Na IT trhu je nabízena řada řešení, která nabízejí integrovaný IS plně pokrývající potřeby výrobního podniku. K tomu je použito mnoho již v praxi ověřených algoritmů umně propojených v jeden systém tak, jak by obecně měl IS fungovat. Nabízena je tak vzájemně propojená (integrovaná) soustava programů podporující vykonávání rozhodujících řídících procesů v ideálním podniku. Takový IS je pro konkrétní podnik jistě přínosem, je v něm obsaženo mnoho know-how a zvláště v našich podmínkách znamená tolik potřebnou inovaci řídících systémů našich společností. Společnost, která informační systém úspěšně nasadí a uvede do provozu, zmodernizuje a zefektivní svůj systém řízení i organizaci a udělá rozhodující krok ke zvýšení konkurenceschopnosti na svém trhu. Ano, ale co dál?


V době implementace vložil podnik nemalé úsilí a prostředky do vzájemného přizpůsobení stávající struktury procesů (včetně organizace) a nového IS. Při úspěšné implementaci získal nový dobře fungující systém, který však takto opět nemůže fungovat věčně. To by neodpovídalo přirozenému vývoji, a především stále dynamičtěji se měnícím vnějším i vnitřním podmínkám ovlivňujícím chování podniku. Je třeba tedy zvážit, jak pružně bude implementovaný IS na tyto změny schopen reagovat a zda bude schopen zachovat konkurenceschopnost podniku i v budoucnu. A zde "natvrdo" integrovaný systém, podobně jako předchozí systém, začíná vykazovat i své necnosti. Patří sem:

. obtížná přizpůsobitelnost novým požadavkům související s nepružnou strukturou IS,

. nabídka mnohdy bohatého, ale přeci omezeného portfolia algoritmů a postupů (zejména v souvislosti s požadavky na nové funkce),

. pevně definované a tím omezené vazby.

Snaha k odstranění těchto nedostatků byla jednou z příčin přechodu na tzv. objektovou orientaci, přesněji na objektově orientovanou architekturu IS.

Jak již bylo naznačeno, nové požadavky trhu vyžadují pružnou reakci daného podniku. Zda bude při těchto řídících a organizačních změnách informační systém přítěží, nebo aktivním pomocníkem, záleží podstatnou měrou na jeho architektuře.

Zastaralé systémy z konce 80. a počátku 90. let se zakládají (i přesto, že mají architekturu client-server) na modulární struktuře s nadbytečnou funkčností a pevně nadefinovanými organizačními postupy. Každá změna těchto postupů je časově a finančně velmi náročným projektem.

Naproti tomu stojí produkty s objektově orientovanou architekturu. Objekty odvozené z praxe, jako např. kusovník, objednávka nebo dodací list, představují malé a pružné prvky systému.

Produkty s objektově orientovanou architekturou umožňují flexibilní výběr objektů namísto strnulé maximální struktury. Také nové cesty k optimalizaci podnikání jsou rychle a snadno realizovatelné. Díky volně konfigurovatelným referenčním přechodům má uživatel (aniž by bylo nutno programovat) přímý přístup k následujícímu objektu, který představuje další pracovní krok.
 
Neznamená to jistě, že zákazníkovi je nabízená jakási stavebnice, kterou si musí sám sestavit. Standardní procesy a jejich vazby (jádro systému) jsou přednastaveny a je záležitostí specializované firmy (dodavatele IS), aby je v implementační fázi ve spolupráci s budoucími uživateli uvedl do života. Jde spíše o postižení individualit konkrétního zákazníka, nestandardních procesů a aktivit, které lze v případě objektové orientace snadno integrovat do IS, a o možnost standardní přednastavení libovolně pozměnit podle konkrétních požadavků.

Samozřejmostí je zachování přísných bezpečnostních opatření v rámci přístupových práv každého uživatele.

Výhody objektové orientace lze shrnout do následujících bodů:

. rychlá implementace
produkt může být uveden do provozu s minimem dat a následně postupně dolaďován; to je rychlejší a levnější než uzpůsobení kompletního systému před přechodem na rutinu,

. vynikající přizpůsobivost
podnikové procesy lze díky objektově orientované architektuře snadno pozměnit i po startu online a tím se rychle přizpůsobit individuálním požadavkům zákazníků,

. nenáročnost na zaškolení a zapracování
objekty jako dodací list, objednávka, zakázka atd. zobrazují reálný svět a dají se proto lehce pochopit a využívat, jednoduché uživatelské rozhraní umožňuje intuitivní obsluhu,

. otevřenost
potřebné specializované cizí objekty jsou snadno integrovatelné,

. jistota do budoucnosti
všichni experti IT jsou zajedno v tom, že objektově orientovaný software ovládne trh.

Při srovnávání klasické a objektově orientované architektury IS nelze zapomenout i na skutečnost, že při současném rychlém vývoji v oblasti informačních technologií není většinou jeden dodavatel integrovaného IS schopen zaručit dostatečně vysokou funkční a technologickou úroveň produktu, který by měl podporovat většinu činností spojených s chodem společnosti.
 
Jen strategické spojení těch nejlepších ve své kategorii přináší moderní řešení, které bude pro podnik dobrým a věrným pomocníkem při každodenní práci.

Možnost spojení nejvhodnějších integrovatelných produktů nabízí komplexní řešení, které má společného jmenovatele - filozofii "Best of Class" - řešení bez kompromisů.

Závěrem bych rád připomněl otázku v nadpisu a mírně ji doplnil : Je lepší v podniku implementovat předem integrované řešení, nebo zvolit integrovatelné řešení a integrovat ho podle konkrétních a aktuálních potřeb?

Pozn.: Autor článku působí ve společnosti IS Berghof, s. r. o., která na českém trhu dodává objektově orientovaný ERP systém PSIPENTA.