu? Vyrobit elektřinu není v Evropě problém. Je jí nadbytek. To může znamenat například útlum výroby z neefektivních zdrojů a nahrazení "dovozem" v rámci vlastnické společnosti. Obchod bude patrně provádět vlastník v evropském prostoru na energetických burzách. Konkurovat mu zde budou lokální obchodní společnosti. To je jeden z možných scénářů.

Restrukturalizace z titulu zákona
Nové obchodní podmínky na energetickém trhu přinesou bezesporu řadu změn ve struktuře distribučních společností. Některé z nich ovlivní přímo zákon o podnikání v energetice, jiné vyplynou z konkurenčního boje a požadavků na zvyšování efektivity podnikání REAS.

Znění energetického zákona například zřetelně povede distribuční společnosti k oddělení regulované a deregulované činnosti obchodu a distribuce. Zákon o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) totiž ukládá všem držitelům licencí oddělené výkaznictví pro účely regulace. Tato skutečnost sama o sobě může vést až ke "galvanickému" oddělení regulovaných a deregulovaných činností v dnešních REASech. Jinými slovy, z REASu dnešní podoby, mohou vzniknout dvě víceméně samostatné organizace, z nichž jedna bude provozovat regulovanou činnost, kterou je distribuce elektrické energie a druhá bude "deregulovaně" obchodovat. Obě organizace budou mít specificky organizované svoje podnikání.

Restrukturalizace z efektivnosti podnikání
Jak již bylo zmíněno výše jedním z cílů nového vlastníka české elektroenergetiky bude především snaha o maximalizaci návratnosti svých investic. Za tímto účelem se předpokládá, že bude optimalizovat strukturu distribučních, obchodních a výrobních činností energetiky v závislosti na velikosti a uspořádání trhu, který plánuje obsadit a s ohledem na výrobním zdroje elektrické energie, které bude mít k dispozici.

Předpokládaná struktura výrobní a distribuční:

. Výrobní společnosti - ČEZ majoritní, Non ČEZ minoritní ( ostatní nezávislé společnosti)

. Distribuční společnosti - z hlediska výkonu distribuce se předpokládá zachování teritoriální rozdělení působnosti distribučních částí dnešních REAS.

. Očekávat lze centralizaci rozhodování, ale také soustředění se na nákladovou stránku výroby a distribuce elektrické energie, tj. na maximalizaci efektivnosti "fixed assets".

Struktura obchodní:

. Obchodování REAS - nový vlastník bude centralizovat tzv. "key business" činnosti. Z dnešního pohledu to jsou především aktivity k velkoodběratelům, což jsou "shodou okolností" většinou oprávnění zákazníci, kteří již mohou od 1.1. 2002 uplatňovat právo volby nákupu elektrické energie ve smyslu energetického zákona. V centru nového vlastníka elektroenergetiky pravděpodobně vznikne odpovídající struktura, které převezme od dnešních REAS všechny obchodní kompetence směrem k oprávněným zákazníkům. Logika této změny spočívá nejen v klíčovém podílu tohoto segmentu zákazníků na celkovém prodeji elektrické energie a tedy nutnosti centralizovat tyto činnosti, ale také v jejich teritoriální "nezávislosti", jež je dána právem volby dodavatele.

. Na rozdíl od centralizace přístupu k velkoodběratelům lze očekávat rozdělení kompetence z hlediska výkonu obchodních aktivit směrem k chráněným zákazníkům. Ty nový vlastník pravděpodobně ponechá v REASech na teritoriálním principu.

Restrukturalizace zákazníků
Další změny vyvolané liberalizací trhu s elektřinou lze předpokládat ve struktuře zákazníků. První, kdo bude moci využívat výhod otevřeného trhu, budou tzv. "oprávnění" zákazníci, ve smyslu energetického zákona. Ostatní, tedy v terminologii zákona "chránění" zákazníci budou mít přístup k volbě dodavatele v delším časovém horizontu. I jejich uplatňování práva volby může mít svá specifika, jako např. sdružování takových zákazníků do skupin, jež umožní snazší prosazení jejich požadavků vůči dodavatelům elektrické energie, přičemž kritéria pro vytváření sdružení mohou být rozličná od teritoriálních, přes komunitní až po municipální.

Dopady na utilitní společnosti
Všechny uvedené faktory privatizace a liberalizace energetiky, budou mít zcela určitě zásadní vliv na změnu obchodních procesů společností pohybujících se na energetickém trhu. Jaké změny lze očekávat?

Před novým "vlastníkem české energetiky" stojí především následující oblasti:

. Unifikovat procesy. Je logické, že nový vlastník přinese know-how z otevřeného trhu na vyšší úrovni, než je v současnosti obvyklé na českém trhu. Proto logicky i v české energetice bude nový vlastník uplatňovat svoje know-how a "best business practises" v důsledku čehož bude docházet k unifikaci obchodních procesů.

. Centralizovat "key business" procesy, což jsou procesy mající zásadní význam pro tvorbu tržeb (především velkoodběr) a procesy mající zásadní význam pro redukci nákladů (maximalizace efektivnosti rozhodnutí týkajících se investiční výstavby a udržování majetku v optimálním stavu pro plnění obchodních cílů).

. Konsolidovat informace. Pro efektivní řízení zprivatizované elektroenergetiky musí mít nový vlastník aktuální a pravdivé informace o všech rozhodujících částech - výroba, distribuce, obchod. V oblasti výroby není problém. ČEZ, a.s. je v podstatě konsolidovaná společnost, a proto nebude představovat z hlediska konsolidace dat závažnější problém. V oblasti distribuce a obchodu je situace podstatně složitější. Distribuční společnosti (REAS) po téměř deseti letech samostatného působení se od sebe natolik "vzdálily", že vyřešení tohoto problému bude představovat závažný problém, a to jak metodický tak i informatický.

