Nové podmínky pro podnikání silně mění požadavky na způsob řízení podniku, a na provozování informačních systémů. Vlastnosti, které byly dříve konkurenční výhodou, se stávají nutností a objevují se nové požadavky, které nebyly dříve důležité. V oblasti výpočetní techniky pozorujeme navzájem protichůdné trendy. Na jedné straně je vidět zřetelná snaha o to, aby i malé organizace s omezenými lidskými zdroji byly schopny provozovat svůj informační systém, vytvářet webové stránky a provozovat internetový obchod. Tento trend je podporován snahou výrobců vyvinout takové aplikace, které jsou lehce instalovatelné, vyžadují minimální nastavování a následnou správu. Tento přístup upřednostňuje co největší výpočetní sílu umístěnou přímo na stole u uživatelů informačního systému. V protikladu je postup, kdy se hlavně velké organizace snaží vybudovat integrované a centralizované informační systémy. Oba dva postupy ale mají společné to, že se snaží maximálně zjednodušit obsluhu počítače nebo jiného komunikačního zařízení pro uživatele.

Na první pohled se koncept jednoduchých, decentralizovaných informačních systémů zdá při našich špatných historických zkušenostech s čímkoliv, co je centralizované, lepší. Má však celou řadu omezení, o kterých se dále zmíníme. Současně ukážeme, jak při budování celopodnikových informačních systémů využívat řešení, která jsou byla vyvinuta pro ISP (Internet Service Provider) - poskytovatele služeb na Internetu. Tyto postupy umožňují maximálně oddělit problémy spojené se správou aplikací od uživatele. Objevuje se tak pojem "neviditelné počítače", tj. počítače, které uživatel nevidí a pouze využívá jejich služeb.

Nové požadavky kladené na výpočetní systémy
Dříve než budeme srovnávat výše uvedené přístupy (centralizace a decentralizace), pokusme se shrnout nejdůležitější požadavky, které klademe na současný informační systém z hlediska obchodních procesů probíhajících v podniku. Z čistě technického pohledu půjde především o:

· vysokou dostupnost systému,
· úroveň podpory systému,
· minimální a předvídatelné provozní náklady,
· hladký přechod na nové verze systémů,
· podporu pro potřebné změny požadované uživateli,
· podporu lokálních pracovních stanic uživatelů.

V případě, že podnik využívá pouze účetní systém nebo ERP systémy, kancelářský systém a elektronickou poštu s intranetem, je skutečně možné tyto systémy únosně spravovat s poměrně omezeným počtem lidí zabývajících se výhradně informačními systémy. Ukazuje se ale, že v blízké budoucnosti bude celá řada podniků nucena své informační systémy výrazně inovovat. Zapojení podniku do systému elektronického obchodování přinese celou řadu nových požadavků:

Vysoký důraz na dostupnost systému 24 x 7
Systém, který něco nabízí na Internetu, musí být nepřetržitě dostupný, musí umožňovat rozšiřování i upgrade bez nebo s minimálním přerušením činnosti.

Vysoká škálovatelnost systému
Jednou ze základních charakteristik Internetu je, že na něm není možné dost dobře odhadnout budoucí zátěž. V případě, že náš produkt nebo služba naše zákazníky upoutá, následuje téměř exponenciální růst počtu přístupů. Pokud nejsme tento nárůst schopni zachytit, odradí dlouhé doby čekaní všechny nové zákazníky, kteří v poměrně krátké době přejdou k někomu jinému, kdo bude schopen jejich potřeby uspokojit lépe a rychleji.

