Před pár lety malé firmy či dokonce jednotlivci stály u zrodu projektů, které vedly ke komerčnímu využití internetu. Spousty neznámých a často nově vzniklých firem typu dot.com a start-up pomáhaly rozhýbat stojaté vody digitálního světa. Pak však přišel zlom, který bývá celkem přiléhavě označován termínem "splasknutí nafouknuté bubliny" a mnoho čistě internetových firem začalo ztrácet dech.

Obchodování na elektronických trzích se nadále odehrává převážně pod taktovkou silných nadnárodních firem. Vedle smíšeného (hybridního) modelu se prosazují tradiční, velké společnosti s elektronickými klony svých obchodů. Mohlo by se zdát, že již zde není prostor pro vstup dalších nově se objevujících firem, ale realita naštěstí není tak jednobarevná. Vedle určité míry rizika nabízí totiž elektronický svět malým firmám i řadu šancí a příležitostí.

Orientace na budoucnost
Příležitosti nejen pro malé firmy jsou u elektronického obchodování dány také jedinečným tempem růstu jeho objemu. Vždyť není mnoho oblastí, které by se mohly pochlubit dlouhodobým téměř 100% meziročním přírůstkem. Atraktivitu a potenciál elektronického obchodování svým způsobem dokládají i aktivity na poli konzultačních a výzkumných společností. Průzkumy, analýzy a předpovědi zaměřené na elektronické obchodování vyrůstají jak houby po dešti a analytické společnosti včetně renomovaných agentur se předhánějí v odhadech výšin, do nichž vystoupá objem ochodů realizovaných elektronickým způsobem. Společným znakem všech již realizovaných průzkumů v České republice jsou dva proti sobě stojící faktory - obrovský potenciál a značné překážky.

Potenciál a příležitosti
Potenciál patrně nejlépe vyjadřují samotná čísla - objem elektronického obchodování v sekci B2B se v ČR v roce 2000 vyšplhal téměř k hranici 40 mil dolarů, sekce označovaná jako B2C překročila hranici 8 mil dolarů a meziroční růst pro nadcházející roky bývá většinou odhadován na 80 až 90%. Další výzkumy uvádějí, že v roce 2000 v této oblasti realizovalo či začalo uskutečňovat své plány zhruba 4000 firem se sídlem v ČR. Lze očekávat, že vývoj elektronického obchodování bude s jistým zpožděním kopírovat míru rozšíření webových stránek, která v loňském roce dosáhla u největších 50 českých firem maximální hranice 100 %. Posledním argumentem může být i pohled na statistiky minulých let z USA. V roce 1998 bylo v USA přes Internet nakoupeno zboží za 4,5 miliardy dolarů, což představuje trojnásobek proti roku 1997. V roce 1999 již tento objem překročil hranici 10 miliard dolarů, a do roku 2002 se očekává nárůst dokonce na 300 miliard. V ČR a vůbec v Evropě pravděpodobně k tak prudkému růstu nedojde, ale naznačený trend bude rozhodně stejný.

Bariéry a překážky
Překážek, se kterými se potýká každá firma operující na elektronických trzích, je více než dost a nedá se bohužel tvrdit, že by jejich počet s postupujícím časem nějak výrazně klesl. Zatímco před několika lety se jednalo především o technické problémy a opožděné dodávky, dnes k nejčastěji uváděným argumentům patří především nedostatečná právní úprava, nízká penetrace osobních počítačů a internetu, která se v ČR pohybuje okolo pouhých 12 %, vysoké náklady na internetové připojení a také nízká kultura počítačové gramotnosti. Za další nevýhodu lze považovat skutečnost, že internetové obchodování nemá v našich končinách tradici, a tak ne všichni zákazníci jsou na něj již připraveni.

Vzhledem k času, který uplynul od vstupu elektronického obchodování na scénu, je logické, že se infrastruktura elektronického obchodování B2B a B2C ještě příliš nevžila, což ještě zesiluje malé povědomí o zajištění bezpečnosti plateb. Další bariéru může představovat i omezená velikost českého trhu, která je dále násobena skutečností, že pouze každý 7. občan má přístup k internetu, čímž se dále zužuje okruh potencionálních zákazníků.

Zisky s otazníkem
Výsledkem působení těchto a dalších souvisejících faktorů je skutečnost, že aktivity v oblasti elektronického obchodování přinášejí v současnosti mnoha firmám pouze minimální zisky. Výsledky řady průzkumů, které se zaměřily na velké firmy, dokonce uvádějí, že více něž 50 % z těchto firem si uvědomuje, že jim elektronické obchodování nepřináší žádný zisk. Za těmito neradostnými výsledky se skrývá ještě jeden důvod, kterým je příliš úzký pohled na elektronické obchodování, který sleduje především technickou a technologickou rovinu problematiky. Úspěšnost na elektronických trzích není samozřejmě možná bez využití nejnovějších informačních technologií, ale je také podmíněna pochopením sociálních aspektů (B2C) a ekonomických modelů, které se značně liší od klasických trhů.