Dopad na informační systémy
V návaznosti na změny obchodních procesů je možné očekávat také změny v jednotlivých informačních systémech energetických společností. Bude se přitom jednat nejen o doplnění funkcionality informačních systémů, ale především o změny v oblasti systémů na podporu vztahu se zákazníkem, nazývaných CRM systémy a také pak v oblasti integrace jednotlivých systémů.

Díky svobodné volbě vyplývající z otvírání trhu, bude mít zákazník možnost volby obchodníka. Na tuto skutečnost budou muset být zákaznické systémy přizpůsobeny, tzn., že systémy budou muset obsahovat relaci obchodník x zákazník a umožňovat sledovat historii tohoto vztahu, zvláště pak pro zúčtování odchylek mezi smluveným a dodaným množstvím.

Způsobenou odchylku od smluveného množství Operátor trhu naúčtuje distribuční společnosti a ta obchodníkovi, který ji naúčtuje příslušnému zákazníkovi, který ji způsobil. Distribuci bude zajišťovat nejspíše stávající dodavatel, ale elektřinu může dodávat "kdokoliv". Přechod na tento nový zákaznický systém bude jistě složitou otázkou pro nového vlastníka, především s ohledem na redukci nákladů.

Kromě bilaterálních obchodů vznikne zcela nový typ obchodů na "Krátkodobém trhu" realizovaných Operátorem trhu nebo možná energetickou burzou. Tyto obchody budou vyžadovat speciální podporu na podávání a vyhodnocování nabídek a poptávek.

Navíc oproti dnešnímu stavu budou společnosti potřebovat, pokud budou chtít aktivně obchodovat, tzv. TRM systémy tj. Trading and Risk Management pro obchodování burzovního typu. Například ČEZ si takový systém pro svůj obchodní dispečink obstaral už v minulém roce.

Jiná situace bude v oblasti péče o majetek, tzv. EAM systémy (Enterprise Asset Management). Tam bude podle našeho názoru hlavní těžiště úspor, přestože dnes je správě a údržbě majetku v utilitních společnostech věnována pozornost až na třetím místě . Tento fakt vychází z pořadí realizace jednotlivých fází informační infrastruktury utilitních společností. První pokrytou oblastí bylo účetnictví, následovaly zákaznické systémy a nakonec infrastruktura pro správu a údržbu majetku.Privatizace a liberalizace povede ke zvyšování významu úlohu údržby a správy majetku Nový vlastník české elektroenergetiky bude zcela jistě motivován dosáhnout rychlé návratnosti investovaných prostředků.

Jak toho může dosáhnout u podniků, kde se jedná o značné objemy spravovaného majetku? Odpověď je zřejmá: maximalizací účinnosti majetku a zlepšením jeho struktury z hlediska jeho likvidity. Toho lze dosáhnout, mimo jiné, implementací "best business practises" v oblasti správy a údržby majetku (EAM).

Integrace a využívání "legacy" systémů
Není na místě předpokládat, že privatizace a liberalizace energetik způsobí nějaký velký třesk v informační infrastruktuře výrobců i distribučních podniků. Je logické spíše očekávat, že investor se bude snažit ochránit investice do stávajícího programového vybavení distribučních společností a rozvoj IT půjde spíše postupnými kroky rozšiřování funkcionality, doplňování nových nástrojů a především integrace jednotlivých subsystémů. Očekává se , že změna IT bude spíše dlouhodobější proces.

Ať se stane novým vlastníkem české elektroenergetiky kdokoliv, s největší pravděpodobností uplatní strategii, jež bude spočívat v "maximálním využití fungujících řešení a postupů". Důležitým aspektem této strategie je využívání stávajících informačních systémů, které se osvědčily, což ve svém důsledku bude klást nároky na nutnost integrovat tyto "legacy" systémy do nově vznikající aplikační infrastruktury.

V mnohém případě bude několikanásobně cenově efektivnější integrovat do "legacy" systému chybějící funkcionalitu, než implementovat kompletně nové řešení, na platformě produktu, které požadovanou funkcionalitu deklaruje. Např. v oblasti zákaznických systémů (ZIS) se většina distribučních společností v současné době nachází ve stadiu "usazení" ZIS, kdy značné prostředky vložené do implementace těchto projektů začínají přinášet své ovoce. Nezdá se být efektivní, v současnosti úspěšná řešení, opustit pro absenci omezené množiny funkcí.

Závěr
Jak už jsme předeslali v úvodu článku: vše může být nakonec jinak. Budoucí vlastníci možná přijdou se zcela jiným představami a ty budou generovat zcela jiné závěry. Nemějte nám prosím za zlé tuto deklarovanou nejistotu. Snažili jsme se jen rozkrýt procesy, které v současnosti probíhají nebo které jsou v nejbližší době očekávány v oblasti energetiky a utilit obecně. Z nich lze na základě znalostí daného odvětví vyvodit určité předpoklady a s relativně velkou mírou pravděpodobnosti i závěry uvedené v článku. Soustava oněch dvou rovnic - privatizace a liberalizace má ale tolik neznámých s tak velkými koeficienty, že by nebylo příliš zodpovědné prohlásit, že známe výsledek.

Zpracoval: Lukáš Grásgruber
Odpovídali: Petr Mýtina a Václav Domažlický, APP Czech