facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEM 1-2/2004

Není byznys jako byznys

Specifika potravinářského a nápojářského průmyslu ve vztahu k IT

Jan Májek, Pavel Jelínek


Potravinářský a nápojářský průmysl – liší se od většiny ostatních typů průmyslu, nebo ne? Toto je otázka, která trápí nejednoho dodavatele informačních systémů do těchto oblastí. Na základě našich zkušeností z celé řady implementací u společností, které patří k největším v těchto oborech v České republice i ve východní Evropě (Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Agropol group, Agrokor Chorvatsko, Vitana atd.) i u společností střední velikosti (Linea Nivnice, Pivovar Louny, Drinks Union, Pivovar Šariš, Masný průmysl Krásno atd.) se ukazuje, že tyto typy průmyslu mají určitá specifika, která nelze řešit informačními systémy používanými například ve strojírenství.


Jestliže se ve společnosti v oblasti strojírenství nevystaví vinou informačního systému odběratelská faktura v termínu, ale například druhý den, při průběžné době výroby v řádu dní a týdnů se „nic nestane“. Jestliže tato situace nastane v oblasti potravinářského průmyslu, ne se zpožděním jeden den, ale vystavení dodacího listu se zpozdí například o hodinu či dvě, a zákazník obdrží zboží o hodinu či dvě později, důsledkem tohoto na první pohled malicherného karambolu je to, že zákazník příští dodávku objedná od jiného dodavatele.

Vlastní prostředí společností podnikajících v průmyslu potravinářském, nápojářském a zpracovatelském lze charakterizovat následovně:

Jedná se o vysoce konkurenční prostředí, kde je boj o zákazníka na prvním místě priorit a kde je tento boj každodenní rutinou. V těchto oblastech má šanci uspět pouze ta společnost, která umí předvídat potřeby svých zákazníků a umí se velmi rychle a efektivně přizpůsobit jejich požadavkům. Dále se jedná o průmysl s obrovským objemem zpracovávaných dat, o průmysl s velmi krátkou průběžnou dobou výroby a dodávky, kde jsou kladeny obrovské nároky na optimalizaci podnikových procesů od příjmu objednávky, vlastní výroby a vnitrofiremní logistiky až po vlastní distribuci dle zákazníkova požadavku.
Zejména z výše uvedeného důvodu je nezbytné, aby implementaci informačního systému ve společnosti prováděl specializovaný tým pro tento typ businessu. Tým, který nezná pouze nabízený informační systém, ale disponuje potřebným know-how podnikových procesů a jejich optimalizací, včetně hlubokých znalostí chování cílových zákazníků a předpokládaných změn a podmínek trhu, včetně mezinárodních aspektů a vlivů (nadnárodní řetězce).

Mezi základní specifika nápojářského a potravinářského průmyslu patří například:

1. Vícekanálové vstupy zákaznických objednávek
Víceméně klíčovou otázkou pro business je získávání zakázek, což platí obecně. V potravinářství, nápojářství a zpracovatelském průmyslu je tato věc alfou a omegou. Zákazník samozřejmě upřednostní nejsnazší cestu pro něj. Problém je, že spektrum zákazníků tohoto businessu je opravdu široké a každý upřednostňuje jiný kanál. Ten dodavatel, který nepřipraví svůj systém pro vícekanálový vstup objednávek, okamžitě ztrácí konkurenční výhodu a tím pádem i zákazníky. Vedle standardních objednávek, které zde tvoří opravdu jen zanedbatelný zlomek, zde převažují call centra (telesales), handheldy či různá PDA zařízení, B2B Web, EDI atd. integrovaná do CRM systémů, která jsou schopna díky on-line propojení s hlavním informačním systémem okamžitě zahájit proces uspokojení zákaznického požadavku.

2. Distribuční centra versus zásobování z výrobních závodů
Řada společností v tomto businessu zásobuje zákazníky pomocí jednoho nebo více distribučních center zavedením tzv. primární a sekundární distribuce. Toto pojetí logistiky se ukazuje být mnohem efektivnější než zásobování zákazníků přímo z výrobních závodů, a to nejen z pohledu celkové úspory nákladů. V řízení těchto center zatím nemá příliš mnoho IT firem zkušenosti, protože se zde nejedná pouze o vyskladnění a fakturaci, ale například i o podporu rozhodování o tom, zda zboží, které na jednom centru dochází, vyrobím, nakoupím, nebo přesunu z jiného distribučního centra, a to v dostatečném předstihu tak, aby to nemělo vliv na samotný zákaznický požadavek. Dodavatelé bez systémů optimalizace skladových zásob mají minimální šanci na trhu dlouhodobě obstát.

3. Ceny, slevy, rabaty
V žádném jiném typu průmyslu není taková různorodost cenové politiky jako v uvedených typech průmyslu. Na jedné straně řadu koncových zákazníků společností podnikajících v průmyslu potravinářském, nápojářském a zpracovatelském tvoří mezinárodní řetězce, kde co zákazník, to jiná cenová, a zejména slevová politika. Tyto řetězce disponují takovou „silou“, že dodavatele, který nedisponuje systémem umožňujícím poskytovat požadovaný systém oceňování (např. kombinace slev za zalistování, stálých slev, množstevních slev, akčních slev, retrospektivních slev za období atd. z jedné řádky faktury / dodacího listu) klidně nahradí dodavatelem jiným. Na druhé straně se jedná o drobné zákazníky rozsegmentované do skupin, kde každá skupina má určenu svojí cenovou a slevovou politiku. Dnes jeden z nejtěžších požadavků na IT systémy je poskytovat takovou variabilitu v cenové oblasti, aby si podnik mohl měnit tuto politiku ne ze dne na den, ale téměř z hodiny na hodinu bez nutnosti kontaktu s dodavatelem IT.