Šance pro malé firmy
Malé firmy mohou již ze samotné své podstaty využít řadu příležitostí, které nabízí elektronický svět, lépe než jejich větší konkurenti. A to například z důvodu vyšší flexibility a schopnosti rychlé změny firemních procesů, což jsou základní požadavky kladené na efektivní přechod k elektronickému obchodování. Požadavek na interní změny je zapříčiněn nutností přizpůsobit se odlišným podmínky digitálního světa. Pro malé firmy jsou vlastnosti jako adaptabilita a pružnost přímo charakteristické a tak se ve srovnání s velkými firmami rychleji a snáze přizpůsobí novému prostředí. Vyšší pružnost malých a středních firem dokládají i četné výzkumy, kdy bylo zjištěno, že tyto firmy používají internet k nákupu v mnohem větší míře než velké firmy.

Další níže uvedené příklady z elektronického prostředí nepředstavují vysloveně konkurenční výhody pro malé firmy, ale znamenají minimalizaci nedostatků, se kterými se potýkají na tradičních trzích. První slabinou bývá nedostatek kapitálových zdrojů. V elektronickém světě však fungují trochu jiná pravidla a platí zde ověřená zásada, že není třeba vysokých investic k vybudování úspěšné globální firmy.

Omezený přístup k finančním fondům, který může značně brzdit rozvoj malých firem v tradičním podnikání, lze ve světě internetu přehlédnout. Z technického hlediska je přechod k elektronické obchodování bez problémů realizovatelný. Při použití open source produktů, které jsou šířeny zdarma nebo za ceny nepoměrně nižší než produkty komerčních firem, je tento přechod ekonomicky únosný i pro menší firmy.

Také regionální působnost a omezený dosah jsou nedostatky, které může malá firma vyřešit přechodem na elektronické obchodování. Zatímco počet zákazníků na tradičním trhu je do značné míry limitován místem působnosti firmy, v elektronickém světě padá většina bariér a hranic. Jedinou překážku může představovat jazyk, což si patrně české firmy příliš neuvědomují. Neboť údaje za rok 2000 uvádějí u větších českých firem (50 a více zaměstnanců) pouhé 19% zastoupení cizojazyčných verzí.

Další slabé místo malých firem se často skrývá v logistické oblasti. Mnoho velkých firem získalo konkurenční výhodu díky své distribuční síti, jejíž vybudování bylo velice nákladné a trvalo léta.

Elektronické obchodování však sebou přináší revoluci i do logistických procesů. Napřímení a zkrácení logistických cest bude mít zásadní dopad na stávající distribuční řetězce, na fungování skladů a překladišť, kde nevzniká přidaná hodnota. Malé firmy mohou vytěžit ze zkrácení logistických cest mnoho - ušetřit náklady, tím dosáhnout nižší ceny zboží a nabízet je za výhodnějších podmínek než konkurence. Naopak u velkých firem někdy nastávají problémy ve stávající distribuční síti. Dochází tak ke konfliktům, kdy výrobce či distributor na jedné straně veden snahou přilákat další zákazníky zvýhodňuje elektronický způsob objednání, platby, či dodání. A na druhé straně bojuje s tradičními distributory, kteří se tímto cítí ohroženi. Negativní důsledky tohoto sporu často mnohonásobně překročí přínosy z nově získaných zákazníků a firmy jsou nuceny od základu přehodnotit svou strategii pro elektronické trhy.

Zkušenosti a rady
Na závěr se hodí připomenout několik základních doporučení pro elektronické obchodování, které samozřejmě neplatí pouze pro malé firmy.

1. Efektivní řešení elektronického obchodování by vždy mělo vycházet od potřeb zákazníků a z podmínek firmy. A tak někdy může být nejlepším způsobem dobrý nápad ve spojení s open source produkty a "pronajatým" prostorem, který nevyžaduje téměř žádné investice. Jindy by zase tento přístup byl zcela chybný a pro firmu je nezbytná implementace robustního řešení od renomovaného dodavatele.

2. Elektronické obchodování by se mělo ve firmě nastartovat co nejdříve, pokud možno ihned a tím se také připravit na období, kdy se obchody v elektronické světě pořádně rozhýbou. Digitální prostředí nabízí ještě stále řadu nevyužitých příležitostí, které čekají až se jich někdo chopí. Získané a neocenitelné zkušenosti se pak jistě bohatě zúročí v době, kdy se objem elektronické podnikání vyhoupne na hodnoty, které dnes představují spíše toužebné přání.

3. Kreativita a nápaditost jsou maximálně žádány, neboť technologie pro elektronické obchodování jsou dnes dostupné prakticky každé firmě. A tak právě lidská myšlenka a představivost můžou pomoci odlišit firmu od její konkurence.