Firma SAS nedávno změnila své logo, změnila svou image. Co bylo důvodem? Co chce Vaše firma v nejbližší době dokázat na českém trhu?


Náš image jsme změnili k datu 1. července loňského roku. Důvodů je několik - nový branding, nová image, nové postavení. SAS je známý především jako firma dodávající systémy pro podporu rozhodování. Za uplynulých 24 let se nám však podařilo vyvinout nejen kvalitní technologie v této oblasti, ale také celou škálu kompletních obchodních řešení, které pomohou organizacím lépe poznat a řídit vztahy se svými zákazníky (CRM), dodavateli (SRM) a samozřejmě zefektivnit procesy v rámci vlastní organizace (finanční řízení a controlling, řízení rizik, optimalizace a kapacitní plánování IT infrastruktury, atd.). SAS je navíc v tuto chvíli jedním z mála dodavatelů, který je schopen dodávat analytické řešení i pro oblast nových portálů. Pokud se podíváte na naše nové logo, tak zjistíte, že součástí loga je e-intelligence - to znamená, že dodáváme řešení v této oblasti. 

Také náš statut se v průběhu příštího roku bude měnit. Z privátní společnosti se změníme na akciovou společnost kótovanou na burze. Důvodem tohoto kroku není to, že bychom potřebovali peníze nebo investory, ale zajištění prosperity společnosti a adekvátního prostředí uvnitř firmy, které je dnes běžné na trhu, třeba ve vztahu zaměstnanců a firmy. 

Na západním trhu je běžné angažovat zaměstnance formou zaměstnaneckých akcií, je tohle jeden z důvodů?

Ano, je to jeden z důvodů. 

Zmínil jste pojem e-intelligence, který je jedním z mnoha nových pojmů, který se v současné době používá. Už nějakou dobu je zde zkratka CRM, datawerhousing, business inteligence. Tyhle technologie nebo oblasti se navzájem prolínají. Různé firmy nebo dodavatelé je komunikují vůči zákazníkovi různým způsobem. Někdy to vnímám tak, že v těch zákaznících vzniká chaos. Jak vidíte vy konkrétní význam těchto zkratek.

Už si přesně nevzpomenu na analýzu, která se tímhle zabývala, ale zjistila, že existuje 45 kategorií nebo pojmů, které se objevují v oblasti podpory rozhodování. Co se týče pojmu e-intelligence, nejedná se z pohledu zpracování dat, která vzniknou v rámci nového modelu elektronického obchodování, o něco revolučního, něco nového. Je to zase jenom o datech, o jejich zpracování a následném využití pro obchodní účely. Jejich prostředí a jejich obsah se trochu mění, ale pokud umíme zpracovat data a využít je, pak je jedno, jestli vznikají v elektronických nebo v tradičních obchodních kanálech. 

E-intelligence se objevila jako nový pojem. V této souvislosti potvrzuji, že těch pojmů je příliš mnoho. 

Vodítkem v názvosloví by mělo být to, že si zákazník uvědomí co chce dosáhnout, co potřebuje. Tím není podle mého názoru business intelligence jako pojem, ale potřeba zlepšit nějakým způsobem řízení společnosti, optimalizovat procesy a podobně. Jedná se v téměř vždy o přístup k informacím, které zákazník využije v rámci řízení svých obchodních procesů. Jak se marketingově dané řešení nazývá, bych proto z pohledu zákazníka neviděl jako klíčové. Je důležité, aby zákazník věděl, co potřebuje a poté se spojil s dodavateli na trhu a nechal si od nich prezentovat, co jsou schopni dodat pro uspokojení jeho potřeb. 

Oblast IT teď žije trochu ve znamení různých partnerství, aliancí a uskupení firem, které si před časem ještě navzájem konkurovaly, ale nyní hledají společnou cestu k zákazníkovi. Jak je na tom SAS? Pro ni to musí být aktuální zejména v oblasti CRM, kde nabízíte tu část, která je označována jako Analytické CRM. Ta k sobě nezbytně potřebuje ještě prezentační vrstvu CRM (front-end).

To nás trochu vrací k té první otázce - nový branding. Existuje plán úspěšného rozvoje naší společnosti a vznik nových partnerství je součástí tohoto procesu. Partnerství existovala dříve spíše v tichosti, kdy jsme se navzájem podporovali, ale nedokladovali jsme tuto přímou podporu na trhu, protože každý měl svůj vlastní trh. CRM jako koncept, který přichází, je pojítkem pro mnoho dodavatelů, protože každý z nich má svoji část. V této oblasti je věnováno velké úsilí a množství zdrojů do obou oblastí, jak do obchodně-marketingového propojení našich společných aktivit, tak zejména do vzájemných integrací těchto systémů. Zákazník totiž potřebuje komplexní integrované řešení. Myslím, že je jenom otázkou času, kdy partnerství, ať už globální nebo lokální, budou vyhlašována stále více a více. 