Nové aplikace
Mimo základních aplikací, které podnik musí mít k tomu, aby vůbec mohl něco vyrábět a poskytovat služby (účetnictví, personalistika a celopodnikový informační systém), budou přicházet aplikace podporující elektronické obchodování a hlavně zákaznické informační systémy. Tyto poměrně rozsáhlé systémy, které známe hlavně z energetiky a od poskytovatelů komunikačních služeb, kde nyní slouží převážně k fakturaci odebraných služeb, budou muset být předělány tak, aby do sebe integrovaly veškeré informace o styku se zákazníkem (předprodejní, prodejní a poprodejní služby). Na ně budou navazovat marketingové systémy, které budou schopny vyhodnotit potřeby a zvyky nejdůležitějších zákazníků a vytvářet cílené marketingové kampaně. Podobně bude v budoucnu nutné vytvářet nákupní a zvykový profil každého klienta. Podniky s velkým počtem zákazníků budou muset budovat call-centra, která musí mít přístup k informacím jak o výrobcích, tak o konkrétních zákaznících.

Z důvodů konkurenčního tlaku bude také nutné nasadit nové aplikace, které budou podrobněji sledovat a vyhodnocovat výkonnost vlastních pracovníků podniku.

Integrace
S vyšším počtem aplikací bude kladen stále vyšší důraz na integraci aplikací. Pracovníci podniku budou vyžadovat integrovaný přístup ke všem relevantním informacím uloženým v systému. Během zodpovídání zákaznického dotazu nebude dost dobře možné se postupně připojovat k několika nezávislým aplikacím, aby zákaznický dotaz mohl být úspěšně zodpovězen.

Bezpečnost
Na Internet orientovaná firma musí umožnit kontrolovaný přístup k celé řadě svých informačních zdrojů i lidem mimo podnik. O to více bude nutné zajistit vysokou bezpečnost interních zdrojů, které nemají nebo nesmějí být zveřejněny.

Řízení dodavatelských řetězců
Úspěšný podnik se bude muset zapojit do dodavatelských řetězců, které integrují přípravu výroby, vlastní výrobu a logistiku do rozsáhlé sítě dodavatelů a subdodavatelů s propojenými informačními systémy. To opět klade velké nároky na standardizaci elektronické komunikace. Různí subdodavatelé budou zapojeni do různých, v mnoha případech i navzájem konkurenčních, dodavatelských řetězců, jako je to již dnes v případě automobilového průmyslu. Tam vedle sebe existují dodavatelé, kteří současně spolupracují s několika konkurenčními automobilkami.

Geografická rozprostřenost podniku
Stále více zaměstnanců podniku bude rozptýleno u zákazníků a u subdodavatelů a budou denně měnit své působiště. Na druhou stranu díky konkurenčnímu tlaku na snižování nákladů bude existovat snaha přemístit některé činnosti do oblastí s nižší cenou pracovní síly. Tím se může stát, že podnik bude umístěn v několika lokalitách, v nichž se budou provádět specifické činnosti. Vlastní výroba na jednom místě, vývoj na druhém a administrativa na třetím. Aby tento postup vedl ke skutečné redukci nákladů, není možné mít v každé lokalitě skupinu správců výpočetní techniky.

Schopnosti pracovníků ovládat výpočetní techniku
Nedá se očekávat, že by se v budoucnu zvýšila schopnost lidí ovládat výpočetní techniku ve vyšší míře, než je tomu nyní. Lidé se budou spíše specializovat na své odbornosti, které se budou snažit více prohlubovat, tj. účetní se bude více zajímat o problematiku účetnictví než o počítače, na kterých pracuje.

Výše uvedené změny ukazují, že pro menší podniky (do 100 zaměstnanců) bude velmi obtížné zvládnout všechny požadavky malým týmem zabývajícím se informačními technologiemi. V případě, že počet informatiků přesáhne 10 % z celkového počtu zaměstnanců, může se stát, že zbytek podniku nebude schopen si na své IT oddělení vydělat, resp. bude pro podnik finančně náročné si vydržovat IT oddělení v potřebném rozsahu. Na druhou stranu, pokud nebudou zajištěny všechny služby požadované od informačního systému v úrovni a rozsahu srovnatelném s konkurencí, bude to s nejvyšší pravděpodobností znamenat postupný zánik daného podniku. To, co platí pro malé podniky, platí obdobně i pro velké, kde konkurenční tlaky budou působit na snižování nákladů ve všech oblastech.