4. Objem dat, dostupnost systému, robustnost a stabilita
V uvedených typech průmyslu musí IT systémy zpracovávat obrovské objemy dat (počet řádek vystavených faktur se obvykle pohybuje od několika tisíc až po několik desítek tisíc za osm hodin). Z tohoto důvodu je potřeba implementovat systém na bezpečné a prověřené platformě, která zvládne tyto objemy dat nejen bezpečně a věrohodně zpracovat, ale zároveň okamžitě analyzovat a dávat zpětnou vazbu o tom, co se na trhu momentálně děje, popřípadě modelovat, co se bude dít. Nezbytností je provoz 24 hodin denně bez jakéhokoliv výpadku, mnohdy i bez technologické pauzy. Zákazníci v této oblasti požadují garance náběhu záložního systému v řádu minut, maximálně hodin i v případě zasažení centrálního počítače havárií či živelnou pohromou.

5. Logistika na špičkové úrovni
Vzhledem k vysoké konkurenci je tlak na logistiku v potravinářském a nápojářském průmyslu extrémní – není výjimkou dodávka zákazníkovi několikrát denně, dodávka v přesně určený čas, zásobování cross-dockingových center apod. (dodavatel přijede později a čekáním na vyložení nákladu stráví několik hodin navíc atd.). Tyto extrémní nároky stanovené zákazníkem mají vliv i na plánování a optimalizaci dopravy, na proces vlastní optimalizace nakládek, i optimální přiřazení zákazníků k jednotlivým distribučním centrům, kde je nutné zohledňovat i geografická či místní omezení pro jednotlivá auta atd. Každou, byť sebemenší chybu zákazník nenechá bez povšimnutí. Podpora a optimalizace procesů v oblasti logistiky není zcela běžnou součástí řady informačních systémů na českém trhu a bez špičkového zvládnutí této oblasti nebudou mít tyto systémy šanci uspět v potravinářských a nápojářských firmách.


Příkladem ERP systému specializovaného pro společnosti potravinářského, nápojářského a zpracovatelského průmyslu je System 21 Aurora Food/Drinks společnosti Geac. Tento informační systém je implementován u společností, které patří k největším ve zmíněných oborech v České republice i ve východní Evropě (Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Agropol group, Agrokor Chorvatsko, Vitana atd.) i u společností střední velikosti (Linea Nivnice, Pivovar Louny, Drinks Union, Pivovar Šariš, Masný průmysl Krásno atd.).


6. Vyrovnané cash-flow
Dalším specifikem tohoto businessu je rychloobrátka. Myšleno z pohledu zahájení a ukončení prodejního cyklu. S tím však souvisí i tok peněz, který, v případě že zákazník ráno objedná a v poledne dostane zboží, je z pohledu dodavatele při dohodnuté splatnosti a pružnosti bankovního sektoru jednoznačnou nevýhodou pro dodavatele, ze kterých se stávají sponzoři svých zákazníků. Řešení pro tento problém existuje několik. Od zavedení hotovostních plateb při dodávce přes využití akreditivů či některé z forem existujících forem elektronického bankovnictví. Ne každý informační systém je schopen tyto nároky uspokojit.

7. Dostupnost pracovníků dodavatele IT 24 hodin denně
Přestože pro informační systémy v potravinářském a nápojářském průmyslu se navrhují robustní a spolehlivé SW a HW platformy, řada zákazníků preferuje tzv. Vyšší technickou podporu ze strany dodavatele IT, která garantuje rychlou reakci na realizaci změnového požadavku na vlastní systém a v případě výskytu problému či chyby disponibilní kapacity pro odstranění problému, ale i garanci doby odstranění chyby v kritických procesech zákazníka v řádu hodin. Nedodržení definovaných časů odstranění chyby bývá často pod pokutou. Tato služba byla dříve na českém trhu IT nabízena spíše výjimečně, avšak v současnosti je tento typ podpory stále více využíván. Pro zákazníka znamená jakousi pojistku schopnosti dodat zboží koncovému zákazníkovi za jakékoliv situace.

Výše uvedené body nemohou zdaleka postihnout komplexní problematiku IT řešení společností podnikajících v nápojářském, potravinářském a zpracovatelském průmyslu. Pro chod těchto společností je špičkové IT vybavení a dostupná podpora naprostou nutností a každá chyba v IT negativně ovlivňuje postavení firmy na trhu. Jak již bylo řečeno v úvodu tohoto článku, dodavatel informačních technologií musí znát nejen tržní prostředí a klíčové procesy podniku, který kupuje informační systém, ale zejména potřeby a požadavky jeho koncových zákazníků. Pouze tak bude dodavatel IT schopen včas reagovat na potřeby trhu a bude potravinářským a nápojářským společnostem přinášet přidanou hodnotu měřitelnou rychlostí reakce na požadavky jejich koncových zákazníků.

Autor článku, Jan Májek je sales managerem a Pavel Jelínek operation managerem společnosti Geac Enterprise Solutions, s.r.o
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.


Inzerce

Konec papírování, digitalizujte a usnadněte si práci!

IT Systems 3/2024V aktuálním vydání IT Systems jsme se zaměřili na vývoj digitalizace ve světě peněz, tedy v oblasti finančnictví a pojišťovnictví. Dozvíte se například, proč je aktuální směrnice PSD2 v inovaci online bankovnictví krokem vedle a jak by její nedostatky měla napravit připravovaná PSD3. Hodně prostoru věnujeme také digitalizaci státní správy a veřejného sektoru, která nabírá obrátky.