Opravte mě, jestli se mýlím, ale projekty, které dosud SAS produkoval, většinou řešil vlastními silami, z hlediska integrace svých řešení do informační infrastruktury v daném podniku. Nevidíte do budoucna cestu spíše v tom, nabídnout své řešení do portfolia produktů nějakého systémového integrátora?

K té první části: ano, máte pravdu, že jsme projekty dělali vlastními silami. K druhé části, části systémových integrátorů - globálně je tohle věc, která určitě funguje v každém regionu. Najdeme vzájemné velmi úzké vztahy se společnostmi, které služby systémové integrace poskytují. Ke změnám došlo i na českém trhu. Pokud si vzpomínáte, od loňského roku probíhá úspěšná spolupráce s firmou Compaq, která zastává roli systémového integrátora. V tuto chvíli připravujeme určité typy projektů, kde se předpokládá spolupráce i s jinými systémovými integrátory. 

Můžete uvést nějaké zajímavé projekty, které jste realizovali na našem trhu v poslední době?

Tady jsme bohužel vázáni našimi zákazníky. Ti nám dávají souhlas k tomu, abychom zveřejnili to, že jsou našimi zákazníky, ale bohužel konkrétní obsah projektů je předmětem obchodního tajemství. Zákazníci si nepřejí tyto informace zveřejňovat. Osobně to považuji za potvrzení toho, ze naše řešení jim pomáhají vytvářet konkurenční výhodu. V případě zájmu můžeme zprostředkovat rozhovor s daným zákazníkem. 

Vnímání světa informatiků se začíná čím dál více lišit od vnímání světa ekonomů. Takovým ukázkovým příkladem může být např. názor jednoho z našich čelních politiků, nedávno prezentovaný na veletrhu Invex, že informační technologie neovlivňují ekonomiku. Jaký je Váš názor na tuto věc, jednak na ovlivňování ekonomiky informačními technologiemi a jednak na to, jestli je možné skloubit úsilí informatiků a ekonomů v dalším hospodářském vývoji.

Podle mého názoru informační technologie rozhodně ekonomiku ovlivňují. Už třeba jenom tím jak se v důsledku rozvoje těchto technologií naše zeměkoule "zmenšila". To, co trvalo v minulosti týdny, někdy i měsíce, trvá dnes zlomek vteřiny. Třeba zpráva o dění na burze se přenese z jednoho konce světa na druhý za neuvěřitelně krátkou dobu a ovlivní tam, informací v ní obsaženou, ekonomiku. Obecně technologie a informační technologie jako jejich součást neuvěřitelným způsobem ovlivňují svět a zcela jistě i ekonomiku. Konkrétně k informačním technologiím - je zřejmé, že jejich pronikání do všech oblastí života je trend, který se nedá zastavit. Řekl bych, že IT jsou něco, co do určité míry začíná diktovat nutnost změn z pohledu na ekonomiku jako celek. Nové technologie umožní zefektivnit a zlevnit tradiční postupy. Dovolím si tedy polemizovat se zmíněným politikem - jde samozřejmě o úhel pohledu, ale podle mého názoru je toto nezvratný fakt. IT obecně ovlivňují lidské bytí jako takové a tudíž i ekonomiku.

Co se týče rozporu, proč lidé, kteří se dívají na svět z tradičního ekonomického pohledu, chápou IT jiným způsobem: můj osobní názor je, že to vyplývá z toho, jak se ekonomika vyvíjela v druhé polovině minulého století i dříve. Když se podíváme historicky na klasický model - vznik účetních systémů a navazující pohled na návratnost investic, tak to je právě něco, co je základem tradičního ekonomického myšlení. Zdá se mi logické, že existuje-li tento "účetnický" pohled na svět, existuje jistě i jiná skupina lidí, která na věc pohlíží jinak, a že se názory obou skupin rozcházejí. Při střetu těchto názorových směrů je pak velmi těžké najít společný základ pro diskusi, protože obě skupiny stojí na zcela rozdílných základech. Na druhou stranu jsou tyto skupiny v reálném ekonomickém světě tak úzce svázány, že jedna nemůže existovat bez druhé. Zavedené metody, vzniklé z tradičního ekonomického pohledu a řízení, samozřejmě platí dál a není pravda, že je informační technologie popírají. V důsledku celkové akcelerace dění však někdy dochází k situacím, které není možné na základě tradičních ekonomických pohledů a postupů efektivně řešit. K rozhodnutím musí docházet spíše na základě strategického plánu. Chce společnost v určité oblasti podnikání působit? Může si takovou míru investice dovolit? Ne z pohledu její návratnosti, ale jestli takovou investici může "ustát" i v případě určitých komplikací nebo neúspěchu. Na to už čistě tradiční ekonomické poučky, podle mého názoru, nemohou stačit. Uvedl bych v této souvislosti konkrétní příklad. Ještě před nedávnem polemizovaly bankovní instituce, zda zavést elektronické bankovnictví, jakou formou atd. Dnes na toto téma nediskutuje nikdo. 

