Dnes již velmi těžko najdeme firmu, ve které by nebylo za dobu její působnosti díky zavedenému informačnímu systému nashromážděno poměrně veliké množství informací. Pohříchu však dochází k potvrzení více méně známé skutečnosti, totiž že množství informací vůbec nemusí znamenat odpovídající množství znalostí. Jak se však s touto obecně známou skutečností, prezentovanou dnes již na úrovni středoškolské, vyrovnat v praxi?


Je příjemné, že první krok v podobě přesvědčování příslušných odpovědných pracovníků o nutnosti mít potřebné informace v příslušné podobě k dispozici je přece jenom snadnější. Je zajímavé pozorovat, že toto začíná platit i u poměrně zkostnatělých institucí s velmi zaběhnutým způsobem fungování. Důvodem je čerstvý průvan v jejich fungování či personálním obsazení a někdy, což je obzvláště pikantní, třeba i požadavky nadřízené instituce stejného kalibru. Nicméně domnívat se, že vítězství na této části bojiště je již hotovou věcí, by bylo poněkud předčasné.
 
Co od MIS očekáváme
Co tedy od MIS máme, jakožto vedení firmy, očekávat? Z pozice manažera jednoznačně odpovím, že přínosy, a to co nejdříve a co nejvyšší. Pro realizaci přínosů potřebujeme různé sumární analýzy, možnost odhalování skrytých souvislostí, sledování trendů v různých oblastech z různých úhlů pohledu, možnost vytvářet vlastní dotazy a sledovat další potřebné údaje a vazby mezi nimi. Uvedené záležitosti pak potřebujeme zobrazit v přehledné tabulkové, a zejména grafické podobě.

Závažnou skutečností je to, jak bude výsledné řešení vypadat. V žádném případě nelze akceptovat prodej "krabicového" produktu a následný přístup typu "zákazníku, starej se sám". Jednoznačně preferovaným přístupem musí být dodávka řešení, které uspokojí maximum požadavků. Vzhledem ke specifice problematiky MIS/EIS systémů je však velmi na místě v rámci řešení poskytnout zákazníkovi i nástroj, který uživatelsky snadným způsobem umožní dodané řešení rozšiřovat.
 
Zkusme si dále projít, jak kýžených výsledků co nejúčinněji dosáhnout.

Zdroje dat
Sebelepší nástroj či výsledné řešení v podobě nejkrásnějšího grafu či vynikajícím způsobem přehledné tabulky nám na úrovni MIS nebude nic platné, pokud nebude čerpat ze správných údajů - zdroje dat. Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, těžko mohou být tímto zdrojem přímo data provozních IS.

Zkušenosti s budováním a provozováním MIS/EIS systémů jednoznačně prokázaly, že optimální postup spočívá ve vytvoření kvalitního zdroje údajů, nejlépe v podobě tzv. primární databáze. Jedná se, stejně jako v případě provozních IS, o databázové struktury. Jejich struktura a obsah je však optimalizována pro účely právě MIS/EIS nástrojů. Zdrojem pro naplnění jsou samozřejmě databázové struktury provozních IS, prostředkem pro naplnění je datová pumpa.

Zdánlivým paradoxem tohoto přístupu je skutečnost, že takto vytvořená primární databáze může být rozsáhlejší než databáze provozních IS. Vzhledem k současnému stavu na poli HW se však nejedná o nijak závažný problém. Velmi podstatné naopak je, že takto vytvořená primární databáze umožňuje sjednotit do jednoho prostředí vstupy z různých provozních IS včetně archivních či historických údajů a nad těmito údaji pak realizovat MIS/EIS výstupy takového druhu, jaké by v prostředí provozních IS nebylo možno realizovat vůbec, nebo se značnými komplikacemi (časová náročnost, forma a rozsah výstupů, jejich další zpracování).

Na závěr této části je nutno zdůraznit, že otázka návrhu a naplnění potřebných datových struktur je zcela zásadní podmínkou úspěšnosti nasazení MIS/EIS systémů.

Prezentace dat
Máme-li k dispozici potřebný zdroj údajů, nejlépe v podobě primární databáze, naplněné patřičně uspořádanými verifikovanými a konzistentními daty z provozních IS, přichází na řadu otázka prezentace těchto údajů. Pro tento účel je v současné době na trhu celá řada produktů, které více či méně kvalitně či komfortně podporují uživatelsky příjemné prezentování požadovaných údajů. Volba konkrétního řešení pak spočívá v optimálním sladění několika základních hledisek - pokrytí požadovaných funkcí, míry uživatelského komfortu, poměru výkon/cena, případně dalších hledisek.

