Fenomenální nárůst popularity u internetové komunity, přímé výpady nejvyšších šéfů Microsoftu, investice IBM ve výši 1 mld. dolarů; to všechno jsou jen zlomkové události kolem operačního prostředí GNU/Linux.

Filozofie sdílení zdrojových kódů umožnila Linuxu za posledních 10 let udělat obrovský skok kupředu.

Jako důkaz nechť nám poslouží skutečnost, že Linux byl jako první připraven pro 64bitové Itanium Intelu - tedy pro současný nejvýkonnější 64bitový procesor. A prakticky týden po uvedení Itania se na trhu objevily první linuxové distribuce. Přitom komerční společnosti jako Microsoft a Oracle ohlásily dostupnost svých aplikací pro 64bitové prostředí Intelu až na konec roku!

Programátoři internetového světa se při ladění a vyvíjení Linuxu mohou podílet na vytváření globální otevřené platformy, která nemá obdoby. Díky zařazení Linuxu pod licenci GPL (General Public Licence) se zaručuje, že kód jádra Linuxu a jeho modifikace budou vždy k dispozici v otevřené podobě, a kdokoliv je může dále modifikovat (výsledky ale musí opět dát k dispozici v otevřené podobě - to zabraňuje uzavření Linuxu do proprietárního systému.

Linux jako takový vytváří základní sadu funkčnosti systému. Podstatné jsou aplikace kolem Linuxu. Na světě existuje několik prodejců tzv. linuxový distribucí, kteří se živí sestavením a odladěním balíků aplikací do jedné skupiny - distribuce. Tak může například RedHat z volně dostupných aplikací, jádra systému a uživatelského grafické rozhraní vytvořit vlastní distribuci, kterou přenese na média, opatří manuálem a začne prodávat třeba na internetu nebo v běžné distributorské síti.

Pokud se na tento systém podíváme z pohledu podnikových požadavků, je potřeba zhodnotit GNU/Linux pro jednotlivé části podniku - jiné nároky mají uživatelé, jiné správci, a jiné správci aplikací nebo sítě.

GNU/Linux je v současnosti nejvhodnější variantou pro budování síťové a komunikační infrastruktury v podniku, i jinde - školy, státní instituce apod. To proto, že pořizovací náklady na GNU/Linux jsou de-facto nulové ve srovnání s komerčními systémy. Navíc se jedna zakoupená kopie může nainstalovat na libovolné množství serverů a počítačů.

GNU/Linux můžeme doporučit tam, kde se budují základní síťové služby, tedy připojení k internetu (pevné nebo komutované), služby www, FTP serveru, případně proxy. GNU/Linux je také vhodné nasadit jako jednoduchý firewall nebo směrovač v síti. Jeho nízké nároky na systémové prostředky, extrémně vysoká stabilita a dostupnost jej předurčuje právě na tyto klíčové posty.

Z hlediska použití uživateli je GNU/Linux vhodný pouze tam, kde se provede příslušné školení a podaří se naimplementovat aplikace, které by uživatelé měli při své činnosti využívat (například pro přístup do databáze nebo účetního systému apod.). Jisté posuny tady jsou znatelné, například Sun Microsystems uvolnila zdarma kancelářský balík StarOffice, který je pro základní uživatelské použití plně srovnatelný a kompatibilní s Microsoft Office 2000.

Největší slabinou GNU/Linuxu v současnosti je podniková sféra. Existuje zde velice nízká dostupnost podnikových aplikací, případně vývojových nástrojů. Je potřeba také zdůraznit, že zatím není GNU/Linux dostatečně kooptován dodavateli služeb a implementátory informačních systémů (snad kromě vývojářských konzolí programátorů). Nejde zde sice o přímou podporu firem jako SAP a IBM, ale zatím trh nevytvořil na tyto dodavatele dostatek tlaků, abychom mohli hovořit o významnějším zastoupení GNU/Linux v podniku.

To ovšem nemusí znamenat, že GNU/Linux na podnikové půdě nepotkáme později, protože právě jeho otevřenost, univerzálnost a široká dostupnost umožňuje právě implementátorům realizovat slušné zisky z přidané hodnoty. Pro podnik to pak znamená, že může dostat k dispozici systém na míru; ovšem je tady samozřejmě i riziko jeho dalšího vývoje (informačního systému). Na GNU/Linux jsou sice již dnes dostupné komerční aplikace Oracle 9i, SAP R/3, Unicenter TNG Framework, WebSphere (IBM) atd., ovšem jejich prodej pro GNU/Linux je ve srovnání s Windows platformou zanedbatelný.

Z podnikového pohledu tedy shrňme výhody
. nulové pořizovací náklady - tedy vhodnost pro síťovou infrastrukturu podniku
. vysoká spolehlivost i na starším hardwarovém vybavení
. otevřenost a podpora v široké internetové komunitě
. velice rychlá reakce programátorů na chyby v systému a bezpečností díry
. český kancelářský balík
. české grafické prostředí

Nevýhody
. malá dostupnost podnikových aplikací - integrátoři a implementátoři zatím GNU/Linux zkouší
. zcela chybí marketingové nástroje, širší dostupnost účetního a finančního softwaru
. prostředí není zcela lokalizováno
. nedostatek dodavatelů služeb
. nižší dostupnost správců GNU/Linuxu

Z krátkodobého výhledu tedy doporučuji GNU/Linux nasadit do sítí na místa infrastrukturních serverů, směrovačů a poštovních serverů. Je potřeba spočítat, zda se vyplatí si pro správu takové sítě koupit pracovní sílu, případně celou tuto službu outsourcovat mimo podnik.

Dlouhodobě, řádově dva roky a dále, už lze u GNU/Linuxu předpokládat hlubší prorůstání do podniků.

Vázne to na dvou základních věcech. Nejdříve je potřeba, aby se podnikové aplikace pro Linux připravily - to je otázka na dodavatele SAP, Oracle, Sun Microsystems, BEA, IBM, Sybase apod., později je nutné, aby existoval dostatečný počet dobře vyškolených a zkušených dodavatelů řešení (certifikovaných), kteří by podnikové prostředí uvedených firem dokázali přizpůsobit potřebám podniku. GNU/Linux tedy není nutné podceňovat a lze s ním již dnes zcela vážně počítat na vybraných místech.

Než nasadíte do podnikové sítě linuxové řešení, mějte na zřeteli zatím složitou dostupnost podnikových aplikací. Linux můžete snadno použít pro internetová a intranetová řešení s vynikající spolehlivostí a nulovými počátečními náklady.

Vysvětlení pojmů
Linux je jádro operačního systému dosažitelné zdarma na internetu pro prakticky všechny hardwarové platformy.

Linuxová distribuce je skupina programů včetně jádra prodávaná jako balík s manuálem a médii. Obohatí jádro Linuxu o uživatelské prostředí (grafické rozhraní), instalační program, nápovědy, systémové utility a aplikace (komerční - placené i zdarma). Linuxové distribuce prodávají RedHat, SuSE, TurboLinux, VALinux, Caldera.

GNU/Linux je pojem zavedený později, aby nedocházelo ke zmýlené, když se hovoří o Linuxu, nemusí se hovořit o aplikacích kolem něj. Pod pojem GNU/Linux se zahrnují všechny kódy (komerční i volně dostupné), které uživatel požaduje.