Jedinou výhodou velkých podniků je, že díky vyššímu počtu zaměstnanců si mohou dovolit větší oddělení informatiky. Což je výhoda pouze v oblasti zabezpečení nepřetržitých služeb 365 x 24. V ostatních ohledech rostou problémy většinou rychleji než lineárně s velikostí podniku, takže například otázka integrace aplikací může být v rozsáhlém podniku velmi komplikovaná.

Role IT v budoucích podnicích
Ukazuje se tedy, že vhodným modelem pro podniková výpočetní střediska mohou být ISP -poskytovatelé služeb na Internetu. U velkých podniků půjde v počátku o samostatná výpočetní centra, která budou poskytovat služby pouze své mateřské organizaci, v budoucnu ale mohou podobné služby poskytovat i jiným nekonkurenčním podnikům spolupracujícím s jejich mateřskou firmou. V případě malých podniků bude asi nezbytné, aby se v budoucnu, pokud si budou chtít udržet svoji konkurenceschopnost, obrátily na skutečné ISP, kteří budou své služby nabízet na trhu. Nedá se očekávat, že hlavně u menších podniků by tento proces probíhal rychle, protože každý se obává, že se se svým oddělením IT zbaví i svých životně důležitých informací. Přitom ty samé podniky si nechávají dělat účetnictví od externích firem, které mohou zjistit tak důležité informace jako, kdo jsou jejich zákazníci, kdo jim kolik dluží a kolik naopak oni dluží jiným. Ty samé firmy si nechávají procházet v noci po svých kancelářích cizí pracovníky z bezpečnostních nebo úklidových agentur. V tomto procesu půjde tedy nejen o ekonomické ale i psychologické hledisko. Dá se předpokládat, že s postupujícím začleňováním do dodavatelských řetězců bude docházet i k vyčleňování oddělení IT směrem k ISP nebo k výpočetnímu středisku dominantního podniku v daném dodavatelském řetězci, které začne fungovat jako ISP.

Proces přechodu k ISP modelu bude nejspíš nejdříve nastartován u velkých podniků, kde může přinést ekonomické efekty v poměrně krátkém čase. U nich je jediným "psychologickým problémem" to, že tento model výrazně připomíná bývalá výpočetní střediska, která se vyznačovala svojí nepružností a obrovskými náklady. Aby se neopakovaly minulé chyby, je nutné při budování vnitropodnikových ISP (dále je nazývejme "střediska informačních služeb" ISC /Information Service Center/) dodržet několik pravidel. ISC musí v maximální možné míře odstínit vlastní informační infrastrukturu od jejich uživatelů.

Mluvíme zde proto o "neviditelných počítačích" /Invisible Computing/.

ISC - střediska informačních služeb
Čím se liší architektura ISC od přístupů, které dnes běžně používáme, proč je tento koncept použitelný dnes a proč se neprosadil v minulosti? Jestliže si chceme zodpovědět tyto otázky musíme se podívat nejen na vývoj technologie, ale i na to jakým způsobem s ní pracujeme. Před několika lety, před obrovským nástupem Internetu by bylo nemyslitelné si představit, že budeme čerpat informace z nějakých serverů, které jsou umístěny neznámo kde v jiných zemích a na jiných kontinentech. Přesto se dnes pouhým zapsáním internetové adresy můžeme dostat téměř kamkoliv na světě. Také myšlenka, že naše e-maily budou umístěny někde jinde než na našem PC nebo na podnikovém serveru byla dříve téměř nepřijatelná. Dnes mají tisíce lidí své poštovní schránky u poskytovatelů internetových služeb a jsou s nimi plně spokojeni. Podobně celá řada organizací nabízí možnost vytvořit si vlastní vstupní stránku na Internet, která v sobě bude sdružovat pro nás nejdůležitější informace. Tyto koncepty jsou postupným nasazováním do praxe ověřovány a neustále vylepšovány. Takto se daří úspěšně posunovat uvažování lidí a odvádět je od modelu, kdy velká část jejich aplikací seděla na jejich stole v PC. To jim sice dávalo velkou volnost ve výběru aplikací, ale na druhou stranu je to nutilo tyto aplikace lokálně spravovat.

