Nejčastějším problémem konstrukčně výrobních společností, které jsou zaměřené na konstrukční vývoj, již nebývá sladění více činností jako včasný nákup komponentů, polotovarů, efektivní řízení a udržování skladových zásob, ale především přímé nebo nepřímé napojení konstrukce na možnosti výroby, její plánování a řízení změn především v oblasti konstrukce s dopadem na výrobu.

Pojmy jako CAD, TPV nebo ERP se již běžně objevují v terminologii výrobních a vývojových společností, a to především proto, že tyto systémy jsou ve své podstatě fungování prakticky nenahraditelné. Pravděpodobně každý, kdo v posledních letech kupoval a používal podnikový software, tyto termíny zná. Přesto si dovolíme trochu teorie:

ERP/MRP - Podnikové informační systémy, které obsahují subsystémy pro řízení výroby, správu skladů, řízení zakázek, logistiku atd. (ERP - enterprise resource planning, MRP - manufacturing resource planning).

TPV - zabývá se především tvorbou kusovníků (výrobních, montážních, expedičních apod.) a tvorbou technologických postupů (průvodek, návodek apod.).

Technologické postupy určují přesný způsob výroby v konkrétních podmínkách výrobního podniku. Určuje se, jak vypracovat předběžné výkonové a materiálové normy, které stanoví nejenom, jaký materiál je k výrobě potřeba, ale i jak dlouho se bude vyrábět.

CAD - Konstrukční software, který slouží pro nakreslení výrobní dokumentace, konstruování, případně vymodelování vyráběných dílčích součástí. Daný systém obsahuje i knihovny normalizovaných prvků. Zároveň tyto systémy (parametrické, asociativní, adaptivní) částečně spravují i konstrukční data - název, rozměry, materiál, hmotnost apod.

Systém ERP je využíván k integraci a optimalizaci především interních funkcí firmy týkajících se výroby, financí, distribuce. To vede k tomu, že jsou podnikové informace ekonomickým, logistickým a částečně výrobním oddělením okamžitě k dispozici, a to napříč celou firmou. Výsledkem je, že každý v těchto odděleních je informačně lépe vybaven, aby mohl plnit své úkoly.

Ve společnostech s větším konstrukčním oddělením se v mnoha případech stává, že výroba jakoby předcházela případným konstrukčním změnám výrobku. Jednoduše se dá říci, že některé výrobní činnosti se provádějí v nevhodném čase a nekoordinovaně. Výroba vždy včas "neví", jak se konstrukční změny modelu nebo konstrukční změny výkresu promítnou do právě vyráběného dílce a zda jsou tyto změny v příslušném čase dílčích částí zakázky. Nejde jen o čistou změnu způsobu výrobní technologie, ale také například o možnost nebo nutnost použití jiného materiálu. Jak je vidět, dochází tedy i ke změnám v logistice u konkrétní zakázky.

Je zde příležitost, jak ušetřit tisíce korun a podstatně zvýšit efektivitu a vnímavost na podněty konstrukce do dalších etap tvorby výrobku. Zde přichází ke slovu takzvané oborové řešení pro konstrukčně výrobní firmy, které jsou nejčastěji reprezentovány nástrojárnami.

Jelikož je často nezbytné začít vyrábět zakázku ještě před kompletním dokončením výkresové dokumentace, musí funkcionalita oborového řešení ERP systému pro nástrojárny umožnit uvolnění neúplných struktur dat z CAD. U současných systémů se přenos provádí jednoduchým exportem a importem kompletního konstrukčního kusovníku. Kámen úrazu spočívá v zaznamenání a následném přenosu pouze dílčí změny tohoto kusovníku. Obecně lze říci, že vhodné je přenášet ERP data do samostatného výrobního kusovníku - konkrétního výrobního příkazu, a ten následně upravovat a měnit, než přenos provádět do standardních kusovníkových struktur nad skladovými položkami.

Když je tedy vývoj v patřičném stadiu, dojde ke "zmrazení" aktuálního stavu - prototypu budoucího výrobku. Pracovník v příslušné roli s potřebným oprávněním spustí proces, který zajišťuje přenos dat do ERP. Vývoj může mezi tím dále pokračovat v práci na dalším prototypu.

Pracovníci TPV jsou informováni a jsou jim zpřístupněny relevantní informace. Z konstrukčních - výrobních kusovníků jsou vytvářeny výrobní postupy, operační a kontrolní návodky. Technolog může též zjistit, že například některá podsestava není na stávajících zařízeních vyrobitelná a je nutná úprava ze strany vývojové konstrukce. Po ose TPV - CAD - ERP dojde tedy nyní jen k výměně části informací.

Jestliže má zakázka přinést zisk, musí mít uživatelé také možnost flexibilně, přesně a rychle rozpočítat náklady. Data z předchozích zakázek by měla být snadno získána a zkombinována do další nové nabídky, čímž dojde k omezení práce od vlastního vytvoření nabídky až po plán nákupu a využití kapacit zdrojů.

Přehled o průběhu jednotlivých zakázek také zvýší schopnost firmy dodržet sjednané doby dodávek, což je vedle kvality zásadní parametr úspěšnosti v oboru.

Mohou být zachovány různé verze rozpočtů a skutečných nákladů již hotových výrobků, postup a prognózy mohou být během realizace projektu s rozpočtem poměřovány a následně vyhodnocen plán nákladů vůči nákladům skutečným.

Dále je pro komplexní informovanost možné ke konkrétním zakázkám připojovat dokumenty - cenové nabídky, nákupní příkazy a kupní smlouvy.

Faktem je, že některé specializované aplikace pro TPV mají zabudovanou základní podporu jednoduchých změnových řízení. Většinou se však jedná o doplněk standardních funkcí a pro konstrukčně výrobní firmy není většinou nutné nákup specializované aplikace TPV realizovat, protože jejich potřeba je pouze zlomkem z celé problematiky, kterou aplikace TPV řeší.

Moduly pro podporu vazeb mezi CAD a ERP jsou též součástí některých velkých ERP řešení (SAP, Oracle Applications, Baan) a pro mnoho nástrojárenských firem mohou představovat vyhovující řešení, pokud se ztotožní s procesy, které jsou v daném systému definovány.

V popsaném oborovém řešení ERP je principem náhrada sekvenční spolupráce mezi často izolovanými útvary (komunikující formou žádostí, služebních sdělení a porad) efektivnější spoluprací založenou na definovaných pravidlech, která jsou celkem jednoduchá a lze je při znalosti procesů a postupů v zakázkových výrobách, nástrojárnách doprogramovat a naimplementovat do některých ERP střední třídy.

Závěrem lze říci, že ERP systém s oborovým řešením by měl konstrukčně-výrobním společnostem zajistit stejné výhody, jako zajišťují standardní ERP systémy podnikům z jiných oborů výroby, např. sériové nebo hromadné. ERP systém svým uživatelům zprůhledňuje chod podniku a plnění zakázek v reálném čase, informuje o volných kapacitách, třídí, analyzuje a ukládá historická data. ERP s propojením na konstrukci navíc důsledně využívá při vývoji možnost spotřeby současných skladových zásob, má přímou vazbu na zakázku od jejího vzniku až do distribuce výrobku k zákazníkovi a částečně zachycuje historii změnového řízení.

Autor článku, Ing. Petr Macák, zastává pozici ředitele Divize informační systémy společnosti IT Systems., druhý autor, Jan Půlpytel, pracuje jako analytik/konzultant Divize informační systémy stejné společnosti.