Když si pustíte rádio, zjistíte, že většina bank GSM banking, Home banking , případně jinou formu elektronického bankovnictví nabízí. Kdo byl první není v této chvíli tak důležité, protože ostatní organizace se v konkurenčním prostředí rozhodly využít určitého stupně IT k rozvoji svých nových obchodních aktivit a udržení pozic na trhu. Že to nabourává tradiční obchodní modely a s nimi spojené řekněme ekonomické postupy, je zřejmé. 


Domníváte se tedy, že IT začaly mít zásadní vliv na podnikové procesy s rozšířením elektronického obchodování?

Pojem elektronického obchodování je dobře znám, není ale rozhodně v současnosti plně pochopen v jeho plném rozsahu a už vůbec nejsou pochopeny jeho dopady, myslím v obecném, v nejširším okruhu populace. Ta určitě nemá v těchto věcech zcela jasno a pokud se dohodneme na tom, že elektronický styk s dodavateli, se zákazníky změní proces jak komunikujeme, tak asi dojdeme k závěru, že změna tohoto procesu dříve či později přinese radikálnější změny obchodního modelu. 

To, že IT hrají svojí významnou a nezastupitelnou roli, je zřejmé již na příkladu obrovského rozmachu telekomunikačních technologií, bez kterých si elektronické obchodování neumím představit.

Souhlasíte tedy s myšlenkou, že tak jako dříve, o přežití podniku v ekonomice rozhodoval dostatek lidských zdrojů, materiálových zdrojů, investic, jestli měl podnik nějaké know-how, nějaký obchodní nápad, že k tomu dnes ještě přibývá schopnost zpracování informací?

Já bych toto zkusil ještě přeformulovat - schopnost zpracovávat informace je podmínka k tomu, aby firma mohla existovat na trhu. Aby mohla společnost přežít a rozvíjet se, v rámci své definované strategie a stanovených cílů, je nezbytné reagovat na změny, ke kterým na trhu dochází. K tomu právě potřebuje mít schopnost zpracovávat informace a vyhodnocovat je. To je podle mého názoru jedna z podmínek nutných k přežití.

Myslím si, že je zapotřebí, aby si firmy uvědomovaly, že potřebují mít třeba krátkodobou, ale jasně definovanou a srozumitelnou strategii, kterou musí pravidelně sledovat a vyhodnocovat. Bez toho budou mít problém, jak si najít svoje místo na trhu a nebudou proaktivní, ale reaktivní. Vždycky budou reagovat až na to, co se stalo, co je postihlo. Pokud mám definovanou strategii, jejíž naplňování můžu měřit a zároveň vyhodnotit změny trhu, pak mám možnost reagovat včas.

Už jste zde zmínil jednu věc, že síla oblasti IT je dnes taková, že si mnohdy trh sama vytváří. To je někdy komentováno v takovém negativním duchu, že dodavatelé IT tlačí zákazníkům něco, co oni sami nechtějí, co nepotřebují. 

Je třeba si uvědomit, že žijeme v jakémsi uzavřeném kruhu - systém směny zboží nebo směny služeb. 

Dodavatelé IT jsou součástí nějakého řetězce a potřebují prostředky na svůj provoz, na svůj vývoj a tudíž řetězec se musí někde uzavřít. Musíme najít společnosti, které umí prostředky získat, investovat a poté výsledky své práce obchodně využít. Naši zákazníci jsou ti, kteří mohou na našich řešeních profitovat, mít určité přínosy. Na druhé straně stojí otázka, jestli je v současnosti možné nové informační technologie odmítnout. Jak říkáte, mnohdy je nepotřebují - možná dnes je nepotřebují, ale určitě je budou potřebovat později. A to je charakteristika trhu, který tady je, tržního prostředí. To je svobodná vůle té které společnosti rozhodnout se, jestli budu první, půjdu s davem, nebo jestli budu ten, který IT bude implementovat jako poslední. Vždy budou existovat určitá rizika. Já musím znát svoji strategii a musím si v rámci této strategie říci, co pro mě je nebo není klíčová věc. Musím vědět, že nové IT mohu implementovat o rok později, aniž bych tím něco ztratil. To, jestli zákazník něco potřebuje nebo nepotřebuje souvisí s tím, zda zákazník ví, čeho chce dosáhnout a zda je tato věc v danou chvíli nutná pro dosažení svého cíle. Vždy se však najde někdo, kdo tuto potřebu má již dnes a přál by si vývoj IT urychlit 

Díky za komentář.

Za IT System se ptal Lukáš Grásgruber