Použití konceptu ISC znamená celou řadu změn jak na straně klienta, tak na straně vlastního výpočetního střediska. Naštěstí, díky vývoji v poslední době, tyto změny již nejsou revoluční, ale spíše evoluční a jde o složení celé řady v praxi již osvědčených konceptů.

Na straně klienta došlo k výrazné změně, která otevírá další možnosti pro ISV, resp. v případě podniků, pro ISC. Velká část aplikací, ke kterým klient přistupuje, může být umístěna mimo jeho počítač a může se k nim přistupovat přes Internet. Těmto požadavkům již dnes vyhovují různé ERP aplikace, elektronická pošta, elektronické kalendáře a aplikace pro týmovou spolupráci. Největší překážkou toho, aby skutečně všechny aplikace mohly být umístěny mimo klientské PC jsou prozatím kancelářské balíky, jako jsou MS Office nebo SmartSuite. Sun Microsystems, který je jednou z vedoucích firem prosazujících přístup k aplikacím umístěným na centrálních serverech, upravuje kancelářský balík StarOffice tak, aby mohl být použit v tzv. portálovém provedení, kdy bude možné k této kancelářské aplikaci přistupovat přes internetový prohlížeč z PC nebo jiného zařízení. Ať budeme tedy pracovat na PC v libovolném místě, nebo ať si budeme číst své texty z Palm Pilota nebo jiného PDA, vždy budeme využívat stejného nastavení a stejných formátů, na které jsme zvyklí, protože tato nastavení budou uložena na serveru a ne na lokálních klientských stanicích.

Pokud se nám podaří "vytlačit" všechny aplikace z naší pracovní stanice a přistupovat k nim pouze přes internetový prohlížeč, může to znamenat i dalekosáhlé změny v HW oblasti. PC přineslo na náš stůl celou řadu vynikajících vlastností: nevídaný výpočetní výkon, obrovskou flexibilitu v používání aplikací a relativně snadnou obsluhu. Na druhou stranu se objevily i problémy související se správou, údržbou a up-gradem programů, které způsobují komplikace hlavně při rozsáhlých instalacích PC. Notebooky a PC budou nepochybně hrát i v budoucnu velmi významnou roli v oblastech, kde potřebujeme mít velkou volnost v používání nejrůznějších aplikací, nebo kde si musíme své aplikace vozit stále s sebou, protože nejsme schopni se efektivně připojit k centrálnímu počítači. V ostatních případech budou PC nahrazována tenkými klienty - zařízeními s minimální náročností na správu. Příkladem takovéhoto zařízeni je Sun Ray, který dává obsluze veškerý komfort, jaký měla u PC a přístup ke všem aplikacím.

Navíc umožňuje pomocí čipových karet jednoznačně identifikovat uživatele. Ten si může čipovou kartou nosit svoji relaci stále s sebou. Jakmile si sedne k nějakému Sun Ray a zasune do něj svoji čipovou kartu, jeho relace se před ním objeví přesně v té podobě, jak ji naposledy opustil.

Další významnou výhodou tohoto přístupu je, že veškeré úpravy a upgrade systémů se provádějí pouze na straně serverů, čímž se celý proces zjednodušuje a je lépe řiditelný. S tím souvisí úspory při rozvoji systému, protože není nutné klientské stanice obměňovat každé 3 roky, aby držely krok s výkonovými požadavky nových verzí operačního systému. Upgrade z důvodu výkonu se provádí pouze na serverech, kde může být mnohem pozvolnější a bude odpovídat pouze skutečným požadavkům na výkon. Dnes pokud chce někdo pracovat s aplikací, která je náročná na výpočetní výkon na straně klienta, musí mít takové PC, na kterém může být daná aplikace spuštěna i v případě, že ji používá jednou za týden. Pokud jsou tyto aplikace provozovány na serveru, jsou při velkém počtu uživatelů výkonové požadavky zprůměrovány, čímž se otupují některé špičky.