Z hlediska funkčnosti by žádné z alternativních řešení nemělo postrádat dnes už základní funkce, jako je zobrazování různé úrovně podrobnosti (drill down, up, accross), využívání předem připravených výstupů, možnost jejich modifikace, vytváření vlastních sestav a pohledů pro účely modelování vybraných situací a podobně.

Další samozřejmostí je přístup k vybraným údajům z prostředí internetu či intranetu. Bez této možnosti se již dnes žádný prezentační nástroj neobejde. V obou prostředích je pak samozřejmá možnost provozování aplikací v aktivní podobě, tj. s možnostmi, které jsou k dispozici v rámci "klasické" architektury klient-server.
 
Významnou záležitostí se dále stávají např. nástroje pro poskytování okamžitého upozornění na překročení stanovených ukazatelů ve formě zpráv na mobilní telefon, pager či fax (alerty).
 
V souladu s druhem a způsobem poskytování vyžadovaných údajů v různých prostředích vystupuje velmi výrazným způsobem do popředí otázka bezpečnosti. Jakékoliv zvolené řešení musí opět uživatelsky co nejsnadnějším způsobem definovat přístupová práva uživatelů či jejich skupin k určeným údajům.
 
Otevřenost
Otevřenost řešení je jedním z pojmů, se kterými se setkáváme zejména v souvislosti s MIS/EIS systémy velmi často. V jakém smyslu spatřujeme otevřenost u právě naší firmou podporovaných způsobů řešení?

Otevřenost z hlediska disponibilních údajů. Kvalitně navržená primární databáze by měla být maximálně otevřená z hlediska struktury. To znamená, že musí být umožněno snadným způsobem rozšiřování v podobě definování a přidávání dalších úhlů podporovaných pohledů (dimenzí), úrovní v rámci jednotlivých dimenzí a samozřejmě i prvků v rámci jednotlivých úrovní. Samozřejmostí pak je otevřenost z hlediska objemu disponibilních údajů tak, aby dodané řešení bylo možno provozovat delší časové období (roky).

Otevřenost z hlediska aplikací. Tato problematika byla již částečně zmíněna. Aplikace jsou s výhodou koncipovány takovým způsobem, že určeným uživatelům poskytují určené předem připravené údaje v dohodnuté podobě. Otevřenost aplikací pak umožňuje jejich snadné přizpůsobení pro použití vybranými uživateli, poskytování výstupů či jejich skupin vybraným uživatelům, připravené výstupy uživatelsky snadným způsobem upravovat.

Pro potřeby rozvoje již realizovaného řešení je pak velmi důležitá možnost opět uživatelsky co nejsnadnějším způsobem realizovat doplňkové či nadstavbové datové struktury (datové sklady, jednotlivá specializovaná datová tržiště). Tímto způsobem je možno s minimálními nároky na další analytické či programátorské kapacity uspokojovat další požadavky, které zcela logicky na straně uživatele vznikají během rutinního využívání MIS/EIS.

Propojení MIS a ostatních IS
Zkusme se v této části podívat na to, zda jsme se doposud, alespoň rámcově, zabývali všemi oblastmi, které nám může řešení formou MIS/EIS nabídnout. Za zmínku stojí posouzení vazeb z prostředí MIS/EIS, tedy ze střední části pomyslného trojúhelníku, jak k vrstvám vyšším (business intelligence, modelování), tak i k vrstvám nižším (provozní IS).

Vyhodnocení praktických zkušeností s budováním a provozováním MIS/EIS systémů ukazuje, že se nabízí jejich velmi zajímavé využití směrem k provozním IS. V jejich rámci jsou samozřejmě k dispozici příslušné aplikace, poskytující požadované výstupy. Při dobře navržené primární databázi však lze leckteré z těchto "provozních" výstupních sestav poskytovat v nové kvalitě právě v prostředí MIS/EIS systémů. Nová kvalita může spočívat například v časovém hledisku (využití agregací příslušné úrovně), ve zvýšení funkčnosti (drill) a podobně.

Využití připravených datových struktur ve směru k vyšším vrstvám pak velmi závisí na použitém nástroji. Míra podpory funkcí pro oblast business intelligence, data miningu, případně dalších oblastí je závislá na tom, jak je která oblast ve zvoleném produktu podporována. Opět však platí již zmíněný fakt, že i sebelepší koncový produkt je využitelný pouze tak, jak kvalitně navržený a naplněný je zdroj údajů.

Pozn. red.: Autor článku je pracovníkem společnosti Komix, s.r.o., která působí jako systémový integrátor v oblasti návrhu, tvorby a implementace datových skladů a podnikových informačních systémů.