Převedení aplikací z klienta na server nepřináší výhody pouze pro velké podniky, ale i pro mobilní pracovníky, kteří pracují střídavě doma a v zaměstnaní. Mobilní zaměstnanci mohou přes internetový prohlížeč přistupovat ke svým aplikacím i z PDA, což je mnohem mobilnější zařízení než notebook.

Pracovník, který střídavě pracuje na několika místech: v práci, doma a u klienta, nemusí řešit problém synchronizace svých souborů. Z jakéhokoliv místa bude pracovat se svými aktuálními soubory.

Centrální umístění aktivních souborů je také obrovskou výhodou pro týmovou spolupráci. Zajišťuje, že všichni přistupují ke stejným aktuálním datům.

Na straně ISC musí také dojít k celé řadě změn, které již byly úspěšně aplikovány u ISP. Z hlediska vlastního provozu musí být ISC stále více stavěno pro dostupnost služeb 24 x 7, protože pokud budou mít zaměstnanci možnost pracovat i mimo své pracoviště, budou tuto možnost nepochybně využívat k tomu, aby si svůj čas co nejefektivněji rozdělili podle svých potřeb. Budou vyžadovat aby požadované informační služby byly dostupné i o volných dnech a v pozdních večerních hodinách. To předpokládá zcela nový přístup k zálohování a up-gradu systémů. Tyto činnosti budou muset probíhat bez nebo s minimálním přerušením provozu.

Další výraznou změnou bude poskytování servisních služeb ISC svým klientům, tj. zaměstnancům firmy. To bude na mnohem komerčnější bázi. Na jedné straně to znamená více administrativy pro ISC, na druhé straně to zajistí zlepšení služeb pro klienty, protože každý hlášený problém, včetně takových maličkostí, jako je výměna toneru v tiskárně, bude zaevidován, bude mít svého nositele, a postup jeho řešení bude auditovatelný.

K zajištění jednotného přístupu k aplikacím budou ISC integrovat aplikace pomocí tzv. aplikačních serverů. Ty umožní, že klient bude mít přístup k informacím uloženým v různých aplikacích. Tímto způsobem je možné mít data uložena pouze jednou v příslušné aplikaci. Jiné aplikace, které stejná data využívají, pak k nim přistupují přes aplikační server. To zjednodušuje správu dat, zajišťuje jejich konzistenci a umožňuje klientům tato data vidět nezávisle na počtu aplikací, ve kterých jsou uložena.

Koncept ISC, který zavádí postupy vyvinuté a odzkoušené u ISP, přináší celou řadu nových pozitivních rysů do způsobu přístupu k informacím v podnicích. Důsledné přenesení dat a aplikací k ISC zvyšuje mobilitu pracovníků a umožňuje rychlejší změnu na nové obchodní požadavky. Správně aplikovaný koncept ISC umožňuje zvyšovat kvalitu práce oddělení informačních technologií a snižovat provozní náklady. Koncept ISC umožňuje pružně reagovat na výkonové požadavky a usnadňuje začleňování podniku do dodavatelských řetězců. Snadněji integruje data z jednotlivých aplikací. Lépe podporuje bezpečnostní politiku podniku. Umožňuje správu klientských stanic a upgrade jednotlivých aplikací při zachování vysoké dostupnosti systému.

Tento koncept odděluje správu aplikací od uživatele. Dělá počítače pro uživatele skutečně "neviditelnými". Uživatel pouze pracuje s příslušnou službou a nestará se o to, jakým způsobem je zabezpečována.